• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Vztah k tchýni po narození miminka. Je jiný?

Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli se nějak změnily vaše vztahy k tchyni, ať už k dobrému či špatnému po narození miminka.....u všech známých, které kolem sebe mám, se vztahy spise zhoršili,... připadá mi, že tchýně prostě " mají vždycky pravdu" a proto mě zajímá, jak je to u Vás a třeba i konkrétní případ....Také mě zajímá, jak často se vidíte s partnerovou rodinou.......Děkuju :slight_smile:
17. lis 2010 v 11:52  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj Dex :slight_smile: Změnily se rapidně, bohužel. Nevím jestli to je hormonama (že by i 4 měsíce po porodu?), nebo čím, ale dřív jsme měly vztah v pohodě, a teď mi docela dost věcí vadí... Když chce půjčit malou (myslím že jí nebere na procházku, jak tvrdí, ale že si ji bere domů a tam jí chová a chová), když má malá dudlík a ona jí říká - oni tě šiděj, místo mlíka ti vrazí dudák, ošidili tě, viď chudinko.... :angry: Naštěstí se s náma tchyně před dvěma týdny přestala bavit, ptž se domákla že jsme v kontaktu s manžovým taťkou a jeho přítelkyní (manžovi rodiče jsou rozvedení). Tak snad bude chvíli klid :slight_smile: Stejně si myslím že má zájem jenom o miminko, starší dítě by si asi nebrala, až bude malá odmlouvat a vztekat se. Vidím to na dětech manžova bratra, ty si nikdy nebere. :rolling_eyes:
17. lis 2010 ve 12:20  • Odpověz  • To se mi líbí
:grinning: koukam,ze je to vsude stejne,u nas se hooodne zhorsily jeste pred svatbou,neb tchyne manzu nepekne vypekla a doplacime na to (financne) doted :angry: na svatbu ani nechtela jit a jen se malej narodil, tak by tu byla pecena varena, nebo spis lepe,aby my jsme jezdili k nim,ale jen stylem prijit komandovat vse je spatne, malyho rychle vyfotit (taha ho jak opicku,proc se nesmeje... :angry: :angry: :angry: )a hned zase jit, pomoc zadna :frowning2: nastesti bydli 30km od nas, tak navstevy omezujeme na minimum, ja je nevidela od zari a vubec me to nechybi :wink:
17. lis 2010 ve 12:26  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
U nás je to trošku lepší jak předtím, jestli se to tak dá nazvat, ale já si s ní vždycky vykládala spíš jen aby řeč nestála, nedejbože když nás někdo nechá samotné v místnosti, to pak fakt nevím o čem mluvit. malou má ráda, ale ona k ní moc nechce, i když všeobecně jí druzí lidi nevadí. vidíme se tak 1/měsíc, i když teď to tak vyšlo, že jsme tam byli naposledy začátkem září :sweat_smile: ale ani se na malou neptá když mluví s partnerem, ani nás nepozvala ať dojedem, ani neodjede k nám (je to 15km), no mě to až tak nevadí :sweat_smile:
17. lis 2010 ve 12:32  • Odpověz  • To se mi líbí
ano změnily :grinning: a to tak že to vyvrcholilo hádkou v unoru a od te doby jsem ji neviděla :grinning: ale syn kní chodí na víkendy..já tam nesmím :grinning: :grinning: vozí ho manžel i vyzvedavá...

začalo to po porodu kdy mi chodila domů jako do sámošky...manžel to musel utnout a předtím jsme se kvuli tomu hádali...nemohla jsem ji snést jak mi zničehonic vytrhavala malyho z náruče..uplna averze..vozit jsem ji nechala když mu bylo cca 17 měsícu a prvně ho hlídala přes den když jsem byla nemocná při druhém těhu s malou cca ve 20 měsícu a byla jsem z toho uplně na nervy...ona není špatná jako ve vychově ale prostě mě se.e že čeka že všichni budou skakat jak ona piská..nerespektuje ostatních názor...

