Vztekaní se 4 leté dcery, nespolečenská, sebepoškozování.
Máte prosím někdo zkušenost s dítětem předškolního věku, které se dokáže vzteknout a ustavičně řvát kvůli totální blbosti? Již nějaký čas pozorujeme, že se nechová úplně standardně. Od mala si těžko zvykala na cizí prostředí, stydlivá před lidmi, mamanek. Nemohla jsem zajít ani za roh. Dnes jí je 4,5 let. Chodí do školky a právě učitelky mě upozornily, že by dcera měla navštívit psych.poradnu. Asi posledního půl roku se u ní projevují záchvaty vzteku. Nejde utisit po dobrem ani po zlém. Ve školce se pridalo i sebepoškozování, stipe se, škrábe. Učitelky si s ní neví rady. Je introvertni typ, špatně se začleňuje do kolektivu. Letos do skolky zacala chodit i její sestrenka, prý se kamarádí jen s ní dle učitelek. Příští rok budou odděleny, dcera jde do předškolní třídy. Já sama jsem uzavřený člověk, takže jsem to prisuzovala povaze. Venku na hřišti si vystačí sama, nebo si vyhraje se synem. Vzteklé situace vznikají z uplnych nesmyslů. Např se pokape vodou při mytí rukou a není ji dovoleno se převleknout. Starší syn (14 let) ji chce venku na hřišti upravit padající kalhoty, neposlechne ho, ať stojí, placne ji nevyznamne po zadku, ona se rozkrici na celý dvůr a uteče před náš dům. Nebo ji chce dát večer před spaním pusu na dobrou noc, ona nechce, dá ji pusu na koleno, ona řve, že to chce umýt/hladit....jak není po jejím je řev. Ve školce nebo v rodině stačí, aby ji někdo důrazněji napomenul a je oheň na střeše. Dokáže řvát i 20 minut. Považovala jsem to za období vzdoru a vynucování si pozornosti, ale dle učitelek už je to přespříliš. Jeden čas, když byla mladší mi při uspavani trela obočí, každý den i hodinu, bez toho neusla. A ještě ji teda vadí, když se jen kapne nebo trochu uspini, musi se hned prevleknout. Jsou to rysy nějaké poruchy chování, nebo to je jen období? Děkuji za vaše zkušenosti.
Navsteva odbornika je na miste a co nejdriv. Pokud se namoci triko, proc nemuze jit do skrine a sama si ho prevlect? Pokud ji takhle neco zakazujete od doby, co chodi, nedivim se ze ji z toho zaclo hrabat.
Já sama mám 4,5letou dceru a už je já ní vidět, že se jí "formuje osobnost" prostě jsou věci co jí vadí a jinak s ní nehnu, nevím jak jinak to popsat, na všechno se jí ptám, nic si od ní nevynucuju - třeba dej mi pusu...chce dá/nechce nenutím jí...pojď máš špinavé triko - převlečem - teď nechce no tak ještě počkám...
Přijde mi, že hrotité kde jakou blbost, hold máte citlivější a extra čistotné dítě se kterým vy bohužel neumíte komunikovat a brát jí takovou jaká je...
A naprostá blbost brácha ji nemá co bit, ale to je bohužel vaše výchova...
Ono totiž dítě v předškolním věku už prostě má svůj názor, i v téhle malé hlavince se prostě promítá co chce/co nechce, takže než dceru posílat k psychologovi, radši pouvazujte co děláte špatně vůči ní, přijde mi, že si věci vynucujete a nerespektuje, jak to chce malá...
