Od doby, co mám dceru, nedokážu vyjít s vlastní mámou
ženy, potřebuju se vypovídat.... asi jako jedna z mála nemám problém s tchyní nebo jejím synem, ale s vlastní mámou. Vždycky byla fajn, celý život na mě byla hodná, byla absolutně v pohodě, byly jsme prostě nejlepší kamarádky, ne matka a dcera. Ale od doby, co mám dceru a jsem asi oficiálně pro ni dospělý člověk, najednou nedává, že si stojím za svými názory, za svou výchovou, že chci vést svou domácnost tak, jak vyhovuje mně a ne jak chce ona. Máme domy postavené na pozemcích hned vedle sebe, takže mě může navštěvovat často, ale kdykoli přijde, hned něco musí zkritizovat. Ani nepozdraví a už rozjíždí, že moc větráme a malé je zima (není), že mám tam a tam bordel, že to a to se má uklidit hned, že si moc často převlékám domácí oblečení a moc peru a plýtvám práškem apod. Prostě každou chvíli si najde něco, za co mě seřvat - už to nedávám. Je schopná mě kritizovat i po skypu, když jsme u druhé babičky a ona chce vidět malou - tak prohlídne na kameře pokoj a začne prskat, že malá má moc těsné kalhoty a škrtí ji to/má moc tenké tričko/krátké rukávy atd atd. Plus že tam má tchyně nepořádek na stole a že bych jí to měla sklidit a tak podobně. Už mi to fakt leze na mozek. Fakt si už nepamatuju, kdy mi řekla něco hezkého. Ona prostě přijde bez pozdravu a jede kritiku a výčitky. K tomu se pořád opírá do mého manžela, podle ní je líný a neschopný, přitom v domácnosti se normálně zapojuje, do práce chodí - prostě normální chlap. Ale ona by asi čekala, že bude na zapískání dělat všechno i pro ni. Mě uráží, jak o něm mluví, myslím že mého partnera by akceptovat měla.Začala být přehnaně pořádkumilovná, když jí má přijít někdo na návštěvu, tak dva dny nespí a potom strašně hystericky šůruje. Přijde ke mně a uklízí i tady, je tím posedlá. Někde jsem slyšela, že když je člověk přehnaně čistotný a pořádkumilovný, je to znak neurózy / úzkosti. Kdykoli se bráním, tak mě vydírá, že už tu dlouho nebude a že ji budu mít na svědomí a podobné řeči. Já jí ubližovat nechci, ale taky jsem jen člověk a žádný nátlak se nedá vydržet donekonečna. Dnes jsem jí navrhla, aby si došla k psychiatrovi/psychologovi, ale ona je přesvědčená, že by jí terapeut potvrdil, že za její trápení může to, jak jsem já neposlušná a jakého jsem si vzala diletanta. Pak už mi přišla veškerá argumentace zbytečná, když to vidí takto. Ale hrozně mě to mrzí a nevidím řešení
@bielamacka směle do toho, není nic horšího než to neřešit
@magdalenax no.... mě mamka měla relativně pozdě - ve 41 letech - tudíž zas tak mladá není. Fyzicky určitě ne, ale psychicky byla dlouho fakt v pohodě. Pokusila jsem se s ní minulý týden promluvit, je to o něco lepší, ale stejně mě právě vytočila - takže pomohlo jedině vysvětlování jak pro debila a uražení se a odjezd ke druhé babičce.
Protože fakt nemám na to, aby mi povídala, že se bojí, až tu nebude, co ten chudák Maruška, že já ji sama vychovat nedokážu. To mi přijde jak totální nehoráznost - přirovnala mě k asociální sousedce o dva domy vedle, co chlastá, nepracuje, chodí za chlapama a hádá se s manželem a její syn má vadu řeči a chodí do zvláštní školy - že prej moje dítě dopadne stejně jako její. Tak to jsem se minulý čtvrtek prostě hrozně nas*ala, urazila, sebrala a jeli jsme s mužem ke tchýni, vůbec jsem mámě ani nedala vědět, ani nezavolala k novému roku. Včera jsme se vrátili a je zatím klid, dokonce nám donesla chlebíčky a ovoce.
