Má církevní výchova negativní vliv na děti?
Zdravím maminky.
Zajímalo by mě, kdo z vás byl vychovávaný v katolické rodině, jestli jste neměly kvůli různým pravidlům církve někdy úzkosti?
Ještě mě zajímá, zda jste třeba nechaly děti pokřtít i přesto, že s některými názory církve jako instituce nesouhlasíte.
Názory co se týkají sexuality, co všechno je hřích atd. Hodně se teď o víru zajímám a z některých pravidel nemám dobrý pocit. Nevím tedy, jestli z tohoto důvodu křest dětem domluvit, jestli je tím automaticky zavážu k tomu, aby toto vše dodržovaly nebo zda je to volbou každého člověka.
Četla jsem i že nechození do kostela je hřích, ale nevím, jestli to neplatí až po prvním svatém přijímání.
V Boha věřím, ale tyto církevní pravidla mi přijdou velmi svazující.
Stručné shrnutí
- Křest v katolické tradici se v diskusi popisuje jako svátost, která otevírá dítěti dveře ke svátostem (Eucharistie, svátost smíření) a nezavazuje dítě automaticky k vědomému dodržování všech církevních pravidel.
- Rodičovský závazek vést dítě k víře je vnímán jako hlavní smysl křtu miminek; alternativně někteří doporučují počkat na křest „na vyznání“, aby dítě rozhodovalo samo.
- Někteří lidé v diskusi hlásili negativní zkušenosti z nucené církevní výchovy (úzkosti, pocit nucení), a proto doporučují zvážit odklad křtu, jinou církev nebo vědomý křest v dospělosti po katechumenátu.
Nejčastější otázky
Q: Zavazuje křest dítě k dodržování učení katolické církve?
A: Většina příspěvků uváděla, že křest samo o sobě dítě televizně nezavazuje k plnému dodržování nauky; při křtu rodiče obvykle skládají slib, že dítě povedou ke křesťanskému životu, ale nikdo to aktivně nevymahatelné.
Q: Jaký je rozdíl mezi křtem miminka a křtem na vyznání?
A: Některé církve (např. Římskokatolická církev) křtí miminka, jiné církve křtí až na vyznání a dětem dávají pouze požehnání; v diskusi byla doporučení počkat, pokud rodiče nechtějí rozhodovat za dítě.
Q: Co je nouzový křest a kdy se používá?
A: Nouzový křest (křest v nebezpečí smrti) lze udělit, pokud je osoba v ohrožení života; v diskuzi byl zmíněn případ ženy, která se nechala pokřtít na smrtelné posteli a následující den zemřela.
Q: Jak probíhá křest v dospělosti a jaká příprava je běžná?
A: V jednom příspěvku se uváděl roční katechumenát jako příprava na křest dospělých; biřmování bývá dalším krokem k potvrzení křtu.
Q: Jaká církevní pravidla a přikázání se vztahují na účast na svátostech?
A: V diskuzi bylo zmíněno, že církevní přikázání zahrnují např. jednou ročně zpověď a přijetí Eucharistie a pravidelnou nedělní účast; u dětí se v jednom příspěvku uvádí odpovědnost od zhruba 7 let (uváděno jako věk, kdy „to platí i pro ně“).
Q: Jak rodiče vysvětlují křest malým dětem prakticky?
A: Někteří rodiče v diskuzi přirovnávali křest k „založení spoření“ nebo „držení místa ve vlaku“, což znamená ponechat dítěti otevřené dveře ke církvi bez vynucení další praxe.
Závěry z diskuze
Shoda
- Křest se většinou vnímá jako otevření dveří ke svátostem a jako závazek rodičů vychovávat dítě ve víře.
- Křest dítě samo o sobě nezajišťuje, že dítě bude věřící nebo že bude dodržovat církevní pravidla.
- Existuje možnost křtu v dospělosti po přípravě (katechumenát) a možnost administrativního vystoupení z církve.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že křest „zapíše člověka ke konkrétní instituci“ a komplikuje vystoupení, zatímco jiní tvrdí, že křest neznamená personální zápis k instituci, protože je uznáván napříč církvemi.
