Jak se vypořádat s pocitem viny po pádu dítěte?
Maminky, cítím se jak nejhorší matka na světě. Nenávidím se ze všeho nejvíc a partner mi nepřidal ani trochu… ačkoli ano má pravdu, ale já bych teď moc potřebovala spis objetí a uklidnění.
Dcera 7m mi spadla. Šly jsme se koupat, stála sem u ni a přetahovala si tricko přes hlavu a ona v tom mžiku hodila otocku a spadla. Spis se teda svezla s tím gumovým pultem, ale podle mě se praštila o záchod. Spadla jakoby na stranu. Plakat přestala skoro hned jak sem ji zvedla a utěšovala. Pak se smála. Premyslela jsem, jestli jet na pohotovost, ale protože ji nic nebylo a bavila jsem se o tom s lékařkou kdysi a ta mi rekla, že pokud miminko vypadá v pořádku, tak jen pozorovat.
Musela sem ji ale dat spát, sice jsem hodinu pockala, ale pak sem ji normálně uspala….
Samozřejmě mám pořad hrozny strach a sleduji, určitě alespoň 2x vzbudim v noci.
Ale přišla jsem si spis pro povzbuzení a možná trochu uklidnění, protože doma ho nedostanu….
Strašně se teď nenávidím.
Omlouvám se za anonym, ale hrozne se stydím.
Stručné shrnutí
- Pediatři a rodiče ve vlákně doporučují, že pokud dítě po pádu vypadá v pořádku, obvyklý postup je domácí pozorování a bdění 1–2 hodiny bez okamžité jízdy na pohotovost.
- Příznaky vyžadující okamžitou lékařskou pomoc jsou rozšířené a „ulítávající“ zorničky, opakované zvracení, změna vědomí nebo potácení; po pádu z přibližně 1 m lékařka v diskuzi radila jet přímo na chirurgii.
- Rodiče uvádějí jako dostupná opatření zapnutí monitoru dechu, probouzení každé 2–3 hodiny v noci, návštěvu pohotovosti pro vyšetření (fyzikální kontrola, rentgen, CT, EEG) a případné neurologické kontroly či hospitalizaci v závažných případech (ve vlákně zmíněny dvě CT, dvě EEG a pobyt na JIP).
Nejčastější otázky
Q: Kdy jet na pohotovost po pádu dítěte?
A: Jet na pohotovost nebo volat sanitku při bezvědomí, opakovaném zvracení, křečích, potácení nebo při rozšířených/ulítávajících zorničkách; lékařka v diskuzi uvedla, že pád z přibližně 1 m je indikací k návštěvě chirurgického oddělení.
Q: Jak dlouho dítě po pádu sledovat doma?
A: Doporučení z diskuse byla nechat dítě 1–2 hodiny vzhůru ihned po pádu a v noci probouzet a kontrolovat každé 2–3 hodiny; podle závažnosti dítě sledovat několik dní.
Q: Jaká vyšetření může nemocnice provést po pádu?
A: Nemocnice může provést fyzikální vyšetření hlavy a páteře, rentgen, CT vyšetření, EEG a v závažných případech hospitalizaci na intenzivní péči a následné kontroly u neurologa; ve vlákně byla zmíněna dvojí CT a dvojí EEG u jednoho dítěte s prasklinou lebky.
Q: Pomůže monitor dechu po pádu dítěte?
A: Někteří rodiče ve vlákně doporučovali zapnout monitor dechu jako doplněk dohledového režimu a zároveň probouzet dítě každé 2–3 hodiny k ověření plné vědomé reakce.
Q: Jsou pády z nízké výšky (cca 50 cm) obvykle nebezpečné?
A: Ve vlákně se uvádí, že pád z přibližně 50 cm často nevede k újmě a pediatři obvykle doporučují pozorování doma, nicméně existují i případy vážnějšího poranění z jiných pádů, proto je třeba sledovat klinické příznaky.
