Měli bychom dceru začít vychovávat? Nic jí nestačí
Zdravím vás všechny,mám doma 2,5 měsíční dceru, první dítko. Přemýšleli jsme jak se k výchově miminka budeme stavět a jelikož se teď traduje že se malé miminko rozmazlit nedá, řekli jsme si že budeme malou chovat a mazlit a houpat a kojit dle potřeby (i po hodině) a všichni budou spokojení. Jenže naše Verunka je uplakané miminko a tak to bylo chvíli dobré ale pak už ji chování nestačilo, museli jsme chodit a pak různě poskakovat a ani to už nestačí. I přesto že vím že je nakrmená, přabalená, teplo ji není ani prdíky nemá, tak se i v náručí vzteká a kroutí a řve jak tur. Vždycky vydrží v klidu tak hodinku včetně krmení a pak se jen vzteká a řve a nepomáhá nic. Měli bychom začít s nějakou výchovou? Začínáme ji nechávat vyplakat, jsme vždy u ní a hladíme ji ale nezvedáme. Ale mám strach jestli to bude mít nějaký výsledek, jestli pak na nás nezanevře (má výdrž), nebo jestli máme pokračovat v mazlení. Omlouvám se za jistě hloupý dotaz ale jsem dost vystresovaná nezkušená maminka a už začínám mít nervy v kýblu. (možná i v tom je celý problém)Máte některá podobné zkušenosti? Omlouvám se za román.
Stručné shrnutí
- U dvou- až tříměsíčního miminka častý pláč, který neustává ani v náručí, bývá v diskusi spojován s přetažením, kolikou nebo potřebou intenzivního fyzického kontaktu; doporučené uklidňující postupy zahrnují nošení v šátku, pevné zavinutí, kočárek a lehátko s vibracemi.
- Rodiče v diskusi uváděli konkrétní praktická řešení: nosítko Alpino a babyvak pro nošení při domácích činnostech, pevné zavinutí/zavinovačka nebo šátek pro zklidnění a postupné učení samostatné hry; uvedeny byly i alternativy jako houpání na míči, dudlík nebo převoz v kočárku.
- Více rodičů popsalo spontánné zlepšení chování kolem 3 měsíců věku; v diskusi byly zmiňovány odborné zdroje jako Harvey Karp ("Nejšťastnější miminko v okolí") a práce Evy Kiedroňové (manipulace s dítětem) jako inspirační literatura.
Nejčastější otázky
Q: Může se miminko do jednoho roku rozmazlit?
A: V diskuzi se objevily dvě protichůdné zkušenosti: část rodičů tvrdí, že „dítě do jednoho roku se nedá rozmazlit“ a doporučují mazlení a kojení na požádání, zatímco jiní rodiče popisují, že jejich kojenci vyžadovali stále častější nošení a dudlání a vnímají to jako „rozmazlení“.
Q: Jaké konkrétní metody uklidnění vyzkoušet u plačícího 2–3měsíčního miminka?
A: V diskusi byly doporučeny šátek nebo nosítko (zmíněno nosítko Alpino), babyvak, pevné zavinutí/zavinovačka (někdo popsal 90×90 cm „larvičku“), kočárek, lehátko s vibracemi, houpací křeslo, dudlík, hrazdička s hračkami a houpání na fitness míči.
Q: Je bezpečné nechat miminko „vyplakat“ (metoda 5–10–15) ve věku 2–3 měsíců?
A: Metoda „kontrolovaného pláče“ a varianty jako 5–10–15 byly v diskusi uváděny jako praktikované některými rodiči s krátkodobým úspěchem, ale jiné účastnice varovaly, že ponechání kojence vyvřít může narušit důvěru; názor je v diskusi rozdělený a bez jednoznačného konsenzu.
Q: Pomůže zavinování a do jakého věku ho používat?
A: Mnoho rodičů uvádělo, že pevné zavinutí nebo zavinovačka zklidnila kojence; někteří praktikovali zavinutí do ~2–3 měsíců, jiné uváděly zavinování až do 9 měsíců jako užitečnou pomůcku.
Q: Kdy se obvykle chování velmi plačtivého kojence zlepší?
A: Více rodičů v diskusi pozorovalo zlepšení kolem 3 měsíců věku; jiné zkušenosti v textu zmiňují úlevu až po 6–10 měsících nebo po zahájení lezení a samostatného pohybu.
Q: Mohou pomoci odborné služby nebo fyzioterapie u miminka s tonusem nebo potížemi při nošení?
A: V diskusi byla zmíněna rehabilitační zařízení jako Arpida (České Budějovice) a Vojtova metoda; jeden příspěvek uváděl, že mu rehabilitační pracoviště doporučilo specifické držení v šátku či zákaz šátkování v konkrétním případě, proto se u potíží s tonusem doporučuje konzultace s rehabilitačním pracoviskem nebo neurologem.
Závěry z diskuze
Shoda
- Malá miminka často potřebují intenzivní fyzický kontakt, časté kojení podle potřeby a klidné, tlumené prostředí, aby byla méně přetažená.
- Praktické prostředky, které rodiče v diskusi uváděli jako užitečné, jsou šátek, nosítko (např. Alpino), babyvak, pevné zavinutí, kočárek a lehátko s vibracemi.
- Mnozí rodiče pozorovali zlepšení plačlivosti kolem 3 měsíců věku nebo s nástupem motorických dovedností (plazení, lezení).
Sporné názory
- Někteří rodiče a příspěvky tvrdí, že „miminko do jednoho roku se nedá rozmazlit“, zatímco jiní rodiče tvrdí, že pravidelné uspokojování nároků vede k častějšímu vyžadování nošení a dudlání.
