Závislost na Zoldipenu. Jak překonat obtíže se spaním?
Ahoj holky, přála bych si, aby tu měl někdo stejnou zkušenost a zda se dá zvládnout překonat. Dlouho jsem si to nepřipouštěla, ale zjišťuji, že bez prášků na spaní neusnu. Již od puberty mám problém se spánkem. Jsem spíš sova, takže když už, tak jsem usnula sama až v jednu ráno, ale pokaždé jsem byla nevyspalá, protože ráno se musí vstávat. Nejvíc se mi spánek upravil paradoxně na RD, kdy jsem nechodila do práce. Chodila spát kolem 23.00, ráno po osmé vstávání. Mám spavé dítě od mimina. Po nástupu do práce opět spánek rozhozený, nebyl problém usnout až ve dvě ráno, což je prostě pozdě. Dr mi před 3 lety poslal prášky na spaní a od té doby je beru. Konečně jsem se po letech vyspala do práce, rychle jsem usnula... Začínala jsem na půl tabletce, aktuálně bez prášků neusnu. Potřebuji tak 1,5 tablety až 2 tablety. Bez prášků jsem schopná do 4 ráno být vzhůru. V pondělí jdu k dr. Samozřejmě sportuji , kafe s kofeinem už po 14.00 nepiju. Alkohol jsem také vyřadila na naprosté minimum. Zkoušela jsem nahradit melatoninem, doplňky stravy, nic. Hrozně se bojím a nevím, co mě čeká. Byl někdo na tom stejně?
@anonym_autor Já jsem měla problémy se spánkem od dětství, nedokázala jsem večer "vypnout" mozek, a tak jsem v posteli běžně čumákovala do tmy do 2-3 ráno. Podle mě to je nějaká forma ADHD nebo důsledek stresu a člověk se musí naučit nějakou technikou "vyprázdnit mysl" - nebo to může přejít i věkem. U mě to tak bylo, jen jsem si musela počkat do cca 30 let 😨 Hodně tomu pomohlo i to, že jsem si našla práci, do které jsem vstávala pravidelně každý den ve stejnou dobu.
Hlavně dej pozor, co ti Dr. předepíše jako náhradu, pokud bude měnit léky - aby to nebyl ještě větší "dryák". Držím palce, ať se to brzy upraví 👍
A nějaká šance najít práci s pracovní dobou, která by vyhovovala tvému přirozenému nastavení je? Protože třeba spaní 23.00 - 7.00 a práce někde v rozumné vzdálenosti 8.00-16.00 by třeba pro tebe taky mohla být řešením.
Ahoj, napíšu svůj příběh, je to na dlouho, tak se pokusím co nejstručněji. Od dětství mám problém s usínáním - kombinace stresového toxického dětství/dospívání i osobnostního nastavení (analytická mysl, nedokážu vypnout mozek), takže usínání několik hodin a časté buzení v noci bylo na denním pořádku. Poprvé jsem měla prášek na spaní v dospělosti po operaci a kromě lepšího spánku jsem po něm měla pocit jako “sjetá”, byl to strašně intenzivní a velice příjemný stav mysli, kdy mě nic netrápí a cítím se naprosto úžasně. Naštěstí jsem poměrně záhy otěhotněla, měla děti rychle za sebou, ale po ukončení kojení nejmladšího a velkém vytížení a špatnému spánku jsem prášky na spaní začala pravidelně užívat. Ze začátku to bylo úžasné, ty krásné pocity před usnutím i nerušený spánek, ale pak už ty pocity nebyly a ani moc efekt na spánek. Já veděla, že nesmím zvyšovat dávky kvůli závislosti, tak jsem byla na 1 tbl denně a při větším stresu jsem si brala 2. Ale jak efekt nebyl a trvalo užívání už pár let, řekla jsem si, že musím přestat. Odhodlávala jsem se vyhledat odbornou pomoc, ale nedokopala se k tomu. Podařilo se mi snížit dávku na 1/2 tbl denně s výjimkami při stresu (1-2 tbl). Efekt byl pořád stejný - minimální - usnutí většinou ok, ale vždy taky ne a buzení přes noc časté s docela nepěknými úzkostmi. Po dalších skoro 2 letech jsem měla zrovna celkem dobré období bez větších nerváků a rozhodla se zkusit zolpidem (tu 1/2 tbl) vysadit. Udělala jsem to na víkend, kdy jsem si dávala pro jistotu alkohol před usnutím (abych dobře usnula, i když alkohol zhoršuje druhou část spánku, bylo pro mě klíčové mít “pojištěné” to usnutí) a taky jsem si koupila čaj na spaní s melatoninem a noční hořčík s melatoninem. První dny nebyly nic moc, ale vyloženě abstinenční příznaky nebyly. Pak už úplně v pohodě. Už ho neberu skoro rok. Usínání občas trochu trvá, ale mám teď naštěstí klidné období a moc se nestresuju, navíc mám poměrně nabité dny (práce, děti, domácnost, cvičení), takže jsem už večer celkem unavená, zároveň se snažím zdravě jíst a pečovat o sebe, takže jistě i to má vliv. Co mě ale velmi mile překvapilo, noční buzení je teď méně časté než po zolpidemu a když nastane, nemám většinou ty úzkosti, které vyústí v několika hodinové bdění. Líp se mi daří ty stresující myšlenky zpracovat. Samozřejmě jsem se k tomu naučila techniky, jak myšlenky zvládnout, když přijdou uprostřed noci a zdají se katastrofální, ale se zolpidemem to šlo hůře.
To je můj příběh a samozřejmě nenabádám zkoušet vysazování na vlastní pěst, ne každému se to může snadno povést, někdo to bez odborné pomoci třeba nedá. Každopádně alespoň pro začátek doporučuju zkusit postupně snižovat ty dávky a asi ideálně vyhledat tu odbornou pomoc. Držím palce a snad ti můj příběh dodá aspoň trochu odvahy ty prášky vysadit!
Ahoj holky, tak píšu pokračování. Tak dr mi samozřejmě napsal náhradu. Zároveň , pokud by to nezabíralo, musela bych už k psychiatrovi, který by mi vymyslel jinou léčbu. Já jsem se vylekala a chtěla se naučit usínat bez prášků. První týden jsem to střídala. Jednou bez prášku, další den s. A pak jsem se zkrátka sekla a řekla si, že takové svinstvo už brát nechci a nechci být závislá a chodit pak po doktorech. Musela jsem se tedy smířit s tím, že jsem sova, takže jsem chodím spát až při úplné únavě kolem půlnoci. První dva dny byly těžké. Usínala jsem i třeba přes hodinu. Třetí byl zlom, kdy už usnu do půl hodiny. Je to týden, co usínám sama po tolika letech. A ten spánek se nedá srovnat. Je mnohem lepší a nejsem tak otupělá. Ano, potřebovala bych se naučit usínat v těch 23.00 nejpozději, abych byla zcela odpočatá, ale i toto je pro mě velký úspěch. Tak snad už nebudu muset nikdy brát.
Nespavost jsem řešila hypnózou. Naučila mě lehnout do postele a usnout.
Neboj, jdeš to řešit včas. Bude se nejspíš nahrazovat postupně jiným lékem, snižovat dávky, je jasné, že melatonin+režim je proti Zolpidemu slabý kalibr.