Nebaví mě být na mateřské s dětmi

@tingle ono je to asi o tom,že člověk někdy nemůže sedět na více židlích, natož plnohodnotně. Mít čas na všechno a kvalitně a dostatečně.Den má jen 24hodin. My když se s manželem střídáme v hlídání ( každý druhý týden), tak se skoro nevidíme,jen si předáme dítě. A je to znát. Chybí mi více času s ním. A ještě to samozřejmě ukrajuji další děti, občas člověk chce vidět i kamarádky, rodinu, jít na kurz,nebo být sama se sebou..Na všechno není holt dost času no.

@irmamala myslím,že to bereš zbytečně ode zdi ke zdi. Popravdě jak to mají jinde,si neumím vůbec představit a jsem ráda,že tady aspoň do těch třeba 2 let člověk s dítětem je. Kdo potřebuje, chce pracovat dřív,tak si ty možnosti najde. Záleží jak má priority a co mu vyhovuje. To,že je člověk doma 3 nebo 4 roky, neznamená,že je to jediná náplň. A to,že jde někdo v 1,5 roce do práce ( když má tu možnost, podporu,pomoc a dítě netrpí) neznamená,že je sobec nebo špatný rodič.

Moje jedna bývalá kolegyně,když byla na mateřské s druhou dcerou si v práci ztěžovala, že je to hrozné být doma a že se nudí, že pořád naklizeno,uvařeno,vyžehleno. Děti téměř nevěděla, hlídali je prarodiče,jak její máma,tak i rodiče od manžela, manželův bratr.My máme děti 2r a 1m od sebe, našla jsem si kamarádky,když byla starší dcerka malinká,od té doby se s nimi pravidelně scházím u kávy,napovídání ať s kavárnách nebo u nich doma nebo na procházkách(když byli děti v kočárku), jak rostli tak už to byly herny a hřiště a kavárny zůstaly. Moc jsme nebyli doma,úklid proběhl s pomocí dětí,sem tam šli k prarodičům,ráno tam odpoledne zpět domů.ani o víkendech,to jezdíme na výlety s chlapem a dětmi.Dcerka šla do školky ve 2 letech a 8m, protože chtěla, syn ve 2,5 letech. Takže dorporučuji nesedět pořád doma,najít si kamarádky nebo zkuste nějaký kurz nebo brigádu.

@irmamala upřímně,mě je jedno jak to mají jinde,to je problém toho státu,ne můj.pokud vím, tak v Británii se vrací běžně maminky do práce brzo,místo nich jsou chůvy nebo jesle. Osobně si myslím,že já si děti nedělala kvůli tomu,abych je někomu jinému dávala,aby se o ně staral. Máme děti hodně vymodlené.a pokud bych chtěla srovnávat čr s jinými státy,tak náš stát je kapacita v péči v těhotenství,konkrétně v Británii se dřív jak ve 12,13tt k dr.nechodí,pokud se krvácí,nikoho to nezajímá,ani ultrazvuky se moc do konce trimestru nedělají.

@veronikav31 ale tohle snad neni diskuze o tom, kdo je rad, ze muze byt doma s detmi. Ale o tech, kteri jsou radi, ze chodi do prace 🤷‍♀️Je skvele, ze nam stat umoznuje byt tak dlouho doma. Ale kdo toho nevyuzije, uz se na nej divaji skrz prsty jako na karieristku a proc si ty deti vlastne delala…..

Já po starší dceri šla do práce, velmi jsem se těšila,ale mám takovou práci, kdy v týdnu do 17h a ve trech jsme se střídali o víkendech v létě. A dost jsem to těžce nesla to odloučení, navíc špatně snášela školku,takže brečela....ale druhé jsem nechtěla,pak že tedy jo a nešlo to,teď jsem na druhé mateřské a snažím se nespěchat do práce,naopak se toho desim....takže člověk chce asi vždy to co nemá, možná jste mohla mít rozestup a chvíli si užít v práci mezitim

Rodila jsem v dubnu, asi budu krkavčí matka, ale jak mě.skonci mateřská, tak budu pracovat asi na půl úvazku,plus minus, tedy asi 90% homeoffice. V podstatě jsem ani pracovat nepřestala, i v den porodu jsem řešila s kolegyní pracovní věci .. co hořelo a nevěděla si s tím rady. Pracuji v sociálních službách, střední management, takže budu moci dělat na HO, hlavně se nám budou hodit korunky na rekonstrukci bydlení, mě nezměkne mozek, prostě potřebuji nějaké pracovní aktivity... Třeba ségra si užívala 7 let RD, ale mě to prostě neláká..

