Poprvé ve školce - naprostá katastrofa
Dobrý den maminky, chtěla bych se optat zda je tady nějaká maminka jejíž děťátko první den ve školce byl pro ně naprostá katastrofa? Náš malej 3roky,byl dneska první den ve školce a bylo to děs a hrůza. Skoro celý den proplakal, provztekal se, dvakrát se pocural, nic nespapal, utíkal porad pryč ze jde za maminkou, nechtěl spinkat, usl po hodine a s pláčem. Na paní učitelce bylo vidět, že ji dal zabrat, celý den ho musela vodit za ruku, když ho nechala bez dorozu něco vyvedl nebo utekl. :0( Vím že je to první den. Ale od te doby co jsem si ho vyzvedla, jen po poplakava, a že do skolky už ne, a ze chce byt doma a s maminkou atd. Jestli ho tam zitra dostanu tak jen nasilim a s brekem. Ani nevím co bych chtěla od vás slyset, snad asi jen ze nejsme jediní, nebi ze se to zlepší, nebo nějaké rady a typy jak to všechno zlepšit a pomovt mu aby se dobře adaptoval a přizpůsobil skolce. Náš syn je velice policaty, tvrdohlavy, ma svou hlavu a poslední dobou zacat být dost vzteklý a vzpurny, nic ho nebavi a pokud jo tak jen chvilku, má hlavu jen na blbosti a kraviny.
@trdelnik234 Ja vím, nechtěla jsem napsat blbosti, nevím jak jinak to vyjádřit. Zajímá hi vše co by nemělo a to co by jsme my nebo jiní po něm chtěli vůbec. U všeho vydrží jen chviličku. Je pravda, že nemá a neměl takovou péči a vše co by zasloužil a co potreboval. Bohužel co jsem na mateřské řešíme finanční problemy. Přítel má již delší dobu si najít stalou praci a být v ní spokojeny aspon trochu a vydělat dostačující penize. Jen se honime po pracich za penězi, řešíme různé problemy do kterych jsme se diky tomu dostaly. A oba jsme s toho hodně unaveni, otraveni a dost podráždění. Oba víme že za to dítko naše nemůže, ale bohužel ať chceme nebo ne se to na něm podepisuje. Snažíme se co mužem, ale již tři roky zijem ve stresu a nervech, a náš malý v tom vyrůstá. Nejspíš diky tomu všemu je takový jaky je. Není zly nebi špatný to ne, je prostě divočejší a svéhlavy. Nechci nás omlouvat nebi něco podobného, to ne. Vím že jsme to pokazili, ale ja nechci už brečet nad rozlitym mlékem. Chci to nyní napravit a udělat vše proto aby se to zlepšilo a aby byl šťastný
@sevil
Jasne, ja ti rozumiem. Je dobre, ze si to uvedomujes. V kazdej rodine sa vyskytnu podobne problemy, financne, zdravotne, pracovne ci vztahove a clovek ma niekedy fakt chut prasknut dverami a vykaslat sa na vsetko.
Pozri, pre vsetkych bude lepsie, ak si najdes pracu a atmosfera sa doma trosku precisti. Nespoliehaj sa v tomto len na priatela. A bonus navyse, z prace budes mozno menej vycerpana ako z celeho dna s malym spurnym dietatom, a navyse je doma dusno.
Uz si nastupila do prace? Mozes ho do tej skolke davat postupne, tak jak som ti pisala? Ako to prebiehalo dnes rano?
Toto mám za sebou se synem před dvěma lety, když mu byli 3roky. První den mi ho museli odtrhnout násilím, probrečel celý den, nejedl, byl počůraný. Pomalu den po dni se to zlepšovalo. Cca od čtvrtého dne se už nepočůral, plakal pokud nastala nějaká změna v režimu, jinak si postupně vznikl. Zhruba po 14 dnech byla opravdu znatelná změna k lepšímu a za dalších pár týdnů už byl úplně v pohodě a vše zvládal, těšil se na kamarády. Určitě se to postupně zlepší, přeju hodně sil a hlavně se snažte působit v klidu, nestresovat se tím, i když je to náročné. 😉
@sevil
Ahoj, nasa mala bola dnes bola 1x vo skolke tiez, avsak nie na cely den, iba asi zhruba na 2 hodinky. U nas skolka zacina adaptaciou, co je prvy den v skolke. Odvedies dieta do triedy, si s nim asi hodinku a potom ides prec. Po hodinke sa po neho vratis. Obedy a ani popoludnajsi spanok sa v tento den nekonaju. Odchadzali sme z triedy ako posledni, a nebol to pekny pohlad. Dvaja chlapci tam strasne revali, nasa mala tiez, no co ti poviem, mali sme s manzelom slzy na krajicku. Navyse ja som velmi nechcela statnu skolku, ale skor sukromnu typu montessori (bohuzial tu v okoli ziadna nie je), takze sa tiez musim adaptovat a nedavat pred dcerkou najavo, ze nie som uplne ztotoznena so statnou skolkou. Dalsi tyzden bude dcerka chodit do skolky iba rano, zostane s detmi na obed a pred poludnajsim spankom ju vyzdvihneme. Sice nas to bude stat dva dni volna, ale chcem mat istotu, ze si dobre zvykne. Odporucam postupnu adaptaciu, ak mas tu moznost. Dalej je dobre, ak niekoho v skolke pozna,aby mohol byt v jednej triede s nim ( sused, kamarat z ihriska a podobne). Zobrat so sebou plysacika alebo oblubenu hracku, rodinny album a podobne. Dcerke som do skolky zhotovila "krabicku na pusinky", takze ked jej bolo smutno, tak si ju otvorila a poslala nam boztek. My sme mali aj knizky o tom, ako den v skolke vyzera, preco tam deti a chodia a tak podobne. To tiez pomoze. Deti v tomto veku byvaju tvrdohlave, vie o tom svoje. Napriklad moja mala ma v poslednom case maniu, ze nechce nosit nic ine iba leginy a tricko s dlhym rukavom ( aj ked je vonku 29 stupnov). A nemate v rodine nejkau zmenu? Deti takto reaguju, ked sa im narusi streotyp. V tomto veku deti nemaju deti hlavu na blbosti, su proste len zvedave a skusaju.