3leté děti se musí učit ve školce "samostatnosti"
Ahoj maminky,zarazila mě zpráva,kdy jsem se dozvěděla,že u nás ve školce už ty nejmenší prťata si musí pečivo o svačině mazat sami příborovým nožem.Že to nakázala paní ředitelka,která má státem dotovanou asistentku- svačinářku.Že to nutí děti samostatnosti.To tam ta dotyčná svačinářka nemusí vůbec být a paní ředitelka by si mohla dovolit navíc asistentku-pedagožku.
Náš syn nastoupí až příští rok,ale stejně mě tohle zarazilo a už teď přemýšlím,že ho radši budu dovážet do jiného města.
Pochopím to u 5-ti letých předškoláků,ale že do toho zařazují už i ta malá kuřátka.....
Jaké máte zkušenosti vy?Vždyť doteď stačilo,aby bylo dítko bez plínky a co budou muset zvládat děti do budoucna?Počítat do 10-ti?,znát abecedu?Je mi z toho zle 😖
@ivular Nechci být zlá, ale pokud jsem to dobře pochopila, tak tvé dítě má PAS, ale ta školka je pro děti, které jsou v normě. Takže ta školka má nastavená pravidla pro děti, jejichž vývoj odpovídá té normě. Nemám nic proti tomu, když děti s různými poruchami chodí do běžné školky nebo školy, ale myslím si, že to nastavení toho provozu by mělo odpovídat tomu, pro jaké žáky je zařízení určeno. Přijde mi nesmyslné nezařazovat nějaké aktivity, které děti mohou běžně zvládat, protože do té třídy může náhodou přijít i dítě s PAS (nebo jinak postižené dítě). Podle mě, pokud má rodič postižené dítě, tak se holt musí vysvětlit specifika toho dítěte ve školce a domluvit se na tom, jak se k němu má paní učitelka chovat. Případně zařídit asistentku. A když prostě nejde chod běžné školky dohromady s postižením dítěte, měl by ho rodič dát do nějaké speciální školky... Nemám nic proti postiženým dětem, jen nechápu, proč by se nastavení programu pro nepostižené děti mělo přizpůsobovat tomu, že by do zařízení mohlo chodit i postižené dítě. Tím nemyslím to, že by se takovému dítěti neměl namazat chleba nebo mu tolerovat, že se nezapojí do některých dalších aktivit. Ale proč kvůli němu měnit nějaká obecná pravidla a obecný program, když pro většinu dětí to není problém a vyhovuje jim to?
@marfushenka a chodil do školky? 😮
@dokument Až v záři nastupuje, bude mit tri roky. Chtěla jsem tim rici, ze obcas maji maminky pocit, ze dítě nic nezvládne a nedají mu šanci.
@marfushenka no jo, vždyť to tam pises, jsem slepá. Tak v tom věku mi to ale přijde normál. Nás se taky nechal krmit. Chleba by vzal, něco i lžíci, ale problém byl, ze nechtěl jist a ten chleba nejí doteď a oběd jsem mu dávala proto, aby snědl i maso, sam by si nevzal. Ale i tak, mne to přijde v pohodě, za týden to může byt jinak a může to umět. Ve školce se naučí.
@mili_ilim_ilmi Kdepak, to jsi právě pochopila špatně. Já nemluvím o nějakých specializovaných školkách a dokonce ani nemluvím jen o dětech s PAS.
Resp. takto, pokud se nebavíme o nějakých těžkých formách poruch (ať už specifických, či pevazivních vývojových) v době nástupu do MŠ nemá cca 90 % těchto dětí žádnou diagnózu, a tudíž nastupují do normálních státních školek. Kromě učitelek, které samozřejmě nemohou vědět, že ta extrémní nešikovnost příp. averze vůči sebeobsluze není jen tím, že dané děti nejsou na sebeobsluhu zvyklé, bohužel v tomto věku ani většina rodičů netuší, že jejich dítě má nějaký principiální problém (obv. si vystačí s předpokladem, že dané dítě je zkrátka "líné"). Kromě těchto zmiňovaných skupin je nutno ještě připočítat děti úzkostné, u nichž tlak na jakýkoliv výkon, není vnímán jakožto "výzva" nýbrž jakožto další tlak, který prohloubí jejich psychický diskomfort.