@bielamacka Masakrozni maminka🙂. To nemá smysl si brát osobne, zkuste se nad podobné kecy povznést. Na přirovnání k sousedce bych reagovala něco jako, že pokud tak skončím, může za to její výchova. Tak nemá smysl, aby vychovávala vaši dceru..🙂
Zdá se, že je nějakým způsobem nestastna, a chce ocenění vlastni důležitosti, proto ty (pro vas) ponižující řeči. Když vy nebudete schopna vychovávat své dítě/budete asocialni/když dítě bude mit vadu reci, ONA bude lepší (vy vadu řeči asi nemate, ne?🙂).
@japona no, já jsem vysokoškolsky vzdělaná osoba, mluvím anglicky a německy a rozhodně mám práci 😀 přirovnat mě k asociální flákačce se základkou, to od mámy fakt zabolí....
@bielamacka Když už mně dojdou slova, tak to je opravdu co říct.....
@margarithka kristepane, v roce nechodí na nočník skoro NIKDO. Ať si tihle lidi konečně trhnou nohou.
@magdalenax jinak k tomu vyzdvihování jiných lidí, to taky znám.... mně pořád předhazuje, jakou má kdo v sousedství školu, jak se starají o svoje děti, jak jsou hodní na své rodiče!!!!!!! - Kdybych na ni nebyla hodná, tak ji vypakuju a nebudu ty její kecy dokolečka poslouchat....
@bielamacka Ono je dobré neporovnávat vůbec-ale to už přece maminka musí vědět-rodičům se to říká už když myjí děti v MŠ-TO BYCH SI ASI DOMA NABĚHLA, KDYBYCH SROVNÁVALA.Třeba pomalý syn výborně modeluje, rychlá dcera by nesouhlasila, kdybych po ní chtěla na velikonoce zajíce z hlíny, s mašlí, oči trochu víc dopravaKlidila by se z cesty- a to chodila také na výtvarku...A to by mohla být cesta-co takhle maminku úkolovat? Trpělivá asi nebude, tak bych ji zaúkolovala nějakou podobně nimravou ruční prací-mimochodem syn to opravdu dělá rád-ale nbechce se učit třeba češtinu.☹Třeba když bude mamka u Tebe dostávat pravidelně domácí úkoly-teplé ponožky-ale od ní-ne koupené...pochopí, že jsi opravdu starostlivá. Jsem asi ošklivá, že? Máma mě za dcery chválila...Fakt je, že kvůli učení už to bylo horší. Už není mezi námi. Bohužel-byla super.🙂
Já bych řekla, že je to prostě nějakou nespokojeností v ní, kterou pak ventiluje přes tebe☹. Zkusit si s ní promluvit, co jí vlastně vadí/chybí, ale je to těžké no☹.
@bielamacka pokud jsem si to spočítala dobře tak mamince už je přes 60let. Já si myslím že je to věkem, nemůže mít počínající stařeckou demenci? Náš děda ji má, cca od té šedesátky, jemu je 67 momentálně a je s ním těžké vyjí, hledá a vymýšlí si zákeřnosti, jednou mi řekl že mít děti nebudu protože neotěhotním, ted když se snažíme a nejde to tak sem si na to vzpomněla :-/ na to jeho prorokování, neměl ji náhodou někdo v rodině? Podobně se to projevuje ☹ Obávám se že to lepší už nebude pokud maminka sama nebude chtít to řešit. Pravděpodobně už nebude schopná se změnit, rozumné argumenty nepomžou protože má vlastní pravdu a nepomůže ti se rozčilovat a hádat.
@kika_21 obávám se, že tohle by neklaplo, je sice v babičkovském věku, ale rozhodně není hloupá ženská, na kterou jde senilita, ta by mě s úkolama a ponožkama poslala někam....
@hojda tak promluvit si s ní zkouším průběžně - průběžně to je lepší a horší.
@kristyn.g přesněji 74. A jak jsem psala výše, je velmi vzdělaná, vysoce inteligentní, hodně čte, cestuje, stará se o sebe. Vypadá tak na 55, ne na 74. Pochybuju, že by se demence pokoušela zrovna o ni. V rodině na to právě netrpěl nikdo, všichni byli hodně chytří - sečtělí intelektuálové, kterým to pálilo i na smrtelné posteli, bohužel.
