Jak zvládnout dětské vztekání při odchodu z návštěvy?
Nemáte někdo nějakou radu, jak odbourat vztekací scény při odchodu od dětí? Mám kamarádku, která má 2 školkové děti a já mám dítě 2,5 roku. Vzhledem ke kovidu a tomu, že bydlíme na vesnici jsme mezi děti či do nějakých skupinek nechodili, takže s dětmi se vídá jen na hřišti nebo u této kamarádky, která bydlí kousek od nás. Chodí tam opravdu ráda, ale odchody jsou peklo. To se vzteká, válí se po zemi, ječí a nechce se nechat oblíknout. Takže jí proste přeperu, nacpu do toho nejnutnějšího, popadnu řvoucí dítě a odcházím pryč. Předem upozorňuji, že půjdeme, říkám průběžně ať si dohraje a připraví se k odchodu, přesto pokaždé ztropí takovou scénu. Už se mi tam ani kvůli tomu vůbec nechce chodit. 😞
Stručné shrnutí
- Nastavení budíku na telefonu nebo použití hodin/ručičky s opakovaným upozorňováním (např. "za deset minut začneme uklízet") rodiče v diskusi uváděli jako konkrétní a funkční nástroj pro mírnější odchody z návštěv či hřiště.
- Popisování a uznání dětských emocí ("Tobě se vůbec nechce domů, viď?") bylo uvedeno jako metoda, která často vede ke zklidnění dítěte bez okamžitého přerušení pláče.
- Odvedení pozornosti konkrétní nabídkou (např. koupat se ve vaně, pohádka, bonbón) a návrhy dlouhodobých řešení (přihlášení do školky/miniskolky, odnášení maličkosti z "kindervajíčka" jako suvenýru) byly v diskuzi navrhované jako alternativy k násilnému odnášení dítěte.
Nejčastější otázky
Q: Jak rychle a konkrétně oznámit dítěti, že se bude odcházet?
A: Doporučené postupy z diskuze zahrnují nastavení budíku na telefonu s dohodnutým časem odchodu a upozornění cca 10 minut předem slovní formulací typu "Za deset minut začneme uklízet hračky a půjdeme domů."
Q: Pomůže používat hodiny nebo "ručičku" jako signál pro odchod?
A: Ano; v diskusi rodiče uváděli, že říct "až ručička bude tam a tam, tak půjdeme" nebo sledovat hodiny zklidnilo odchody lépe než žádné upozornění.
Q: Funguje "uznání pocitů" jako technika k zklidnění dítěte?
A: Některé rodičky hlásily, že popisování emocí ("Tobě se vůbec nechce domů, viď?") často dítě zklidní; jiné rodičky ale upozorňovaly, že některé děti to vnímají jako potvrzení oprávněnosti chování a zneužijí ho k dalšímu protestu.
Q: Jakou roli může hrát přihlášení do školky nebo miniskolky?
A: V diskusi několik rodičů doporučovalo přihlášení do školky/miniskolky jako dlouhodobé řešení pro více sociálních kontaktů; jiní varovali, že je to velká změna a může vyvolat žárlivost či adaptaci, kterou je třeba zvážit.
Q: Je přijatelné dítě fyzicky odnést nebo vyhrožovat ukončením návštěv?
A: Někteří rodiče v diskuzi přiznali, že dítě prostě vezmou a odnesou; jedna účastnice navrhla vyhrožovat, že s návštěvami přestanou, zatímco jiní to označili za "zlý a vyděračský" postup, tedy názor na tuto metodu je rozdělený.
Q: Jaké rychlé odvedení pozornosti lze použít při nástupu vzteku?
A: Konkrétní taktiky z diskuze zahrnují nalákání na cachtání ve vaně, nabídnutí pohádky po příchodu domů, lákání na bonbóny nebo dát dítěti suvenýr z "kindervajíčka" s příslibem brzkého návratu.
Závěry z diskuze
Shoda
- Upozorňování předem (budík, hodiny, 10 minut) pomáhá zklidnit odchody.
- Temperament a věk dítěte významně ovlivňují frekvenci a intenzitu protestů; časem to většinou ustupuje.
- Odvedení pozornosti (vanou, pohádkou, bonbónem) a nabídnutí malé odměny nebo suvenýru může ulehčit odchod.
Sporné názory
- Někteří rodiče považují fyzické odnesení nebo hrozbu ukončení návštěv za přijatelnou cestu, jiní to označují za kruté a vyděračské.
- Někteří rodiče doporučují uznávání emocí jako řešení, zatímco jiní tvrdí, že může dítě posílit v protestním chování.
Otevřené otázky
- Pomůže konkrétně této rodině přihlášení dítěte do školky/miniskolky?
- Jak dlouho bude trvat, než dítě přestane válet se po zemi při odchodech?
- Která kombinace technik (budík, uznání emocí, odvedení pozornosti) je pro konkrétní temperament nejefektivnější?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
budík na telefonu, hodiny/ručička, říkat "za deset minut", uznání pocitů ("Tobě se vůbec nechce domů, viď?"), lákání bonbóny, nalákání na cachtání ve vaně, nabídka pohádky, odnést maličkost z kindervajíčka jako suvenýr, přihlášení do školky/miniskolky, fyzické odnášení dítěte, "nevýchova" (knihy/videa), vyhrožování ukončením návštěv, dát "na prdel" / fyzické trestání
Místa a osoby
žádné
Neboj, už budeš zocelená... 😀 Já to nejhůř nesla u prvního, dodnes je paličatý a vlastně už v porodnici mu říkali vzteklina. Pak dcera si lehla jen párkrát a ta třetí si lehla taky, ale vždy s rozmyslem, nebylo to takové nepříčetné válení, spíš kalkul. U ní mi zabraly výhrůžky trestem (ok, nejsem svatá), a rázem byla na nohách, protože to byla jen strategie a ne nekontrolovatelné emoce. A co jsem si vyslechla od mámy - že za nás to nebylo, my jsme takoví nebyli, atd. Syn si s oblibou sedal uprostřed silnice... Jsem ráda, že toto období už máme za sebou... Při pohledu zpět si říkám, že jsem měla být víc nad věcí (protože jsem zkoušela i po zlém a nic z toho), nicméně to se říká snadno a nervy má člověk jen jedny.
@korin trošku se děsím temperamentu druhého. Tohle 2x si nějak neumím představit 😀