Mám pocit, že nedávám ani jedné dceři, co potřebuje
Ahoj holky, mám 7 týdnů po porodu a zatímco jinde se po šestinedělí všechno zlepšuje, u nás je to právě naopak. Mám dvě krásné zdravé holčičky měsíc a druhá má dva roky. S tou starší to bylo hodně náročné, trpěla na silné koliky až do konce 4. měsíce, pořád plakala, skoro nespala, vlastně jsem jí tři měsíce skoro nesundala z ruky. Byla jsem si jistá, že s druhým miminkem to bude jiné - za odměnu 🙂 A tak nějak jsem počítala s tím, že ty druhé děti jsou prostě větší pohodáři. No a ta druhá je úplně, ale úplně stejná jako ségra. Koliky, spí jenom na ruce, nedá se ani na chvilku odložit, i když jí uspím, jak jí někam položím, hned se vzbudí. Nechce být v šátku, ani v manduce, nefunguje na ní bílý šum a svazování, chce se prostě pořád jen chovat na ruce. Ale je Vám jasný, že to ted prostě nejde. Starší dcera se sama nenakrmí, neoblíkne a samozřejmě si s ní musím hrát a věnovat se jí. O domácnosti ani nemluvím. Nikdy jsem nenechávala svoje dítě plakat ale teď to jinak nejde, musím jí zavřít za dvoje dveře, aby starší mohla v klidu usnout a neslyšela jí a mě to úplně trhá srdce. Vydrží hodinu plakat a neusne ani vyčerpáním. Nevím jak to mám dělat, když chovám mladší, tak starší se nemůžu pořádně věnovat a ta to těžce nese, když odložím mladší a nechám jí křičet, tak to zase těžce nesu já a starší dcera je taky z toho nervózní, když jí slyší plakat. Mám sice velkou oporu v rodině a všichni se mi snaží pomáhat jak můžou, ale tohle je prostě nonstop. Mám pocit, že nedávám ani jedné to co potřebuje, do toho skoro v noci nespíme s malou, takže mám nervy úplně v .......... kýblu. Přitom všichni kolem mě nic takového neznají, mají klidná, spavá miminka, celou noc prospí a já prostě nechápu, jak je možné, že mám dvakrát po sobě stejně náročné holky, co dělám špatně, že je tak nespokojená. Vím, že dřív nebo později tohle skončí, ale chtěla bych si tolik užít miminko, protože další už asi mít nebudu a namísto toho je pro mě každý den jako boj o přežití...... Nečekám, že mi někdo něco poradí, prostě to tak je a musí se to vydržet, jen jsem se chtěla vypovídat..
Stručné shrnutí
- Novorozenec s kolikami často usíná pouze při nošení na ruce, což významně ztěžuje péči o druhé malé dítě a řešení zahrnují zapojení rodiny, najmutí chůvy nebo dočasné hlídání u prarodičů.
- Nošení v šátku nebo nosítku (šátek, Manduca, ergonosítko) a používání houpačky nebo vibračního lehátka (např. Bright Starts Playful Pals) jsou v praxi často účinné metody uklidnění, ale některé děti tyto pomůcky odmítají.
- Na koliky a nadměrné plačení byly v diskuzi zmiňovány konkrétní prostředky a postupy: Infacol, nahřívání bříška pytlíkem s peckami, tejpování bříška, masáže, kontrola alergie na kravské mléko a laboratorní vyšetření krve (železo, štítná žláza); jedna účastnice doporučila vysadit Vigantol a pořídit Swanson.
Nejčastější otázky
Q: Jaké pomůcky mohou pomoci, když miminko spí jen na ruce a rodič má další malé dítě?
A: Doporučují se šátek, ergonomické nosítko (Manduca s novorozeneckou vložkou), houpačka nebo vibrační lehátko (např. Bright Starts Playful Pals) a organizovaná pomoc od rodiny či chůvy.
Q: Pomůže nošení v šátku, když dítě zpočátku odmítá být v nosítku?
A: V diskuzi více rodičů uvádělo, že některé děti si na šátek musí "zvyknout" a funguje lépe po opakovaném zkoušení a vycházkách ven; zároveň někteří rodiče hlásili, že jejich děti šátek nebo nosítko trvale odmítaly.
Q: Jaké konkrétní metody na koliky byly v diskuzi zmiňovány?