@makronka222 zakladatelka psala,ze staci kapicka vody a uz se chce prevlict. Cti poradne nez zareagujes. Snad si nemyslis,ze by ji nechala zmachanou od vody v mokrym triku a zakazala ji vzit si jiny...? Boze..🙄
@makronka222 Dřív než napíšete nějaký blud, zkuste se nad ním zamyslet a pořádně si pročíst, co jsem psala. Jestli si opravdu myslíte, že situace vypadá tak, že malá se pokape vodou, přičemž jí vadí i jedna, ano opravdu čtete správně JEDNA kapka, ona se běží prevleknout a já po ni řvu a zakazuji, mlatim ji a já nevím, co dalšího dokáže ve své fantazii vyplodit, tak si dejte nějaký prášek na uklidnění! Snažím se odvést pozornost, ať si toho nevšimne, vysvětluji, že je to v pořádku, že za chvíli tam kapka nebude. Doma už tohle v celku zvladame. Problém nastává ve školce, kdy jak jsem psala výše, učitelky nemají na to, aby se s ní chodily po každém ucaknuti z pití a umytí rukou prevlekat. Mají na starost dalších 20 dětí, takže chápu, že na pokapanem oblečení dcery nestojí svět, tohle ji můžu respektovat doma. Ony jí, řeknou, že se převléct nepůjde a ona chytne záchvat, kdy ze sebe strhává oblečení a ubližuje si. Ale co za rok, dva když nastoupí do školy, jak to tam bude řešit?? Máte radu, zkusenost nebo mě tady budete obviňovat z toho, že dceři nenechám dost prostoru se projevit a vše jí zakazuji a za vše po ní řvu a syn ji mlátí hlava nehlava. Malá ode mě dostala za celý život na zadek tolikrát, že by mi stačily prsty na jedné ruce. Tak si nechte ty soudy a pokud nemáte pro mě radu, tak se příště zdržte prosím komentáře.
me tohle proste prijde jako naprosto bezne chovani a neochota ucitelek to resit... kazde dite je jine.... jestli je pro ucitelku lepsi tam mit pul hodiny vztekajici se dite, nez s nim za minutu vyresit prevleceni tricka, tak je to tezky... a myslim, ze je zbytecne resit, co bude za 2 roky delat ve skole, ptz to muze zitra byt vsechno jinak a bude zase o 2r starsi, togle je podle me zbytecne resit, deti se vyvyji a meni strasne rychle... jinou radu fakt nemam, psala sem hned poprve, ze jestli myslite, ze to opravdu neni standartni, jdete k odbornikovi a uvidite... ono se tohle na dalku vazne tezko posuzuje, vy dceru znate nejlepe, dejte na svoje pocity! to sebeposkozovani je otazka, ptz sama znam nekolik deti, ktere proste v zachvatu vzteku si neco udelaji a syn to taky umi, ze ze sebe zacne strhavat obleceni a skrabat se v obliceji a "rvat si zuby z pusy" a vsichni jsou naprosto "normalni" a nikdo zadnou diagnozu nema... proste neumi ovladat svoje emoce, tj cele...
@sarabi86 Jestli sem ještě chodíte.....Můžu se zeptat, jak to dopadlo? Řeším momentálně to samé. Děkuji za info
Ono podle me talezi asi i na vychove a vychovnych postupech... kazdy delame chyby nebo reknem obcas co vime ze nebylo spravne ...ale kdxz je dite neustale konfrontovane ze urvite veci nemuze, nebo jsou v ocich dospeleho malicherne a bezvyznamne ( pro dite ne ) ...
Ale taky je mozna nejaka porucha... ;) to vam reknou urcite fundovanejsi lidi ;)
@michellinkam Dobrý den, dopadlo to tak, že byl doporučen odklad. Dcera šla do školy o rok později. V poradně to zhodnotili jako sociální nevyzrálost. Nyní je ve druhé třídě a ve škole nad naše obavy vše pořádku. Vznětlivé a precitlivělé chování má občas stále. Z naší strany se doma změnil přístup k dceři, mnoho matek to neuslyší rádo, ale "přitvrdili" jsme ve výchově. To znamená, nerozmazlovat, neustupovat, vysvětlovat. Fyzické tresty neužíváme. K psychologovi jsme nedošli. Nějaké rysy poruchy chování tam jsou, ale bereme ji jaká je. Stále má tendence nosit jedno a to samé oblečení. Nerada se zapojuje do společných her v kolektivu, nemá příliš empatické chování. Ale kamarády ve škole si našla, je tam spokojená, učí se dobře, za to jsme moc rádi.
Děkuji vám všem za vaše postřehy, zkušenosti a komentáře. Některé si vemu k srdci a pokusím se na nich maximálně zapracovat společně s rodinou. K některým se raději ani vyjadřovat nebudu. Nelze se zde široce rozepisovat, líčit kritické situace do detailu atd. Až se dočkáme vyšetření, snad si vzpomenu a napíšu názor odborníka.