icon

Malá usne jen se mnou v posteli. Má to někdo podobně?

avatar
besinecek
26. únor 2008

ahoj holky, myslím si že jsem malou rozmazlila. Je ji devět měsíců a spinká se mnou v posteli a beze mě neusne a musím ji hladit a tak. Na nějaké to odnaučení je pozdě, nemáme na to s manželem povahu, rve nám to srdce když pláče. Tak nevím, jsem v tom sama, nebo je tu i nějaká jiná maminka, která to má podobné.

Shrnutí diskuse
Automatické shrnutí diskuse vygenerované umělou inteligencí · 15. čer 2026 · 48 příspěvků

Stručné shrnutí

  • Mnoho rodičů praktikuje spaní s dítětem v manželské posteli u devítiměsíčních dětí jako řešení pro pocit bezpečí a kvůli kojení.
  • Doporučené přístupy k přechodu na postýlku jsou pomalé přendávání až když dítě tvrdě usne a přiražení postýlky k velké posteli jako „balkón“ nebo umístění postýlky ve stejné výšce vedle postele.
  • Separacní úzkost se obvykle objevuje kolem 8. měsíce, někteří rodiče uvádějí zlepšení po odstavění a většina diskutujících tvrdí, že zvyk často odezní s věkem (cca 1–2 roky).


Nejčastější otázky

Q: Je normální, že devítiměsíční dítě usíná jen u rodiče v posteli?
A: Ano; v diskusi rodiče popisují, že u dětí kolem 8.–9. měsíce je separační úzkost běžná a kojení zvyšuje fixaci, a mnoho rodičů považuje spaní s dítětem za normální řešení.

Q: Jaké konkrétní způsoby fungují při přechodu z postele do postýlky?
A: Rodiče doporučují pomalý postup: přenášet dítě do postýlky až když tvrdě usne, přiraženou postýlku s vyndanou bočnicí nazývanou „balkón“ nebo postýlku nastavit těsně vedle velké postele ve stejné výšce.

Q: Pomůže ukončení kojení při naučení spát v postýlce?
A: Některé matky hlásí, že po odstavění se přechod na spaní v postýlce zjednodušil; není to garantované řešení, ale někteří rodiče plánují změnu režimu po ukončení kojení.

Q: Má smysl nechat dítě v postýlce „vybrečet“?
A: Zkušenosti se liší: několik rodičů napsalo, že jedno vybrečení pomohlo a dítě pak usínalo v postýlce, zatímco jiní to litovali a nepovažují tuto metodu za vhodnou pro sebe.

Q: Co dělat, když se dítě v postýlce sedá nebo staví a ztrácí spánek?
A: Rodiče popisují, že mobilita (sedání, stání) často probudí dítě; doporučují přendávat až když dítě tvrdě spí, zvážit „balkón“ nebo počkat, až bude klidnější fáze vývoje.

Q: Ovlivní spaní s rodiči vztah dítěte k jiným pečovatelům?
A: Někteří rodiče v diskusi uvádějí, že spaní u rodičů posílilo důvěru dítěte k dalším pečovatelům; jeden případ popisoval, že dítě bylo uspáno i tetou bez problémů.

Závěry z diskuze

Shoda

  • Spaní s dítětem v posteli je u dětí kolem 8–9 měsíců běžné a mnozí rodiče ho považují za přirozené řešení pro pocit bezpečí.
  • Pomalé přendávání dítěte až když „tvrdě usne“ a řešení typu „balkón“ (postýlka přiražená k posteli s vyndanou bočnicí) jsou doporučovanými postupy.
  • Separacní úzkost typicky nastupuje kolem 8. měsíce a mnoho rodičů očekává ústup obtíží v průběhu 1–2 let.


Sporné názory

  • Někteří rodiče doporučují nechat dítě chvíli vybrečet v postýlce jako rychlou metodu naučení spát samo, zatímco jiní tento postup odsuzují a litují, že nechali dítě plakat.


