Negativní emoce po CS. Jak se s nimi vypořádat?
Holky zajímá mě, co vám pomohlo se vypořádát/smířit s porodem ukončeným sekcí? Jsem už 3/4 roku po porodu, ale stále s tím nejsem úplně psychicky srovnaná. Císaře jsem si nechtěla vůbec připustit a že to tak skončilo byl pro mě dost traumatizující zážitek. To jak mě vezli na sál, jak si to tam všechno chystaly na sále, že jsem nemohla být první chvíle se svým miminkem. Vždycky jsem si říkala, že porod je jedna z nejpřirozenějších věcí a já měla po porodu příšerné deprese z toho, že jsem to vůbec nezvládla. Vnímala jsem to jako svůj neúspěch a celkově ten zákrok mi byl hrozně nepříjemný. Jsem tomu nemohla vůbec uvěřit, že mě vezou na sál. Měla jste to některá taky tak nebo jsem jen psychicky mešuge?
@zelenaesmolda tady někdo psal o nevážení si zdravotní péče? To jsem si teda nevšimla. Rozmazlenost? Je vidět, že jste nikdy neměla problém, který nešel pouhou vůlí a rozumem odstranit. Tato debata není založena pro naši diskuzi. Očividně k věci nemáte jak přispět, tak toho nechme.
@inkheart
Zeny po vaginalnim porodu muzou mit jine zdravotni komplikace pri kterych je dalsi tehotenstvi risk.
Holky děkuji za útěchu. ❤ U nás by to nejspíš taky nešlo jinak. Porod trošku popoháněly, ale ono by to asi moc nezměnilo. Já jsem samozřejmě ráda za to, že v první řadě je zdravá malá a že nedošlo k něčemu takovému, jakože by se zasekla v porodních cestách, tahali ji ven přidušenou kleštěma a pak jí oživovali na sále. Prostě to byl jen hrozný nápor na psychiku. Já jsem se strašně moc připravovala k porodu, i s PA jsem to řešila předem co a jak a pak z toho bylo příšerné trauma pro mě i chlapa, ten se tam z toho taky sesypal, i když se snažil do poslední chvíle dělat oporu a držet se. Chtěla jsem přirozený porod a nakonec mě tam ke konci napíchali vším možným, protože jsem už bolestí omdlívala, už jsem měla vyvolávací kontrakce, ale tlačit nešlo a tu odměnu co 9 měsíců nosil člověk pod srdcem si po porodu císařem taky moc nevychutná ... Samozřejmě že vím, že ve světě umírá u porodu spousta žen a dětí a že máme štěstí, že se nás to netýká, ale prostě jsem si připadala, že jsem jako žena selhala.
@cherie24 tak si to nevycitej, opravdu tomu nešlo zabránit 💔 já si to trochu vyčítám, protože jsem souhlasila s hamiltonem (dokonce jsem se ho dožadovala), beru to tak, že možná jsem měla mimču dát trochu víc času... Ale zas monitor byl už tehdy špatný a pak se během porodu ještě zhoršil, tak možná se taky nic nedalo dělat... Ještě si ale vyčítám špatné zvládání bolesti, hned jsem řvála, že chci epidural, kvůli tomu mi taky napřed museli prasknout tu vodu... No prostě byla jsem hysterka a objektivně jsem ten porod moc nezvládala... To ale nebyl tvůj případ!
@inkheart mě teda taky vodu praskaly 😐 ale bylo to teda kvůli tomu, že po 8mi hodinách začaly opadávat kontrakce a malá nebyla vůbec sestoupená v pánvi, takže ani porod nepostupoval. Tak prý chtěli zkusit, jestli se to aspoň nerozjede tak, ale krom šílených kontrakcí se vůbec nic nezměnilo teda. Ale taky si říkám jestli by to třeba nešlo jinak, kamarádku nechali rodit dokonce 2 dny a porodila přirozeně nakonec.
