Pořídit druhé dítě při náročnosti prvního?
Ahoj, mam vymodleneho kluka,kteremu za par měsíců budou 4 roky... těhotenství peklo,byt mi neslo otehotnet,uz jsme pomalu navštěvovali CAR,tak diky ovu testum se po roce a neco podařilo 🥳 rodila jsem ve 29 letech...Malej od narozeni narocny,ale fakt hodne drazdivy, pediatr z nej byl hotový,a to je to fakt klidas,uz asi v 5 tydnech dostal pyridoxin.... Ale v pohode,holt malej bud spal(malo) nebo rval...ale jinak slunicko,fakt uzasnej kluk,akcnak odmala,vztekal se,nudil se uz ve 4 mesicich,nosit nesnasel,ale akce a blbiny byly ok(fakt temer nespal)... V 7 mesicich se plazil,v 8 lezl,sedl si a rovnou se postavil(pediatr zdesen,ale podle kontoly vse delal spravne) pred 1. Rokem zacal chodit... vlastně spis behat...beha doted😂 akorat mi ani ve 2 a pul letech nerekl ani mami... A to ze jemu se proste neslo a doted nejde plne nevenovat.... Logopedie,dalsi odborníci... má vývojovou dysfazii, ADHD s hyperaktivitou(asi dedicne) a k tomu hypersenzitivitu,ale zadne silene diagnozy to nejsou.... Chodi do skolky,kde ma teda přidělenou asistentku,funguje,nakonec teda bohuzel medikace,jinak to uz nešlo....je to teda hodnej klucik,fakt milacek,ve skolce ho chvali,vsichni co nas potkaji,tak ho maji radi,kdyz zrovna nema svuj den,je to peklo..pracuju,ale jen na pul,s ohledem na jeho peci je skolka pro nej vhodna max do obeda...mame i hlidani,starsi babicku,ale bude ji za chvili 70,a proste je to narocny,zvlada ho,ale jen pohlidat,zadne aktivity,coz on musi mit...
No a ted ta otazka,kdo to zvladl docist az sem...casto nas s manzelem prepada myslenka na druhe dite... Ja mam momentálně 33,uz fakt vek,bojim se, ze za rok,dva by to uz maly dal,ale nevim jestli do dame my.. jit nejit do toho?
Je to o nestavení hlavy. Když tu si přenastavíš z tohodle módu "mám extra náročný dítě" do módu " mám vlastně úplně normální dítě", tak dáš i další dvě děti. Nevím, taky máme v rodině zamedikovaného adhdčka a je to v pohodě🤷♀️. Každý ale máme ty limity jinde no. Příjde mi, ale že si dost stěžuješ na to jedno a se dvěma dětma celkově to prostě je záhul. Ale to je s dětma obecně. Někdo to dává, někdo ne. To si ale musíte s partnerem určit vy sami jaké jsou vaše hranice toho co dáte a co ne. Zároveň to druhé dítě chcete proč? Není v tom tlak okolí?
Řekla bych ti "jdi do toho - děti se vzájemně zabaví"... a nečekat, až bude ten odstup "dost velký" - to už jsou totiž pak dva jedináčci, ne dva sourozenci. Ale je to prostě na vás. Ano, dvě děti jsou pro rodiče náročnější, než jedno. Na druhou stranu to ty děti nutí být samostatnější (a umožňuje jim to - spoustu věcí jde s parťákem líp, než sám, i když ten parťák je třeba mladší, než ty a rozumu víc než ty nemá).
Jinak mám dva syny, 3,5 roku od sebe... v době, kdy jsem byla těhotná s mladším, začali jsme řešit, že straší je vysokofunkční autista... ... mladší má nakonec "jenom" vývojovou disfazii... Ale teda bez hyperaktivity, kterou pro sebe vnímám jako na každodenní provoz nejnáročnější... A fakt spolu fungují mnohem lépe, než každý sám. Rozhodně jsem ráda, že jsou dva.
