icon

Jsem na dně. Skoro 3letý syn je nezvladatelný

avatar
teriszek
15. led 2016

Už si fakt nevím rady.Malému budou za pár dnů 3 roky a má nastoupit do školky jenže on je nezvladatelný. Když něco nechce tak to dělat nebude, nechce se nic učit jak vytáhnu knížku zavírá jí a říká mě ticho,říkám mu venku třeba to je auto on dělá že neslyší a neodpoví, nebo naschvál řekne něco jiného. Prostě nespolupracuje. Od mala ho učíme říkanky a jako menší v pohodě opakoval ted nic. Dnes jsme byly u doktorky v čekárně se chytl lavice a nešlo sním hnout tak že tříletá prohlídka nic máme přijít jindy. Už jsem na dně nevím jak na něj. Bojim se že ho ze školky vrátí pač nebude spolupracovat. Venku zlobí a neposlouchá,utíká,vzteká se. Zkouším na něj po dobrém i občas dostane na zadek ale tomu se směje. Omlouvám se vim nejsem dokonalá máma ale co mám dělat když on prostě nechce spolupracovat ☹

Shrnutí diskuse
Automatické shrnutí diskuse vygenerované umělou inteligencí · 8. čer 2026 · 65 příspěvků

Stručné shrnutí

  • Většina diskutujících považuje popsané chování za běžné „období vzdoru“ u dětí kolem 2–4 let a doporučuje důslednost, klid a trpělivost jako primární přístup.
  • Navrhovaná řešení zahrnují návštěvu pedagogicko-psychologické poradny, nástup do školky jako sociální motivaci a praktické metody jako nabídnutí volby dítěti, motivaci hrou, ignorování attention-seeking chování a časově omezenou „samotu“ (poslat do pokoje).
  • Menší část diskuse zmiňovala podezření na poruchy (autismus, ADHD) a upozornila, že diagnostika autismu vyžaduje odborné vyšetření trvající hodiny; doporučení je vyhledat specialistu jen pokud se potíže nelepší nebo jsou výrazné.


Nejčastější otázky

Q: Kdy je chování dítěte typicky považováno za období vzdoru?
A: V diskuzi se období vzdoru uvádí nejčastěji mezi 2 a 4 rokem věku; psycholožka v komentářích uvedla, že by se to mělo zpravidla „srovnat“ do kolem 4 let.

Q: Pomůže nástup do školky na nezvladatelné chování?
A: Více rodičů v diskuzi popisovalo výrazné zlepšení mluvy, samostatnosti a poslušnosti po nástupu do školky, protože kolektiv a učitelky často dítě „strhnou“ a poskytují jiné autority než doma.

Q: Kdy vyhledat poradnu nebo specialistu (např. kvůli podezření na autismus)?
A: Diskuse doporučuje návštěvu pedagogicko-psychologické poradny, pokud problémy přetrvávají nebo se vyvíjejí, a upozorňuje, že diagnostika autismu vyžaduje odborné, časově náročné vyšetření a nelze ji určit z několika symptomů.

Q: Jak řešit utíkání a nebezpečné chování venku?
A: Konkrétní taktiky z diskuze: okamžitě se vrátit domů, nenechat dítě ‚běhat volně‘; používat jasné signály (např. „zacinkat klíčema“), vysvětlovat rizika a držet dítě za ruku; důslednost v pravidlech je klíčová.

Q: Jaké praktické výchovné metody rodiče doporučují?
A: Diskutující doporučovali nabídnout dítěti výběr ze 2–5 možností, motivovat konkrétní odměnou (malování, dobrotka), ignorovat pokusy o získání pozornosti, použít posílání do pokoje jako time‑out a vyvarovat se strašení „čerty“.

Q: Funguje fyzický trest?
A: Většina komentářů radí fyzické tresty omezit nebo nepoužívat; řada rodičů popisuje, že „lupnutí na zadek“ dítěm bývá sníženo na legraci nebo neúčinné, a doporučují místo toho důslednost a alternativní tresty.

Závěry z diskuze

Shoda

  • Chování jako odmítání učit se říkanky, utíkání a vztekání je často interpretováno jako standardní období vzdoru u dětí kolem 2–4 let.
  • Nástup do školky a kolektivní prostředí často vede k výraznému zlepšení řeči, samostatnosti a poslušnosti.
  • Doporučuje se důslednost, nabídnout dítěti volbu v rámci hranic, motivovat hrou a vyhýbat se strašení (např. „čerty“).


Sporné názory

  • Někteří diskutující považují potíže za výsledek výchovného přístupu rodiče, zatímco jiní upozorňují, že může jít o vrozenou nebo neurovývojovou poruchu (asperger/autismus/ADHD) a že takové podezření vyžaduje odborné vyšetření.