Otevřené otázky

  • Jak dlouho přesně může zvyk spát s rodiči přetrvávat (do 1 roku, 2 let nebo déle)?
  • Je ukončení kojení nezbytné pro úspěšný přechod na spaní v postýlce?
  • Jak bezpečně řešit přechod, když je postýlka půjčená a nelze ji upravit na „balkón“?
  • Kdy je nejlepší do přeučování aktivně zasahovat, aby dítě při mobilitě nebylo nebezpečí pádu?


Zmíněné značky a firmy

žádné

Zmíněné produkty a metody

balkón (postýlka přiražená k posteli s vyndanou bočnicí), přendávání dítěte do postýlky až když tvrdě usne, postýlka ve stejné výšce vedle postele, metoda „nechat vybrečet“, attachment parenting, separační úzkost, odstavování od kojení

Místa a osoby

žádné

Strana
z2
avatar
ocicka
•
26. únor 2008

Ahoj jsme na tom podobne..Prcek sice byl ze zacatku nauceny usinat sam v postylce, ale po mesici, kdy jsem byla u rodicu, nam ted absolutne nechce sam usinat. O VIKENDU JSME ZKOUSELI HO ZACIT UCIT USINAT VE SVE POSTYLCE- byli jsme vzhuru do pul druhy..Je to tezky 🙂

avatar
unka7
•
26. únor 2008

Besinečko, zkoušej to pomalu a pokud tvrdě usne, tak jí přendejte do postýlky a uvidíš, že se to bude lepšit, jde o zvyk a dětičky se přizpůsobí. Manželovi to podle mě taky musí vadit nebo ne?

avatar
siima
•
26. únor 2008

besinecek: my taky uspáváme v posteli, buď já nebo manžel (když jdu cvičit), a kamarádka taky, tak nejsi sama 😉 ale spí už v postýlce. Dřív s námi spala v posteli, protože jí pořád padal dudlík, tak jsem v noci nechtěla stokrát vstávát, ale protože už leze jak tryskomyš, tak jsem jí začala přendavat do postýlky, bála jsem se, že mi v noci spadne. Tak počkám až zabere a přenesu jí do postýlky...první týden tam bručela, ale teď si zvykla a je to ok. Než usne, tak v 30 min leze jak zběsilá z jedný strany postele na druhou, je tak vyřízená, že usne a už nechce ani ten dudlík 🙂. Nenechala bych jí brečet samotnou v postýlce ani náhodou, na to nemám, přijde mi to zbytečný. Taky bych nechtěla, aby mě někam zavřeli a nechali ječet 😖 ...

avatar
navi
•
26. únor 2008

holky já bych to neviděla tak tragicky 😉 Prostě chce mimi jen pocit bezpečí a ten má u maminky a nemusí to znamenat, že je rozmalené 🙂 Časem je určitě naučíte zaspávat v postýlce. Náš malý sice usíná v postýlce, ale někdo u něj stejně musí být než zabere.

avatar
lehna
•
26. únor 2008

moje kamarádka má prcka, ketrému bude v červnu 2 roky a pořád ho uspávají na rukách.Když usne, tak ho přendají do postýlky

avatar
krikri27
•
26. únor 2008

Besi, to už vydržíte🙂Za chvilku už bude větší a určo to přejde 🙂 Já si taky myslím, že má třeba takové období, kdy to potřebuje a není rozmazlená 😉

avatar
siima
•
26. únor 2008

navi: no právě, nám by taky v postýlce usnula, ale musí u ní někdo být než zabere, no a tak to začalo, než bych tam stála, tak jsem si radši lehla 😀 ...

avatar
schnek
•
26. únor 2008

besi, dítě svou přítomností, nošením a spaním pohromadě nemůžeš rozmazlit. Naopak, tím, že bude vědět, že jste mu na blízku, nebude se bát a bude daleko samostatnější a sebevědomější později 😉 hlavně nezkoušejte nic násilím, nechte tomu volný průběh 🙂

avatar
besinecek
autor
•
26. únor 2008

holky, já myslím (rozmazlené) v dobrém smyslu, ale určitě to dneska zkusím přendat ji do postýlky jak usne, já to sice zkoušela ale ona jak zjistí že je tam tak hned se začne sedat a stavět na nohy a je konec spaní. Ale asi musím počkat až usne tvrdě, jinak je to šikovná holčička až na to že jsem hrozně nevyspaná, s ní se totiž nevyspím.