To, co zmiňuješ o domluvě na speciálním přístupu, asistentkách, atd, atd., to je sice hezké a dokonce i platné, ale rozhodně ne u drtivé většiny zmiňovaných dětí ve věku kolem tří let.
A vzhledem k faktu, že podíl těchto dětí v populaci raketově stoupá, je nutné si uvědomit, že ono to mazání chleba nemusí být jenom zalité sluncem a radostí z objevování, tak jak by tu z některých příspěvků plynulo..
Pomoz mi, abych to dakázal sám. Maria Montessori
Moje dítko se začíná osamostatňovat již teď, tj ve dvou letech. Umí se sama nalít pití, jí sama (ne všechno), donese si nočník a snaží se sama oblékat. A navíc jí to všechno baví a sama si řekne/udělá.
@kvakuska Už to tu zmínila nějaká paní učitelka z MŠ - plačícím nováčkům, kteří mají problém i jen říct, jak se jmenují, automaticky mazat. Akčním, otrkaným dítkům nabídnout, jestli si to nechtějí namazat sami, a pakliže s tím budou mít problém, nedělat unáhlené závěry, že jsou líné, rozmazlené nebo zkrátka zlobí a automaticky mazat také.
@ivular no to jsem tedy trochu zklamaná, očekávala jsem nějaké převratné řešení, ... protože to co tady píšeš třeba u dcery ve školce běžně dělají a považuji to za naprosto normální.
U dcery ve školce jsou prostě jisté věci, na kterých učitelky (oprávněně) trvají (hygiena, společná činnost, jistá snaha o sebeobsluhu při oblékání apod.) a potom jsou věci, které se dětem nabízejí, ale děti se do nich nenutí (kdo chce může si namazat sám, kdo chce může zkusit tohle nebo tamto, Mám o činnosti ve školce perfektní přehled, protože dcera nevykecá jen to co neví. Takže vím jak reaguje učitelka, když se nějaké dítě počůrá, co řekne když se někdo polije při obědě apod. Nikdy jsem od dcery neslyšela, že by nějaké dítě bylo hloupé nebo nešikovné nebo líné, a to mi věř že by to dcera zopakovala, kdyby to učitelka řekla. Dcera řekne že Jirka ještě tohle nebo tamto neumí, ale že paní učitelka říkala, že se to určitě příště naučí.
To že některé děti jsou rozmazlené nebo spíš rozmazlované si myslím já, ale to může být každému ukradené, protože já nejsem učitelka. Jednoho pětiletého chlapečka pravidelně vídám v šatně, jak sedí jako pecka a maminka ho komplet svléká a obléká. Přitom vím od dcery, že když jdou na vycházku, tak ten klučík se obléká sám, paní učitelka mu jen zapíná zip na bundě. Tak si v duchu říkám, co k tomu tu maminku vede, Spěch? Netrpělivost? Opravdu nevím. Pro děti s takovými maminkami si říkám že školka musí být k nezaplacení ...
@ivular Já jsem pochopila, že nemluvíš o specializovaných školkách. Právě proto jsem reagovala, protože mluvíš o běžných školkách, ale z pohledu rodičů dětí, pro které tato běžná školka není určena. Jinými (možná dost drsnými) slovy, celý můj příspěvek je o tom, že si myslím, že rodiče postižených dětí by neměli mluvit do obecného provozu běžné školky. Ať si individuálně domluví, co pro dítě potřebují, ale ať nekecají do toho, jak se má nastavovat obecný program pro běžné děti. Těmto rodičům by se určitě také nelíbilo, kdyby jim rodiče jiných dětí zasahovali do jejich speciálního programu. Ano, je pravda, že děti v tomhle věku ještě často nemají stanovenu diagnozu, ale proboha, tak snad rodiče vidí, jak to dítě reaguje. Vidí, že mu něco dělá problémy. Tak snad to té učitelce mohou říct, vysvětlit jí to. To je tak těžké dojít za učitelkou a popovídat si s ní? A učitelka by snad měla být schopna rozeznat, jestli je dítě jen líné, nebo jestli je za jeho chováním něco dalšího. I když teda já si myslím, že i kdyby dítě bylo jenom líné, tak přece není normální ho kvůli lenosti nechat o hladu nebo mu nadávat. Že těch spešl dětí přibývá, to je sice pravda, ale pořád jich ještě není většina. A že je něco obecně ve školce dané, to přece neznamená, že nelze dělat výjimky. Nebo že se nelze přizpůsobit situaci. Od toho má ta učitelka snad mozek a školu, aby dokázala situaci vyhodnotit.
