Může se to změnit?
Dobrý den, mám pětiletou dceru, která začala od loňského září chodit do školky. Každé ráno se jí tam nechce, ale odpoledne při vyzvedávání říká, že se jí tam líbilo. Ale.... neumí se začlenit do dětského kolektivu, hraje si pouze sama a povídá si jen s učitelkami. Je pravda, že vyrůstá víceméně ve společnosti dospělých. Na děti není moc zvyklá, v našem okolí jsou jenom větší děti a do hernicek apod. jsme přestali jezdit už v loňském roce kvůli koroně (starám se o dědu 85 let). Když už jsme šli třeba ven na hřiště, mezi děti se nezapojila. Říkala jsem si, že se otrka v MŠ a vytvoří si tam kamarádské pouto se spolužáky - přece jen s nimi bude celý den, budou mít společné zážitky. Bohužel ale také dost času promarodila nebo byla školka uzavřená, takže i toto v tom asi sehrálo určitou roli. Ale chtěla bych se zeptat maminek, které si prošly něčím podobným, jak to u nich dopadlo. Jestli se to časem zlepšilo, nebo zůstalo stejné. Ona dcera doma není úplně introvert, je docela upovídaná, ale není takové to dovádive dítě, které se do všeho hrne - je spíše opatrnější. Občas říká že děti nemá ráda - nelíbí se jí, když do sebe strkají, překřikuji se. Sourozence ani bratrance/sestřenice bohužel zatím nemá nemá.
Taky jsem byla spíš samotář mezi dětma a věčně mě měl někdo dospělej za zadkem, protože jsem si chtěla povídat. Děti vůbec, jen z donucení. Na ZŠ to úplně ideál nebyl, ale kamarádky jsem měla a na střední se to nějak zlomilo. Věřím, že si dcerka kamarády najde, i když se třeba bude držet jen jich. Co bych ale nedělala - netlačila ji do kolektivu, když by nechtěla. To myslím takový “a proč si nechceš s ostatníma hrát? Běž tam!” Vždycky to ve mně akorát vyvolalo pocit, že je se mnou něco špatně. Dala bych tomu čas, ať si do školky vezme nějakýho plyšáka co “ji bude hlídat”, třeba se díky tomu začne i bavit s někým novým.)
Můžu se zeptat, proč šla do školky tak pozdě? Já si myslím, že to je hlavní problém. Učit pětileté dítě na kolektiv a vůbec na děti už je dost pozdě. Fungování ve skupině je prostě něco úplně jiného, než venku na hřišti, kde má dítě mamku za zadkem a nemusí se učit s ostatními vycházet, v dobrém i ve zlém. To je věc s kterou ty jí můžeš pomoct jen minimálně. Určitě bych nepolevovala, nenechávala jí doma, nebo až ti půjde za rok do školy bude z ní hrozný otloukánek. Zkus se dát do řeči s ostatními maminkami a snaž se domluvit, aby se s nějakou kamarádkou viděla i mimo školku. Moje děti šly do školky hodně brzy už před třetím rokem, ale vždycky jsem je podporovala, aby si pozvaly kamarádky domů a bylo to super, protože pak v té školce měly pocit, že si tam vlastně přináší něco známého a nebylo to prostředí pro ně tak cizí.
Muze byt introvert, ja taky nemusela moc jine deti, vic jsme si rozumela s dospelymi a vyrazne starsimi detmi, pozdeji jsem vic casu travila s knihami, mam jen par kamaradek, manzel je pravy opak, je takovej ten typ vsude doma - vsude kamaradi. Nenavidela jsem babiciny socialni experimenty - furt mi nekde hledala deti na hrani, mela az hystricke obavy ze nebudu normalni kdyz si nehraju s jinymi detmi
@irmamala myslim, ze nemas pravdu. Hada muzes ucit chodit treba od narozeni a stejne mu to nepujde, ze...
Anonyme - mam podobneho syna. Davala jsem ho do male soukrome skolky ve 2 letech, prave aby se naucil komunikovat s detmi. Byl tam 2x, stacilo. sel pak do skolky ve 4 letech, do statni (jeste jsme mezitim zousili jednu soukr, nevyhovovala a jibe soukr. v okoli plne). Nulovy pokrok, stejne jako u vas v 5 letech jsme meli stesti a otevreli novou malou soukromovou kousek od nas. 10 deti, 2 ucitelky. Za ten rok OBROVSKY rozdil. Mozna dozral, mozna neco, ale on rika, ze je to skolkou a detma tam. Ma je proste rad. Introverti ve yride 25 decek proste osobnostne rust nebudou. Ted jde do skoly (v lete mu bude 6), po zkusenosti take do male, soukrome, pro nadane deti.
Takze neposlouchat reci, ze je to tva vina, pac ji socializujes pozde. Holy nesmysl. Nasla bych maly soukromy kolektiv, kde se rozvine. Jestli muzes, podporuj ji v tom co ona chce a potrebuje. U syna se nam to vyplaci. Je uzasny, chytry, nadany.
Ahoj,tak ze své zkušenosti mohu říct, že jsem byla jako Tvá dcera. Vyrůstala jsem mezi dospělými,bratra jsem měla až v deseti letech. Do školky jsem nechodila,a škola pro mě byl horor. Také jsem byla raději sama ostatní děti byly moc ukřičené a zlobivé a já byla jiná. Až ve třetí třídě jsem si našla kamarádku. A dodnes jsem radši sama, také mám malou holčičku a nechci,aby to měla jako já,tak doufám, že se jednou ve školce zařadí do kolektivu,a když ne,co budu moct dělat...