Mám holku s vývojovou dysfazii a poruchou pozornosti.Do toho blbě mluvila.Takze logopedie od 4-8 let.Trenovat nechtěla.Furt jenom rvala.Prvni a druhá třída ve škole extrémně náročná.Zjistna dyslexie, dysgrafie a dysortografie.
My jsme měli " štěstí" že se narodila druhá v pořadí.Jinak by byla jedináček.Druhé dítě s ní bych nedala.Ale každý má ty hranice někde jinde Já bych to nezvládla.
Já nemám hyperaktivní dítě maximálně je hypersenzitivní, ale nediagnostikované. Ale jedno dítě pro mě bylo náročnější než dvě. Ale bylo to daný hlavně tím pro mě šokem, že mám dítě, ač (nebo právě proto) že jsem po něm toužila mnoho let
@lenivekotatko moje nejstarší dcera je ADHádě, jako miminko nespavý satan. Než jsme vyhledali psychologa, sáhla jsem si na dno kolikrát. Další 2 děti už jsou proti ní procházka růžovou zahradou. 😆 Prostřední dcera teda měla silné alergie, byl to masakr, než jsem to vše zjistila, ale třetí kus je vyloženě miminko za odměnu. Hodný, spavý brouček. Každé úplně jiné, ale nejnáročnější byla ta nejstarší. Mám pocit, že po ní už by mě asi málokteré dítě něčím zaskočilo, takže s dalšími dětmi to byla už celkem pohoda. 😁
Já vždycky počítám s tou horší variantou, tedy, že druhé dítě bude stejné, nebo “horší,” nebo se můžou narodit i dvě… Je fakt potřeba zvážit své možnosti, 33 let ještě není vysoký věk, ve kterém by se nedalo třeba 2 roky počkat a pak to znova zvážit. Já mám dva syny a vím, že jsem typ rodiče na jedno dítě. Dvě jsou pro nás moc. Miluju je oba, jen je to moc náročné.
Mám prvního syna ADHD, měla jsem ho ale ve 22 letech, ve školce byl jak neřízená střela, vyrval poličku ze zdi, klukovi malém zlomil vaz, jako masakr... Od 6 let chodil na rugby, pak karate a teď zůstal u basketbalu a ještě hraje fotbal (už mu je 11let) 😁 . Sporty mu hodně pomohly, ve škole zatím vždy vyznamenání, ale čtenářské deník katastrofa, nevydrží si číst ani boha... Jo a do druhého jsem šla, ale až ve 33 letech 😅 (ale snažili jsme se 4 roky, nešlo to... ) ,ale dlouho jsem si říkala, že bude jedinacek 😁 .
Já bych do toho šla. Pokud další dítě chcete. Je určitá pravděpodobnost, že i druhé bude mít nějaké dg, ale nemusí. Taky mam nejstaršího s adhd a vd. Akorát jsem otěhotněla když měl rok a to ještě vypadal celkem normálně ( kromě toho ze pres den nespal a vstával v 5). Varianta, ze mimi spí a já se věnuji venku staršímu moc nefungovala. Ani, ze si spolu budou hrát. Naštěstí pomáhala babička, mnohdy měli totiž režim úplně na střídačku, uspala jsem jednoho, dala oběd druhému, uspala ho, vzbudil se mladší.. Ale to období, kdy byli oba malí bylo dost krátké a tak jak jim bylo třeba 5 a 7, tak to bylo fajn. Teď už jsou puberťáci. Chvíli jsem se dávala do kupy a když měli 7 a 9 narodil se třetí, taky vd. Domácí úkoly s miminem u prsu. Bylo mi 35. Řekla bych, že byt vámi tak už moc neotálím. Jedináčka bych nechtěla. Ten mladší byl velká vzpruha.