@kvakuska Spěch a netrpělivost bude asi nejčastější příčina. Ale i znám matky, které mají pocit, že to dítě prostě není schopné se obléknout dokonale tak, jak by to udělaly ony. Nebo prostě nechtějí nechat do dítě vyrůst, vyhovuje jim tam závislost dítěte a jejich nepostradatelnost pro dítě. Ale také znám dítě (s autismem?), které si nějak zafixovalo, jak se kdy chová, a s různými lidmi požaduje různou péči. A člověk s tím jen těžko hne.
@mili_ilim_ilmi Snažila jsem se to vysvětlit už v minulém příspěvku, ale zkusím to tedy ještě jednou.
Ty se stále odvoláváš na případy, ve kterých je ZŘEJMÉ, že dítě má nějakou poruchu, případně na případy, kdy už je dítě diagnostikováno a příčina obtíží je tudíž zřejmá.
To je sice hezké, jenže já mluvím o té většině tříletých dětí s poruchou, u kterých toto ani omylem neplatí. Na tvé "proboha, tak snad rodiče vidí, jak to dítě reaguje" - ti řeknu jediné: vidí, ale netuší příčinu, nemohou tušit, neznají možné vývojové poruchy a i kdyby znali, nerozpoznali by to!!! Ani učitelka nepozná, že problém u dítěte není lenost, nýbrž porucha vývoje, vždyť v tomto věku to nepozná ani podstatná část psychologů a psychiatrů!! A to je právě to peklíčko, které je tak zatraceně časté a které popisuji stále dokola. Kdybyste jen tušily, jak veliké procento takových dětí je! Skoro se mi chce napsat, že bych vám přála to zažít alespoň např. s nějakou blízkou kamarádkou, abyste to viděly na vlastní oči, tak jak to denně prožívám já s těmi mnoha maminkami (jelikož se v tomto prostředí pohybuju). A všechno jim to došlo až za několik let, někdy dokonce MNOHO let. A víte, kolik škody se za tu dobu napáchalo? Ale ne, nepřeju to nikomu.
@ivular musím ti říct, že mnoho se dá diagnostikovat už takhle brzy, proto přece existují speciální MŠ. Rodič netuší, ale učitelka může mít podezření a upozornit na to, vyslat dál a v případě podezření se už dá zahájit individuální přístup a dítě sledovat, později začnou být jasné drobné odlišnosti, mezi problémem a pouhou "leností či rozmazleností atd." Vše je ale o komunikaci mezi rodičem a učitelem, pokud toto nefunguje, trpí tím dítě.
@sowelo26 To víš, že se dá diagnostikovat i takto brzy. Jenže problém je ten, že často ani nikdo nemá podezření. Rodiče netuší, že nějaké takové poruchy vůbec existují a co jsem si tak měla možnost udělat obrázek o učitelkách v MŠ, zpravdila děti třídí pouze dle kritéria, jestli "vybočují z řady obtěžujícím způsobem" (čest výjimkám). A nad dětmi, které neobtěžují, "pouze" mají své zvláštnosti, nad těmi nikdo ve smyslu vývojové poruchy nepřemýšlí. Maximálně si udělají obrázek o tom rozmazlování rodiči..
@ivular tak to já se setkala vždy s opačným přístupem. nicméně nelze v běžné školce automaticky ke všem přistupovat tak, jako co když mají nějakou poruchu a přizpůsobíme tomu program od začátku a nebudeme po nich raději nic chtít. Stále je většina dětí ok a podle toho je nutné je rozvíjet. Avšak v případě jakéhokoli podezření, je nutné takové dítě sledovat a podle toho se zařizovat dál. A opravdu dobrá učitelka by díky svým znalostem i zkušenostem a citu měla poznat problém už v začátku.