- Někteří považují křest kojenců za správný rodičovský závazek, jiní radí vyčkat na vědomé rozhodnutí dítěte nebo zvolit církev, která křtí až na vyznání.
- Názory se liší i na významu křtu pro „smývání dědičného hříchu“ — část diskutujících to označila za teologickou funkci křtu, část to zpochybňovala jako pozdější konstrukci.
Otevřené otázky
- Zda a jak moc křest dítěte zavazuje rodiče k následné výchově „v souladu s naukou církve“ bez vymáhání.
- Jak konkrétně vysvětlit křest čtyřletému nebo předškolnímu dítěti, aby mu to dávalo smysl.
- Jak se rozhodovat mezi křtem kojence, odkladem křtu na dospělost a hledáním jiné církve.
Zmíněné značky a firmy
Římskokatolická církev, církevní gymnázium, univerzita v Ríme
Zmíněné produkty a metody
křest, křest miminek, křest na vyznání, nouzový křest, biřmování, roční katechumenát, svátosti, svátost smíření, Eucharistie, církevní přikázání, desatero, požehnání, příprava na manželství, kmotr, administrativní vystoupení z církve
Místa a osoby
Řím
Víra je svobodné rozhodnutí, vždy. Křest je základ. Ponoření do Kristovy smrti i vzkříšení. Smyje ,, dědičný hřích". Já jsem z generace, kdy byli spolužáci pokřtění, protože se to tak dělalo, aniž by do kostela pak někdy přišli. Nás s bráchou nechali naši nepokřtěné... řízením Božím jsme se nechali pokřtít oba.
On praktikující není, já ano.
Při křtu malých dětí se za výchovu k víře zaručuje Církev... rodiče a kmotři především. Proto kmotr musí být ,,dospělý křesťan" s mít svátost biřmování.
Jak už tu někdo psal...je to jako investice. Kdyby si někdo vzpomněl, že chce svátosti od Církve.... pomazání nemocných třeba, svátost smíření, tak bez křtu to nejde. Musí proběhnout nejprve křest.
Křty v nebezpečí smrti jsem nezažila...většinou je to spíš teorie, která spadá pod výjimečné stavy. Měli jsme tu paní, která se rozhodla pro křest na smrtelné posteli a na druhý den zemřela. Tak to ji vyšlo 🙂
Křesťan by se měl držet desatera, ale pak jsou i církevní přikázání, kde je například to, že by člověk měl jednou za rok jít ke zpovědi a přijmout Eucharistii. A také chodit v neděli do kostela.
U dětí je to tuším od sedmi let, kdy to platí i pro ně. Je to věk, kdy už mají dostatečný rozum.
Chápu, že lidi celkově nesnáší pravidla, ale jsou to jen značky k dobrému životu. Pro nás to není absolutně nic omezujícího, naopak. Ale chápu, že ne každý to tak má.
@denuliss krtem se clovek nezapise ke konkretni instituci. Krtem clovek vyzna Krista. Proto je krest uznavany napric cirkvemi a neni potreba "prekrtivat". Hele, studovala jsem 10 let teologii, vcetne univ v Rime. ucila jsem ji na univerzite. Pokud by ses chtela na cokoliv zeptat mimo diskusi treba, napis zpravu.
@odula Děkuji moc, ráda napíšu, otázek mám spoustu.
Víra je svobodné rozhodnutí, vždy. Křest je základ. Ponoření do Kristovy smrti i vzkříšení. Smyje ,, dědičný hřích". Já jsem z generace, kdy byli spolužáci pokřtění, protože se to tak dělalo, aniž by do kostela pak někdy přišli. Nás s bráchou nechali naši nepokřtěné... řízením Božím jsme se nechali pokřtít oba.
On praktikující není, já ano.
Při křtu malých dětí se za výchovu k víře zaručuje Církev... rodiče a kmotři především. Proto kmotr musí být ,,dospělý křesťan" s mít svátost biřmování.
