Nezvládám dítě, mám depky. Prožívá někdo to samý?

Ahojky, už nevím jak jinak vyventilovat moje pocity, ale poslení dobou prostě toho našeho prcka nezvládám! Je toho na mě moc a vůbec si nepřipadám jako ta správná maminka co, se v klídku stará o své nádherné miminko a užívá si tu krásnou Mateřskou "dovolenou" . Ze vztekání našeho mlaďase jsem nervní a když brečí a je nevrlej, tak už zkrátka nemůžu a napadají mě černé myšlenky! Začánám mít strašné stavy, kdy si připadám nescholná, hnusná, blbá, nepotřebná! Zkrátka mě chytejí deprese jak fík!
Člověk počítá s tím, že mít dítě je změna života a je na to připravenej, ale když to pak příjde, tak na tu ukrutnou změnu není připravenej nikdo!! Hlavně já ne!
Zkrátka je tu mezi vámi někdo kdo si alespoň někdy připadá tak jako já? A chce si o tom pokecat!
tlapicka
8. črc 2008
kasli:

zkus napsat jak probiha vas normalni tyden. Treba by se tam dal najit nejaky namet na zmenu, ktera by ti ulehcila...

Nebo sis zvykla a nechces nic menit a tady se chces jenom vypovidat?

osobne bych se s takovyma galejema nesmirila ani za nic. |-| ale jsem taky slaboch 😞
kasliautor
9. črc 2008
Tlapičko: popíšu ti náš den, jelikož týden se nádá tak lehco popsat, protože se u nás pořád něco děje 😉
Takže vstáváme tak mezi 6.7 hodkou, pak je jídlo a řádíme v kuchuni zhruba tak do 10 to jde malej spinkat, sice z řevem ale usne a zhruba tak na 1-1,5 hodky pak je obýdek, chvilku ho ten oběd nechám strávit a pak jdeme ven tak mezi 13-14 hodkou a vracíme se tak mezi 17-18, pak má véču a okolo 19 se koupe a okolo 20 jde do hajan 😉 TAkhle vypadá náš klasický den, samozřejmě když jedeme do města nebo na pokec za kamarádkou či na koupaliště nebo výlet, tak tenhle režim bere za své :-p Myslím, že dělám vše pro to aby byl malej zabavenej a aby se pořád něco dělo! A abych mu nekřivdila, tak včera nám ho hlídala mamka, jelkož jsme jeli něco zařídít a když jsme se vrátili tak jsme toho našeho zbojníka ani nemohli poznat! Krásně si hrál, vůbec nezlobil, no zkrátka milionové dítko, asi ho babičce budeme muset půjčovat častěji! Ono to totiž vypadalo, tak že měl strach, že zase někam odjedem a tak byl strááááááááášně hodnej, aby jsme zůstali s ním doma 😃
niega
9. črc 2008
Přidávám se do klubu matek, co jsou totálně down. A mám zrovna takovou depku, že to tu ani nedokážu všechno vychrlit (chtělo se mi napsat horší slovo, ale nakonec jsem našla tohle). Často pochybuju, že jsem to takhle vůbec chtěla, často chci utéct někam moc daleko ode všech, no a pak si řeknu, že bez prcka bych bejt nemohla. Tak chci odejít od manžela, ale nevím, kam bych šla (no aspoň bych živila o krk míň), je tak složitý odstěhovat se ze dne na den s ročním dítětem, má tolik věcí, co potřebuje. Ale jsem teď na 50 % rozhodnutá, že si na měsíc pronajmu byt a nechám manžela v baráku samotnýho. Pak se uvidí...
Kasli: Náš Edík je taky fabrika na křik. Myslela jsem, že se to po roce zlepší, ale nezlepšilo se to. Vezme do ruky hračku, kterou má rád, sedne si na zem a huláká, huláká, huláká... Jsem z toho už na bednu :-p .

Začni psát odpověď...

Odešli