@ivular Neodvolávám se jen na tyto případy. Jen tvrdím, že rodiče by své dítě měli znát a měli by si být vědomi jeho specifik. A že by měli být schopní poznat, s čím by mohly ve školce nastat problémy. A měli by být schopní to probrat s paní učitelkou a dohodnout se na postupu. Však je jedno, v čem je příčina. Pokud vidím, že dítěti dělá problém namazat si chleba s tím, že se to neobejde beze scén. A to mazání ho prostě nezajímá. A vidím, že ho to akorát stresuje, tak ho přece do toho nebudu nutit. A z hlediska toho nucení je jedno, jestli se tak to dítě chová, protože má PAS, poruchu motoriky, nemocné oči a špatně na to vidí, je moc citlivé nebo "líné". Prostě ho k tomu nebudu nutit, protože ho to evidentně traumatizuje. A učitelce prostě řeknu, že dítě nezvládá ty a ty situace a nechci, aby byl do nich nucen. Nemusím přece udávat důvod. Stačí udat, co se děje, nemusím vysvětlovat, proč se to děje. Pokud nejde o ty asistentky nebo oficiální individuální plán, tak přece nepotřebuji mít stanovenou diagnozu. Však učitelky jsou také lidé a lze se s nimi obvykle domluvit.
@mili_ilim_ilmi Nechci to rozebírat donekonečna, jenže ono to "měli by" je opravdu jen teorie. Kdybych nevěděla, jaká je praxe, tak o tom pořád nepíšu. Ono taky není snadné rozeznat, co to dítě prožívá, jestli je mu to šumák, nebo je uvnitř sevřené. Toto prostě drtivá většina učitelek nemá šanci podchytit (opět čest výjimkám).
No abych to uzvřela, rozebírám to tolik proto, jelikož to částečně cítím tak trochu jako povinnost, vzhledem k tomu množství dětí, o kterých vím, že by toto byl průšvih jako mraky (nikdo celou MŠ netušil o vývojové poruše, na dítěti není znát co prožívá, učitelky to špatně vyhodnotí a vyjíjejí tlak na dítě i na rodiče, apod.).
Samozřejmě že ale vím, že ještě pořád většina dětí vývojový problém nemá, a tudíž by to mazání buď neřešily nebo i přivítaly.
@ivular Já jsem taky uvnitř "sevřená", když se rok snažím naučit děti nějaké samostatnosti, aby se samy oblékaly a pak vidím v šatně den co den, jak je rodiče oblékají od hlavy až k patě a nejde jen o oblékání.... Rozhodně nám takový přístup rodičů práci neusnadňuje, když pak máme 25 dětí obléct na vycházku, protože nejsou zvyklé se samy oblékat, jsme zpoceni všichni a obohacujeme se o čas venku.Takže bych to viděla asi takto a vysvětluje to, proč jsou maminky zbytečně tak úzkostné... a děti máminu nejistotu a strach přebírají, málokdy vidím, že rodiče svým dětem věří a podporují je a nebojí se je nechat osahávat si život.Nebojte se děti odstřihnout od své pupeční šňůry, budou šťastnější.
Az mám pocit, ze děti by měly mít malém vysokou školu z oblikani puncochacu 😂
Proboha, každé dítě se to naučí, není to žádná veda. Problém nemají ty děti ani jejich rodiče. Ale ti, co je v šatně ocumuji a učitelky, co je kritizují. Každé ma své tempo.
@merunkova Já věřím tomu, že existuje i tento typ maminek a dětí, i když reálně jsem je nepotkala. Úzkost ze samostatného oblékání dětí snad žádný rodič neprožívá. Vlastně jsem nezažila, že by nějaký rodič neměl z pokroků svého dítěte radost. Vlastně by to bylo tak trochu proti přírodě. Nedělejme proto unáhlené soudy, když nějaký rodič kompletně obléká pětileté dítě..
@ivular To, že jste je reálně nepoznala neznamená, že neexistují, já je díky své práci vidím denně, máme ve školce 90 dětí....A co je dobrého na tom, že 5- leté dítě obléká rodič a to nejeden? Přijďte si to zkusit, oblékat takhle celou třídu v počtu 25 dětí, kam se takto posuneme nejenom my, ale i to dítě???
Ja myslím, ze je to super a pokud ma zakladatelka obavy, muze se synem zkoušet doma. Uznavam ale ze to pro některé deti muze byt šok. Manžel ma z prvniho manželství syna, který půjde v záři do školky a ten se nezvládne sam najíst. A to ani kdyz ma chlebik nakrajeny na kousky. Proste je zvyklý se nechat nakrmit.