Na dně se silami - hyperaktivní dítě, jak to zvládáte?
Ahoj všem, ráda bych se podělila, ale také načerpala nějakou inspiraci jak zvládat svého 2 letého synka.
Povaha velice živá, nenechavý, vzteklý, někdy agresivní na starší sestru, všechno ho vytočí a pak se vzteká, teď má problémy i se spánkem - protože neusíná jako když byl mladší, ted usne až k 22. hod. a dneska jsem byla úplně vynervovaná z toho, že začal už i vylézat ze svojí postýlky se špruclema, kterou má sníženou samozřejmě skoro na dno, ale už i to překonává, pak následovalo nesčetněkrát dávání zpět do postele. Marně. Rituály před spaním se snažím dodržovat, dneska byla i pohádka, nic platné.
Režim přes den se taky snažím dodržovat, ale leckdy se holt nezdaří, okolnosti mě nutí bohužel brát ho sebou ven i v době, kdy by měl spát....Oproti tomu bych čekala, že bude chtít o to víc spát večer, ale nefunguje to tak.
Jeho chování je pro mě za celý den strašně náročné - už jsem upravila v bytě hodně věcí aby někam nemohl , ale pořád ho stejně musím odhánět i od toho upraveného, aby nesahal na nebezpečné věci (na které se stejně sápe do výšky), aby na něj něco nespadlo, aby nespadl on, aby nerozbil televizi, aby nesedal na parapet u okna.....aby neroztrhával knížky , aby nebacal sestru, aby nebacal mě.....Přijde mi, že oproti starší dceři je s prominutím nechápavý, dělá neustále dokola i na schvál věci co má zakázané nebo co ví, že se nedělá....
Vím, že když neumí ještě mluvit pořádně, tak je to pro něho způsob jak vyjadřovat nevoli a jinak se zase učí docela pěkně třeba říct si aby mu někde pujčil hračku atd.....Ale je to strašný naschválník.
Já vím, že musím dodržovat režim - snažím se, vím, že musím dávkovat pozornost optimálně - snažím se, ale kolikrát se to nevede a on mě ve své rychlosti toho jak dělá nepatřičné věci prostě tak deprimuje a nervuje, že už jsem na dně se silami.
Venku se za něj stydím jak pořád vzbuzuje napatřičnou pozornost...ale co mě bolí hodně je že je ošklivý na sestru když jí hned mlátí když mu něco nepujčí nebo nevyhoví mu i když ona má snahu, ale jeho zběsilost jí i mně vytáčí a pak reagujeme popudlivě, já se pak neovládám a hrozně ječím.....Párkrát za sebou se ovládnu, ale když se něco opakuje už po x- té, vybuchnu a to hlavně proto, že jeho chování je prostě často destruktivní. Nevím - možná popisuju chování klasického chlapečka ve dvou letech a protože moje dcera byla úplně jiné dítě, jsem z toho tak rozčarovaná a znechucená.......Ale hlavně bych potřebovala nějaké rady, za jedno jak zvládat u sebe návaly vzteku, protože je to ve mně prostě vyvolává když se to ustavičně opakuje, jak reagovat na jeho chování. Bojím se,a by se mu něco nestalo, ale zároveň vím, že využívá mojí pozornosti, kterou chce ale využívá jí špatným směrem....
Nedovedu vymýšlet postupy jak mu odvrátit pozornost - kromě nějakých jednoduchých typu, že králíček nechce aby tolik křičel atd....
Možná jsem tolik vystresovaná taky tím, že když dělá binec nebo zlobí tak se ve mně zrychlí čas a já už vidím, že nestihnu to a to a že mám ještě fůru věcí co udělat, ale nepujde to když mě takhle zdržuje svým problémovým chováním....a tohle je myslím důležité, ale ono to pak opravdu dojde do určitého časového stadia, kdy už je to přes čáru....
Jak to zvládat, jak ho sklidňovat, jak zvládat jeho vzpurnosti......Máte to někdo podobně?
Díky, Ast.
Stručné shrnutí
- U dětí kolem 2 let se běžně objevuje výrazná neposednost, vzdor, agrese vůči sourozencům a obtíže s usínáním; doporučená praktická řešení jsou důsledný denní režim, uklidňující večerní rituály a úprava domácího prostředí pro bezpečnost dítěte.
