Informace o ochraně osobních ůdajů a používání cookies.

Přečti

Co neříkat ženě po porodu?

Zdravím všechny maminky. Včera jsem četla zajímavý článek na téma, jaké věty se nemají říkat těhotným. Zaujalo mě, že něco takového nepíšou i o ženách v šestinedělí, protože zatímco před porodem mě maximálně sem tam někdo naštval necitlivou hláškou ve stylu "ty máš ale velké břicho," po porodu se s takovými prudícími větami přímo roztrhl pytel. S trochou nadsázky bych řekla, že zatímco těhotná žena přestává být okolím vnímána jako žena, žena po porodu přestává být vnímána i jako člověk s nárokem na svůj život, své zájmy, své názory, své pocity nebo své chyby. Možná to bylo jen mým okolím nebo mnou samotnou, těžko říct. Vypíšu tady hlášky, za které bych dotyčné nejradši prohodila oknem, kdybychom nebydleli v přízemí🙂. A vy se můžete přidat se svými perlami, nebo se inspirovat, co hlavně neříkat svým kamarádkám a příbuzným těsně po porodu.

- "A cvičíš?", "A stahuješ si to břicho?" (= "Vypadáš strašně, děláš s tím aspoň něco?" Ano, po porodu má člověk, který je rád, že se hýbe, určitě jedinou starost - cvičit sedy, lehy a nosit stahovací kalhotky, aby okolí nepobuřoval čímkoli, co nevypadá jako přistávací dráha.)

- "Tohle sundej, to je ti malé," "V tomhle jsou ti vidět špeky," "Tohle je vel. 38, co bys s tím prosím tě dělala?" (Pokud vám po porodu zbylo pár kilo nebo pár centimetrů navíc, okolí to neodpustí a velmi necitlivě komentuje. Ještě větší prohřešek ale je, pokud máte brzy po porodu svoji původní váhu a své míry. Myslím si, že kdybych přibrala 30 kilo, slyšela bych míň těhle keců, než když jsem všechna kila nechala v porodnici a mohla rovnou nosit své původní oblečení.)

- "Tohle teď nebudeš potřebovat." (U mě se to týkalo elegantní části mého šatníku, ale dosaďte si klidně třeba make-up, tenisové rakety nebo abonentku do divadla. Zkrátka "Teď budeš jen přebalovat a kojit a na cokoli jiného můžeš rovnou zapomenout.")

- "A co sis jako myslela? Že se s dítětem vyspíš?" (Kdyby si člověk postěžoval, že se nevyspal kvůli propařené noci, učení se na zkoušku, cestě letadlem nebo hlučným sousedům, každý ho polituje, jaký je chudák, že se nevyspal. Když si na totéž postěžuje šestinedělka, která nespala kvůli kojení, je najednou oheň na střeše. Co si to vůbec dovoluje mít potřebu spánku, když má dítě? Ještě větší prohřešek ale je, pokud se pochlubíte, jak jste se krásně vyspaly. To snad ani nezkoušejte, pokud si nechcete vyslechnout další kázání na téma, jaké jste krkavčí matky. Jisté je, že váš spánek si nenárokuje zdaleka jen ten malý tvoreček.)

- "Ten je celý do našeho rodu, tobě není vůbec podobnej!" "Po mně má přece vlasy a oči" "Ne, ne, ty nemá po tobě. Ty má po svém prastrýci z desátého kolene, ten míval taky takové." (Jasně, a ten ho nejspíš taky devět měsíců nosil v břiše a porodil, zatímco matka je ten poslední, kdo by měl mít se svým dítětem něco společného.)

- "Vašíku, konečně se ti někdo věnuje, viď?" (Aneb celé dny sedím s nohama na stole, zatímco mi dítě řve, a návštěva, která přišla na hodinu, to spasila.)