Mám prvního syna ADHD, měla jsem ho ale ve 22 letech, ve školce byl jak neřízená střela, vyrval poličku ze zdi, klukovi malém zlomil vaz, jako masakr... Od 6 let chodil na rugby, pak karate a teď zůstal u basketbalu a ještě hraje fotbal (už mu je 11let) 😁 . Sporty mu hodně pomohly, ve škole zatím vždy vyznamenání, ale čtenářské deník katastrofa, nevydrží si číst ani boha... Jo a do druhého jsem šla, ale až ve 33 letech 😅 (ale snažili jsme se 4 roky, nešlo to... ) ,ale dlouho jsem si říkala, že bude jedinacek 😁 .
@anonym_4554d2 to musím potvrdit, že sport z ní dělá úplně jiné dítě. Teď přes prázdniny je 2,5 týdne bez sportu a je už vyloženě na přes držku. 😆 Když má v týdnu tréninky, je z ní rozumná holka, energii vybije jinde a doma nezlobí. 🙂 Ale tvrdí, že jeden sport na závodní úrovni je pořád málo. Chtěla by prý ještě stíhat x dalších věcí 😃 tak jsem jí slíbila, že od druhého pololetí jednu věc přidáme, když to bude jen jednou týdně. Psycholog nám to potvrdil jako dobrý nápad. Musí být pořád zaměstnaná. 🫣
@anonym_4554d2 to musím potvrdit, že sport z ní dělá úplně jiné dítě. Teď přes prázdniny je 2,5 týdne bez sportu a je už vyloženě na přes držku. 😆 Když má v týdnu tréninky, je z ní rozumná holka, energii vybije jinde a doma nezlobí. 🙂 Ale tvrdí, že jeden sport na závodní úrovni je pořád málo. Chtěla by prý ještě stíhat x dalších věcí 😃 tak jsem jí slíbila, že od druhého pololetí jednu věc přidáme, když to bude jen jednou týdně. Psycholog nám to potvrdil jako dobrý nápad. Musí být pořád zaměstnaná. 🫣
@cherie24 no teď už má jeden závodní sport (3x do týdne trénink + víkendy zápasy) a ještě rekreačně fotbal 1-2x do týdne 🤭 . Jako je to záhul, nebýt dědy tak to časově vše nestíháme, hlavně ten fotbal to musí dojíždět. Sice někdy nestíháme školu 🤭 .... A do pokoje jsme pořídili ještě basketbalový koš na skříň tak to pořád hází 🫣. Nevím kde bere furt energii 😂
Já bych do toho buď šla, co nejdřív. Nebo bych ještě pár let počkala s rizikem, že už se ti chtít nebude.
Upřímně, my jsme měli pohodový batole, ale já se bála, že druhé mi dá co proto. A že nás syn rozmazlil, protože byl a je oproti ostatním opravdu dítě za odměnu. Dobře spí, jí, zabaví se dlouho sám a dá se s ním domluvit. Není ani moc emotivní, žádný hysteráky neznáme.
No a tak plyne čas. Synovi je 6 a nám se do dalšího nechce čím dál víc. Navíc sám říká, že je rád, že má klid a hračky pro sebe. Je to introvert.
Dekuju moc za vsechny názory 🙏 je pravda,ze nektere dny(kor kdyz ja jsem po nocni smene) jsou dost krizové...zaroven pracujeme doma s ditetem,ktereho vykolejí jakakoliv nova cinnost,aktivita vjem,neco jako autista,ale neni,udajne...je pak ve vzteku,hnevu,nejde a nim spoluprace,ale prirovnala bych to spis k malym detem,ktere jsou pretizene.jenze jeho pretizi vlastne cokoliv,co vybocuje z rutiny,uz jen vikend,kdy nejde do skolky je změna,tatinek je doma a byva často ,, rozhozeny,,...nebo proste fakt malickosti,coz treba s miminkem uplne nenaplanuju..dneska byl totalne out protoze byl poprve na bruslich...jinak casto je totalne mimo z obchodaku(tam už ho temer nebereme) nebo ze spolecenskych akci(detsky den apod)proste za chvíli záchvat,diky medikaci teda uz jen plac a nespoluprace..ale i tak no
@lenivekotatko popis miminkovskeho obdobi se velmi podoba moji nejstarsi dceri. Nespala, rvala, pyridoxin, pozdeji ADHD. Dceri uz je 11, vyrazne se zklidnila, je to chytre a snazive dite ALE doposud neni schopna ucit se sama. Proste pozornost ji to neda, ukol co ma delat 5 minut dela hodinu. Sesit je pak plny srdicek a kyticek, bohuzel jeste nedosla k precteni zadani. Kdyz vedle ni sedim a tlacim ji do pozornsti, ma to za tech 5 minut. Ale to je ted v 5 tride. Prvni 3 tridy se nebyla schopna soustredit ve tride ani trochu, vsechno jsme museli projet odpoledne, bylo to casove hrozne narocne.
