Dvě děti krátce po sobě. Zvládli jste to v pohodě?

Ahoj, vracím se k této diskuzi, protože se potřebuji vypovídat, snad prominete 🙂
Za pár dní plánujeme spustit akci "druhorozený" a čím víc se to blíží, tím víc mám ambivalentní pocity. Jakože druhé bych moc chtěla, ale rozum na mě teď pořád křičí, že jsem se zbláznila. Pořád musím přemýšlet, jak to sama zvládnu, a bojím se, abych synovi nezkazila dětství (nebo náš vztah) tím, že budu nejspíše pak unavená a asi i často podrážděná, že se mu nebudu moc tolik věnovat. Také mě děsí, že kdybych musela mít klidový režim v těhotenství, tak jak to proboha udělám (hlídání nulové, syn je pořád jen se mnou). Vím, že takovéhle myšlenky nejsou k ničemu, ale za boha se jich nemůžu zbavit 🤦 pořád se to ve mě pere, ale na druhou stranu si říkám, že bych toho pak hrozně litovala, když už jsem si přiznala, že to druhé chci.
Tak asi bych si jen o tom potřebovala s někým popovídat, uklidnit. Manžel na tohle moc není, vždycky jen řekne, že to bude dobré. Měla jste to některá také takhle a nebo už mi hrabe? 😁🙂

@rejalin Ahoj🌸 My jsme nad tim moc nepremysleli a rovnou jsme na to vlitli 🙂, ale od ty doby mám tyhle stavy pravidelně, protože ono to náročný prostě je. Když to pak srovnam s tim, jak si to někdo udělá na pohodu, 2 deti po 5 letech a nejlip dvě hlidaci babičky k tomu...ale takhle to vnimam já, myslím, že děti jsou úplně vpohode. A je to fakt obrovské plus, že mají k sobě blízko a fungují jako jedna jednotka. Všechno se dá zvládnout, jsou dvojkocary, šátky a nositka...Prostředního jsem mela asi do půl roku navazanyho na sobě celý den a normalne jsem si tak se starším hrala, byla jsem až moc aktivní, jak jsem se bala, aby o nic nepřišel. Hřiště se taky zvládlo a víc nepotřeboval. Můžete klidně ještě počkat, jestli se necitis. Ty dva roky jsou potom už snazsi.

My chtěli děti hned po sobě, ale zadařilo se až po 2 letech. Nejspíš kvůli kojení a jednou teda bylo zamlklé těhotenství, po kterém nám bylo doporučeno počkat čtvrt roku. Pokud to tak cítíte, jděte do toho. První 2 roky byly náročnější, protože máme nespavce, ale pak si to sedlo. Teď si vypiju kafe, přečtu knížku... Dětem se samozřejmě věnuju, ale když potřebuju klid, můžu vypnout, protože se spolu zabaví. Další jsme pak plánovali po 2 letech( nevadilo by dřív,jen jsme se nesnažili) a bude po 2,5. Pokud otěhotníš hned, bude to asi větší mazec že začátku, ale s tím se počítá.

@bohumilakupkova
@rejalin tak ja teda se přidám taky ja mam vlastně tři malé děti nebo teď v září budou tři stepance jsou 4 matejovi 1,5 a malé se v září narodí....taky jsem na to víceméně sama a už teď se bojím jak to půjde.. ale myslím ze spokojená maminka spokojene děti... zlehcuju to a na jednu stranu se moc těším a na druhou mám strach že se už ani nevyspim....

@martinajarolimkova a můžu se zeptat, jak v praxi zvládáš nějaké situace? Napadá mě třeba uspávání miminka a staršího dítka, pokud je člověk sám. Nebo tuhle jsem na pískovišti přemýšlela, co bych dělala, když mimčo nemůže na sluníčko a tady kolem nikde není hřiště ve stínu.. (a nebudu počítat tu ideální situaci, že mimčo spí v kočárku vedle. Jestli bude jako první syn, tak ho z rukou nedám 😁🙄).