- "Jak kojíš? / Ukaž, jak kojíš. Určitě to děláš blbě. Takhle to nedělej, dělej to takhle." (Aneb každý je odborníkem na kojení vašeho dítěte, jen vy ne.)

- "Nestresuj se, nebo přijdeš o mléko." (Jasně, tahle věta mě dokonale uklidnila, po ní už se vůbec nestresuju.)

- "To je málo. On vůbec nepije. To nestačí." (Odborník s rentgenovým paprskem ví, kolik toho dítě právě vysálo, ví, že je to málo - a pravděpodobně je to matčinou neschopností, čím jiným taky.....)

- "Nechceš si dávat tohle sem, abys tady neměla takový bordel?" (Aneb "Máš tady děsný bordel." Člověk je v šestinedělí rád, že je rád, a řeší i důležitější věci, než jestli dávat tohle sem nebo tam).

- "Dítě musí být 4 hodiny denně venku, jinak umře." (Aneb "když s ním jsi denně venku 3 hodiny (nedej bože jen dvě nebo jednu), zabíjíš ho". Jasně, že je to blbost, a autorka věty nejspíš pozapomněla, že je mi 31 let a na pohádky už nevěřím. Jenže když vám někdo natvrdo říká, že své dítě zabíjíte, zatímco vy jedete na maximum, zamrzí to, to je jasné).

- "Jakto, že nevíš.......? To přece musíš vědět, to psali v knížce Naše dítě." (Jo, jenže knížka Naše dítě pochází z dob hlubokého socialismu a psali tam taky plno tak přežitých věcí, že jsem si dovolila ji nečíst.)

- "Když už máš dítě, ostříhej se." (= "Už jsi ulovila chlapa, máš s ním dítě, víc od života nemáš právo chtít. Na co bys chtěla být hezká? Teďka jsi jen mlíkárna a s krátkými vlasy se ti bude kojit líp.")

- "Ty s námi na oslavu nepůjdeš, co kdybys tam něco chytla?" (Aneb "máš domácí vězení a je to pro tvé dobro").

- "Právě jsem skončila v práci, mám přijet?" "Ne, děkuju, nic nepotebuju." "Vážně nechceš? Můžu tam být za půl hodiny." "Ne, děkuju, opravdu nejezdi." "Ale já mám čas a můžu přijet, jestli chceš." "Ne, nejezdi, udělej si volné odpoledne." (Po půl hodině) "Tak stojím přede dveřma, pojď mi otevřít."