ona je magor na uklid a je to takova jeji uchylka-nikdo neumí uklidit jako ona...no a tenhle unor byl Matýsek doma už 14 dní k tomu mimino takže bordel jako v tanku ..a ona že by se stavila a vzala matyho ven na hodinu..den předtím jsme to dovolila ale bohužel to mělo spíš takovej efekt že Maty akorat tak brečel že už babaka jde nic jsme stejně neudělal..takže volal mě manžel zpoza rohu na firmě že by si ho zase vzala na hodku takjsem řekla že ne...
a hle zvonek...a asi 10 vteřin před tím Matýsek hodil ovladačku do sklenice s vodou takže si umíte představit jak jsme byla naladěná :grinning: :grinning: :grinning: i přes muj nesouhlas za nim stejně přišla rozhodila ho..a to už jsme se neudržela a vyjela po ní...

jojo vyslechla jsem si jak jsem neschopná matka,nic nezvladam a tak podobně..žadal jsem ji at odejde...no odešla ..poslal mě do prdele a utikala za manželem na firmu si stěžovat :grinning: :grinning: :grinning:

všechno pochopím ale že ji měsíc na to onemocněla vnučka a nikdo mi nebyl schopnej říct jestli to přežije,tak i to že by se v nemocnici semnou musela setkat ji nepřesvědčilo aby za za Sárou přišla..tohle ji nikdy neodpustím a nedovolím aby si kní Sara měla nějakej vztah..protože takovou babičku nepotřebuje..takovou která povýšila svou hrdost nad lásku ke své vnučce :rolling_eyes:
17. lis 2010 ve 12:35  • Odpověz  • To se mi líbí (7)
Tak my jsme asi ty vyjímky, co potvrzují pravidlo :slight_smile: S tchýní jsme si sedly skvěle hned od začátku a po narození Elušky je to ještě lepší. Nepamatuji si, že by mi do něčeho kecala a radila, respektujem se navzájem. Eli zbožňuje a ona zase jí. Asi to bude o lidech a ne o snacha x tchýně. Výdáme se tak 2 - 3 týdně, ale to bude i tím, že už je sama a má jen nás. :wink:
17. lis 2010 ve 12:44  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
Dobrá otázka, teď je u nás doma aktuální, bohužel můj vztah se trochu změnil a to k horšímu. Když jsem byla těhotná, tak z toho byla manželova rodina víc vedle než ta moje, pořád jsme se otom bavili, na vnouče se moc těšili. Malej se narodil dřív a všichni to s náma prožívali a byli fakt skvělý, pak jsme po 2 měsících přišli domů a čekala bych určitý zájem ze strany manželových rodičů respektive jeho mamky, no a zájem je asi takový, přijeďte s malým k nám, že si odpočinu atak a že malej bude tam. Jenže, moje mamča jezdí každou chvilku za náma (k nám domů), pomáhá mi s malým, jde s ním ven a já můžu něco udělat doma, uvařit a nebo se jen tak prospat, odpočinout si. Prostě jsem čekala, že tchýně třeba jednou týdně za náma dorazí, bude s malým, prostě aby si její první vnouče nějak užívala. Když srovnám záje mojí mamči a tchýně tak je diametrálně rozdílný. A nejvíc nechápu, že nám ani nezavolá jak se máme nebo jen tak. Jenže tchánovci jsou navyklí, že za nimi jezdíme jen my, od začátku co jsme s manželem spolu, tak unás byli tak 2x 3x. Mrzí mě to kvůli synovi. Jinak takový ty běžný rady atak,no většinou nic takového se neděje a když tak vyjádřím svůj názor pokud je opačný a pak je je ticho.
17. lis 2010 ve 12:45  • Odpověz  • To se mi líbí (3)
tak můj vztah k tchýni se nezměnil po narození tobiáška ani trošku.bydlí 50km od nás,moc k nám nejezdí jen když jsou narozeniny nebo svátky jinak ne,tak že pomoc z její strany ohledně hlídání nebo tak něco je nulová.dokonce i manža si všiml že tobíska má méně ráda než kubíčka(toho mám za svobodna z jiným pánem :frowning2: ,i když ho manža vychovává se mnou od jeho narození).
pomůže mi a to jen vyjímečně moje rodina (mamka,tatka) jinak se pereme s manžou a dětma sami a jde nám to i přes to že manža dělá na 3směnný provoz a já od 1října nastoupila na brigádu.manžovi rodiče beru ale nevyhledávám je.