Jinak držím palce, určitě to všechno zvládneš ku své spokojenosti ❤️

Mám děti 22 měsíců od sebe, lezu po čtyřech, prostor není..male bydlení, ustvana jsem od rána do večera, hodně mě vydají obe z energie. Spát chodím až uklidím poté co ony, usnou kolem 22 hodiny, tedy ja kolem půlnoci. .....Hlidani neexistuje, a manžel pracuje denně i 14 hodin....a já mu ještě dělám papiry a resim zakazniky.....Tak abych toho nemela málo a úplně se podelala, tak v říjnu rodim třetí 😆😁

@rejalin rozdil 17mesicu, planovane, a jestli se to zvladnout v pohode? No spis bych rekla ze se to da zvladnout 😂 ale uprimne nejhorsi pro me byl cca prvni rok, rok a pul.kdy jsem neustale jen resila uspavani jedne nebo druhe nebo obou proste masakr, ale jinak takovy rozdil nebo rozdil 2,3 roky uz mi neprijde tak jiny, kazde obdobi ma proste svoje...ted je detem 5 a 3,5 a uz jsou to partacky I ve skolce (kdyz teda nebudu uvadet to neustaly pisteni a hadky - no jo holky 🙈😀).....kdyby te neco zajimalo klidne pis....za me si nedovedu predstavit ze ted kdyz ma starsi tech 5 bych si poridila treba mimino, to fak jako neee, jsem rada ze jsou u sebe

@orisek56 si vždycky říkám " sakra, já se tu stresuju, jestli zvládnu dvě, a někdo to dá i se třema (nebo více) 😁". No určitě tě obdivuju, já jsem prvních 7m lezla po čtyřech i z jednoho 🤦

@kata267 Já mám právě z malého rozestupu strach, ale zas nechci, aby byli od sebe moc daleko, abych pak už mohla zvládat různé aktivity s oběma najednou. Upřímně, syn miminkům moc dobrou reklamu neudělal, neumím si představit mít ještě jednoho takového a k tomu aktivně trávit čas třeba s 6letym😁
Hodně mě zajímá třeba to uspávání -pokud každé chodí v jiný čas nebo jedno třeba vůbec, tak jak jste to v praxi dělali.. nebo třeba na hřišti, když starší potřeboval asistenci, tak jak se to zvládalo s prckem. A asi by mě napadlo milión takových případů, jak jsem totiž strašný nervák a plánovač 😁🙄🤦

@rejalin já to nedám 😆 teda žeru lehčí AD tak možná jo, ale ty nežeru kvůli dětem. No každopádně když se nestihneme odstěhovat tak se nás 5 bude honit ve dvou malých místnostech 😄 to ti jen píšu, abych té povzbudila. Nějak jsem byla hozená do všeho po hlavě a pan život se mě moc neptal, jestli to takhle chci, co nadělám 😅

@orisek56 já zatím žeru jen čokoládu, ale jsou dny, kdy myslím na takový ten adventní kalendář s diazepamem 😁 já si někdy říkám, že bych potřebovala, aby mě do toho někdo hodil po hlavě, namísto věčného plánování. Bohužel u nás je to trochu speciální případ, takže mi to můžeme udělat jenom vědomě..

@rejalin Já jsem třeba uspávala večer tak, že miminko se kojilo, starší byla ke mně přitulená zády, já jsem jí k tomu říkala pohádku nebo zpívala a ona usnula. Občas usínaly u prsa současně (jsou od sebe 13m a kojila jsem tandem).
Manžel dělá na směny, takže večer uspávám vždycky týden sama. Když se narodila nejmenší, tak jim bylo 18m a 2r7m, uspala jsem většinou nejdřív miminko, kdy větší si zatím hrály (nebo koukaly na Večerníček) a nebo si malou dala do šátku a s ní jim v pokoji četla pohádku. Případně jsem si je občas brala všechny do naší velké postele.
Mně fakt to období, dokud to byla miminka, přišlo vždycky úplně v pohodě. Do toho půl roku mi stačil šátek a prso a zvládla jsem s nimi úplně všechno, i ta hřiště apod. Teď je jim necelé 4, necelé 3 a skoro 1,5r. A na hřišti je to teprve ta pravá legrace 😀 Ale chodím s nimi v pohodě sama, takže se to asi zvládnout dá, zatím žijí všechny tři 😀
Najdeš si systém, nebude to třeba úplně hned, ale u nás se to fakt postupně tak nějak za pochodu hezky ustálilo. Vždycky se ale muselo tak nějak přízpůsobit mimino, prostě jen vplulo do chodu rodiny, nic jiného mu nezbývalo 😀