@irmamala mě je jedno zda jde někdo do práce po 6 měsících od porodu nebo za 4 roky, je to každého věc. a že se na něj někdo dívá zkrz prsty? no a co,dívání zkrz prsty ještě nikoho nezabilo.jen vím od tchýně,že děcka kdysi musela dát do jeslí,protože se musela vrátit do práce,jinak to tehdy nešlo,brečely děti v jeslích, brečela ona.tenhle způsob opravdu pro mě není,ani jsem to tak nechtěla.žádná práce nestojí za to,aby zážitky s dětmi,první slova,první kroky zažil někdo jiný než já nebo táta dětí,teda,alespoň podle mě.

@elennka doufám,a držím palce,ať ti to klapne.
Já jsem si třeba myslela,že dodělám školu. Chyběl jeden zápočet, seminarka, závěrečná práce a zkoušky. Původní termín zkoušek byl v TP,takže nic. Už před porodem mi to blbě myslelo,učilo se, poslední zkoušku jsem dělala v 36 TT. Jenže člověk míní a život mění. Nezvládla jsem to ani s 3 měsíčním,ani s půlročním. Až když bylo prckovi 10 měsíců a dal se hlídat, mohla jsem to všechno dokončit a závěrečné zkoušky jsem dělala,když měl přesně 1 rok.

@veronikav31 já šla do jeslí ve 2 letech. Taky to nebylo dobrý. Naštěstí po pár měsících si mě mamka vzala k sobě do práce. Pracovala ve školce a bylo to ok.

@andelka tím, že mohu práci dělat z domu, tak by neměl být problém, stejně tak nadřízený nemá problém,abych si malou brala do práce/ale to by bylo minimum. Já jsem byla v tehu celkem v pohodě, až na časté kontroly atd., Byla jsem na pn, ale byl mě.nabidnut full homeoffice... Takže je to i o přístupu nadřízených v práci. Jinak já beru praci jako odpočinek..

Ono u tebe podle me nejde tak o tu praci ...jako ze nemas cas bez deti svuj a bez deti s chlapem...

Najdi nekoho na 2x do tydne na hlidani

Já se začala jen doma cítit špatně u prvního po 8 měsících (v roce jsem nastoupila na 2 dny v týdnu do práce a bylo to super, pak jsem si užívala oboje), druhý je o dva roky mladší, tam jsem nepracovala moc dlouho, ale po jeho narození mě to zase cca po 10 měsících začalo doma nudit, zase jsem začala pracovat na zkrácený úvazek v roce, ale tentokrát přišel hned covid, já mazala na home Office a místo toho, aby to pomohlo, to bylo horší, dělat z domu, než nedělat vůbec. Pomohlo až když jsem se půl roku na to mohla vrátit alespoň na den v týdnu do kanceláře. Nicméně mám možnost hlídání, bez toho nevím, jak bych si poradila. Tak jen píšu proto, abys věděla, že takových, co to jen doma nebaví, je opravdu hodně.

@elennka no, je to hlavně o tom,jaké bude dítě a jaké bude mít potřeby. Mnohdy je HO při dítěti utopie. Ale samozřejmě přeju,ať to klapne a obojí můžeš skloubit. Bylo by to určitě super.

