Jak na dítě, které neposlouchá a je drzé? Rady rodičům
Jak jednat s dítětem, které vůbec neposlouchá, nespolupracuje a ještě je drzé 😶? Prosím o radu. Naše láska bude mít brzy 3,5let. A je to teda síla co koná 😐. Já už fakt nevím co je a není správné! Co mám dělat! Jak to řešit! Atd atd. V dnešní době člověk pomalu nemůže dítě plácnout, křičet na něj, zlobit se... Ne že bych to samozřejmě chtěla dělat ale jak mám jednat když dítěti 20x řeknu NE a ono se mi vpodstatě vysměje a jede si svoje? Dám jí tedy stranou a začne se vztekat, ječet. Když dělá opakovaně něco co nemá a byla na to několikrát upozorněna a nestačí ani zvednout hlas a stojí naproti mě a křičí na mě běž pryč, nech mě bejt, nesahej na mě. Jsem z toho fakt na větvi už 😡. Kolikrát se mi tak klepe ruka. Nebudu lhát. Úplně si představu jak bych jí už na ten zadek dala. Ale držím se držím. A už nevím. Fakt ne. Je mi do breku. Jsou to situace pořád dokola. Nejvíc mě teda ale štve to, že opravdu nemá něco dělat a dělá to a místo aby poslechla, vyplázne na mě jazyk a řve na mě. Naopak v čem bych uvítala spolupráci tak žádná není. Pořád jí jen někde nahráním, snad u každý činnosti. Nefunguje vůbec ale vůbec nic. Nejhorší je, že se fakt bojím toho co bude dál. Když se takhle chová ve třech létech co bude dělat v 10, 15... Není to že bych jí furt do něčeho tlačila a chtěla po ní nemožný. Ale když jí poprosím jestli smenou uklidí hračky a její reakce je ,, na to zapomeň,,. Nebo že chci aby se oblékla a běhala doma nahatá protože má rýmu a kašel, a na to řekne nech mě bejt . Že chci aby si po záchodě umyla ruce, protože jsem už 2x byly v nemocnici na kapačkách protože chytla nějaký moribundus z toho jak si furt olizuje ruce atd atd. Má mě i manžela totálně na háku. Nějaký hranice neexistují. Možná někdo řekne, měla jsi je zavézt dřív??? O to se snažím od začátku fakt že jo. Valčíme spolu už tak rok 😐😶 a já už si připadám úplně na dně. Přitom u babiček ok. Ve školce ok. Ale matce udělá že života peklo. 😭 Jsem že 4x děti, nejstarší a nepamatuju si že by se někdo takhle choval k mámě. To samé řekne manžel, který je ze tří dětí. Kamarádky co mají stejně staré děti také tohle neřeší, neznají a já už rok každý den řeším jen samý vzdor, samý problém.
Stručné shrnutí
- Dítě kolem 3,5 roku může doma opakovaně odmítat pokyny i přes opakované žádosti; doporučená řešení v diskuzi zahrnují nastavení jasných hranic, důslednost a krátké, srozumitelné pokyny.
- Konkrétní praktiky z diskuse byly: poslat dítě do jeho pokoje jako timeout, fyzicky mu pomoct uklidit hračky společně (vzít ho za ručičky a házet do košíku), odebrání výhod (sladké, pohádka) a „reset“ venku.
- Fyzický trest („výchovný placanec na zadek“) uvádějí někteří rodiče jako poslední prostředek; v diskusi je tento přístup prezentován jako efektivní některými přispěvateli a zároveň kritizován jinými kvůli riziku dlouhodobých negativních dopadů a učíšení násilí.
Nejčastější otázky
Q: Jak nastavit hranice u tříleté až tříapůlleté dcery, která neposlouchá?
A: Nastavte jednoduchá pravidla a důsledky a vždy je dodržte; příklad komunikace ze sdílených příspěvků: „když si dohrajeme s hračkou, dáme ji zpátky a až potom si vytáhneme něco dalšího. Dokud hračky nevrátíš na místo, nenechám tě vytáhnout si jiné.“
Q: Jak konkrétně vynutit úklid hraček, když dítě opakovaně odmítá?