Jak už tu někdo psal...je to jako investice. Kdyby si někdo vzpomněl, že chce svátosti od Církve.... pomazání nemocných třeba, svátost smíření, tak bez křtu to nejde. Musí proběhnout nejprve křest.
Křty v nebezpečí smrti jsem nezažila...většinou je to spíš teorie, která spadá pod výjimečné stavy. Měli jsme tu paní, která se rozhodla pro křest na smrtelné posteli a na druhý den zemřela. Tak to ji vyšlo 🙂
Křesťan by se měl držet desatera, ale pak jsou i církevní přikázání, kde je například to, že by člověk měl jednou za rok jít ke zpovědi a přijmout Eucharistii. A také chodit v neděli do kostela.
U dětí je to tuším od sedmi let, kdy to platí i pro ně. Je to věk, kdy už mají dostatečný rozum.
Chápu, že lidi celkově nesnáší pravidla, ale jsou to jen značky k dobrému životu. Pro nás to není absolutně nic omezujícího, naopak. Ale chápu, že ne každý to tak má.
@anonym_b4384c Můžu se zeptat, proč vás rodiče nenechali pokřtít? Mrzelo vás to? A v kolika letech jste se pro křest s bratrem rozhodli a jak dlouhá příprava následovala? Děkuji moc za info.
@anonym_b4384c Můžu se zeptat, proč vás rodiče nenechali pokřtít? Mrzelo vás to? A v kolika letech jste se pro křest s bratrem rozhodli a jak dlouhá příprava následovala? Děkuji moc za info.
@denuliss
Naši rodiče nejsou praktikující věřící, neměli církevní sňatek. Bratr se rozhodl dokonce dříve, tak dvanáct, třináct let. A já také kolem toho věku. Oba dva jsme byli ještě na základní škole.
Mně to mrzelo hodně, že nemůžu hned užívat svátosti Církve.
Musela jsem absolvovat roční katechumenát, kde jsem byla seznámena s úplnými základy.
Vzdělávání se pořád.
@denuliss pre mňa ako autistu boli niektore veci toxické z cirkevndj vychovy
@denuliss pre mňa ako autistu boli niektore veci toxické z cirkevndj vychovy
@krajnakovaviktoria Co třeba, jestli se můžu zeptat? A děti jste dala pokřtít?
@krajnakovaviktoria Co třeba, jestli se můžu zeptat? A děti jste dala pokřtít?
@denuliss ja nemám deti, ja hovorím za seba. Ja som ako 7 ročná nemohla v noci spať lebo som myslela že ma vkuse pozorujú anjeli
Zdravim :D necetla jsem celou diskuzi, ale ja jsem z katolicke rodiny. Do kostela jsem byla nucena, k birmovani jsem sla pod natlakem (jestli tam nepujdes, tak nespis nekam jinam). Zaroven jsem ale dobrovolne chodila na cirkevni gymnazium. Tam jsem vlastne prestala byt katolik.
Nemyslim si ze by na me ale mela cirkev spatny vliv ale vyhrady teda mam. Neskutecne mi vadilo, ze ja bych mela byt hrisnik, protoze netravim kazdou nedeli uctivanim Boha a odrikavanim naucenych modliteb (kolik lidi v tom kostele to rika presne protoze to tak citi?), zatimco nekteri jini se hnusne chovaji k zene a detem, jsou sprosti a pak se jdou vyzpovidat, odrikaji naucene fraze a uz jsou cisti? Tohle mi prijde strasne pokrytecke a vadi mi to, jinak myslim ze dneska uz se spousta veci bere trochu jinak - treba sex pred svatbou a tak uz neni tak striktni 🙂
Sama v Boha verim, jen ne tak jak katolici, ale proste za me jsou treba krtiny takova oslava narozeni v jine dimenzi. Spojeni s nebem, nebo jak to rict, stejne tak pro me byla dulezita svatba v kostele a chci mit jednou i pohreb cirkevni. Ne kvuli katolicke cirkvi, ale protoze to tam mam propojene s tim "necim vic, nad nami" - nebo jsk to rict.