Rozdil 18 mesicu, planovane "tak to zkusime, urcite to zase bude trvat a sup dalsi mesic dve carky" Prvni byl pohodarske mimco, prvni mesice jen spal a jedl, pak jen pridal pohyb a srandicky. Jeste v tehotenstvi se sam odstavil, naucili jsme ho co nejvic... Do/ze schodu, uspavani a jidlo s tatou, nocnik, chvilku sam na zahrade, nezabit se 😆... Co to slo, aby si pak nerikal "prisla segra a mamka na me dlabe". No a narodila se dcerka, dablice co nikdy nespi, neji a jen si nas vsechny omotava kolem prstu ci vlastne me kolem mych prsou 😆 Sama srandicka, pokud ji nekdo nenastval, to se tresou okna i ted. Nikdy jsem nezazila zarleni od syna, kdyz potrebovali oba najednou "neco" proste jsem to vzala selskym rozumem. Kdyz mela mala otoceny den a noc, spala jsem s detmi pres den.. Satek a kocar nej pomocnici a taky chlap, co se s klukem prestehoval do podkrovi a spal s nim a pomahal co to slo. Prvni rok byl jako jizda v rychliku, druhy pendolino... 😅 Uz delsi dobu prohlasuji, ze jsem nasim detem jen slouzila k tomu, aby se opet sesly... Partaci, co uz ted (5 a 3,5) zmizi a mamo nezajem... Luxusni rozhodnuti mit je blizko u sebe. At je to narocne, nekdy je chci darovat na vyzkum ci nacpat do babyboxu...nelituji.
Jo a ja i chlap mame takhle blizko sourozence a na detstvi vzpominame hlavne na ten uzasny vztah, porad spolu a jako jedna ruka.

@madbetka To jo, pri dvou detech je kojeni luxusni ulehceni... Se starsim byt na hristi, ale mimco ma porad vse co potrebuje. A satek byl proste nezbytnost.

@rejalin a jak jste na tom třeba finančně? Pro mě by byla třeba obrovská úleva paní na úklid. Mám jí k narození druhého slíbenou a jestli nebude, tak jsem říkala, že vezmu děti a půjdu do malého bytu 😄 partner se teda i sám nabídl, že uvolní ložnici a já se nastěhuju s mrňatama tam, abych je měla obě u sebe a nemusela k nim neustále vstávat a lítat do pokojíčku nebo do postýlky. A jako ulehčení už mám vybrané nosítko od 3 měsíců. Mám sice několik šátků, ale to nosítko je prostě pro druhé praktičtější a rychlejší při manipulaci. Zbytek se už snad nějak poddá 😄

@cherie24 finančně dobré, také jsem si říkala, že bych pak asi nějakou paní na úklid využila. Jen se s tím budu muset nějak popasovat, ptz jsem ten typ, co je schopný předtím uklidit celý byt 😁 i jsem si říkala, že bych zkusila sehnat někoho, kdo by alespoň jednou týdně vzal to mladší ven v kočárku spolu s manželem (on je na vozíku, tak nemůže), abych se mohla věnovat staršímu.
Jo nosítko si asi řeknu za porod já 😁 teď mám manducu z bazaru, ale nepřijde mi úplně dobrá (ale měla jsem půjčený i monilu a šátek, prcek statečně odmítá všechno.. ale v tom to druhé nebude mít asi na výběr 😂).

@cherie24 na společné spaní jsem zvědavá, jestli se nebudou děti navzájem budit, syn vždycky u přebalování dost nadával. Spí s náma v posteli cca od 4m a jak ho tak znám, tak ještě dlooouuho bude 🙂 i když jestli se budou s manželem pořád takhle roztahovat, tak nejspíš jednoho z nich brzy vykopnu 😂

