Mám strach mít dítě

@sklepka Teda, když jsem četla Tvůj úvodní příspěvek, jako bych ho psala já 🙂 Akorát jsem tedy nikdy nedělala aupair, k dětem mě to nikdy netáhlo, nerozplývala jsem se nad kočárky kamarádek.... Prostě mi rukama neprošlo žádné dítě 🙂 Vloni jsem si po 12 letech vzala toho nejlepšího chlapa na světě a řekli jsme si, že bychom to asi s těma dětma měli zkusit, že jednou chceme být přece jen rodina, i když jsme si krásně stačili tolik let sami...Říkala jsem si, je mi přes 30, chvíli to potrvá a třeba začnou hodiny tikat 🙂 Za dva měsíce po vysazení prášků byly na testu dvě čárky a teď mám 10 dní do termínu porodu 😀 A víš co? Ty obavy, co jsi popsala, mám pořád stejné a s blížícím se porodem ještě větší...za chvíli bude tu a bude tu s námi napořád! Těhotenství mám ukázkové, manžel se šíleně těší, všechno je jak má....co by za to spousta žen dala, ale já se taaaaak bojím té životní změny...Snad se to zlomí s porodem a budu vážně dobrá máma toho našeho pokladu a nebude ze mě hromádka neštěstí....

@sklepka vzhledem k tvým obavám můžu zodpovědně říct, že budeš úžasná mamča 😊

@sklepka Víš, co říká můj muž, když řeknu, že máme něco za sebou?,,Počítej s tím, že stále budou nějaké problémy." Dřív jsem se zlobila-ulevilo se mi, když jsem pochopila, že má pravdu-s dětmi jsou a budou starosti. Ale tu radost si tím, že bych je neměla, kazit nenechám.Když máme 1 doktora za sebou, obvykle se rýsuje další-ale jsou lidé, kteří jsou na tom hůř-platilo to vždy. Tak není potřeba se bát. Kdo se bojí,nesmí... 😀

@hanica83 Haha, to jo, to jsem zvedava, tak pak napis 🙂 A drzim palce!

Ja myslim, ze pokud clovek neni nejak vylozene emocne plochy, nebo jak se to rika, tak ze se nejake ty city objevi, zvlast kdyz na to ma 9 mesice. Jen mi to ted prijde tak vzdalene a nezname, ze nad tim furt premyslim. Nekdy si rikam tyjo, nebylo by mi lip do toho proste jen tak vlitnout a bylo by? Znama si vesele rodi jedno za druhym, bez prace, bez dodelane skoly, bydli snad nekde na koleji, zivi je snad rodice... a ja trubka takhle :D

@sklepka to ma kazdy. Uprimne, kdybych nad tim mohla uvazovat, asi nemam deti dodnes. Zivot prevrati na ruby, spis jde o to jak to vezmes, jako neprijemnou zmenu, omezovani, nebo naopak moznost pro dalsi osobnostni rozvoj i rozvoj vztahu. Je to laska, kteoru clovek dosud nezazil, ktera kazdemu naskoci jindy, nektere maminky ji hned po naroznei k diteti ani nemaji, totez tatinkove, vse je jeinak, ve spouste veci v zivote clovek musi slevit, musi se naucit pracovat s casem, nezanedbavat se, kazdy dne je konfrontovan se svymi vlastnimi nedostatky neb deti jsou perfektni zrcadlo. Mohla bych tu napsat stezovaci roman, ale bez deti si zivot tedy predstavit neumim, jen k nam nechodi dle planovaneho hospodarstvi, vzdy je to necekane prekvapko, takze sem vzdy postavena pred hotovou vec, jen se toto nastesti dari az v manzelstvi 😀

Děti nemám, snažíme se přes IVF a pořád nic a občas si taky říkám, zda mi bez nich není líp... ale teď jsem třeba byla 4 dny skoro non-stop se synovcem (na návštěvě u mojí babičky, byt tak 1+1/2+kk), neustálé "A proč?" pořád s ním, občas až únavné, den co jsme balili + ve vlaku kompletní rodina Nesových (pár hodin), pak další pohádky (dost dlouhá cesta a v kupé jsme byli většinu cesty sami). Po příjezdu chvíli oddech a teď mi chybí, že bych s ním zase někam vyrazila (dobrá příprava na konzultaci v CAR, kde paní doktorka říká, že to není ztracené a že si myslí, že na otěhotnění šanci máme).

Taky jsem si to nedovedla představit. Člověk se stará sám o sebe, no stress, pododa....začátky byly těžký, u mě se "mateřská láska" dostavila postupně. Ze začátku to bylo těžký, jenom spala, jedla, řvala. teď večer usínám s představou jak se směje a těšim se, až mě smíchem zase vzbudí 🙂

@te_reza 😂 no, asi tak nějak,ve 4 vypnu počítač a jdu domů a můžu si dělat co chci, třeba i jen tak hnipat na gauči, že :D snad nejsem sobec 😂

@sklepka No tak pak už nemůžeš, no 😀 .A v důchodu už zase ano- a začne Tě štvát, že zase ano-ráda bys, aby ne.