Zaroven ale detem vse rikam tak jak to citim - Buh neni nijak dokazany, je na kazdem zda tomu chce verit, do kostela chodime hodne vyjimecne a spis kdyz uz tak se na neco podivat (koncert, Betlem).
Zdravim :D necetla jsem celou diskuzi, ale ja jsem z katolicke rodiny. Do kostela jsem byla nucena, k birmovani jsem sla pod natlakem (jestli tam nepujdes, tak nespis nekam jinam). Zaroven jsem ale dobrovolne chodila na cirkevni gymnazium. Tam jsem vlastne prestala byt katolik.
Nemyslim si ze by na me ale mela cirkev spatny vliv ale vyhrady teda mam. Neskutecne mi vadilo, ze ja bych mela byt hrisnik, protoze netravim kazdou nedeli uctivanim Boha a odrikavanim naucenych modliteb (kolik lidi v tom kostele to rika presne protoze to tak citi?), zatimco nekteri jini se hnusne chovaji k zene a detem, jsou sprosti a pak se jdou vyzpovidat, odrikaji naucene fraze a uz jsou cisti? Tohle mi prijde strasne pokrytecke a vadi mi to, jinak myslim ze dneska uz se spousta veci bere trochu jinak - treba sex pred svatbou a tak uz neni tak striktni 🙂
Sama v Boha verim, jen ne tak jak katolici, ale proste za me jsou treba krtiny takova oslava narozeni v jine dimenzi. Spojeni s nebem, nebo jak to rict, stejne tak pro me byla dulezita svatba v kostele a chci mit jednou i pohreb cirkevni. Ne kvuli katolicke cirkvi, ale protoze to tam mam propojene s tim "necim vic, nad nami" - nebo jsk to rict.
Zaroven ale detem vse rikam tak jak to citim - Buh neni nijak dokazany, je na kazdem zda tomu chce verit, do kostela chodime hodne vyjimecne a spis kdyz uz tak se na neco podivat (koncert, Betlem).
@kacka1994 Takže i když to berete po svém a s některými pravidly nesouzníte, děti jste dala pokřtít. Já přemýšlím, jak mám křest mému 4 letému synovi vysvětlit, aby to chápal. Mladšímu je 19 měsíců. Asi kluky pokřtít dám, ale přemýšlím, jak nejlépe to pojmout.
@eternitka Jde o to, že křtem se člověk zapíše ke konkrétní instituci, není potom úplně jednoduché vystoupit, pokud se člověk rozhodne, že k té instituci patřit nechce.
Mě jde hlavně o to, jestli se zavazuji k tomu, že budu uznávat veškerou nauku církve, když v této konkrétní církvi budu chtít pokřtít děti. Protože spousta nauk nemá oporu v Bibli a já se řídím hlavně Biblí.
@denuliss Podle mě 99.9% věřících nesouzní se všemi pravidly církve. Např. sloužení mše čelem k lidu oproti čelem k oltáři po 2. vatikánském koncilu - to byla docela výrazná změna už na první pohled a hodně lidí to tehdy určitě pohoršilo. Jen sotva s tím "mrknutím oka" souhlasili, a to včetně kněží. Naopak, hodně lidí bylo proti a dodnes to kritizují. Přesto to většina přijala, protože jinak by to na mši vypadalo jako v blázinci, kdyby si každý dělal, co chce. Pravidla drží církev pohromadě a není možné se zavděčit se vším všem. Myslím, že pokud není ten nesouhlas s nějakou naprosto zásadní věcí, jako např. že Ježíš je syn Boží, tak to není důvod se církve stranit.
Bible je samozřejmě základ, ale na druhou stranu v ní není nikde psáno, že se má člověk řídit jen Biblí. Není to návod na všechno a navíc se dá vykládat mnoha způsoby a dokonce si některé výroky protiřečí. Bible pomáhá poznat, jaký je Bůh, ale není vyčerpávajícím manuálem.
Z církve je možné vystoupit, ale jde spíše o administrativní úkon. Křest je brán jako otevření dveří, která už navždy zůstanou otevřená, ačkoli projít jimi nemusíš - to je jen na tobě.