Jsem na tom uplne stejne! U prvni dcery jsem planovala ji v roce a pul dat do skolky a zacit hledat praci treba na pul uvazku. Jenze akorat prisel covid a slo to cely do kopru, zacala jsem ji davat do skolky az o rok pozdeji a rovnou par hodin tydne pracovat na dohodu. Ale poradnou praci na plny uvazek jsem sehnala az za dalsiho pul roku, kdyz jsem si jeste dodelavala dalsi kvalifikaci a do toho znovu otehotnela :D. Ale tu dohodu jsem si nechala a ani s druhym ditetem jsem neprestala pracovat, dala jsem si pauzu jen prvni 2 mesice (ale protoze se druhy dite narodilo predcasne tak jeste jeden vecer po prijezdu z porodnice jsem mela pracovni :D). A cca od roka druhy dcery mam dohodnutou praci kde zacnu na polovicni uvazek a postupne ho behem roku budu navysovat. Padam na hubu, ale je to skvely. To zoufalstvi a vyhoreni kdyz jsem trcela doma s prvni dcerou uz nechci nikdy zazit. A je mi to lito i vuci ni, ze jsem takhle nebyla takova mama jakou by si zaslouzila. Je pro nas pro vsechny lepsi kdyz nejsme furt spolu doma.

Já to úplně chápu. Jsou ženy, jejichž smyslem života je být matkami a být doma s dětmi je naprosto naplňuje, vyhovuje a stačí jim to.
A pak jsme my ostatní. 😃😃😃😃 Je fakt, že takhle extrémně dlouhá rodičovská (až 4 roky) je fakt ve světě unikum. Běžně to bývá 3-12m. Akorát že českým ženám přijde zcela přirozené a samozřejmé být s dítětem min 3 roky doma. Což je logické: vyrůstame v tom, vidíme to všude okolo a přijde nám to normální. Naopak třeba zde francouzským matkám přijde normální a samozřejmé, že se vrací po 3-6m do práce a dítě jde do jeslí/k chůvě.
Problém je, že Francouzky zdaleka tak nesoudí jako Češky. Pokud je to některá s dítětem doma déle tak se na ni nikdo nedívá jako na linou, co se jí nechce dělat. Což bohužel v ČR moc nefunguje. Tam jakmile se někdo chce odlišit od zaběhnutého systému, tak je okamžitě krkavčí matka, co si neměla děti pořizovat, nemá je rada a vůbec z děti vyrostou zabijácký psychopati, protože chodily do jeslí nebo brzo do školky. 😀
Proto se český ženy často stydí přiznat, že za své děti by sice položily život, ale být s nima 3 roky 24/7 není úplně to pravé ořechové a že zcela jednoduše potřebují dělat i něco jiného. A pak jsou často otrávené, v depresích, začínají pit atp. ALE hlavně to nepřiznat, aby vás ostatní matky neroztrhly.
Ono je sice pravda, že teoreticky když chceš u nás třeba už v roce dítěte do práce, tak to jde, ale je to dost složité a drahé. Logicky náš systém s tím nepočítá a má naprosto minimální kapacitu jeslí, chův...a ještě za to člověk dá pomalu celou výplatu, což se ani nevyplatí. Tady zase naopak: s dítětem sice doma zůstat můžeš, ale kdo si dnes troufne vzdát se pracovního místa a navíc žádná rodičovská jako u nás(plošne a pro všechny) tu není. Takže teoreticky máš na výběr, ale prakticky většinou podlehnes zavedenému systému země. 🤷

Hele mě se dost psychicky ulevilo, když děti začaly 2x týdně na dopol do jeslí. Někdy tam teď i spí. Je to fakt balzám na nervy. A opravdu se těším, až začnu pracovat: chci začít jen s menším úvazkem. ALE už konečně něco dělat, něco "svýho". Cokoliv. Mít zas výplatu, být mezi dospělými BEZ děti.
Já jsem totiž ten typ, co je daleko lepší matka, pokud s dětma nejsem 24/7. Pokud ano, padnu do letargie, nic mě s nima nebaví a nedokážu se jim kvalitně věnovat. Jakmile mam každej týden občas aspoň trochu času bez nich, funguju pak o milion procent líp. 🙂

@me_druhe_ja přesně, jakmile jsem věděla, že na písek nepůjdu každý den, ale budu to střídat s prací, tak jsem se na něj těšila a užila jsem si to tam. A když mělo dítě blbý den a od rana to bylo hodně náročné, zase mi to hodně pomohlo neztratit nervy a zůstat sama klidná, když jsem věděla, že si max za pár dní pročistí hlavu v práci.