Ma mladsi sourozence - dokonce 2 a zvladame to, holky dalsi jsou 9 a 6 let - tam uz je dost samostatnosti. S miminkem bych se zacatku skolni dochazky u takhle narocneho ditete dost bala. U nas je to casto o tom, ze 9 leta si hraje s 6 letou, takze mam prostor venovat se nejstarsi a muzeme se spolu ucit. Ale zase zalezi jak u vas funguje manzel,
Jestli chodi domu rozumne, aby mel prostor treba i on od prvni tridy pocitat klidne hodinu denne na skolni povinnosti s nejstarsim, pak miminko zvladnete. Bez toho bych se toho hodne bala
Mám rok a půl starého syna a mám stejnou myšlenku jako vy. Jit do dalšího? My teda problem s otěhotněním nemeli,otěhotněla jsem prakticky hned,těhotenství byl děs,bylo mi celou dobu blbě byla jsem závislá na prášcích na nevolnost. Syn teda žádnou medikaci nemá,ale je od mala strašně uřvaný dítě🤦♀️ je dost živé dítě,nezastaví se,neposadí se na chvilku. A jiné děti dokonce bacá!😂 měla bych strach ze se tak bude chovat i ke svému sourozenci. A momentálně mi muj syn tahne za 2 deti. Ale obcas myslenky jsou,jsem teda mladší jak vy ale porad si rikame s přítelem ze jednou moznaaa jeste jedno? Za 5 let treba?😂🤷♀️ ale necháme to tak,on už ten nahoře to zařídí tak jak je potreba
Mám rok a půl starého syna a mám stejnou myšlenku jako vy. Jit do dalšího? My teda problem s otěhotněním nemeli,otěhotněla jsem prakticky hned,těhotenství byl děs,bylo mi celou dobu blbě byla jsem závislá na prášcích na nevolnost. Syn teda žádnou medikaci nemá,ale je od mala strašně uřvaný dítě🤦♀️ je dost živé dítě,nezastaví se,neposadí se na chvilku. A jiné děti dokonce bacá!😂 měla bych strach ze se tak bude chovat i ke svému sourozenci. A momentálně mi muj syn tahne za 2 deti. Ale obcas myslenky jsou,jsem teda mladší jak vy ale porad si rikame s přítelem ze jednou moznaaa jeste jedno? Za 5 let treba?😂🤷♀️ ale necháme to tak,on už ten nahoře to zařídí tak jak je potreba
@natalie1709 noo v roce a pul jsem jeste byla presvedcena ze nikdy🤣🤣 malej behal jak silenej a lezl uplne vsude,o dva roky pozdeji (ted) uz je to trochu jiny...je to spis narocnejsi psychicky, ale uz ho nemusim porad sundavat z 2 metrovy vysky a behat za nim jak silena🤣🤣 i kdyz obcas popobehnu,ne ze ne🤣 uvidite,on vyroste,ta hyperaktivita mne momentálně treba trapi asi nejmene,tu moc neresim, prostě pocitat se vsim, a musi se vybít,staci to prijmout no🤣🤣🤣🙏
Upřímně, pokud budeš odkládat, tak se ti do toho chtít nebude. Máš zkrátka živější dítě, na vše se dnes dělají diagnózy. Je to klasický období, kdy má i vzdor a zkrátka zlobí. Ale, za dva roky bude klidnější. Zas buď ráda, že ho můžeš motivovat ke sportování, které je prospěšné a může pak v dětství zažívat snáz úspěchy. Já mám jen jedno dítě 10 let. Také jsem druhé odkládala. Teď se mi samozřejmě nechce, ale půjdu do toho. Již ale budou věkově od sebe dál a každý jiné zájmy. Plno lidí říká, že jsou horší dvě děti. My se třeba dnes vrátili z bazénu a musela jsem syna neustále zabavovat, hrát si s ním a blbnout. A tak je to pořád. Musím vymýšlet program, jinak by seděl na zadku, protože v okolí nemá kamaráda a já jsem si jistá, že kdyby měl sourozence věkově blíž, tak když by na to přišlo, tak by se spolu zabavily, jako je to v mém okolí. S jedináčkem je víc práce s tímto.
