Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Jak se vyhnout oslavě svých narozenin?

anonymkaanonym
21. črc 2019

Ahojky mám takový menší problém. Rodiče i když jsem dospělá 20 let(Studuji, a abych nemusela brzo ráno sedat do taxík nebo tak, tak spím dnes u rodičů) Prostě za mě potvrdili účast na oslavě. A já prostě nikdy nemám náladu nikam jezdit na oslavy a nerada slavím od 18 ty svoje, protože mne to nebaví.. Takže nějaké tipy jak tam nejít? Připadám si jako puberťák co nechce do školy ale co už.. Mimochodem simulovat nemoc mi nejde a odvolání zpět(tam kde studuji) by se snad nikdy nestalo

lastovenka
21. črc 2019

Někdy je přímá cesta ta nejlepší. Narovinu řekni že se ti nechce do společnosti a prostě nechoď.
Rodiče pak na oslavě ať si řeknou co chtějíg

zelenaesmolda
21. črc 2019

@anonymkaanonym
normalne rict,ze tvoji ucast prislibili oni ale ty ne a ze se ti nikam nechce a nepujdes.jsi dospela,podle me je od nich hodne nevhodny pristup,ze za tebe slibuji,ze prijdes aniz bys ty to potvrdila.Co si navarili to si taky sni 🙂

veruuu_kubesovic
21. črc 2019

úplně normálně, jsi dospělá, řekni svůj názor, nejsi loutka, aby jsi bezmezně poslouchala co máš dělat = kam jít....

merope
21. črc 2019

Já nepochopila, zda se jedná o oslavu tvých narozenin nebo oslavu něčích cizích narozenin. Jinak já to brala, že dokud mne rodiče živí, mají trošku právo mi mluvit do života, jak jsem se začala živit sama, tak jsem si kupu věcí začala dělat po svém.

Taky záleží, co to je za oslavu - pokud tam pozvali celou širokou rodinu, tak bych tam doporučila jít, všechny pozdravit a po obědě třeba vyrazit na procházku. Rodina partnera mívá neskutečně nudné oslavy a ještě na nás vždycky koukali blbě, když jsme po obědě začali osnovat procházku. A na poslední oslavě byla malá holčička, s kterou se prostě "muselo" jít na hřiště (jo, ta by jim jinak vysvětlila, o čem je oslava v malé místnosti 🙂 ) a tak jsme mohli v klidu vyrazit s ní a bylo to super.

inssomnia
21. črc 2019

já se zašívala roky v práci na narozeniny, velikonoce a další příležitosti, takže to prostě takhle vyšumělo 🙂 s manželem to máme podobně - max si dáme pusu, popřejeme si, otevřeme víno, ale prostě chceme mít klid. Hlavně nesnáším gratulace od lidí, od kterých jinak celý rok neslyším - pak třeba zahodím telefon, vypnu internet a odpovídám třeba až za pár dní. Choť si letos odstranil datum narození z FB a měl dle svých slov "konečně svatej klid" :D