Všechny věty jsou autentické, opravdu jsem si je přesně v této podobě vyslechla..... A všichni autoři je určitě mysleli strašně dobře, ale nedomysleli je.... a zraňovali jimi, stresovali nebo se přinejmenším ztrapňovali. Jakými větami prudilo okolí po porodu vás?
jitavrtule
17. črc 2015
@katull joooooo....tyhle silný řeči jsem měla před porodem taky 😃 a pak ho (mateřský plurál) tam šoupneš, ani nevíš jak. ono když děláte všechno spolu, jakože miminko toho bez tebe fakt moc podnikat nebude a když prožíváš každej zub, úsměv, zvuk, pohyb, tak to množné číslo prostě tak nějak občas je na místě.
Samozřejmě v souvislosti s kakáním, blikáním, čůráním a slintáním je lepší držet se čísla jednotného - pěkně každý za sebe 😉
katull
18. črc 2015
@jitavrtule Souhlasím 🙂 A určitě ho tam taky občas šoupnu a pak se budu sama sobě smát, jaký jsem měla kecy 😃 Jen doufám, že to bude mít zdravou míru 🙂
sim007
18. črc 2015
V těhotenství jsem plural nesnasela.....ale ted mluvim snad jen pluralem 🙂 🙂
jersika
18. črc 2015
K plurálu jsem tolerantní jen do určité míry, spojení jako máme tři zuby nebo dokonce průjmujeme teda fakt nechápu. Vždcky si vzpomenu na příběh jedné sestřičky, které v čekárně sedící žena s dítětem sdělila "máme průjem", a když se sestřička odvážila zeptat, kolik osob je tím myšleno, žena jí sepsula, že je snad jasný, že myslí to dítě. Ehm..není 🙂. Stejně jako ten počet zubů.
peicul
18. črc 2015
@jersika jo, tohle užití plurálu je fakt už na hlavu, já se tedy hlídám, abych ho nepoužívala. Nedávno se mě jedna známá zeptala : A kdy jste se narodili? Tak jsem jí řekla, že já v lednu 85 a hned jí to došlo a opravila se. Taky se vždy směju, když někdo napíše - už chodíme na nočník - si představím tu mámu, jak konečně ve svých xx letech už zvládla chodit na nočník 🙂
elen222
29. črc 2015
holky, já jsem měla dnes docela špatnou náladu, ale když se člověk začte, tak to mu ji hned zvedne 😃 , fakt skvělé hlášky od našich příbuzných a dalších, fakt se dobře bavím, nejste v tom sami 😃 .
Tak taky přidám:
babička mého manžela:
jak se bude jmenovat? Honzíček, to je pěkné jméno. Ne, bude se jmenovat Adámek nebo Matýsek. Babka: "to jsou teda jména na hovno"
Tchyně:
Já když jsem byla doma s Petříkem (můj manžel), pořád řval a měla jsem sto chutí vrazit ho na koleje pod vlak
Babka: cože? ty ještě kojíš? (když byly synovi 2 roky) a není to už trestné?

Nebo náš syn odmítal nočník, bylo to s ním o nervy. Tchyně i manželova babička se mě ptaly každičkou návštěvu, jestli má ještě plíny. Pak už jsem ani neodpovídala a jednou tchyně přišla, řekla, že to s ním zkusí sama a donesla 2 starý nočníky po klukách a myslela si, že malej bude nadšenej a hned si na ně sedne. Samozřejmě ji ignoroval.....
na další hlášky a zážitky si zrovna nemůžu vzpomenout, ale zase někdy přidám další 😃 😃 😃
sim007
29. črc 2015
@elen222 pane boze tak babka musi byt za vsechny prachy a tchyne jakbysmet co 🙂
elen222
29. črc 2015