Q: Co udělat okamžitě po pádu dítěte do vody nebo při přetažení trička?
A: Ihned zkontrolovat dýchání a reakci dítěte, zvednout a utěšit, zhodnotit případné krvácení či deformity; pokud dítě reaguje normálně a nejeví varovné příznaky, sledovat doma, jinak jít na pohotovost.
Závěry z diskuze
Shoda
- Pokud dítě po pádu reaguje normálně a nemá zjevné příznaky, běžné doporučení je pozorování doma a bdění 1–2 hodiny.
- Varovné příznaky zahrnují zvracení, změnu vědomí, potácení a rozšířené/ulítávající zorničky; v těchto případech je nutné vyhledat urgentní péči.
- Probouzení každé 2–3 hodiny v noci a použití monitoru dechu bylo v diskuzi často uváděné jako praktické opatření pro klid rodičů.
Sporné názory
- Někteří účastníci zdůrazňovali, že pády z nízké výšky (cca 50 cm) zpravidla nevyžadují hospitalizaci a stačí pozorování, zatímco jiní uváděli, že pád z ~1 m indikuje návštěvu chirurgického oddělení.
- Několik rodičů preferuje okamžitou návštěvu pohotovosti pro uklidnění, jiní považují časté probouzení a jízdu na pohotovost za zbytečné, pokud dítě vypadá v pořádku.
Otevřené otázky
- Jak spolehlivě rozhodnout doma, kdy příznaky po pádu vyžadují okamžitou sanitku versus pozorování doma?
- Jak dlouho by mělo probíhat aktivní sledování (bdění a kontrola) po pádu u různých věkových skupin dětí?
- Jaké dlouhodobé následky může mít bezpříznakový otřes mozku u kojence a kdy indikovat neurologické sledování?
Zmíněné značky a firmy
IKEA
Zmíněné produkty a metody
monitor dechu, probouzení každé 2–3 hodiny, nechat 1–2 hodiny vzhůru po pádu, pohotovost, chirurgické oddělení, rentgen, CT, EEG, hospitalizace na intenzivní péči, fusak, jídelní židlička, IKEA schůdek
Místa a osoby
žádné
Mě spadla dcera dvakrát z postele, i když měla zábrany z obou stran a nestalo se nic naštěstí 😉
@elesse tak třeba to možný je no… jak říkám, některé děti jsou fakt klidný, většinu dne se nijak extra nehybou a když jo tak jsou opatrnost sama.
Ale taky tomu moc nevěřím, že by se paní nikdy nic takovýho nestalo 🙂
Syn taky není to klidné dítě, které když někam položíš, tak ho tam najdeš. Ale zase není úplný kaskadér. Párkrát to bylo o fous, naposledy včera. Jak se se mnou při přebalování urputně pral, tak se mi prostě vysmekl. 🙈 Zatím nám nespadl, ale i tak je samá modřina. Minule lezl po čtyřech, strašná sranda, že ho maminka honí. A jak byl rozjetej, tak si dal plnou silou čelem o dlažbu 🤦♀️ V pondělí jdeme na očkování, tak čekám, že si o víkendu udělá minimálně bouli.
Daniel mi spadl z gauče, když mu byly 3 měsíce, na obličej, z malé výšky, ale pro tak malé miminko je to samozřejmě dostatečně velká výška na to, aby se mohlo něco stát. No naštěstí se nic nestalo a život šel dal 🙂) Nechci to banalizovat, ale prostě se to může stát, nedělá to z tebe špatnou matku, to je asi všechno, co se na to dá napsat 🙂
Znám ten pocit, ja už 10 let vstávám a usínám s pocitem, že my syn před očima letěl tři metry - Byl mu 1rok a 1tyden, bylo to jen par tydny po tom co se naučil chodit. Byli jsme spolu v horním patře, syn uměl slezat po schodech perfektně, vhledem k patrovemu domu jsem ho to učila brzy, pomaličku pozadu schod po schodu, byl vždy moc šikovný a opatrný, jenže to co se stalo toho dne = nechápu!
