Neustálý křik tříletého dítěte. Jak jej zvládnout?
Zdravím,
obracím se na vás s prosbou o radu. Setkal se někdo s bezdůvodným a neustálým křikem tříletého chlapce. Není to vztekání, že by si chtěl něco vyřvat ale prostě u každé činnosti nebo jen tak zničehonic začne hulákat. Snahy uklidňovat ho, vysvětlovat mu že nemůže takhle křičet nejsou k ničemu. Přestane křičet a za půl minuty začne znovu. Nejde o to, že by ho něco bolelo nebo že by to byla agrese, spíš z toho křiku má radost a sleduje jak reagujeme. Zkoušeli jsme i nereagovat ale zdálo se, že to nemá žádný účinek. Má prosím někdo nějaký tip co s tím? 🙏🙏🙏
Vydrželi jsme to asi dva dny. Děla to i když jsem u něj, hrajeme si. Někdy prostě jen křičí že si hraje a napodobuje zvuky aut.. venku tak moc nekřičí ale i to to z ničeho nic na něj přijde. Venku je 2x denně a opravdu dlouho. Dělá to ale i když ho hlídá babička. Ta si myslí, že je prostě takový “živý”. Do školky zatím nechodí takže podchytit to asi neměl kde. 😔
Jak mluví? Jak ti rozumí? Jak jinak komunikuje? Tříleté dítě by mělo dát dohromady krátkou větu a jakž-takž rozumět, když na něj mluvíš, aspoň v každodenních věcech (udělej, přines, půjdeme, chceš?)
Přijde mi, že popisuješ dítě, které má komunikační problém. Že možná docela dobře chápeš motivaci ( hra/upoutání pozornosti), ale že pod tím přehlížíš hlubší problém - dost možná smyslovou abnormalitu, kdy reaguje na zvuky jinak. Může fyzicky slyšet bez potíží, ale mít problém se zpracováním zvuku v mozku. Může taky být mírně nedoslýchavý , takže prochází orientačními testy, ale problém tam je. Taky může jít třeba o stimulaci rovnovážného ústrojí, které je taky v uchu.
I zde odkážu na svou oblíbenou facebookovou skupinu "Rodiče dětí s vyvojovou disfazií", pravděpdoobně tam bude dost lidí, kteří s tímhle chováním budou mít přímou zkušenost. Každopádně bych to nezahazovala jako prostou nevychovanost, ale hledala fyzičtější příčinu (možná třeba na ergoterapii - smyslové integraci).
Nemyslim si, ze je problem se sluchem. Existuji i deti, ktere jsou hlucne. Mam takovy exemplar doma. Od rana do vecera nezavre pusu a je hlasita, urvana, pritom se nevzteka, jen to je proste jeji povaha. Neresime to. Nema to smysl. Jen ji reknu, at jde vedle, ze uz ji nemuzu poslouchat. 😃😃
Slyší dobře často zkouším šeptem zavolat z vedlejší místnosti a vždy reagoval. Začal mluvit a to opravdu pěkně. Vysvětluje ve větách co dělal přes den. Povídáme si co bylo v pohádce. Pamatuje si příběhy z knih a opakuje mi části pohádky. Všemu dobře rozumí je mi schopen vše přinést, udělat co řeknu. Nepřijde mi absolutně nijak pozadu s čímkoli. Dokonce mi přijde u některých případů a her že je vychytralý.
@cilkat je fakt ze syn byl absolutne to stejne, taky "vyrvaval" z radosti. A fakt tu vyvoj dysfazii ma, ale nikdy me nenapadlo to davat do souvislosti.
Dnes ma 7 a je to mirne lepsi,ale vykriky furt jsou, taky to k nicemu nevede kdyz ho za to "napomenu".Rve proste furt ale on ma i adhd a proste ho bavi řvát a hulakat
Jak dlouho jste vydrzeli nereagovat?!
Mozna tim jen upoutava pozornost. Dela to, i kdyz se mu maximalne venujete, hrajete nejakou hru? Je dost vybehany treba z venku? Nebo to mohl okoukat ze skolky a zkousi...