17. lis 2010 ve 12:54  • Odpověz  • To se mi líbí
já jsem na tom jako aja123, tchánovce mam suprový a rozumim si s nimi od začátku do teď, nikdy mi do ničeho nekecali a naopak nás podporovali. Když jsem cokoliv potřebovala, pohlídali, postarali se. Jezdíme k nim každý týden a jsou fakt suprový. Pokecat se s tchýní dá fakt o čemkoliv, takže já jsem moc ráda. :wink:
17. lis 2010 ve 13:05  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Tak u nás je to také k horšímu. Nějak ji nemůžu vystát. Je v důchodu a kdykoliv s ní mluvím, tak se strašně vnucuje:nechceš ho pohlídat? Já ti ho povozím. Kdykoliv zavolej...Nejradši by mě posílala, co druhý den k lékaři nebo do obchodu jen aby ho mohla hlídat. Jako bych byla neschopná si takové věci zařídit sama i s ním. Když malého vidí, tak se ho ptá proč nepřišel, jako by o mě nestála. Když jsem u ní byla naposledy tak říká: "Budeš ho ještě kojit než půjdeš?" Jsem se zarazila: "Ale já nikam nejdu, tu zůstávám". Prostě s ním chce být sama a mě nejradši vyhnat na nákupy. Největší bomba byla, když si šla nakoupit do obchodu a malého nechala stát v kočárku před obchodem :astonished: . Jak z filmu ze 70.let. V dnešní době, kdy lidé nemají problém ukrást kočárek i s dítětem :astonished:... Tak to bylo dost i na manžela a dostala pořádného zprda :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
17. lis 2010 ve 13:12  • Odpověz  • To se mi líbí (4)
Manzelovu rodinu vidam casto, bydlime ve stejnem meste, par ulic od sebe.

Pred narozenim nasich dcer nebyly snad zadne problemy, manzelova maminka je hodna pani, do niceho se nikdy nepletla a neplete, nevyzadane rady nenabizi, neni prechytrala, neni jizliva, nevi vse nejlip. mam ji moc rada.
Co se narodily deti, je to malinko horsi, ale nerekla bych, ze je to jejich narozenim, spis takovym prirozenym vyvojem, jak me tak ji...
Ale jsou to malickosti, ktere urcite nejsou nijak zavazne..

Ale...ono ty nase vztahy jsou celkem mile i proto, ze se ja snazim, urcite i ona, ale ted mluvim o sobe. Ja se celkove snazim k lidem chovat tak, jak bych si prala, aby se chovali oni ke mne. To znamena, ze i k tchyni:slight_smile: Nevidim v ni tu protivnou tchyni, ktera ma ve vsem pravdu, ale snazim se v ni videt proste maminku uz jednoho sice velkeho, ale porad jejiho chlapecka. Nemuze byt spatna, kdyz pro me vychovala tak paradniho chlapa:slight_smile: Jestli se nekdy chova tak, ze se mi to treba nelibi, snazim se na to mrknout z jejiho pohledu, zamyslet se nad tim...neni to tak, ze za kazdou cenu si myslim, ze ja mam pravdu a ona je protivna baba.