@rejalin no nechci být teď nějak chytrá nebo tak ale když se narodil Matýsek Štěpánka ještě chodila spinkat po obědě a tak jsem šla uspavat matyska do kočárku a pak stepanku do postele je teda pravda ze mě odpadly procházky s kočárkem jelikož dcera už chodila a nechtěla jsem ji učit opět na vozeni... takže se to dalo.. vlastně takhle to bylo necelý rok než mě Štěpánka nastoupila do školky pak jsem konečně mohla s malým bloudit a brouzdat v kočárku, jenže mě přestal v kočárku spát a teď chodí po obědě spinkat do postýlky někdy před obědem....a tak deti už mám naučené že Štěpánka o víkendu kouká na pohádku a ja jdu uspat ...je naprosté ticho a potom ho nechávám v ložnici a deti si normálně hrají....naučila jsem všechny deti že přes den se spí v hluku ne jako rámus ale běžný ruch a vyplatilo se mi to protože můžu i luxovat *(ale neluxuju čekám až vstane) jinak teď od září deti půjdou škola skolka a Matýsek bude doma tak to ze začátku budu dělat stejně nejdřív mimi v kočárku uspat a malý do postele a postupem času bude muset pochopit že jdeme uspat mimi a on bude potichu třeba u pohádky a nebo půjdou oba naráz.... ale já teda rozhodně asi brouzdat opět moc nebudu protože i malej mates je víceméně zvyklej chodit nebo odstarkovadlo a jak bych ho opět dala do kočárku tak by mi asi zlenivěl.... nevím a na hřiště ja ho mam od bytu daleko takže já asi autem a kocar sebou a taky babičku a nebo starší děti aby dohlidly kdyby mates něco potřeboval a kdybych třeba kojila... no jo to hrozně těžké učit deti trpělivosti ale vyplatí se to ....

@rejalin taky mám spici dite vedle sebe v posteli muž spi v obýváku protože hrozně chlape a nevyspi se když ho budime mlaskanim a pod a pak malej brekem na mléko takže až se narodí mrne tak má připravenou kolébku vedle postele a jsem zvědavá jestli to matese bude budit když bude mimi plakat na jednu stranu je zvyklý na hluk ale kdo ví

@rejalin no to malá zvládne zabrat celou manželskou postel 😄 za noc se několikrát otočí o 180 stupňů a procestuje celou postel. Bude to chtít dokoupit další zábrany 😀

@rejalin já bych to asi tolik všechno neresila. Tohle jsou věci, které stejně předem nenaplánuješ a nevymyslíš. To prvorozené dítě za těch 9 měsíců ujde ještě kus cesty, a jaké bude miminko prostě nevíš. A hlavně stejně mám dojem, že s detma je všechno tak dynamický proces, že stejně jen si zajedeš nějaký režim, tak se něco změní - začnou spát přes den místo kočáru v postýlce, přestanou spát úplně a mohla bych pokračovat... pokud druhé chcete, jdete do něj, a všechno ostatní se nějak poddá.
My máme rozdíl 17 měsíců a 2 roky, nejmladšímu je 2 měsíce a sice všechno není podle mých predstav, ale fungujeme, mám i docela poklizeno, stíhám něco upéct, hlady nás oběd jsme taky ještě nebyli... věřím, že ta větší sranda ještě nastane, až se nejmladší bude víc pohybovat, ale zatím to jde. Je to fičák, starším bych se mohla víc věnovat, ale zase nevypadají, že by jim něco chybělo a naopak sourozenec vždycky obohatí 😉

@cherie24 malý (1rok) teď začal zábranu přelézat, tak jsem dokupovala nafukovací matraci vedle postele 🙈 jinak manžel chodí spát pozdě, tak jak mě vzbudí, tak jdu vždycky na WC ... A když se vrátím, tak fakt nevím, kam se tam narvat, syn jakoby hned poznal, že se uvolnilo místo 😁 ještě že už s náma nespí kočka, to už by byl konec 😂

@tynka9 já vím, že tohle stejně nenaplanuju, ale já jsem v tomhle hrozná. Všechno se vždycky snažím si nalinkovat, nastudovat a připravit se... a i když vím, jak je to kolikrát zbytečné, ne a ne toho nechat 😁🙈

@rejalin to já si to představuju jak to bude a nakonec to je stejně jinak. Mám to samé...a nebo si něco naplánuji a pak to zase ruším měním apod. Snad si nevzpomenu na nic co by mi vyšlo podle plánu 😇