avatar
andrea73
•
26. únor 2008

holky já to mám stejné a to je Marcovi už rok a měsíc. Protože ho neustále kojím, je na mě prostě více fixovaný a když jsem vedle něj, má větší pocit bezpečí. Věřím tomu, že jakmile zkončím s kojením přejdeme na jiný režim a to na spaní v postýlce, ne usínání. To ho raději uspím já bez řevu, v klídečku a pak ho do postýlky přendám, jak to ostatně dělám i teď. Já do toho šla s tím, že pokud budu preferovat tuto formu usínání a spinkání v posteli, trošku se mi to může vymstít, že si to dítě na to navykne. Si myslím, že jsou horší věci v životě, užívejte si okamžiky, kdy chtělí ještě spát s vámi a mazlit se 😉 🙂

avatar
schnek
•
26. únor 2008

jo, přesně tak 😉 něco podobného jsem psala v tématu kdy přitvrdit ve výchově - za chvíli budeme otravné matky, co ničemu nerozumí a patří do hrobu 😀 tak si to teď ještě musíme co nejvíc užít 😉 😀

avatar
navi
•
26. únor 2008

schnek 😀 😀 😀

avatar
paula
•
26. únor 2008

besinecek,urcite neni rozmazlena. Je to uplne normalni a je jeste malinka na nejake spani sama. 😉

avatar
krikri27
•
26. únor 2008

Andrea, jak to napsalas s kojením, tak p6esn2 tak to u n8s bylo/pak už holky bez problém0 usínaly samy 😉

avatar
andulkaavetrelec
•
26. únor 2008

My taky spíme spolu.... taky kojím, nechávám tomu volný průběh a užívám si to 😉

avatar
draga
•
26. únor 2008

besi buď v pohodě tobě to dělá doma u usínání ale já mám Dála fixovaného na sebe, moc mi nikdo nehlídá, jsme většinou spolu a když někam jdeme a někdo ho jen vezme do náručí začně bulet, koulí se mu slzy a je nešťastnej jako kdybych ho chtěla dát pryč ...na plavání už mu začali říkat mamánek, přitom doma si hraje sám, je v pohodě usíná sám v postlce...ale na veřejnosti se bojí 🙂 takže nepropadej zoufalství každá máme něco 😀 😎

avatar
vrtule83
•
26. únor 2008

ahoj, naštěstí mi malá poslední měsíc už usíná alespoň večer v postýlce, ale přes den buď v kočárku nebo mámě u prsa a nenechá se položit to je konec a už neusne, naštěstí spí většinou tak půl hodinky max hodinu, a v noci když se vzbudí poprvé na baštu tak ji beru do postele a je s námi do rána. Možná by se nechala přendat, ale já nevydržím být vzhůru, jinak nám v posteli nepřekáží a naštěstí zatím moc necestuje. A myslím si že se to spraví s věkem a pomalým zkoušením odvykat až začnu odstavovat od kojení. Nemáme dudlíka tak si ho udělala ze mě 😒

avatar
aponchie
•
26. únor 2008

hehe tak to ja mam podle tebe asi desne rozmazlene dite me spala s nama do roku a pul i se kojila a kdykoliv si zavolala zaknucela cokoliv byla sem u ni a nelituju neni rozmazlena je pritulna a chce nas a to je dobre pac az jim bude 15utecou a ani pusu si nenechaji dat 😝 😀 precti si holky na attachment parenting a uvidis ze to neni zadna hruza ani rozmazlenost tim ze diteti das to co asi zrejme potrebuje ho nerozmazlujes tot muj nazor

avatar
vrtule83
•
26. únor 2008

já také malou nenechávám plakat, jen začne kňourat už si ji beru k sobě, nechala jsem ji 1 vybrečet v postýlce a litovala toho bylo mi ji strašně líto a řvala jsem taky, jenže se nám to vyplatilo a od té doby usíná večer v postýlce ani nekňourne. Ostatní mi často v rodině říkají jen jí nech chvíli hned ji neber, ale ať si trhnou. Prostě potřebuje maminku.