A: Byly zmíněny Infacol, nahřívání bříška pytlíkem s peckami, tejpování bříška, masáže bříška, dudlík, relaxační hudba, levandulový olej a konzultace s pediatrem ohledně alergie na kravské mléko.
Q: Může doplněk Vigantol způsobovat problémy u miminka?
A: V diskuzi jedna účastnice napsala, že vysadila Vigantol a doporučila koupit Swanson; toto bylo osobní doporučení a v diskusi nebyl předložen lékařský důkaz.
Q: Kdy vyhledat lékaře při nadměrném plačení miminka?
A: V diskusi bylo doporučeno konzultovat pediatra pro možnost alergie na kravské mléko, krevní vyšetření (železo) a kontrolu štítné žlázy; zmíněna byla i poradna pro excesivní pláč.
Q: Jak zvládat domácnost s dvěma malými dětmi, když je miminko vyžadující?
A: Rodiče doporučovali omezit domácí práce (vařit do zásoby, používat sušičku), zapojit babičky nebo partnera na hlídání, najmout úklidovou nebo hlídací pomoc a upřednostnit péči o děti před dokonalým pořádkem.
Závěry z diskuze
Shoda
- Zapojení rodiny nebo externí pomoci (chůva, prarodiče) je klíčové pro přežití náročného období s dvěma malými dětmi.
- Nošení (šátek, nosítko, Manduca) a mechanické pomůcky (houpačka, vibrační lehátko) bývají účinné při uklidnění přetrvávajícího plačtivého miminka.
- Každé dítě je jiné; to, co pomůže jednomu, nemusí fungovat u druhého.
Sporné názory
- Někteří doporučují nechat dítě v nosítku nebo šátku "přivyknout" i když zpočátku odmítá, zatímco jiní upozorňují, že některé děti nosítka či šátky trvale odmítají.
- Někteří obhajují krátkodobé nechání dítěte vyplakat kvůli nutnosti péče o druhé dítě, zatímco jiní důrazně radí nikdy nenechávat miminko samovolně plakat za zavřenými dveřmi.
Otevřené otázky
- Zda a jak moc mohou vitaminy jako Vigantol ovlivnit koliky u konkrétních miminek.
- Jak spolehlivě diagnostikovat, že koliky jsou způsobeny alergií na kravské mléko u kojenců.
- Jak dlouho typicky trvá fáze, kdy miminko vyžaduje trvalé nošení a intenzivní pozornost.
Zmíněné značky a firmy
Nosíme děti, Manduca, Infacol, Vigantol, Swanson, Bright Starts
Zmíněné produkty a metody
šátek, Manduca, ergonosítko, nosítko s novorozeneckou vložkou, Infacol, nahřívání bříška pytlíkem s peckami, tejpování bříška, koupací kyblík, houpačka, vibrační lehátko Bright Starts Playful Pals, dudlík, relaxační hudba pro miminka, masáž bříška, levandulový olej, Bachovy květové esence, vysazení Vigantol / pořízení Swanson, kontrola alergie na kravské mléko, krevní vyšetření (železo), vyšetření štítné žlázy, susička, najmutí chůvy, omezení návštěv
Místa a osoby
žádné
Mně přijde divný, že se dvouletý dítě samo nenakrmí, pokud jídlo dostane na talíř ve formě, kterou zvládne rukama, lžíci nebo vidličkou. Zrovna tak se dítě v ce roce a půl zvládne i samo obict, většinou. Nicméně to oblíkání není tak častý, to řešit nepotřebuješ až tak.
Jídlo: sedni si ke stolu, dej si jídlo, starší taky a jezte spolu. Mimino tam bude s váma a bude klid.
Uspávní: nechat takhle malé miminko samotný, když pláče, je strašný. Pro něj seš jediná jistota na světě, jinak si myslí, že už je ponecháno napospas a volá o život. Úplný souhlas s @lajla. Navíc si může za takovou dobu vyřvat kýlu. Proč neuspáváš obě zaráz? Takhle malý miminko bude ležet, usne taky nebo nic, ale u Tebe bude v klidu a starší v pohodě usne. Proč ta separace?