Taky se mi moc osvedcilo( a to nejen ve vztahu ke tchyni) mluvit mluvit a mluvit. Kdyz se mi neco nelibi, cokoliv( vezli starsi dceru asi 100 m autem bez sedacky, protoze strasne lilo, sladkosti pred veceri, ze za ni vzdy uklizi hracky a ona nemusi hnout prstem..atd), tak ji to proste reknu. Slusne, ale jasne ji reknu, ze se mi neco nelibi, proc se mi to nelibi, vysvetlim to(nepoucuju) a poprosim, aby se to uz neopakovalo(nerikam :"tohle se uz nikdy nebude opakovat! "). Snazim se to vzdy nejak zjemnit. A tchyne je zlata v tom, ze si vyslechne moje namitky, protoze jsem hodna snacha, nema duvod me nenavidet a pekne se taky zamysli nad tim, co ji rikam a jeste se mi nestalo, ze bychom si po domluve nejak nesedly . Nemusime spolu souhlasit, ale urcite se respektujem

Urcite jsou vyjimky, jako ve vsem, ale kazda tchyne byla mlada, mila, mela svoje idealy a urcite si skoro zadna tchyne nepreje byt ta zla, kterou snacha nema rada:slight_smile:
17. lis 2010 ve 13:20  • Odpověz  • To se mi líbí (36)
AHoj :slight_smile:
Moc se mi líbí, co napsala Alcatko :dizzy_face: mám to hooodně podobné :wink: tchýni vidíme kždý den, bydlíme hned vedle sebe, každý v jiném baráčku, ale na stejném pozemku.Naše vztahy byly před vnoučetem dobré, vídali jsme se na zahradě, když některé něco chybělo v kuchyni, tak jsme zaskočily za tou druhou, když některá upekla, dala na ochutnání i nám(já jim vedle) nikdy nepoučovala, byla přátelská, někdy až moc :grinning: jako, že mi např,strašně chválila, jak mám umytá a nablízkaná okna :grinning: ale lepší tohle, než aby házela držky :unamused: jak to uměj tchýně mých kamarádek....po narození malýho taky super, vzala si týden dovču a pomáhala mi, vařila mě i manželovi oběd(já byla po císaři) a brala si malýho ven - paráda....vše ideální..malý problém nastal, když začal být Daník větší, tak rok a půl, všechno za něj dělala, skákala okolo něho jako okolo svatého, nechala se tahat za vlasy, bít pěstičkama :rolling_eyes: a nic mu neřekla.Takže si vypěstovala to, že jí malej vůbec nerespektuje a to štve jak mě, tak manžela :frowning2: zvlášť proto, že tchán i švagr(taky tu bydlí) se k ní nechovají zrovna hezky...no a pak to začalo se sladkostma, pořád ho něčím cpala, ani to sám nechtěl :grinning: :grinning: nemusí prosit/děkovat, když po ní něco chce, ty zmiňované hračky to je taky tak, vše za něj uklidí :unamused: ...takže u nás jsou vztahy dobré, ale často se kvůli výše zmiňovaným věcem dohadujeme, na chvíli ty věci přestane tchýně dělat, ale jak se to uklidní, tak je to nanovo :cry: Ale jinak bych jí neměnila, je fakt moc hodná, právě že až moc no :frowning2:
17. lis 2010 v 16:54  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak ja mam asi fakt stesti, u nas byly vztahy vzdycky takove v pohode, ale nijak zvlast srdecne. Od te doby, co jsem otehotnala a maly se narodil se zmenilo hodne, s tchyni si uuuuzasne rozumim, oba i s tchanem se k malemu maji moc hezky (vidi ho tak jednou za mesic, bydlime daleko) a kdykoliv pozadam, tak pomuzou nebo poradi. Hodne mi pomohla, kdyz jsem byla na akutnim slepaku a maly mel 3m. To u nas bydlela asi 3 tydny, dokud jsem se nedala jakz takz dohromady a bylo to super. Nevyzadane rady neposkytuje, ale kdyz se zeptam, rada nabidne svuj nazor. Vzdycky se me pta, jak co delame, aby nam nenarusil nas styl a pristup k malemu. Takze ja bych nemenila ani za nic :dizzy_face:
17. lis 2010 v 17:06  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Ahoj :slight_smile:
tak u nás byly vztahy s tchyní špatné od té doby co jsem si dovolila říct svůj názor ke své svatbě a vlastně to tak zůstalo až do její smrti :frowning2: nikdy u nás nebyly ani na návštěvě ani když se narodila malá takže my jsme si vztah k sobě nikdy neudělaly :frowning2: :frowning2: a s tchánem tam je to ještě horší když tam jednou za 2 měsíce jedeme tak mám pocit že je Sárka jen nějaká pou/tová panenka která se jede ukázat je jí skoro rok a choval si jí jen 2x a to jen s toho důvodu že jí manžel vzal a dal jí tchánovy přímo do náruče jinak by to asi neudělal nikdy. Že zapoměl na její svátek to mě nepřekvapilo takže jsem fakt zvědavá jak to bude ted na její narozeniny ale nic neočekávám :frowning2: :frowning2:
17. lis 2010 v 17:20  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
U nás v pohodě, mám príma tchýni i tchána - ale nějaké změny před a po porodu jsem nepostřehla. Občas mi něco vadí, občas mrmlám a občas se zase něco nezdá babičce, ale domluvíme se vždycky. Babička bydlí nedaleko, ale domů nám neohlášená nechodí, to spíše my k nim.