- seděla jsem na šestém schodu od zhora čekala až poleze dolu (mela jsem ho vzít do naruce a sejít) a vím že ten den jsem byla nějaká nešťastná (uz nevim proc přesně), ale nějak jsem se zamyslela a a když jsem se ohlédla moje děťátko letělo z1parta dp přízemí (chudák se při couvání netrefil a proklouz pod zabradlim mimo schodiště) z paměti mi nikdo nevymaže jak letí a jak běžim dolu - vidím jak se mu očíčka doslovně protočila = takový strach a zoufalství jsem nikdy nezažila. Okamžitě jsem volala sanitku byli u nás do 15 minut, když řekli- pojedeme do nemocnice, hrozny strach. volala jsem otci syna co se stalo, přijel za námi do nemocnice, nez dorazil musel na rentgenové vyšetření- tam byla dost nepříjemná sestřička ta na mě nastupovala - at to dítě držím v klidu, k tomu ten blbý oblek co u rentegu musite nosit mi nedržel - syn plakal a ja taky... a to co následovalo od otce mě dorazilo, když přišeldo čekárny koukal na mě jak na matku která svému dítěti ublíží JENTAK, v čekárněna mě řval at na syna vůbec nesaham at vypadnu do.... (jak píšeš místo bezeslovneho obět,ze to bude dobrý, me ještě dorazil) a to jsem si pak opravdu přišla jak nejhorší máma! Syn měl slabý otřes mozku, prasklou lebku a odražená jatra - takze musel zůstat na intenzivní péči 1 tyden když jsme ho předali na oddělení a zavřeli dveře JÁ se okamžitě sesypala/skácela k zemi a nemohla se ani nadechnout (otec na mě zhora kouká a říká,,co tady děláš divadlo je to tvoje vina) pal cestou bez syna domu mi nařizuje,, tvoji vinou spadl tvoji vinou je v nemocnici - tomu klukovi od ted budeš otrokem, je ti to jasné!,,
po intenzivce musel ještě týden zůstat,ale to už jsem se synem na lůžkovém pokoji. Doma pak ještě musel 3 měsíce být v klidu takže pouze v cestovni postýlce, a neustále pozorovat jestli snim není něco v nepořádku. Na to že chodil jen par týdnu před a pak musel byt zavřený na jednom prostoru to zvládal krásně. Na poslední kontrolu neurologie jsme byli v loňském roce a syn se z toho dostal bez následků už mu bude 11 let a ani si to nepamatuje.
Ten den + nasledující tři měsíce poté + každá kontrola u lékaře s tím spojená (kdy se mi ten pad +chovani otce vracel) = nejnáročnější období....
Pravda je že si to asi nikdy úplně neodpustím a nezapomenu do konce života..... 😔
Hlavně že je malá v pohodě, takových bouli ještě bude mít 😉😇
Držte se
@iw00 Ježíš 😱, to mě mrzí co jste si zažila. A otec dítěte se choval teda fakt jak kreten, to zase věřím, ze ten můj, kdyby byl takovýhle pruser, tak minimálně mlčí….
Tak alespoň, ze to má šťastný konec a syn je v pořádku.
tak to vypadá, že jste tu našla odpověď co vám trochu odlehčila od ,,vašeho trápení...,, opravdu není nic neobvyklého, že nám děti padají a bourají - jejich telíčka to zvladnou (u syna bylo vlastně i štěstí, že neměl lebku úplně srostlou, sám lékař říkal, že by to mohlo dopadnou jinak kdyby už byla pevně spojena...
Ano 🙏 v naprstém pořádku má i dva sporty ;) a hlavně mám skvělého syna ❤ který je mi vším....
Mějte se krásně
Spíš zůstalo to v nás všech....a je těžké jít dál,nezlobit se na manžela,nepripomet mu to když ji blbě drží nebo tak....