Jak píšeš na začátku asi máš pravdu,už nikdy nebudeš samostatná jednotka,ale budete skvělá a nerozlučná dvojka 😉
S dítětem se naučíš vnímat i prosté věci jako úžasnou věc.Já třeba dokud jsem nebyla máma,nikdy mě nenapadlo kolik legrace se dá zažít s trochou spadaného listí..že se budu smát když moji tvář bude místo make-upu zdobit maska z másla kakaa a hořčice ani že mě někdo může tahat za vlasy celých 13minut bez toho aby utrpěl ujmu na zdraví 😀 ..To,že máš strach je dobře,protože už to naznačuje,že budeš zodpovědná a hodná maminka 🙂

@sklepka hele mě to chybí, na jednu stranu. Válet, kopat se do řiti, nemít žádné starosti. Ale jsem ráda, že dceru mám. Jsme sobecké obě 🙂

@sklepka hele já jsem sobec taky. Malou krmim u pohádky v jídelní zidlicce a občas ji tam necham sedět a koukat na pohádky ještě třeba dvacet minut a já si v klidu vypiju kafe. Ja prostě taky potřebuju čas jen pro sebe a strašně se těším na to, až bude větší a bude si ji moct třeba na noc vzít moje mamka. Ale jinak bych ji nedala ani za nic. Je to láska největší a je naprosto uzasnaaaaa 🙂 neboj se ničeho a jdi do toho. Když jsem to zmákla já, tak už každej 😉 Jen teda druhý dítě odsouvam až půjde prvni alespoň do školky, protože mám určitý limity 😀

@kika_21 v důchodu už se budeme těšit na vnoučata a neustále kvůli tomu rýt do našich dětí 🙂

Plati, pravidlo, ze mozes strazit kolko deti chces, cudzie, netere, synovcov...tvoje je proste ine. Ja nie som matersky typ, dodnes mu cudzie revajuce deti idu na nervy, netere som mala a mam rada a rovnako rada som ich vratila rodicom. Tiez som milovala 6 hodin lezat a pozerat serial...teraz je to kus unreal, ale ten cas zas pride.
Ked sa narodil nas maly, nikto ma nepripravil na ten prival lasky, prinesies si to baby domov a obavy zmizli, vedomie, ze je to na stalo zmizlo, proste spustia sa vsetky pudy, emocie a ty fungujes a nemyslis na obavy, ano obcas tecu nervy, ano su chvile, ked chcem len spat, hlavne rano 5.40, ale s dobrym muzom, to v pohode vykryjes.
Do urcitej miery plati, ze ake si to urobis take to mas...ja si amtersku uzivam, kopu casu, volna, teraz v lete mozeme vela cestovat...no radost. A pritom stale plati, ze deti delim na to moje a tie cudzie. Ja som naozaj typ, ze mam rada len svoje a rodinne.

měla jsem to podobně jako @hanica83, 10 let sami, pak manželství a dítě, jen u mě se porod moc nepovedl a tak končíme u jednoho dítka, ale i tak jsem za to rozhodnutí ráda, malá je úžasná, jedno dítě není dítě, pokud je dokonalé a to mám doma 😀, přesto první rok s ní byl hodně krutý pro mě, co takhle to nechat na přírodě a uvidíš, určitě vše je jen o tobě, o ničem tvé úvahy nesvědčí, myslím, že takto přemýšlí hodně lidí, jen o tom raději nemluví, protože reakce bývají rozporuplné, je to velké rozhodnutí, a i já byla rozhodnutá, že jde život bez dítěte - dneska to přičítám tomu, že něco ve mně vědělo, že to nebude jen tak

@alen_ka Já už reju teď-dcera mě často kritizuje, jak malé děti vychováváme-tak jí říkám, že ráda přijdu pohlídat -plánuje Sebastiana a Emmu. 😀

@sklepka oživuju! Tak jak to vidíte dnes? Už máte děti? A co tyhle Vaše strachy? Dneska jsem si vyhledala tohle tema.. jsem ve stavu snažení o mimčo, ale... neumím si představit život s vlastním dítětem. Mám ty samé otázky: "Budu dobrá máma?" Jsem náladová, můj otec cholerik, dětství nic moc..dlouho přemýšlím, jestli to zvládnu a zajímalo by mě, jak na to dneska koukáte Vy 🙂 diky!

@aims91 Už mám dvě a neumím si už vlastně život bez dětí ani představit. Jako jo, je to fičák, ale je to nádherný 🙂