@rejalin já to taky hodně dělám. Jsem dost plánovací a systematický člověk. Jen vím, že u dětí to úplně nefunguje. Tak se snažím naplánovat a zařídit takové věci, které lze - než se narodila prostřední, tak jsme staršího naučili usínat a tatínkem ( ze začátku dost boj, mamánek neskutečný)... a takové další věci, které prostě realizovat šly. I jsem pak třeba manželovi psala seznamy věcí, co a jak dělám (když jsem byla v porodnici) - co balím do tašky, když jdeme na výlet, na jaké programy peru prádlo, kterou mastičku používám na co. Prostě takové mé každodenní starosti a radosti, které málokdy manžel dělal, protože měl na starosti zase jiné věci. A teď nechci, aby to vyznělo, že je úplně neschopný, on by to všechno zvládnul. Ale takhle měl nápovědu, kdyby něco, a já jsem byla taky klidnější, že jsem mu něco nachystala 😉 to jsou ty věci, které naplánuješ a můžeš plánovat. Ale jak budeš uspávat, hlídat na hřišti a co děti na sebe... to je prostě ve hvězdách a i když si zajedeš nějaký systém, nebude ti určitě fungovat napořád, tak to s dětmi je 😉

@rejalin spani je tema samo o sobe,samozrejme nikdy nespali zaroven ze 😂 ze zacatku to bylo tak ze s prvni jsem treba kreslila nebo skladala puzzle a u toho v naruci uspala tu mladsi, pak byla faze manduky kdy sem starsi proste pustila pohadku a mladsi u toho unosila ke spani, a ve finale kocar -mela jsem teda pro dvojcata pak kocarek bez toho bych to nedala a proste jsem je vozila aby spaly, vetsinou se teda nedarilo aby usnuly zaroven to byl fakt svatek, no a vecer ja jednu manzel druhou a tak fungujem vecer vicemene doted, a to byly holky opravdu blbe uspavajici se mimina desny...no proste tak nejak...za me tady ty akce s uspavanim byly na tom vsem nejhorsi ale dnes uz je to jen vzpomnika (nastesti 😀) ale prezili jsme to vsichni takze to nejak slo....

@rejalin jo a urcite si nic neplanuj je to naprosto zbytecny 😀😉

@rejalin jo to malá nejradši spí kolmo, takže běžné mám její nohy přes obličej, někdy dokonce spí přese mě celá. Vyvádí celkem psí kusy, třeba i leží prohnutá jak luk, tělo na mě, hlava a nohy na posteli, prohnutá v zádech, moc jsem to nepochopila tuhle polohu 😀 ale s tím plánováním je to pravda. Já mám třeba nějaké představy, co pro společné fungování a ulehčení, ale nijak se nad tím hluboce nezamýšlím a nedělám si představy ani iluze. Jsem z toho celkem nervózní, ale věřím, že se nějak fungovat naučíme a kdyžtak se bude jednat za pochodu podle situace. Někdy se nedá plánovat ani s 1 natož se 2 😀

Ještě jednou moc děkuji za odpovědi, musím říct, že mě to trochu uklidňuje, resp pomáhá si utřídit myšlenky 🙂 samozřejmě vím, že to plánování nemá cenu, já se tak jen vyrovnavam s nervozitou. Ono kdyby byl manžel normálně choďák, tak to asi tolik neřeším. Ale právě tím, že už vím, že mi fakt nebude moc pomáhat, tak mi to pořád hlodá v hlavě. Když jsem byla prvně těhotná, tak jsme měla spoustu naivních představ jak co bude fungovat, ale realita byla dost jinde no. I z obyčejného podržení se stala docela bojovka, nemluvě o tom, že by mohl dojít s kočárkem nebo být s mimčem sám (pokud nespalo, což syn moc nespal 😁).
Tak to teď asi i moc řeším..

@cherie24 to je fakt šílená poloha 😁 syn zase hrozně blbne při kojení, někdy mě ty jeho polohy bolí za něj, jen když to vidím, jak je vykroucený 😁

S tím plánováním s 1 jsem si vzpomněla.. syn vždycky vstával kolem 6 ráno. Jednou k nám měla přijít návštěva asi v 10 dopoledne, tak jsem si ani nenastavovala budík, že to není potřeba. I úklid jsem nechala na ráno.. a ta malá bestie zrovna ten den (a už nikdy více) spala asi do 9, takže jsem parádně zaspala 😂