- Při extrémním destruktivním nebo sebepoškozujícím chování se v praxi doporučuje konzultace s pediatrem, dětským psychologem nebo neurológem; v některých rodinách vyšetření vedlo k podezření na ADHD nebo k doporučení další specializované péče.
- Rodiče v diskusi uváděli jako užitečné nefarmakologické zásahy: omezení sladkých nápojů a potravin s barvivy, redukci počtu hraček a podnětů, zapojení dítěte do jednoduchých domácích činností a případné využití bylinných či výživových doplňků po dohodě s lékařem.
Nejčastější otázky
Q: Jak poznat, zda jde o normální dvouleté období vzdoru nebo o ADHD?
A: V diskusi rodiče popsali, že období vzdoru a velká neposednost jsou typické pro 2–3 roky a často se zlepšují po 3. roce; konkrétní rozlišení vyžaduje vyšetření u dětského psychologa nebo neurologa, které v některých případech vedlo k podezření na ADHD.
Q: Kdy je vhodné vyhledat dětského psychologa nebo neurologa?
A: Doporučuje se při dlouhodobém nočním probouzení, sebezraňujícím chování, výrazné destruktivitě, když dítě nereaguje na běžné výchovné postupy nebo když rodičům chybí kontrola nad situací; několik rodičů v diskuzi uvádělo návštěvu dětské psycholožky s testováním a následnou doporučující konzultací.
Q: Jak upravit spánek a denní režim u živého batolete?
A: Rodiče uváděli, že pomáhá pravidelný denní režim, povinný odpolední spánek kolem 1–2,5 hodiny, konzistentní večerní rituály (pohádka, uklidnění) a omezení podnětů před spaním; méně denního spánku bylo v diskuzi spojováno s přetížením a horším večerním usínáním.
Q: Má strava vliv na hyperaktivní chování a co omezit?
A: V diskuzi zaznělo doporučení omezit slazené nápoje, sušenky, brambůrky a průmyslové sladkosti a eliminovat červená barviva; jedna rodička uvedla zlepšení chování po dvou měsících vyhýbání se červenému barvivu a jiní rodiče zmínili radu neuroložky omezit rychlé zdroje energie.
Q: Jaké volně prodejné přípravky a doplňky rodiče zmiňovali?
A: Uvedené přípravky/doplňky v diskuzi byly Pediakid (bylinný sirup), Eye Q (sirup), Magne B6, Persen a Novo‑Passit; někteří rodiče také zmiňovali homeopatika bez zlepšení a varovali před přílišným přepisováním psychofarmak (zmíněn i Lexaurin jako příklad).
Q: Jak zvládat vlastní návaly vzteku rodiče a kde hledat podporu?
A: Rodiče doporučovali využít prarodičovskou pomoc pro odlehčení, vyhledat psychoterapii nebo krizovou pomoc (Linka důvěry byla v diskusi zmiňována), omezit náročné denní cíle a hledat chvíle odpočinku (čtení, cvičení, relaxační aktivity).
Závěry z diskuze
Shoda
- Režim, pravidelný odpolední spánek a uklidňující večerní rituály pomáhají zlepšit denní chování a usínání u mnoha dětí ve věku 2–3 let.
- Snížení sladkostí, průmyslových nápojů a barviv a redukce množství hraček/podnětů rodiče uváděli jako užitečné kroky ke snížení přestimulování.
- Při silných problémových projevech (sebezraňování, extrémní destruktivita, trvalé nespavosti) rodiče doporučují vyhledat pediatra nebo dětského psychologa/neurologa.
Sporné názory
- Někteří rodiče považují chování za běžné dvouleté období vzdoru, zatímco jiní vidí známky potenciálního ADHD a podporují odborné vyšetření.
- Několik lidí v diskusi zmiňovalo občasné fyzické tresty („na zadek“) jako krátkodobě účinné, zatímco jiní to považují za neefektivní nebo nevhodné.
- Někteří rodiče doporučují bylinné/volně prodejné uklidňující přípravky (Pediakid, Magne B6, Persen, Novo‑Passit), zatímco jiní varují před přílišným spoléháním se na medikaci.
