Vzteklé 3leté dítě

@kika_21 do školky včera přišla 2,5 léta holčička,tak je logické,že první den by se tomu dítěti měla věnovat trochu víc,aby si zvyklo.Místo toho se věnovala synovi.Ale ono je těžké někomu něco vysvětlovat,když nezažil mého syna.Každé dítě je jiné.

@heduska82 No tedy.....to máš pěkný zápřah, to si nedovedu představit, moc jsem chtěla děti po sobě, ale zatím se nám nezadařilo, tak koukám, že někdy to může být pěkně náročné, a možná můžu být ráda, že ten věkový rozdíl bude větší.

@misulicka69 Asi bych ceduli ustříhla-snad byste mě za to nekamenovala- třeba mě ty cedule kousaly a dodnes koušou a kašlat do pití by prostě nesměl. Snad se počítá s tím, že ve školce je více dětí, s tím už šla na střední, že bude mít na starost více dětí. Už argumentuju jako můj muž, když si stěžuju na naše děti. Hned řekne-no jo, to je tím, že jich je moc a ještě řekne- ty seš výcvikář. No jo, ale psů. To je spíš na škodu. Třeba bombař si zkrátka tiše a ihned sedne. Když si nesedne, tak by to vybuchlo, tak si prostě IHNED sedne. A teď to chci po dětech. 😉

Závidím některým maminkám tady, jak to mají jednoduché se vztekajícími se dětmi 🙂 Prostě je dají za dveře s tím, že až se uklidní, tak ať přijdou. Hmmm, to se nám nikdy nepoštěstilo 😀 Pokud dítě poslechne, tak nemá ten "správný" amok. Jakmile je ale dítě rozvztekané doruda, neuděláte s ním vůbec ale vůbec nic. Kdybyste se na hlavu stavěli. Nám se osvědčilo v tom největším amoku na nic nereagovat, nic nevysvětlovat, netrestat a prostě počkat, až to přejde, případně se snažit odvést pozornost na něco jiného a pak si až v klidu promluvit. Stejně byl po potrestání schopen to samé udělat za půl hodiny. A že náš kluk měl pěknou výdrž - klidně řval i 3/4 hodiny v kuse... Jediné, co mohu poradit, je předejít případným scénám - takže upozornit předem na průběh akce a její ukončení atd. a samozřejmě být důsledný. Dítě pak lépe snese změnu a amoky se aspoň trochu eliminují. S postupujícím věkem zřídnou a zkrátí se jejich doba. Je to strašně vyčerpávající, ale chce to "pouze" vydržet. Držím palce!

@olivie14 pokud mas hodne deti, je to asi super, ale u nas je to fakt desivy. Neplanovala jsem to a to byl prvni andilek, nez prisel bracha...

U nás bylo dneska záminkou ke vztekání to, že synek nebyl první, kdo po příchodu z mš vstoupil do bytu. Měl možnost, ale prohlížel si dlouze zeď v chodbě (vymalováno před 3 týdny). Chtěl, abych vjela s kočárem zpátky na chodbu, což jsem odmítla. Pak se nabalovaly další věci, např.chtěl čurat, ale "nešly" mu sundat kalhoty, "nevěděl" kde je nočník, tak jsem mu to připomněla, ne na záchodě ho nemohl najít (další rada - na podlaze), ne neviděl ho tam atd. Ačkoliv jsem byla unavená, podařilo se mi se nerozčílit, ani ho fyzicky trestat. Přestože dávno vím, že pár přes zadek všechno jen zhorší, občas podlehnu vábení "rychlého řešení". Než se vyřádil, stihly jsme se s dcerou převléknout a naobědvat... Někdy mi připadá, že získávám syndrom oběti domácího násilí, která hledá po každém výstupu vinu u sebe - ve smyslu, že jsem ho nějak vyprovokovala já 😉

@korin ano, také známe ty stavy nekonečného "všechno špatně" - nejlepší je se pořádně obrnit a pokud možno ignorovat 😉 Děti bývají často vzteklé, když jsou unavené nebo hladové. Zkuste v takové situaci strčit synkovi do pusy nějakou malou sladkost, někdy to pomůže 😉

@heduska82 Děvče tak já to mám takhle doma, přes kopírák a to mám jen jedno!:( Ale průběh stejný a popravdě, taky to čas od času nedávám, na to prostě nervy nemá nikdo. Takže držím nám všem palce aby z toho vyrostli, snad na to hned nenaváže puberta! Jinak já na vzteklost zkusila Sedalia sirup ráno a večer 5 ml, a zdá se mi to lepší. A abych to zvládala i já, hrcnu si taky občas odměrku. Je to homeopatikum, nechemické, neškodlivé, nepředávkuješ to🙂 A je nám všem tak nějak líp.... 😉

@kamila297 Sladkosti raději ne, syn je velmi žravý a nerada bych, aby si spojil - vztekám se, vydupu si sladké (normálně je na příděl).

Fakt je, že muž malému taky dnes nabídl něco dobrého, neboť malý startoval a já už taky. Zabralo to.Fakt je, že sladké si nevydupe, všichni by taky chtěli a ječeli by, že to není fér. Tak to byla výjimka. 🙂

@korin Zkuste ho hned zaměstnat, požádejte o pomoc s kočárkem, chvalte, využijte toho, že je rád důležitý ve svůj prospěch. 😉

@kadarka pravda, sedalii jsem pouzivala v zoufalstvi kolem roku u starsiho, nespal a kdyz mi jednoho dne spadla hlava do jeho talire s obedem, byl cas to zacit nejak resit, prvni kura zabrala, druha uz ani tuk! 🙂

@korin Myslela jsem to spíš jako "rychlý cukr", nikoliv odměnu za zlobení 😉

My máme vnučku, v dubnu jí budu tři roky. Je to miloučké stvoření, teda umí být, ale když se rozbije, to je něco. 🙂 Je to vzteklina a taky tyhle výstupy umí. Vysvětluji, ještě jednou vysvětlím a pak si nevšímám. Většinou jí to brzo přejde. Nezdá se mi to nijak zvláštní, naopak si myslím, že to u každého dítěte dřiv nebo později nastane. Zkouší kam až může. A je na nás, kam si to nastavíme. Na Vánoce byli mladí u prababičky /mojí tchyně/ a ta nám pak zavolala, že malá je paňár, že to s ní budou mít ve školce jednou těžké, v životě taky a takové řeči. Dost se nás to dotklo a babičce jsme doporučili, ať to neřeší, že to není její starost. Můj muž je uražený, vnučku miluje.

@amazonka.k Hlavně to objímání není žádný ujišťování o lásce, ale jiná varianta fyzické převahy..a ještě poněkud podivná, creepy...prostě brrr.