Upřímně, pokud budeš odkládat, tak se ti do toho chtít nebude. Máš zkrátka živější dítě, na vše se dnes dělají diagnózy. Je to klasický období, kdy má i vzdor a zkrátka zlobí. Ale, za dva roky bude klidnější. Zas buď ráda, že ho můžeš motivovat ke sportování, které je prospěšné a může pak v dětství zažívat snáz úspěchy. Já mám jen jedno dítě 10 let. Také jsem druhé odkládala. Teď se mi samozřejmě nechce, ale půjdu do toho. Již ale budou věkově od sebe dál a každý jiné zájmy. Plno lidí říká, že jsou horší dvě děti. My se třeba dnes vrátili z bazénu a musela jsem syna neustále zabavovat, hrát si s ním a blbnout. A tak je to pořád. Musím vymýšlet program, jinak by seděl na zadku, protože v okolí nemá kamaráda a já jsem si jistá, že kdyby měl sourozence věkově blíž, tak když by na to přišlo, tak by se spolu zabavily, jako je to v mém okolí. S jedináčkem je víc práce s tímto.
@kecalka2 ja prave uz uplne odkládat nemuzu,ale je tam fakt ten strach,pro nas každá primitivni cinnost,jako treba jit do obchodu a nakoupit par veci,je fakt bud to vyjde nebo nevyjde.... Když nahodou ano,tak mega uspech,ale obcas zachvat a zasek i treba u nastupu do autobusu(ktere miluje) protože neprijel ten ,, správný,, a v tu chvili ho musim násilím proste zvednout a donest,coz treba s kocarem neexistuje a pesky by mi to domu neusel... Uz je to sice malokdy,ale obcas se jeste stane no... Nebo ze zdrhne,v obchode treba,ja jsem mu uplne putna,klidne se ztrati...neresi,vi,ze ho pak nekdy najdu,nepanikari,nic,jde si za svym...
Program vymyslim porad,ale zaroven uz poznam,kdy je toho na nej moc,skolka fakt je hodne i na ty 4 h co tam chodi,a pak vybuchy a konec spoluprace temer pri cemkoliv.... dneska jsme treba byli asi 30 min bruslit na ledu..nasledovaly 2 hodiny pekla,vzteku a revu,kdy sam nevedel co chce,proste velke prezizeni,pomuze jen klid a uklidneni idealne doma...jenze jak se dopravit domu ze jo🤣
Mám pocit že popisujete mého staršího syna taky má 4 roky 🤣ale teda my nemáme žádnou určenou diagnózu ale pyridoxin jsme brali taky. Prostě akční dítě řekla bych že dneska jak se něco trošku vymyká tabulce hned se dítě škatulkuje. Normálně bych jo nechávala ve školce do odpoledne jestli je hodně akční našla bych mu i nějaký kroužek kde to ze sebe dostane. Jinak my jsme mu pořídili bráchu už v jeho 2 letech a je to stejný divoch jako ten první 🤣takže pokud chcete určitě bych se toho nebála děti povyrostou a budou super parťáci a starší to určitě zvládne, mě taky všichni strašili a řekla bych že do jeho roku si ho ani nevšímal že je ti někdo další 🤣