17. lis 2010 v 17:57  • Odpověz  • To se mi líbí
Mám to samé co Mates 22,jen že moji tchánovci bydlí přes silnici.Možná změny nastaly,ale nic katastrofálního :sweat_smile: a rozhodně nepatřím do skupiny co mají rádi fory o tchýních :sweat_smile: Mám jí ráda,pomůže když potřebuju,děti si bere k sobě,když potřebuju něco vyřídit dopoledne(je v důchodě)
17. lis 2010 ve 21:35  • Odpověz  • To se mi líbí
Po narození malého začala chytračit jak blázen. Ale ona prd ví jak se co dělá, vždyť vychovala jedno dítě před dvaatřiceti lety. Já si prošla bráchou, kterému je deset a mojí neteří, které jsou dvě. Takže když začala vytahovat svoje rady věděla jsem co jí odpovědět. Na otázky typu ''dáváš mu ještě čepičku když už jetaková zima'' jí odpovím ježišmarja no jasně. Ale samozřejmě dobrým tónem, Pořád sem tam prohodí nějakou kravinu, ale má to marný :slight_smile:.
17. lis 2010 ve 21:40  • Odpověz  • To se mi líbí
ja mam tchyni docela daleko, takze se vidime, jen kdyz opravdu chceme a nebo kdyz potrebujeme pohlidat malou. Tchyne ma 3 syny a dohromady 8 vnoucat, troufam si ale tvrdit, ze nasi Miu si fakt uziva a mala dedu a babi fakt miluje, hrozne rada tam jezdi a je s nimi, proste super vztahy. Ja jsem zajela rezim takovej, ze jakmile Mia prekroci prah u babicky, je to jeji starost a jeji pravidla a ja se tak nejak "nezajimam" o to, co a jak tam delaji. je to prece babicka a rozmazluje, to je jasny. Nejlepsi na tom je, ze babi nedava Mie darecky, takze zadny uplatky atd.

a muj vztah k ni je cim dal lepsi, asi proto, ze moje vlastni mama je tak nejak out :unamused: :slight_smile:

jinak mi sice obcas do neceho kecala, ale ja si to stejne udelam po svym :wink:
18. lis 2010 v 09:21  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Souhlasím s Alcatko.j. U nás je to podobné! U nás se také osvědčilo, co psala Kristi. Pokud je s rodiči ať mými nebo od manžela, tak se "nezajímám". Zatím to funguje skvěle. :grinning: Rady dávají všichni, jen je dobré to nepřijímat hned negativně :slight_smile: Někdy je to o trpělivosti, ale jsem moc ráda, že je mám!
19. lis 2010 v 17:10  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Poznámka admina: “Pro reklamu firem na našich stránkách slouží Profil Profesionála.”
22. lis 2010 v 00:51 • kvetinkajirinka
po narození dcery se vztahy občas vyhrotí, neb moje tchýně ne že by mi do všeho kecala, ona musí mlít stále... všechno komentuje, na všechno má svůj názor, pořád hlídá věci, do kterých jí nic není, dřív k nám jezdila hlídat, protože jsem z finančních důvodů začala chodit do práce, teď jsem radši, když malá jede k nim a ona je ve svém, já v klidu doma a do ničeho mi nekecá, nic neovlivňuje...