@bielamacka Proč senilita-moje maminka také nebyla hloupá ženská-ruční práce milovala-normálně dělala technickou kontrolu sér a očkovacích látek.Ale asi mám zkreslený pohled-spíše se já pokládám za střevo-biologie by mi šla, ale ponožky bohužel ne-stejně jako neušiju šaty nebo dětské tepláky-a že jiné jich ušijí...Mám rýpavou ,,kamarádku" a podle toho, co říká o jiných si myslím, že třeba u ní-je jí 54-by úkolování zabralo. Třeba říká-no já nevím, proč ta Eva s nimi nejde ven? A našim dětem:,,Kde máš bačkory?" Holky ji mají na háku, je jim 19 a 156, ale ti dva 11 a 10 se bouří. Poslouchá jen malý-ale já ho bráním. Pak křičel její jméno ze spaní!😨Tak mě napadá, že nevím, proč je Tvoje mamka nespokojená? Bavila ji domácnost a péče o Tebe?Mně to v podstatě baví-nebaví mě uklízet třeba věci, baví mě vytírat, utírat prach, ráda se starám o děti a hlavně je ráda něco učím-to je myslím až přehnané u nás. Tak se těším, že se budu věnovat vnoučeti-ale jen doufám, že o to bude dcera jednou stát. Poučování se budu snažit spolknout-už ted si myslím, že vychovávat se dá tak do 6ti let.Ťak si pak pořídím psí spřežení-to jsem chtěla už před dětmi, ale nestihla-a budu ,,poučovat" psy. Proč tedy je maminka nespokojená? Je to jen ve vztahu k Tobě? Nebo i k ostatním? Co od Tebe čeká?
@bielamacka v tomto veku ale opravdu muzou nektere casti mozku fungovat jinak, podle specifickych vzorcu, to, ze se udrzuje jeste neznamena, ze vse funguje 100% jak ma a i pokud, tak na stari se bohuzel nektere osobnostni rysy projevi naplno a nekontrolovatelne, urazky a agrese (verbalni) k rodine byva pomerne caste. A bohuzel ta starecka demence prichazi casto hodne skryte a u beznych situaci ji z pocatku nerozpoznas, mi si to prozili s babi, chvilkama naprosto normalne uvazujici zenska a najednou sup a chovala se uplne jinak, za chvili zase ok, ted uz ma teda diagnostikovaneho alzheimera, ale taky jsou jeste chvile, kdy je v pohode. Ale nerikam, ze ji ma, to musi pozorovat nejvic blizka rodina.
Jasně a stručně: "adí ti to tak to ukliď, chceš ab\ y miminko dělalo ta a tam, pořiď si svoje, něco se Ti nelíbí tam jsou dveře"3x to uděláš a máš klid... moje máma, mi nadávala, že jsem malou "svazovala" do kočárku, pořád ji rozvazovala ona řvala, udělala jsem zle, dva týdny se mnou nemluvila... a teď ví, že moje domácnost, moje pravidla a já se smířila s tím, že když je Lotý u ní doma, tak si to dělá podle sebe, převlíkne si ji...
Ahoj, nečetla jsem celou diskusi, ale myslím, že jsi na problém kápla : Uz jsi oficiálně dospělý člověk 🙂 někdy pupeční šňůra drží az do dospělosti a me se zdá, že jste se ještě neodstrihly ani jedna. Mamka ma zřejmě pocit, ze te ztrácí, když jsi samostatná jednotka, a bojí se ; a ty asi vnímáš vůči mamce zodpovědnost, kterou nemáš (a ona ti ji pravděpodobně i dává). Proč si myslim, že to tak je? Pže jsem si něčím podobným prošla. Takže ti napíšu něco ze svy zkušenosti (samozřejmě to může být mimo). Toz - Bylo to bolestný pro obě strany - myslím proces odsrihavani pupecniku ;) - ale nakonec to dopadlo výborně, a sice že máme s mamkou zase skvelej vztah - tentokrát uz ale ne jako matka - dcera, ale jako rovný s rovnym. Myslím si, že je potřeba aby sis uvědomila, že jsi skutečně samostatná jednotka, a ze volný přístup do tvoji domácnosti a snaseni nesmyslný kritiky NENÍ povinný výraz úcty. Tvoje mamka zas musí zkousnout, že je potřeba te respektovat se vším vsudy a ze váš vztah uz nemůže být co dřív. Me se osvědčilo slusne a pevně trvat na hranicích (žádný otirani se o manžela, nevyzadany rady pouze v nebezpečí života, atp 😀) a HLAVNĚ jsem se musela zbavit pocitu zodpovědnosti za mamku. Dej stop vydírání, nazvi věci pravými jmeny. Ty NEMÁŠ zodpovědnost za to, jakým způsobem se tvoje mamka vyrovnává s tvojí dospelosti. Ze začátku to pravděpodobně bude hodně těžký, ale nakonec se ten vztah změní a určitě zas budeš mit v mamce kámošku ;) drž se.