@sim007 jojo, přesně, mám to v tandemu, oni se ještě moc nemusí mezi sebou (babka je tchýně mé tchyně), ale bydlí spolu a s tchánem, a to je pak něco. Můj manžel stojí ve všem na jejich straně a já jsem u nich každý týden na návštěvě "proti všem" 😃. Další záliba mé tchyně je v tom, že dělá uklízečku ve škole a když tam najde nějaké oblečení, co někdo ztratil a nikdo se k tomu nehlásí, vezme to dom, vypere a máme to prý nachystané pro naše děti ]-( .
elen222
29. črc 2015
jooo, ještě jsem si vzpomněla:
manželova babička mi pravidelně asi od druhýho měsíce syna každý týden říkala ať mu dávám čajík, vždyť mu je horko a má žízeň (kojila jsem ho snad každé dvě hodiny, aby žízeň neměl ]-( ), "to se dětem dávat má". Nebo u nich na návštěvě jsem měla malého u sebe anebo spal, jakmile se probudil, tak hned tchýně, tchán i babka najednou "půjč mi ho", a on hned začal brečet
sim007
29. črc 2015
@elen222 to ze stoji manzel na jejich strane ale moc dobry neni....to by jste si meli ujasnit....
aivou
29. črc 2015
Tak přidám taky svou trošku. Když jsem byla cca v 6. měsíci, ty vůbec nejíš, ty vůbec nepřibíráš - v 6. měsíci jsem měla nahoře 6 kg - nedokázali všichni pochopit, že nemusím nonstap žrát, teď už padají dotazy na to, jestli tam náhodou nejsou dva, to mám nahoře cca 12 kg... Rekonstruovali jsme koupelnu, byli jsme dva měsíce bez fungující sprchy, všichni stupidní kecy na to, jak mám bezohledného manžela, jak to můžeme vydržet, proč se neodstěhuju na tu dobu k rodičům, proč to trvá tak dlouho, proč jsme si na to nevzali firmu ... Nějak lidi nechápou, že ty peníze a ani volný čas na opravování fakt nefasujeme někde v supermarketu. Neustálé opakování termínu porodu už neřeším... A otázky typu budeš látkovat nebo používat jednorázovky aspol. jsou taky super 🙂
kocour1
29. črc 2015
Mě zase vadilo a vadí dodnes - jdi si ho nakojit dovnitř ...(jinými slovy - nevyndavej to prso před námi a jdi se někam schovat, ať na to nemusíme koukat)...trochu to člověka zamrzí na letní grilovačce, když má malé miminko, které chce být na prsu neustále🙂...to jsem mohla rovnou zůstat doma, když budu muset každé kojení, celé kojení být někde izolovaná, abych nepobuřovala🙂)
zarecna
29. črc 2015
Mna vytaca:
- trapis maleho hladom... ( moja mamka nechape, ze ked zjem komplet obed s dezertom o 12:30, tak o 15:00 fakt nie som hladna)
- trapis ho hladom, preto je maly... (maly je maly geneticky, ja som pri porode mala 2650, muz 2800, maly ma podobne odhadovanu vahu,,,,uvazujem nakolko mama trapila hladom mna, ked som mala tolko malo)
- ty uz len sed na zadku a cakaj porod ... ( citim sa skvelo, cele tehotenstvo, uplne super, ani neviem, ze o 2 tyzdne rodim a fakt nemam chut sa cele dni nudit na gauci...)
- nechod tolko poschodoch - no ako mami, ked byvam na 4 bez vytahu.
- Vy to urcite nestihnete. ( V mojom 7 mesiaci sme zacali robit prestavbu, opakovala ta kazdu nasu navstevu, samozrejme sme to stihli)
- Ja si ta s Petrom ( muz) neviem predstavit s malym dietatom... ( to fakt povzbudi, zvlast, ked viete, ze apriori nie ste ten sislavy, nunaci matersky typ)