Otevřené otázky

  • Kdy přesně je nutné přejít od „čekání, zda to přejde“ k vyhledání odborné diagnostiky (pedagogicko‑psychologická poradna, dětský psycholog)?
  • Jak nejlépe kombinovat důslednost a respektující přístup v konkrétních denních situacích (oblečení, jídlo, čekárna u lékaře)?


Zmíněné značky a firmy

Pedagogicko-psychologická poradna, Nevýchova, Zbyněk Mlčoch

Zmíněné produkty a metody

Respektovat a být respektován (kniha), Nevýchova (kurz/koncept), období vzdoru, nabídnutí výběru ze 2–5 možností, ignorování attention‑seeking, poslat do pokoje (time‑out/samota), motivace hrou a odměnami, strašení „čerty“, diagnostika autismu, ADHD, pedagogicko‑psychologické vyšetření, nástup do školky jako intervence

Místa a osoby

Zbyněk Mlčoch, paní Králová

Strana
z3
avatar
klami
5. kvě 2016

@teriszek zrovna vcera jsem poslouchala workshop pani Kralove. Zminovala tam podobne pribehy lidi, kteri jsou, po absolvovani jejiho kurzu nevychovy, spokojeni a stastni. Zkus si na facebooku najit Nevychova. Ta pani vi, o cem mluvi, zda se mi.. Treba by vam to pomohlo.

avatar
luuuuuu
5. kvě 2016

@odula byli mu tři roky před třemi dny. Zítra tam budu volat, tak uvidím.

avatar
daniela1983
9. kvě 2016

@teriszek a preco ho nutite ucit sa take blbosti jednoduche akoze to je pes...ved ked uz to davno vie, tak naco mu to nutite?
vyhrazate sa mu certami a uplacate ho sladkostami a divite sa ze vzdoruje? no aj aj by som vzdorovala keby sa mi niekto vyhrazal, strasil, ucil ma blbiny a uplacal sladkostami aby som nieco urobila....

avatar
elialen
7. zář 2017

@luuuuuu Mohu se zeptat, jak to u Vás dopadlo? Řeším teď něco podobného.

avatar
kayty
7. zář 2017

Neřekla bych, že je nezvladatelný. Jen prostě vzdoruje. Dokonce je i v letech, kdy období vzdoru bývá. Mám dva kousky, takže už vím 🙂
První (6,5) byla svéhlavá už od miminka. Tvrdá hlava je doteď. Mívala svoje hysterické období - zakázalo se cokoli, mělo se cokoli dělat, ... = řev. Klidně i dvě tři hodinky v kuse. Mně za zadkem. Nepomáhalo nic
- ignorovat (řvoucí za zadkem se ignoruje blbě),
- obejmout (no obvykle jsem jednu chytla, protože nechtěla - je taková spíš bez-dotyková, kontaktní jen když chce sama),
- odvést pozornost (řvoucí dítě je ve své emoci, neposlouchá - alespoň ty naše)
- trest (dítě je v emoci, pracuje s ní, je pro něj nová - proč ho za to trestat?)

Bývaly okamžiky, kdy jsem se se řvoucím dítětem na sáňkách vracela domů, protože měla sníh na rukavičkách (i takový důvod, bohužel).
Na druhou stranu musím říct, že je hodná, nikdy nikam neutíkala, víceméně poslouchala.
Teď aktuálně máme období jiné. Je drzá, odmlouvá, nafukuje se, ječí na nás. Za každou blbost fňuká. No podle kamarádek starších dětí taky běžné.

Druhá byla od miminka miliónová. Hodná, spala, ... až právě tím vzdorem přišlo něco jiného. Z hodné holčičky malá vzteklina, co s sebou umí prásknout na zem, zdrhá, neposlouchala.
Ve školce je nejhodnější, poslouchá, nevzteká se, paní učitelku poslouchá. Ve spratečka se mění až v šatně, když přijde maminka nebo tatínek.
Na ni zase funguje objetí, pomazlení. Dá se přesvědčit, že to takhle být nemusí.

Buďte důsledná ve svých přáních a požadavcích, trvejte na nich. Ano, lze nechat dítě nahaté, když se nechce obléci. Ano, lze jej nechat bez jídla. Pro koho je to ale trest?
Pokud vidíte, že nespolupracuje, nechat ho být. Číst, když ho to nebaví, nečtěte. Chce ticho, má ho mít.

Důležité je i to, aby byli oba rodiče nastejno.

ps. čerty a čímkoli jiným bych dítě nestrašila, udělá si svůj strach. Pak bude mít besídku a bude zle. Moje tchýně nabulíkovala starší, že když bude zlobit, přijde pro ni čert. Jak dlouho trvalo, než jsme ji přesvědčili, že to tak není ...

avatar
klarak12
5. říj 2023

@teriszek dobrý den , mohu se zeptat , jak to se synem dopadlo.Mám doma 2,5 leteho a je to podobný 🙄

Strana
z3