Otevřené otázky
- Jak přesně rozlišit běžné období vzdoru od ADHD u batolat bez předčasného podávání léků?
- Do jaké míry matčina úzkost a stres ovlivňují intenzitu chování dítěte a jak efektivně tuto dynamiku změnit?
- Jaká je reálná účinnost doplňků jako Eye Q nebo bylinných sirupů při dlouhodobém zlepšení chování u dětí?
- Jaké jsou bezpečné a účinné alternativy k fyzickým trestům při řešení opakovaného nebezpečného chování?
Zmíněné značky a firmy
Pediakid, Eye Q, Magne B6, Persen, Novo‑Passit, Lexaurin, Coca‑Cola, Linka důvěry, školní jídelna, mateřské centrum
Zmíněné produkty a metody
Pediakid (bylinný sirup), Eye Q (sirup), Magne B6, Persen, Novo‑Passit, Lexaurin, homeopatika, omezení sladkostí a červených barviv, redukce počtu hraček, denní režim a odpolední spánek, večerní rituály (pohádka, uspávání v náručí), zapojení dítěte do domácích prací, psychologické vyšetření, neurologické vyšetření, „raw“ strava (zmíněno jako myšlenka), antistresové omalovánky, fyzický trest („na zadek“), Linka důvěry
Místa a osoby
žádné
Jo a jeste: ty zive a sve deti byvaji nepoddajne. A takove spolecnost nepotrebuje, protoze potrebuje poddajne ovce. Proto uz na vysokych skolach jsou lekari uceni, aby jejich povahu utlumovali leky. Jenze prave v nich muze byt lepsi budoucnost pro nas vsechny. Kdo se o to trosku zajima, jak funguje dnesni system, ten vi, jak to myslim. Takze bych byla na pouzivani techto uklidnujicich leku na deti opatrna. Samozrejme je to individualni, ale jsou predepisovany prilis casto a ve vetsine pripadu naprosto zbytecne.
No a ted otázka jak zvládáte svoje hyperděti zdravotně? J8 se přiznám, že jak mě malý pořád šťaví, tak jsem tak ve stresu že už se to na mě asi podepisuje zdravotně - mám stres, deprese a úzkostné stavy protože neustále mám vypětí se strachem, že něco vyvede, že se mu něco stane, a často prostě jen z toho, že neustále musím řešit jakoby banální ale zároveň nepříjemné a nepraktické komplikující věci, např. že nevydrží v ohradě a leze ven takže já se nemůžu připravovat do práce, protože to dělám večer přese den nemám čas a když už se k tomu chci konečně dostat tak nespí, leze z postele a já se jím musím neustále zabývat. To je pro mě zdroj depresí a stresů, které mě vyčerpávají a já to bohužel nevidím už jako že mám děťátko ale jako že mám zlobila, z kterého nevím kdy ho to přejde......Samozřejmě taky mě potěší když je šikovný to on kolikrát je moc šikovný a už se taky lecčemu naučil, ale často je to o tom stresu.
@astra11 Ahoj zda nevadi , ze tykam ...Mam samy problem mam 5 leteho chlapce a 2 letou dablici.Syn je v pohode zazlobi jako kazde dite ale mala mineposedi u niceho ani v klidu nelezi drza vzteka se dela naschaly ublizuje kdyz ji reknu ze neco zakazu tak rekne jo jo nic nani neplati a nechci ji jen porad pleskat pres zadek . Nrchce uklizet po sobe dela naschvali brachovi ..prosimo radu chlapa mam od rana do vecera v praci .... 😔
@duvi21 Asi je to tak, ví, že si to ke mně může dovolit, že chceme se všemi vycházet dobře, jsme nekonfliktní a zároveň, že to se synem nemáme jednoduché. Přitom oni taky měli děti, teď už jsou dospělé a nežijí s nimi, ale mají psa, který neustále štěká a soused pořád hraje na kytaru a zpívá tak nahlas, že nás to taky mnohdy ruší, ale my jsme si nikdy nevolili jim něco říct. Už jsem se zařekla, že si to nenechám líbit, že už se s ní o ničem nebudu bavit a jak mi něco řekne, tak ji prostě odpálkuji ať se stará o sebe, že já si svoje dítě vychovám i bez ní.