Moja sestra ( ma jedno dieta)
- No, neviem, ci 15.8 mozeme ist na dovolenku, lebo ty rodis a urcite sa zrutis uz v nemocnici a ja ti budem musiet pomoct a poradit...

Ano sestra moja planujem sa zrutit, mylsim na to cely cas, preto ma moj muz prikaz, ze ked sa zrutim ( nahodou) ma zoznam mojich kamaratok co maju deti, aby im volal a rozhodne nevolal mojej sestre... 🙂 🙂 🙂 🙂
milmic
29. črc 2015
V porodnici mi primář den po porodu upozornil na to, že mám strašně povolný břicho. (no néééééé, ještě včera tam bylo 3 kilový dítě, to bych nečekala). Tentýž primář mi v den propouštění řekl, že mám strašně povolený břicho, že to je hrozný a že musím fakt makat, cvičit,......
moc milej chlapík, po třetím těhotenství bych už v porodnici měla vypadat jak "selebryta", hanba mě!

A 4 dny po porodu jsem navázala miminko do šátku a manžel mi řekl: Teda, Ty vypadáš, jako bys s tím těhotenstvím nechtěla přestat.
Týden po porodu sestřička na dětském: No ale bříško ještě máte teda...

Ano ano, tohle všechno žena po třetím porodu moc ráda slyší a je ráda, že vypadá tak dobře, že to všichni komentují. JO! 😃
dapele
29. črc 2015
@milmic To mi silně připomíná, když jsem na konci šestinedělí šla na odběr krve. Do ordinace jsem naklusala s kočárkem s korbičkou a sestřička se mě při odběru zeptala jestli je v kočárku holčička nebo chlapeček a když jsem odpověděla, že holčička, tak následovala otázka "A teď čekáte co?"
Vzhledem k tomu, že mám jedno mimčo ještě v kočárku s korbičkou, tak bych to druhé musela stihnout vytvořit snad ještě v porodnici, aby to břicho bylo už vidět 😃
milmic
30. črc 2015
@dapele :-N heh...
Mojí sestře se jednou podařil trochu trapas v podobném duchu. Potkala se s kamarádkou a nadšeně jí sáhla na bříško se slovy. jééééé, vy čekáte mimi! Výraz té kamaráky byl dokonalý. :-N
elen222
30. črc 2015
@sim007 každé naše ujasňování skončí hádkou, takže už jsem rezignovala na nějaké vysvětlování a domluvy, je přesvědčený, že tchýni, tchána i babku nemám ráda (no, není až tak daleko pravdě.....řekla bych, že jsou zcela jiní.....a prostě to není moje krevní skupina) a každé jejich "šlápnutí vedle" omlouvá s tím, že oni to tak nemysleli, že to bylo míněno v dobrém...... ]-(
ninusch
30. črc 2015
Tak mě dokázala vytočit ve třech měsících hláška: A ty ještě nepřikrmuješ? Proč mu neuděláš krupicovou kaši?
elen222
30. črc 2015
to mi připomíná, když manželova babička chtěla dávat na vánoce mému 7 měsíčnímu synovi smaženýho kapra 😃 . Několikrát jsem řekla rázné NE, protože si pořád mlela tu svou, a ona se skoro urazila, prý když byli kluci malí, tak už ho taky jedli jako mimina 😃 . Říkala jsem si pro sebe, že to si dělali se svýma klukama, ale tohle je moje dítě... ]-(
ninusch
30. črc 2015
Teda holky, tak teď jsem nas....ná, jako už velmi dlouho ne. Mladej byl právě na hlídání u babičky a dědy, jeli se s ním pochlubit prababičce. Jsou mu čtyři a půl měsíce a poslední čtyři dny začínáme zavádět první stravu a tou je mrkev. No a když mi kluka vraceli, tak mi nadšeně děda sděloval, že dal mladýmu zmrzlinu.... Ještě teď se klepu vzteky.
sim007
30. črc 2015
@ninusch nakopat 🙂
brokovich
30. črc 2015
@ninusch obdivuji té, já bych 4 měsíční mimino nikomu na hlídání nedala. A ten tvůj vztek naprosto chápu, to jsou snad na palici ne? Jako pardon ale jinak to říct snad ani nelze.
nihasa
31. črc 2015
@ninusch To je mazec co prarodiče nevymyslí.... :-o
ellisabet82
31. črc 2015
Ahojky, tak jsem se od včera pracně prokousala všemi stránkami a doceala se pobavila, ne nad vaším trápením, ale tím, jak je to fakt všude stejné.
Já jsem tedy ušetřena trápením s tchánovci, bydlí daleko a nevycházíme s nimi kvůli době minulé, kdy nám dělali nějaké problémy. Naštěstí i manžel časem pochopil, že si musí vybrat, jestli bude stát při své současné rodině a nebo se bude stále zastávat rodičů. Naštěstí dostal trochu rozumu a rozhodl se pro nás.

Ale to neznamená, že bych ty řeči neslyšela z jiných stran, asi už tu bylo vše napsáno. Tak jen snad dodám.
Mám doma dva klučíky, když se narodil druhý tak přesně kecy, škoda že zase kluk co? No , já za něj byla ráda. Hned následovala otázka, tak ještě do třetice holčičku ne?? (jako bych snad případně ovlivila, co to bude?? ) No a teď čekáme třetí, a každý na mě kouká jak na exota, že si pořizujeme třetí dítě a ptá se: A to bylo chtěný??? No taky na facku. A opět v zápětí, to tě teda obdivuji, já už bych do toho nešla. Znovu porod, kojení, přebalování ...... atd, jako bych snad nevěděla sama, když už mám doma dvě děti že??