Ale jestli ozvy u tebe nebyly moc dobré, tak bych taky chtěla, aby mimčo šlo ven ☺ to je celkem pochopitelný důvod ...u mě třeba ozvy byly dobré, ale tím, že nebyla malá v pánvi tak nešlo rodit a tou vodou to i uspěchaly. Ale ono jí ani ty silné kontrakce nedostaly tam kam měly, takže bych se třeba stejně jen několik dní trápila a bych stejně skončila pod kudlou. Ono nemá smysl se trápit tím co by, kdyby, ale člověka to stejně nahlodává, když s tím není úplně smířený 🙈
@cherie24 to rozhodně. Je fajn vypsat se tady z toho,i to podle mě pomáhá. Jsem zvědavá na další porod, pokud tedy ještě někdy otěhotním (snad jo🙂). Opravdu bych moc chtěla přirozeně,ale samozřejmě kdyby znovu byl špatný monitor nebo něco podobného, tak by to byl holt znovu císař. Vím jen, že takhle dopředu si musím říkat, že to půjde přirozeně, jinak bych se možná ani neodhodlala do toho jít.
Urcite bych se nejprve soustredila na to, ze si to davas za vinu. Za to preci nemuzes ;) To musi z hlavy ven. Vyhledej odbornou pomoc, pokud si myslis, ze to potrebujes. Ja mela planovaneho cisare a musim rict, ze jsem teda nemela stavy jako ty, spis jsem si rikala, ze jsem vdecna za to, ze mame tak pokrocilou medicinu. A po cisari jsem byla s malym na pokoji. Verim, ze kdyby nas separovali, take to
prozivam jinak
@cherie24 bola si niekde za odborníkom? Sychollgom alebo psychiatrom? Mne sa takto zosypala švagriná po pol roku..nikto nevedel ,že toto stále rieši,až spadla do ťažkej depresie a pol roka ju nastavujú na lieky...ono si sa upla k predstave ,aký je to emočne krásny zážitok rodiť prirodzene...ver,že po prirodzenom pôrode,mnoho žien na začiatku necíti nič, a sú len rady,že to majú za sebou. Ja mám za sebou aj cisársky pôrod a išla som do pôrodnice s tým,že sa teším,kedy ju budem mať konečne v náručí a mne bolo jedno,či cisárskym,alebo prirodzene..veľa je to o Tom ako sa nastavia predtým a vela článku aj presporodnuch kurzov tlačí na ženy,aké je to super rodiť prirodzene...a les sa to nepodarí,ženy majú pocit,že zlyhali...vynosila si zdrave dieťatko,je mnoho párov,kt.to šťastie nemajú..Radim ti dobre,zašla by som za odborníkom,modrý koník ti nepomôže a hlavne niektoré komentáre už vôbec nie,skôr naopak. Veľa šťastia
@terez07 zas tak hrozné stavy asi nemívám ☺ teď co je to už i delší dobu a lidi se nevyptávají, tak je to i lepší. V korona krizi jsem začala cvičit jogu a běhat a celkově mi to na psychiku pomohlo. Ale občas mě prostě přepadne depresivní nálada, pak si to vybavim a už to jede, depka je na světě 🙈 Na jednu stranu chápu, že nemůžou těhotné ženy na kurzu vystresovat před porodem, ale možná by nebylo na škodu je i trochu připravit na to, že to opravdu nemusí jít podle plánu. Je fakt, že to tam podají jako nejhezčí a nejvíc emotivní zážitek každé ženy a řeknou spoustu věcí jak si udělat porod krásný a realita pak může být dost jiná a někdy i hrozná.
A taky by mě zajímalo, jestli by některé řekly i ženě s klinickou depresi, že co řeší a ať se vzpamatuje. Doufám, že ne. Proto bych ráda viděla trochu empatictejsi přístup i k porodnímu traumatu. PTSD, deprese a pod jsou reálné věci,ktere se často řeší u psychologa nebo psychiatra. Tak nechápu to zlehcovani a zlobu.