@bielamacka Teď jsem se dočetla, že mamče je 74. V tom případě se taktéž přikláním k již zde napsanému názoru, že se bude jednat o plíživě počínající stařeckou demenci. Ta se opravdu tou verbální agresivitou projevuje docela často. Rozhodně si pod tím pojmem nepředstavovat jen člověka, který bude zapomínat kde bydlí a jak se jmenuje ☹.
@kika_21 já stojím o to, aby se mé dceři věnovala - pokaždé jí za to poděkuji, nosím jí dobroty a kytky.... a pak mě přirovná k líné alkoholičce odvedle a dozvím se, že po městě kamarádkám povídá, jaká jsem líná a nepořádná. Fakt super od vlastní mámy, no. Kritická ona byla vždycky - je učitelka na vysoké škole - vždycky na mě měla šílené nároky a pochvaly jsem se nedočkala nikdy - na to jsem si už zvykla. Ale tohle je už moc. Aby ze mě dělala bůhví co i mezi lidma. To mě fakt zabolelo hodně.
@bledulka84 no slyšela jsem, že ke stáru se u člověka rozvinou jeho nejhorší vlastnosti 😀 tak to potěš...
@angel456 no nejspíš to tak budu muset dělat. Před pár dny jsem udělala taky zle a zabralo to.
@odula upřímně, my máme zodpovědnost za své rodiče - a oni za nás v případě životní krize - je tu jistá vyživovací povinnost i ze zákona, kdyby se něco stalo. Nevím, jak bych se stavěla k tomu, kdyby za mnou jednou moje dcera přišla a vykašlala se na mě třeba v nemoci se slovy, že za mě nemá zodpovědnost a šla pryč.
@bielamacka tak jsem to nemyslela. Ja pokud bude třeba a jen trochu to půjde svou mamku doufám dochovam. Psala jsem, že ty nemáš zodpovědnost za to, jakým způsobem se mamka vyrovnává s tvou dospělosti. Spíš "zodpovědnost" emocionální - co udělá, když budu trvat na hranicích apod.
@bielamacka nešlo o to hodit mamku přes palubu a čau. Jenom nepribirat zodpovědnost která není "zdrava" - za něco, za co zodpovědnost mit prostě nemůžu a nemám. Samozřejmě ze to ani neznamená že se s mamkou prestanes bavit - spíš jde o zbavení se emocionální závislosti.
@odula aha, tak s tím souhlasím... upřímně řečeno, jak jsem psala výše, minulý týden mě už fakt hodně naštvala, tak jsem sbalila tašky a s manželem a malou jsme odjeli na pár dní k druhé babičce a mámě jsem se ani neozvala. Od té doby je jak milius. Jen si nedělám iluze, že jí to vydrží.
@bielamacka je to nemoc jako každá jiná, určitě si nevybírá jen hloupé a zaostalé ☹ zkus se zeptat nějakého odborníka čím by to mohlo být ☹ sice vypadá na 55 ale určitě ví a vidí že jí nejspíš už moc nezbývá, možná řeší nějaké životní dilema, smířit se s tím že prostě zestárla a její čas přijde, že vrstevníci umírají, to musí být strašné. Určitě vás má ráda a nic z toho co dělá a říká nemyslí skutečně. Chodila jsem jednou na jeden kurz asertivity a tam jsme se učili že jsou lidi co tě kritizují za nějakou blbost neustále, ale že se nemáme hned rozčílit ale snažit se najít jádro pudla, a neustále se ptát "a co ještě ti na mě vadí" a ptát se stále dokola, bez naštvání, dokud se k tomu nedobereš, například se můžeš ptát a co ještě kromě toho nepořádku ti na mě vadí, aha a co ještě kromě nezodpovědnosti ti na mě vadí... je možné že nakonec z ní vypadne že třeba na ní máš méně času nebo že se bojí tě tu nechat samotnou kdyby umřela nebo cokoliv... třeba stojí za to to vyzkoušet... 😉
@kristyn.g ale já vím, že mě ráda určitě má..... jinak vaše rada mi přijde docela zajímavá, děkuji 🙂 až budeme mít světlou chvilku, pokusím se o to....
