Jak přimět šestileté dítě k poslechnutí bez vyhrožování?
dcera ma 6 let a vubec neposloucha. napriklad dnesjsem ji uz 10 krat rekla at si uklidi obleceni a porad to lezi na zemi. ma me uplne nekde. jindy kdyz ji pozadam at se oblika do skolky a prijdu za 5 min do pokoje dela neco jineho. nevim co mam uz delat. fyzicke tresty moc neuznavam i kdyz mi k tomu chybi malo. zkousela jsem a priznam se docela casti to delam ze vyhrozuji ( nepujdem ven, nebude televize… ale moc to nezabira. nebavi mi ji rikat kdyz uklidis, udelas neco na poprve dostanes.. pr cokoladu… pujdeme do obchodu; muzes se divat na tv.
jak to resite vy kdyz neco chcete aby deti udelaly na poprve bez slibu a hadek nebo vyhrozovani. o vam zabira?
@berenika39 naprosto souhlasím, ale poslední dobou to na mě vůbec nefunguje a nevím proč...kluk v březnu sedm
U nás zabírá “ Tyyy jo Aničko podívej, tady se valí nějaké oblečení, co by si s nim měla udělat, aby nebylo špinavé, co myslíš?” Používáme i ve skolce a docela to pomáhá 😂
Naše děti přesně vědí, co by proč měly udělat, ale prostě se jim nechce.
@martt No, jak které. Naše šestiletá mrcha, na tu neplatí absolutně nic! Zakazuju pohádky, sladkosti, .....a taky vše dodržím. Kolikrát, když už to bylo fakt moc, byl zákaz všeho na celý týden.....i déle. A už několikrát se mně stalo, že se postaví přede mě a řekne:" Hm, už jsi mně zakázala pohádku, kokina, počítač (dělá na něm předškolácké úkoly a má to moc rád) i mobil (na něm si prohlíží fotky). Už mně stejně nemáš co jiného zakázat"! A zlobí jako čert dál. Když mu něco v noci, jak spí seberu a schovám, že to jako odnesla jedna paní, co chodí po rodinách a vybírá věci pro děti, co nic nemají a budou si toho vážit, chvilku se vzteká a pak řekne, že to bude chtít koupit znova k narozkám....A my mu to musíme koupit! No,bto určitě 😠A to to ještě před rokem bylo docela slušně vychované dítko, dokonce i občas poslouchalo....No, asi půjdu hledat nějaký větší babybox 🤪🤣🤭
@florida2001 zkus to jinak - pojd, uklidíme spolu? A jdete.....a uklidíte. Ona sama asi moc nechápe proč je to důležité. Mě se osvědčilo jen oslovení jménem.....Petře? A on si musel v hlavě srovnat, co to chci - uvědomit si to. A funguje přiznání emocí - já vím, že se ti nechce to uklízet, ale je to důležitý proto a proto ...tak bychom to měli udělat. Tvrdé nekompromisní příkazy moc nefungují - nebo spíš naopak - dítě se postaví do opozice. Pozitivně. Máme tu binec, co...bylo by lepší to uklidit - jdeme do toho spolu? Nebo to zvládneš sám, sama.......je to prepuberta, syn měl v té době jen založené ruce a koukal...jak puk. Nic, bez reakce. Ale je jisté. že to přejde, jen to přetrpět.
Nutně musí vědět, proč to má dělat - a to v tom věku už pochopí....