No perlu tomu dodá manžel, který se po týdnu vrátí domů z práce a skoro na přivítanou mi oznámí: Teda ty jsi zase pěkně přibyla co?? No dokáže potěšit, asi ho brzy pošlu do věčných lovišť....

A na otázky typu: A proč to tak neděláš, nebo děláš ??? Odpovídám už naučeně. No prostě jsem matka roku, tak hold sociálku na mě!!! Pokud někoho požádám o radu, jsem ráda za názor, ale ty nevyžádané, ať si v klidu nechají všichni pro sebe 😉 🙂
frufrunka
31. črc 2015
@milmic S malou dávkou škodolibosti musím konstatovat, že mě těší, že v tom nelítám sama! 😃 Jenže na rozdíl od Tvojí holčičky je mému nejmladšímu o rok víc a bohužel to břicho už fakt nikdy nebude jako před dětma. Takže narážky typu: A fakt cvičíš? Nebo případně opatrné dotazy, jestli tam není čtvrté jsou na denním pořádku... 😃 Opravdu je to velmi, velmi povzbudivé a motivující! 😃
molindule
11. srp 2015
Některé rady pobaví, některé naštvou a některé fakt zabolí. Rodila jsem předčasně - ve 29. týdnu. Malý byl na resuscitačním oddělení, nikdo z lékařů nám v tu dobu ještě nebyl schopný říct, jak to s ním bude. Po mém propuštění jsem za ním denně jezdila, trávila u něj hodiny a netoužila jsem po ničem víc, než mít ho u sebe stále. A má drahá švagrová mi při při prvním setkání po porodu dala radu nad zlato: NESMÍŠ ho moc tahat na ruce, nebo se potom bude chtít jen chovat. Neměla jsem sílu jí na to cokoliv říct... :-S
ellisabet82
11. srp 2015
@molindule na to se nedá nic říct, to je na ránu mezi oči :-|
kristinasaxi
11. srp 2015
@molindule naprosto ti rozumím! Rodila sem v 32tt a malý byl v 5 týdnu na přístroji a za to všechno sem ho pak na rukách nosila pořád a bylo mi jedno, že mi ostatní říkají "ten si tě teda vycvičil" a podobný blbosti....
summ
11. srp 2015
@molindule Tohle myšlení se nevyhýbá ani zdravotníkům, syn se taky narodil předčasně, a když jednou v noci nějak poplakával, tak jsem se ho snažila uklidnit. A sestra povídá "jen aby si vám nenavyknul na to, že se v noci nespí, ale povídá." Tohl řeší u dítěte dítěti v inkubátoru, který je stále měsíc před plánovaným termínem porodu!
kaalla
12. srp 2015
Mě nejvíc dostává moje máma. Od chvíle, kdy jsem jí řekla, že jsem těhotná, tvrdila, že budeme mít určitě kluka. Když na utz potvrdili holku, nechtěla tomu věřit a furt si mlela svou, že dokud nebude venku není to jisté. Když mě před porodem strašili jak je miminko velké, byla to jen voda na její mlýn, že to je jasný, že je to kluk. Máme holku.
V těhotenství mě přišla navštívit máma s tetou, teta mě sjela pohledem a říká mojí mámě " vždyť nemá tak obrovský břicho jak jsi tvrdila" , v duchu jsem si říkala Díky mami...
Teď po porodu - musíš dávat čaj, vy jste na čaji vyrostli
Jak dlouho chceš kojit? Já kojila tri měsíce pak jste byli na sunaru, to stačí...
Je vedro, davej jí prevarenou vodu ať nemá žízeň
Nezapomen jí dát čepičku....

Už to poustim jedním uchem tam, druhým ven...

Začni psát odpověď...

Odešli