avatar
mysinka
•
26. únor 2008

Jejda, to jsem ráda, že existují rozumné maminky, které vědí, že to není rozmazlenost, ale naprosto přirozená potřeba toho prcka být v teple u mámy 😉 z tématu "jak uspáváte" jsem málem dostala osypky 😒

avatar
chlupka
•
26. únor 2008

já spím normálně s mimískem. V postýlce brečí a spí tam jenom přes den. Pořád kojím, tak jenom vytáhnu kozíka a nemusím vstávat.Ráno mě mimísek budí, tím, že mě bacá po hlavičce 🙂

avatar
andrea73
•
26. únor 2008

jo to mně tahá za vlasy a někdy tak silně, že mě skoro skalpuje 😅

avatar
chlupka
•
26. únor 2008

tak to je dobrý, to už ten můj taky zkoušel

avatar
vrtule83
•
26. únor 2008

tak mě vzbudí když se ráno jen začne kroutit a pak pokračuje bacáním a taháním a brebentěním (no musí povyprávět co se jí zdálo) a když vstanu na wc tak pokračuje tátou

avatar
andrea73
•
26. únor 2008

jak jsou ty děcka chytrý, co? 😀 Ví jak na nás 😅

avatar
navi
•
26. únor 2008

jj na tyhle věci jsou chytrý až moc 😅 U nás je to stejný. Po páté se vzbudí na mlíko a samozdřejmě dospává už u nás v posteli. Budíček začne žvatláním pak pištěním, následuje oťapkávání obličeje a končí taháním za vlasy 😀 To už mě donutí vstávat 😎

avatar
chlupka
•
26. únor 2008

to může být taky moc hezký. 🙂

avatar
kalo
•
26. únor 2008

V nějakém "chytrém" článku jsem četla, že se spaní s rodiči ve velké posteli odnaučuje tak, že se dá mimi postýlka těsně vedle velké postele aby matrace byli ve stejné výšce. Mimi ve své postýlce a máma taky ve své jsou vedle sebe. (Mají mezi sebou ty šprušle.) Ale dítě si tak zvyká na své prostředí postýlky a má mámu vedle sebe. Není špatný postup 😉

avatar
besinecek
autor
•
26. únor 2008

děkuji za všechny názory , už se z toho nebude stresovat a nechám tomu volný průběh. Dneska jsem ji uspala ve velké posteli a přendala do postýlky a zatím spinkám, tak uvidím. Moc pomáhá když slyším že i jiné miminka spinkají s mamkami nebo s rodiči. Taky jsem někde četla, že to věkem přejde a kolem druhého roku už spinkají ve své posteli.

avatar
xsipm04
•
26. únor 2008

Besinecek, my máme dětskou postýlku přiraženou k naší postely a máme vyndanou jednu bočnici, takže je malý postýlka na tu naši jakoby připojená. Má to tady tak víc holek, říkají tomu "balkón". Je to docela fajn, protože když je malá v klidu, tak jí přestěhuju na balkon a nemusím přitom ani vylézat z postele, prostě ji jen o 10 cenťáků pošoupnu, abych se mohla víc roztahovat 🙂 . Když se naopak probudí, tak hned začne přelízat ke mně a nebo si ji k sobě jen lehce přikulím. To, že se s ní moc nevyspíš trochu chápu, když máme za sebou víc nocí, kdy se mačkáme u mě, tak se taky těším na ráno, až manžel vstane, abych se mohla roztáhnout na jeho půlku 😀 Jinak souhlasím s holkama, jak psaly výše, tímhle se snad dítě nerozmazluje, tím se mu dává jen pocit bezpečí 🙂

Strana
z2