A: Dát jasný a krátký pokyn, vzít dítě za ručičky a společně hračky uložit do krabice/košíku, chválit („to jsi šikovná“) a pak neumožnit vytahování dalších hraček, dokud není hotovo; opakované důsledky pomáhají vytvořit rutinu.
Q: Má smysl posílat dítě „do pokoje“ jako trest (timeout)?
A: Někteří rodiče uvádějí, že dítě po odvedení do vlastního pokoje pochopí důsledek a časem to přijme; jiní píší, že dítě začne křičet a vrátí se k tomu za 20 minut, takže efekt závisí na konzistenci a provedení důsledku.
Q: Funguje odebrání výhod (sladké, pohádka) jako sankce za neposlušnost?
A: Ano, v diskusi rodiče uvádějí konkrétní sankce typu zákaz sladkostí a omezení pohádky jako efektivní, pokud rodič dodrží výhrůžku a penalizaci skutečně aplikuje.
Q: Je správné dítě fyzicky trestat (plácnutí na zadek)?
A: V diskuzi někteří rodiče popisují placanec jako poslední prostředek po varování a vysvětlování; jiní rodiče a přispěvatele varují, že fyzické tresty mohou vést k učení násilí a mají potenciální dlouhodobé negativní dopady. (Tato otázka byla v diskusi sporná.)
Q: Jak naučit dítě hygieně (např. mytí rukou) bez hádek?
A: Doporučené postupy ze zkušeností v diskuzi jsou udělat z mytí rukou rutinu nebo hru, umývat ruce společně („počkáš v koupelně, dokud si je neumyješ“), a v případě potřeby nenechat dítě sahat na věci, dokud si ruce neumyje.
Q: Jak zlepšit rodičovu důslednost a zabránit vyhrožování něčím, co rodič nesplní?
A: Radí se dávat jen takové výhrůžky, které rodič skutečně dodrží; postupovat krok po kroku, používat krátké pokyny a opakovaná varování a vždy následovat slíbený důsledek, jinak dítě přestane rodiče brát vážně.
Závěry z diskuze
Shoda
- Důslednost v plnění slibovaných následků je klíčová pro nastavení hranic u malých dětí.
- Krátké, srozumitelné pokyny a rutiny (oblékání, mytí rukou, uklízení) lépe fungují než dlouhá vysvětlení.
- Projevovat dítěti lásku a pozornost mimo konfliktní situace je důležité pro vztah a výchovu.
Sporné názory
- Někteří rodiče prosazují fyzický trest (placanec) jako účinný nástroj v krajním případě, zatímco jiní varují, že to učí násilí a má negativní dlouhodobé dopady.
- Někteří považují posílání do pokoje za fungující timeout; jiní popisují, že dítě začne hystericky křičet a metoda selhává bez další důslednosti.
Otevřené otázky
- Co bude s dítětem v 10–15 letech, pokud rodič nenalezne dlouhodobě fungující metodu na současný vzdor?
- Která kombinace metod (hra, důslednost, odebrání výhod, timeout) je nejúčinnější dlouhodobě pro různé temperamenty dětí?
- Do jaké míry je drzost dítěte naučená doma versus přejatá ve školce nebo od vrstevníků?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
výchovný placanec na zadek, poslat do pokoje (timeout), odebrání sladkého, zákaz pohádky, jasné stručné pokyny, důslednost, udělat z úkolu hru, společné uklízení (vzít dítě za ručičky, házet do košíku), rutina oblékání, venkovní aktivita pro „reset“, chválení jako pozitivní motivace
Místa a osoby
žádné
@lenerka1 jen offtopic, ja celej zivot rikam, ze co bych dala za to, kdyby mi dali nasi na prdel, ja si z toho vzala pouceni a jelo se dal. Kdepak. Misto jedny dobre mireny facky si to mama kompenzovala desitkama hodin vycitek a psychickym deptanim. A jeste se placala po rameni, jak je skvela matka. Tak jen feedback z druhy strany :D
Jak kdybys mluvila o mém dítěti 🤣horší že už i ze školky si stěžovali že mám nevychované dítě co neposlechne.
@enli mám taky dítě ve školce a takové moresy tam nechyta, ale mluvu chytá od nás. Paní se zajisté taky doma nevyjadřuje vždy vhodně. Pochybuji, že by ve školce jí říkali na to zapomeň apod... Tohle vidí v domácím prostředí 3,5 většina nebývá ještě ani v MŠ.... Takže z 95% to má z domova.