Myslím, že tyhle pocity mohou mít i matky, které děti a péči o ně milují, pokud nemají nic jiného než péči o děti. Pro mě jsou děti úžasné, ráda s nimi stavím hrady z písku, zpívám dětské písničky i tvořím. Neumím si představit nechat je celý den v institucích. I když už všichni chodí do školy, mám stále zkrácený úvazek (a nejspíš ještě několik let budu). Přesto jsem u prvního dítěte měla po roce pocit, že je toho na mě moc a kromě dětí potřebuji něco jiného. Ale zase jsem si nedokázala představit dát syna do institucí nebo chůvě. Našla jsem si kurz angličtiny (hlídal tatínek) a malou brigádu z domu do práce, kdy jsem pracovala 2 h denně v době synova spánku a jednou měsíčně se na hodinku stavila do práce i se synem. S dalšími dětmi (byla to dvojčata) už nezbyl čas na brigádu, ale už od začátku jsem se snažila mít čas i pro sebe a nějak se rozvíjet doma, takže jsem si celou mateřskou užila. Kromě dětí jsem četla knihy v angličtině, chodila na společenské večery s tvořením v místním centru a na jógu.

Miluju děti, ráda s nimi trávím čas, a přesto potřebuji aspoň 1-2x týdně hodinku bez nich s jinými lidmi a večer si aspoň půl hodiny dělat něco myšlenkově náročnějšího sama pro sebe.

@me_druhe_ja já to beru tak,ať si dělá kdo chce co chce,nic mi do ostatních není.nekdo by namítl,že syn je linejsi chodit čůrat na záchod,apd,ale díky tomu,že jsem s ním byla denně a od 18m byl bez plen a najednou byl problém s curanim,i když byl pak už ve školce na dopoledne jsme zjistili v jeho 3 letech,že nemá jednu ledvinu.nekdo by dítěti nadával,dával přes zadek, bohužel i jedna z babiček říkala,že je malej a není šikovnej jako jeho mladší neteř,absolvovala jsem s ním nepříliš pěkné vyšetření kvůli moč.mechyri,kdy jsme zjistili,že je menší.takze já to beru z pohledu,že kdyby chodil do jeslí,hlídal ho někdo jiný,tak jsme na to nemuseli teď přijít.ja jsem se svými dětmi ráda,jak to je.nikoho nesoudim,je to život ostatních ne můj

@veronikav31 Ale vždyt to ti nikdo nebere, já nechápu proč to pořád obracíš na sebe, když diskuze je o něčem jiném. Já se snažím autorku povzbudit v tom, že není krkavčí matka, protože jí to doma s dětmi nebaví, že ve světe je to úplně běžná věc. Neříkám, že je to dobře, nebo špatně.

Tak já mám skoro 6letou a teď 14 denní mimčo. Představa, že s ní budu teď doma nevím jak dlouho...dela se mi soufl. Taky nejsem úplně typická oddana matka.

@denninka22 no,ale když už člověk jedno dítě má a dovede skoro do školy,tak už má představu jaké to je,a může se na to připravit. Buď další dítě nemít, nebo našetřit na hlídání, zařídit si částečný úvazek, na RD může jít chlap..Aby ti bylo zle z budoucnosti už se 14 denním mimcem, je dost smutné.

@andelka on je pak rozdíl i ve veku a hormonech. Ale každopádně děkuji za příspěvek. Moc jsem se těšila až mě tu někdo, kdo nemá všechny informace, pokárá. 👍

@denninka22 přišlo mi to prostě líto no. Ale věřím,že jsi nad tím přemýšlela už předem, nebo že něco vymyslite v průběhu,aby to pro tebe taková hrůza a nepříjemnost nebyla. Vždyť je to škoda. Možnosti určitě jsou.