- Někteří rodiče praktikovali kontrolované vyplakání (např. metodu 5–10–15) a hlásili krátkodobé zlepšení, zatímco jiní varovali, že ponechání kojence vyplakat může narušit důvěru a považují to za nevhodné.
Otevřené otázky
- Jaké jsou dlouhodobé dopady krátkodobého „kontrolovaného vyplakání“ v kojeneckém věku na vztah dítě–rodič a důvěru?
- Do jaké míry je zlepšení plačlivosti ovlivněno změnou v péči rodičů versus přirozeným vývojovým přechodem (např. v 3. měsíci)?
- Který úvaz šátku nebo konkrétní typ nosítka je u dětí s hypertonusem či hypotonií nejvhodnější a kdy by měla intervenovat fyzioterapie?
Zmíněné značky a firmy
Arpida (České Budějovice), Apolinář, Podolí, Alpino
Zmíněné produkty a metody
šátek, nosítko Alpino, babyvak, zavinovačka / pevné zavinutí, lehátko s vibracemi, houpací křeslo, kočárek, hrazdička, kolotoč, dudlík, fitness míč (houpačka na míči), metoda 5–10–15 / kontrolované vyplakání, kojení podle hladu, odsávání mléka, spánek s rodiči (co-sleeping), Vojtova metoda, Harvey Karp "Nejšťastnější miminko v okolí", Eva Kiedroňová (manipulace s dítětem)
Místa a osoby
Arpida (České Budějovice), Apolinář, Podolí, Harvey Karp, Eva Kiedroňová, Vojta / Vojtova metoda
jj, souhlasím s babalalou. Je to o povaze miminka. Naše zavinutí taky nesnášela. Zkoušela jsem to jen párkrát, když byla ještě menší, ale drala se z toho ven a byla celá nešťastná. Vím, že teď mám být jejíma nohama i rukama. Jen tvrdím, že už ví, že to tak chce. Každé miminko si najde něco, co poznalo, že se mu líbí a pak to vyžaduje, aby bylo spokojené ať už je to cokoli. Je fakt, že nevím jestli se dá v tomto případě mluvit o rozmazlování. Nic méně už vědí jaké drobnosti se jim líbí a dokážou být pěkně rozmrzelé, když je nedostanou. Viz tedy moje milovaná dcerunka 😉
babalalala- jo tak se ta kniha jmenovala - jak vidíš, taky ji nemám za Bibli 😉 , zapomněla jsem i název. Měla jsem ji jen půjčenou - ale psala aspoň něco nového, co jinde nezmiňují a lecos se hodilo. Jinak mi to přišlo na takovou mohutnou knihu moc natáhnuté - obsah je tak do brožurky.
Jasně že každé dítě je jiné - když se rozpozná tak ano. Ty její postřehy platí obecně, ale výjimky potvrzují pravidlo. Jde hlavně o to, že mnoho maminek to ani nenapadne a diví se, že děti jsou předrážděné, přetažené a že pak nemohou spát, když s nvorozencem chodí po Tescu, hraje mu nad hlavou kolotoč a pořád mu někdo hemží chrastítkem před obličejem, když zrovna toto jejich dítě potřebuje klid.
I v porodnici měli zataženo, zatopeno, ticho a mimina tam spalal jako zařezaná - žádné neplakalo. I můj uřvaný syn byl u sestřiček jako andílek a když byl se mnou na pokoji, většinou byl neklidný a plakal. Byla jsem po SC, takže jsem ho u sebe neměla hned, ale nosili mi ho na kojení.
Kubaka - já ti nechci brát iluze, ale ona ta miminka na novorozeneckém většinou klidně spinkají, protože tráví glukózu, kterou je sestřičky dotují.. a taky těch pár dnů po narození je to většinou ještě pohoda s každým dítětem, pak se rozkoukají a už to začne.. 🙂
babalala- to není iluze, v Podolí v Praze žádné dítě nekrmili glukozou, jen cizím mateřským mlékem, když jsem nenakojila já. Mlíko jsem měla až pátý den. Nedovovlili by si mu dát něco jiného - jak je to jinde, nevím, ale Apolinář má stejný režim. A u mě na pokoji vklidu vůbec nebyl. Jen když jsem ho odnesla sestřičkám - ta úleva 😀 Nechápu, jak to dokázaly.
Doma to první týden bylo ještě horší. Měl asi koliky, nebo prostě řval jako tur 😒 Až z toho jednoho hezkého dne naštěstí vyrostl - ted tu prozměnu líta jako králík energizer
No - snad máš pravdu, ale nemůžu věřit, že by měli tolik MM pro všechna miminka..
Vždyť to mimino vypije tak 20 ml na jedno kojení a některé maminy tam už byly jako cysterny, takže odstříkávaly a mléko odevzdávaly - naštěstí 🙂
Kubaka - no právě o tom jsem psala - jistě existují děti, které potřebují péči právě takovou, jako popisuješ - přesně toto byl třeba případ holčičky, která se narodila chvíli po mém synovi a s jejíž rodinou celou dobu udržujeme kontakt. Moje dítě bylo naprosto jiné - během dne zavinutí nesnášel, oko nezamhouřil, samotu nenáviděl a čím víc lidí bylo kolem něj, tím byl spokojenější. Když nikdo nebyl v dohledu, okamžitě spustil alarm. Dokonce se mu nelíbilo, když jsem vypnula rádio..
V knize Něžná náruč rodičů od Evy Kiedroňové jsem našla spoustu užitečných podnětů, které mi v péči o malého velice pomohly (polovysypaná peřinka, koupání v plínce, návod na zvedání miminka..), ale i ona bohužel obsahuje některé nejasnosti, které jsou zpochybňovány, takže se jí rozhodně nedržím, jako bible.. 😉