Po takovém chování musí přijít trest!!! Dítě na trůn nepatří.
Začni u sebe a začni si věřit že tu situaci zvládnete. Chovej se sebevědomě a neoblomně .
Ona ty hranice potřebuje cítit i se naučit je/tebe respektovat.
@pampelina18 proč by nebyla 3,5 ve školce moje dcera chodí od 2,5 ... A to, že vaše dítě se ve školce nic nového nepřiučilo neznamená, že jiné dítě se tam něco nenaučí ... A jestli teda 95% mají děti z domova tak to s námi očividně bydlí nějaký tajný nájemník ...
Jo, jako můj prostřední 😁 vyzkoušeli jsme že už opravdu na prdel dostal, ale kýžený výsledek to nemělo 🙂 nervy ale ujely. To jen k tématu trestu, abyste si nemyslely, že jste nejhorší. Jen to nemá efekt. U nás je to o tom, že musí mít prostor říct svůj názor. Dát mu prostor. A neuhybat, ikdyz dělá scénu. U nás zabírají zákazy toho co má rád - sladké, pohádka. Když člověk dodrží výhrůžky, tak to těm dětem dojde. Na druhou stránku dělám to opravdu když už překračuje hranice hodně. Jinak by měl za jeden den vztekani zákaz sladkého na dva roky a televizí by si mohl pustit v dospělosti 🤣🤣.
U nás je to podobné, ale s tím, ze syn má už 7,5 a toto jednání vidí u tatínka, můžu se snažit jak chci, ale nezměním to. Tak do pěti let byl úplně zlatej, ale teď nemá problém s tím, lhát mi vesele do očí. Teď mě řekl, ze se začne učit, až já přestanu chodit do prace. A taky i horší lahůdky. 🙈
@zlorenka Jj psychické násilí je samozřejmě taky škodlivé, možná je i horší než to fyzické, v diskuzi na internetu se těžko obsahuje celé téma trestání, to by byly příspěvky na několik stran 🙂 Jak to tak čtu, děkuji bohu, za relativně vyrovnané rodiče, kdy nás občas "jen" seřvali a když bylo hodně zle, něco zakázali.

@mysh_me diskuze je sice fajn, ale abych vse vyjadrila a popsala tady neznamym lidem, jak to myslim, tak je to spis na pokec, jinak je to na vypisovani celeho romanu 😄 napr. co se tyce me, tak i kdyz me rodice trestaly fyz.tresty, tak jsem nikdy nemela potrebu nekoho sikanovat ani jsem sama v pozici sikanovane nebyla (stesti? kdo vi). Nase dcera (zatim? nastesti?) zadne priznaky agrese nejevi. Od mala ji ucime, ze se chovame hezky navzajem k sobe, ke zviratum, k rostlinam i k plysakum. A myslim, ze je naopak vuci ostatnim v kolektivu starostliva a pecujici. Myslim, ze velkou roli hraje prave to vysvetleni, PROC ten vychovny placanec nekdy dostane - neni to z pleziru, ale protoze nerespektuje urcita pravidla (napr.te bezpecnosti). Vysvetlit diteti, ze maminka/tatinek (nikdo jiny) daji na zadek, jen kdyz opravdu nic jineho v te chvili nezabira (kazde dite ma jiny temperament, nekomu staci vysvetlovani a rozmluvy, nekdo potrebuje vice energicky pristup, aby slyselo "hele ted ten rodic po me neco chce"). A znovu opakuji, ze nejsem zadny propagator placancu 🙏 a nebavim se tady o nejakym pravidelnym biti nebo tyrani deti. Pokud to nekomu funguje
jen rozmluvama a dodrzuje se tam vzajemny respekt (tedy i to, ze dite respektuje rodice), tak je to super a je to ideal, ke kteremu taky smeruji. Proste jde o celkovy vztah a atmosferu doma, hlavne to vse vykomunikovavat. A pokud se stane, ze cloveku ujedou nekdy vyjimecne nervy, tak je dulezite i o tom se s ditetem nasledne bavit, klidne priznat svou chybu. Je to proste lidske a taky jsem jenom clovek, nedelam ze sebe ideal.