Mělo by se téměř 6leté dítě zúčastnit pohřbu babičky?
Co myslíte? mělo by se téměř 6-ti leté dítě zúčastnit pohřbu prababičky? Jaký na to máte názor?
@ver4 Já bych dítě na pohřeb určitě vzala, pokud by teda nebylo nějaké extra úzkostné. smrt je přirozená součást života, na křtiny by je taky každý vzal. Ale je potřeba mu to všechno předem vysvětlit aby nemělo trauma jak tady psaly některé jiné holky. Podle mě je to celé jen o komunikaci, že je na to nikdo nepřipravil, nevysvětlil co se děje a proč se to děje.
@ver4 ted jsme pochovávali babičku - byli tam i děti mých neteří - nejmladší je 5 let, vše jsme ji vysvětlili - ti starší už věděli do čeho jdou - pohřeb už absolvovali dřív (mé mamky a pak i tatky)
nikdo se tam nezhroutil - tak nevím proč by se toto období života mělo před dětmi skrývat - dříve mrtvý ležel doma než byl pohřeb a taky bylo - strach ze smrti je neopodstatněný....
ale je to i o povaze dítěte - vy ho znáte nejlíp - dle toho bych se zařídila
Ono totiž malé dítě nechápe, že mrtvý už nikdy nevstane-pochopila jsem to, když syn viděl ležet na ulici holuba. Také jsem četla knížku, kde někdo popisuje, jak si povídají děti v MŠ.Že totiž mrtvé zvířátko je chudák, protože už nebude mít žádné míče. Tak to v té knížce vysvětlovalo jedno dítě druhému.
nás tento okamžik čeká tento pátek - pohřeb mého dědečka 94 let - není to pro nás tabu, hovoříme o tom, odpovídáme jim na všechny otázky, ale na pohřeb nebereme ani 6leté a ani 3,5 leté dítě. Rozloučili jsme se jako rodina spolu s dětmi po svém. Dědečka si pamatují, tak jak si ho pamatovat mají, nechceme aby viděli ten smutek a vše co to obnáší. Známe své děti - 6tiletému je vše líto, nesl to těžko - svého pradědečka měl moc rád, zažil s ním hodně krásných věcí ještě i před půl rokem. Těžko nesl už jeho tento stav,takže ho od toho chceme ušetřit. Mladší to bere jako asi každé malé dítě, nemá z toho ještě rozum, jen hovoří, že mu je to líto, že ho to mrzí, což na jeho věk je 🙂 Vzhledem k tomu, že se doléčujeme z náročné střevní virozy, tak děti zůstanou doma, přeci jen v kostele bude zima. ale i kdyby ne, tak bychom je stejěn nebrali.
Byla jsem na pohřbu dědy, když mi bylo 9 let, a dodnes na to vzpomínám s hrůzou a dá se říct, že mě to i trochu traumatizovalo. Ničemu jsem nerozuměla, všichni kolem plakali, tvářili se šíleně nešťastně, takže jsem věděla, že se děje něco hrozného, ale nechápala jsem přesně co. Nikdo mi nedokázal pořádně odpovědět na moje otázky, a jak už tu někdo psal, ten pocit toho, že je to definitivní, byl ze všeho nejhorší. Dědu jsem měla moc ráda, ale tenhle zážitek bych si klidně bývala odpustila. Celkově tryzny nemusím, raději zpracuji zármutek v soukromí.
Záleží, jak citlivé máte dítě, ale já bych ho na pohřeb nebrala.