:frowning2:
22. lis 2010 ve 02:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak já jsem vždy říkala že mám super tchýni, když je od nás čtyřista kilometrů. Nevadila mi, pak jsme se dohodli že se k nim načas nastěhujeme, než seženeme bydlení a díky tomu jsem se dozvěděla takové věci že až strach. Tchýně ač mě pořádně ani neznala mě pomlouvala kudy chodila, tchán o mě nepokrytě prohlašoval a prohlašuje jaká jsem píč... atd. Nikdy jsem jim nic neudělala (teda rozhodně si ničeho nejsem vědoma), krom toho že jsem si vzala jejich syna... No a když se narodil malej, tak to šlo do háje ještě víc. Tchán chlastá a mlátí tchýni, je nespolehlivej, agresivní a totální primitiv, tchýně je falešná jak pětka, nenávidí mě, ale jen tehdy když to manžel nevidí, jináč proti mě nic nemá (...). Po jedenácti měsících u nich jsme si našli bydlení a odstěhovali se, v domění že budu mít klid a vztahy se urovnají, přičítala jsem to ponorkové nemoci, ale opak je pravdou. Můžu se postavit na hlavu nikdy nic neudělám dobře, pomlouvají mě oba vesele a šťastně dál, tak jsem k nim přestala chodit, po půl roce jsem tam šla s manželem když měla tchýně kulatiny. Jenže chodila k nám, vždy mě zdeptala co a jak dělám a mám špatně, když jsem jí něco řekla, tak mě ignorovala... Tedy jsem zavedla pravidlo že může chodit na návštěvu jen když je manžel doma (bývá jen na víkend) a ne každej víkend, nemám v úmyslu jí zakazovat vídat vnoučata, ale nenechám jí hlídat bez dozoru, protože opravdu nepotřebuji aby moje děti viděli jak se hádá s ožralím tchánem, nebo aby jim ublížil a rozhodně nechci aby moje děti poslouchali jaká jsem neschopná... S čistým štítem můžu říct že jsem se snažila a za současnej stav si může jen a jen sama... Já si věčně po hlavě hopsat nenechám :rolling_eyes:
22. lis 2010 ve 03:43  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky.S přítelem jsem 3roky, a musím říct, že ze začátku jsem s jeho mamkou dost vycházela, pak se, ale o mě začali šířit hnusné pomluvy, a mi začaly být na kordy, že i přítel od ní odešel... Teď rok a půl máme dcerku, a od té doby musím říct, že je všechno úplně v pohodě, a je fakt super :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: .
Ale zas spolu nejsme často, ona bydlí daleko, tak tam jezdíme jednou za měsíc max.za 2. :wink: . Ale někdy přijede a je u nás delší dobu 14dní a pořád je všechno v poho.. :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: Prostě nemáme spolu žádné problémy :wink:
25. pro 2010 v 00:22  • Odpověz  • To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Nepiš do fóra to, co patří do interní pošty".