@kristyn.g Velice dobré vyjádření k problému, i já za něj děkuji
@bielamacka Takže myslíš, že těm ostatním, kteří by pomluvy poslouchaly by připadaly pravdivé? Třeba -a to doufám-ji ti lidé berou s rezervou. Chápu, nároky vysoké-ale naštěstí máš už asi svoje vzory jinde.Ono je dobré, že mamka něčeho dosáhla, ale zároveň je dobré, kdyby si uvědomila, že není právě marné se chovat jemněji a ubrat.To říkám já a zároveň se snažím přimět synka, aby se učil na zítra zeměpis. A on ječí, že ne, že už měl ze školy 2 úkoly-no tak nevím...No snažím se teď už ubrat-je velký ...Jestli Ti můžu radit, ber mamku s rezervou. Pochval jí, když bude ok. a dítě vychovávej po svém. Kdybych měla dát na to, co kdo řekne- a hlavně někdo Tě pomlouvá, že moc uklízíš, někdo, že málo. Někdo, že moc pracuješ-a co děti? Někdo, že málo pracuješ. Prostě vycházej ze své sebejistoty. Rozumná mamka asi mluví o dětech tak nějak spíše neutrálně-ani je před lidmi moc nechválí, ale ani nepomlouvá...
@kika_21 no, to nikdy nevíš.... mě pomluvy nezajímají, kašlu na ně, nejsem osoba, co by se z nich hroutila, prostě mě to mrzí od mámy, ne co si řeknou lidi, ti ať si trhnou....
@bielamacka Ano, to chápu.
@bielamacka Mojí mamce je 70 let. Mamka mě měla v 38 a jsem vymodlená holčička. Mám ještě 2 bratry. Když mi bylo 5 let můj otec od nás odešel a já zůstala s mamkou sama. Bráchové už byli z domu. Nemůžu si stěžovat měla jsem hezké dětství ale myslím že se to začlo lámat kolem 15 roku,když jsem začínala mít svůj vlastní názor a pomalu i život. Zhoršilo se to,když opustila svého přítele. Do té doby byla miliónová. V tu chvíli se z ní stal zahořklý a zlý člověk. Nezměnilo se to ani když se mi narodil syn. Myslela jsem si že z ní bude šťastná babička,která má vnuka ( má dvě vnučky) ale bohužel. Začala mu věnovat pozornost až když začal byl větší. Ani jednou ho třeba nepovozila v kočárku. Zato dědeček s ním drandil každý víkend i když bylo venku pod nulou. Přitom když byli neteře malé, mohla se z nich zbláznit. Pravda teď už se mu celkem i věnuje. No uvidíme co přinese čas 🙂. Doufám že brzo další přírůstek do rodiny a nový začátek pro babi 😀
Jen k tomu dostat ji k psychologovi- ona musí chtít. Já takhle svoji matku "nutila" přes půl roku, až to nakonec vygradovalo. Nebudu tu prát rodinné prádlo, to je jedno...ale neustále tvrdila, že jí nikdo nepomůže, protože s ní nikdo nebydlí...blá, blá, blá.
Nakonec jsem ji dokopala aspoň k obvodnímu, ten ji poslal rovnou na psychiatrii. No, já doufala spíš v psychologa, aby s ní mluvil, pracoval. Psychiatr jí řekl, že má depresi (to jsme věděli všichni) a předepsal jí prášky. Ona je ráda, že má diagnózu a co zobat. Ovšem na konzultace (nebo jak se tomu říká) chodit odmítá, takže stejně výsledek žádný...
Takže z mé strany řešení žádné, jen postřeh z vlastního života...
...ale všude je něco, nebojte. U mě je zase problém, že když už jsem konečně ve 30!!! otěhotněla, čekala jsem !kluky!. Pak jsem je porodila předčasně, čímž jsem !jí! způsobila problém!!! No a teď je jim rok a půl a pořád nemluví, nechodí na nočník, atd.!!!
Ale jak sama řekla: jsou sice opoždění, ale hlavně, že jsou zdraví. No, tak na tohle už jsem fakt neměla co říct :D :D :D :D :D