Pokud Ty seš unavená, nech si vzít krev, může mít míň železa, červených krvinech atp. a zkontrolovat štítnou žlázu. Hlavně: spát, co to jde, pořádně se najíst = celý řádný oběd, nešidit se, plus ovoce zelenina, sezona začíná, takže super. Dělat základní nutní věci, tzn.: nakrmit a přebalit děti, uvařit, hodit prádlo do pračky a na šňůru. Ostatní věci nebývají nutné. Je lepší matka v pohodě než vyšůrovaný byt.
Časem si to sedne, u nás teda celkem hned a od ca 3 měs. mladšího mu starší dělal perfektního baviče, takže péče o mimino mě stála mnohem méně úsilí a času než u prvního, a navíc je mnohem lepší 😀
Pokud jsou babičky, zapojit - dát mimino do kočáru, nebo snad i lépe - starší ven a mezitím s miminem spát. O vílendu/po večerech využít a zapojit manžela. Najít si paní na hlídání a/nebo výpomoc s domácností. Nechat si dovážet nebo někde poblíž vyzvedávat obědy. Možností je mnoho.
Co se týká nošení: tak samozřejmě dítě prvně neví, oč jde a nespolulpracuje.
Podmínky základní jsou, že je dítě najezené (rozumnou dobu po jídle aby mu to nedělalo nějaký problém - to je individuální), je v dobrém rozmaru, tj. nikoli unavené atp. Nachystat úvaz - kříž s kapsou uvnitř - a dát dítko, popojít, uklidnit, podotahovat. Některé dítko je tam hned rádo dlouho, jiné chce za půlhod ven. Vyhovět. Po pár akcích neznám dítě, který by tam nechtělo být, neboť bonusy pro něj už pochopilo. 😉 Většinou ale vyžadují chození nebo aspoň pohupování - na většinu domácích prací je to pořád ok. Tříměsíční dítě po 2-3 nácvicích leze samo i na záda, udrží se tam a nádherně spolupracuje. Na záda tak brzo vázat nemusíš a totéž co šátek poskytne ergonomické nosítko - musí být vhodné pro novorozence - např. u manducy musí být novorozenecká vložka.
Bonusy jsou k nezpaplacení: vaříš si v klídku, houpeš v bocích, dítě kouká nebo usne. Vyžehlíš, vytřeš, pouklízíš, vysaješ - všechno ani není potřeba. Jdeš ven a máš volné ruce pro starší, mladší usne a bude spát aspoň 2 hodiny. S některýma dětma se dá sedět u stolu a jíst, některý vyžadují pohyb, to se pak různí, ale ten základ mívají stejnej.
A když je těžko, tak já myslím na ty co mají dvojčata a po roce ještě jedno, na ty, co mají 3 děti po roce, 4 děti během 6 let, k tomu nebo z toho nějaký hodně nemocný, a taky nemají babičky nebo nějakou významnější pomoc a bylo to třeba ještě v době, kdy se paní na hlídání nebraly a na úklid taky ne a byla by to ostuda. Dnes je to v podstatě in, možností je fakt dost.
Tím to nechci zlehčovat, některé děti jsou náročné, některé matky vyčerpanější, citlivější, hůř snáší změnu. Miminko bude v pohodě, když budeš v pohodě Ty, jak tu už někdo psal, nakonec i starší dcerka. To, že se dáš do pohody Ty udělá moc i s nima, opravdu. Neboj se o pomoc říct a zařídit si kousek pro sebe - někdo se zrelaxuje u kadeřníka, na manikúře, jinej na procházce, někdo ve vaně, někdo u kafe, u knížky, u pletení, u tančení... Cokoli Ti pomáhá, zkus včlenit. Někdy i ranní či večerní chvilka sama v koupelně je velká vzpruha.
Hodně sil!
Ahoj, přidám svou zkušenost.
Synovi bylo 21 měsíců, když se narodila dcera. Tatínek u nás jako pomocná ruka nefunguje, já na vše sama, dlouho jsem machrovala, jaká je to dávačka, až jsem se na podzim regulérně zhroutila. Těšila jsem se, až bude dcera větší, že to bude větší pohoda. Není. Je to jiné, v něčem lepší, ale v něčem horší. Permanentně se jen hroutím a funguju, hroutím a funguju. 🙂 Zapoj rodinu!!! To je prostě základ. Držím palce! Úplně jsem si vzpomněla na naše společné začátky a přeběhl mi mráz po zádech. 🙂