Hypochondrie: Jak se vyrovnat se strachem z nemocí?
Ahoj, jsem v tom sama? Taky si vzdy na zaklade nejake banality něco diagnostikujete- samozrejme s pomoci googlu to nejhorsi. A pak jste uplne vystresovane? Delam to od detstvi. Samozrejme ze nekdy s tim jdu za doktorkou, jindy se jen stresuju, protoze kdybych tam chodila vzdy se vsim (ted mam treba tyden zdurele uzliny), tak me posle na psychiatrii :D Neni to tak vzdy, ze bych se nejak utapela v depresich, na preventivky chodim, ale pak vzdy ctu nejaky pribeh, ze na preventivce byla a bylo to z niceho nic a jsem v tom zas. Vim ze to neovlivnim, i kdyby neco melo prijit, ale proste se bojim. Je na tom nekdo podobne, pomaha vam treba neco krome zakazu hledani na netu a projizdeni instagramu?
Hele taky se najdu ve všem, co jsem četla. Číst jsem přestala a je klid. Diagnózy na google nehledám.
Ja teda se snazim nechodit po doktorech. Preventivky jo ale ne s kazdpu kravinou. Kdyz mam chripku a je me hodne blbe ze vim ze by mi treba leky na predpis pomohly a bylo by driv vyreseno tak stejne jdu az lezu po zdi. Jinak cekam ze to prejde.
Ty stavy co popisujes tak ja treba kdy z neco mam tak nad tim spis premyslim tak ze uz jsem to mela a dycky to preslo, tudiz kdyz mam zdurely mamdle, neni to nic co bych uz nemela a stale.tu jsem 😄 proste to prejde
Tak hypochondricka porucha je nemoc, patří pod neuriticke, stresové a somatoformní poruchy. Zvaž, jestli je to jen zvýšená pozornost k těm stavu, kdy ti není úplně dobře, nebo jestli už ti to zasahuje do života natolik, že bude potřeba terapie, příp. léčba.
@martulka88 nemyslim, ze bych potrebovala terapii. Uprimne si myslim, ze jsem celkem racionalni clovek a zvladam s tim pracovat 🙂 v tve situaci bych teda ale byl hodne vydesena. Muj nejhorsi zazitek byl zanet prsa a zatrvdlina (kdyz jsem byla nekojici) po covidu - tehdy jeste nebylo moc zprav o zanetech atd. po covidu a na MK byla pani co bojovala s tim zanetlivym tumorem v prsu..
@lv nemyslim, ze bych na tom byla tak spatne. Normalne s tim zvladam pracovat, zivot mi to nijak neovlivnuje... jen kdyz mi neco je, hned to analyzuju, úzkostlivé zkoumam znamenka a tak.
@hanka_12345 ja nejak casto nechodim po doktorech. S virozou temer nikdy, myslela jsem to ze chodim na preventivky, nebo treba s vyraznou zmenou na znamenku. Zdurelou mandli mam leta a nikdy jsem kvuli ni vyrazne neplasila, ale uzliny na krku? neni to jen o googlu, ale prave nedavno na me vyjel na seznamu probeh pani ktera mela hodkinguv lymfom. Kde je pak ta hranice - kdy si rikat, ze jsem to mela uz kdysi a neumrela jsem, nebo to resit a zachytit pripadny problem hned na zacatku? To je to o co mi jde. Zrovna tady jsem se uklidnila, nikam nebezim a cekam jestli se uzliny zmensi, ale princip - kdy to nepodcenit a kdy to neresit?
Tak v tom případě ok, hypochondricka nejsi, jen se víc sleduješ
Ked ta to popadne a zacnes nad tym prilis rozmyslat, tak sa premoz a chod robit nieco, co ti robi radost. Ak to mas len v takej miernejsej forme, tak by to mohlo stacit na odputanie myslienok.
A co terapie? A je dobře, že o tom svém problému víš, ale zároveň to není dobrý do budoucna, kdy se to může na tobě podepsat.
Já jsem se jednou "vyléčila" z nežádoucích účinků a zásadně nic nečtu na google. Byla jsem ve studii biologické léčby. Podepsala jsem tehdy, bylo mi 23, spoustu papírů a musela jsem nosit u sebe kartičku kontaktu na doktora a informaci o PML. Negooglila jsem si nic, ale měla jsem to u sebe. Když jsem byla cca půl roku ve studii, začaly se u mne projevovat výpadky slov a paměti. A já blbec si o PML tehdy přečetla - defakto rychlý průběh se smrtí. Vystresovala jsem se tak, že v noci se mi zdával sen - nejednu noc, ale velmi často ten a samý, jak mne doma najdou rodiče mrtvou na posteli. Půl roku jsem se bála usnout. Od té doby si nečtu ne internetu kraviny a když se mi něco oprávněně nezdá, řeknu to lékaři.