9. led 2011 ve 22:28 • markytkaaa
tak já mám pozitivní změnu
ale nevím, jestli to je změna jeji a nebo jsme se to já naučila lépe zvládat - obecně jsem se zklidnila a získala větší nadhled, atkže i to je možné
také manžel nějak zchlapovatěl (asi tím, že je táta a má vlastní rodinu) a umí tchýni usměrnit a udržet v patřičných mezích, což dříve bylo nemyslitelné (já byla zlá, co chudinku matinku nechápe)
přestal kout pikle a i se snaží - sice občas z toho vyjde paskvil
ale konečně vzala na vědomí, že mě už jen tak nevyštímne - nedošlo jí to, když jsme se sestěhovali, ani když jsme zaliožili společnou frmu, dokonce ani když jsme se vzali ...ale děti jí kapku vzaly vítr z plachet a zklidnila se ...sice ne hned, ale tak po půl, 3/4 roce
14. led 2011 ve 20:28  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
U náas to bylo fajn do svatby. od svatby se vztahy dost zhorsili(odvedla jsem jim syna daleko)...Pritom pred svatbou o.k. jezdili jsme spolu i na dovolenou:slight_smile:. Od narozeni prcka jeste horsi, ja se snazim vyslechnout cizi nazor apod, ale tchanovci kdyz mam jiny nazor sjem spatna a pod. zaclo to uz v porodnici, ze mimco spatne drzim,ja pak dva dny brecela. Stale kritika kojeni, proc tak a tak, telefonaty. Napr, jsme u nich an navsteve,ja dam prckovi snidani na stul a a tchan rekne tohle jist nebude,dame mu neco jienho apod, a me vubec nevnimaj. Snazim se to prehlizet atd ale nekdy se mi chce fakt brecet. Ono to je i tim ze tchyne je dost samotar a vsude vidi negativni veci, nema zadne kamaradky,a kdyz asi vidi ze mi mame znamy jezdime s nima na vylety ja ma nejlepsi kamardku tak ji to asi stve, fakt nevim. Ono to je hodne individualni ten vztah s tchanovcema. Nekdo bydli spolecne v baarcku asuper a nekdo ne. je to proste v lidech.
15. led 2011 v 08:48  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
U nás vztahy zůstaly úplně stejné, jsem ráda, když jdeme ke tchýni jednou za 14 dní a vždycky se moc těším na odjezd :grinning:
15. led 2011 v 08:50  • Odpověz  • To se mi líbí
po chvíli snažení se na to vyprdla a nemá o svého vnuka moc zájem, kromě dárků teda.. :unamused: absolutně žádný vztah spolu nemají. co se mě týče tak je to při starým a přesně asi jak píše dolda tak tak jednou za 3 týdny a už se těším domů.... :sweat_smile:
15. led 2011 v 09:28  • Odpověz  • To se mi líbí
ja mam super vztah s manzovou rodinou takze i s tchyni.. klidne s ni zajdu na kafco nebo jen tak klabosime.. do niceho me nikdy nemluvila a kdyz neco rekne tak je to spis jak si mysli ona nebo jak to delala u malyho od svagrove ktereho ji hlidala od pul roku narozeni az do ted a malymu budou 4 roky.. ale ja spis nejakou tu radu nebo navrh privitam.. a kdyz si myslim ze je to blblost.. tak ji spis reknu ze to ne.. ze to si nemyslim.. takze jsem rada ze je manza z takove super rodiny.. bydlime ve stejnem meste a parkrat nam rekla ze je rada ze se k nam muze stavit na navstevu behem tydne pac my se vsichni stykame v nedeli na veceri u nich doma.. ale tam jsou i svagrova a rodina.. ale bez pozvani nebo predem ohlaseni ze by se chtela stavit se nikdy jen tak u dveri neobjevila..
15. led 2011 v 09:34  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
já mám s tchýní suprový vztah, asi to je tím, že bydlí asi 60 km od nás :slight_smile: , takže se moc nevidíme. Po porodu je to stejný, vždycky se hrozně těší na vnučku, protože je její první, ale do ničeho mi nemluví, ani, když jsme u nich.
15. led 2011 v 09:38  • Odpověz  • To se mi líbí
U mě a u mé tchýně se nic nezměnilo,protože jsem za tchýni spíš ovažovala manželovu babičku(matku tchýně),protože se ho i jeho sestry z 1.manželství ujala a vychovala je,když o ně maminka přestala mít zájem.Bohužel ale manželova babička umřela,když byly Adámkovi 4 měsíce,ale do té doby jsem s ní měla moc hezký vztah-dokonce lepší,než s vlastní matkou,která mě odjakživa ve všem podceňovala a manželova babička dokázala ocenit v tom,jaká jsem.Jen je mi líto,že tu už s námi není,protože by to byla skvělá pra/babička pro naše kluky. :cry:
15. led 2011 v 10:03  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek