Babička a hlídání. U nás není moc zájem

tak moji rodiče nebydlí daleko od nás a jsou ochotní hlídat 😉 . Já ale zase na nich nechci být závislá, či řešit pocit vděčnosti, nebo toho dokonce zneužívat. A hlavně oni stále chodí do práce a jsou docela časově vytížení. Takže čas od času, když si chceme s manželem udělat nějaký vlastní program, tak si Hedušku na půl dne - občas přes noc berou 🙂 . Hlavně se jí fakt věnují, vymýšlejí jiné aktivity než já. Hedu je na ně hodně zvyklá a čím je starší, tím se navzájem vyžadují 🙂 . Když byla ale malá, tak si jí mamka jen občas (zvlášť v létě, v zimě už tolik ne 😉 ) vzala do kočáru a já si mohla třeba uklidit, nebo se trochu dospat 😅 .

Daleko víc s hlídaním pomáhal manžel, ale zase bylo období, kdy byl několik měsíců služebně pryč, takže jsem s Hedu byla nepřetržitě jen já a musela jsem to prostě nějak zvládnou a přečkat.

Tcháni to jsou kapitola sama pro sebe 😅 . Jsou od nás cca 20km, oba už jsou v důchodu. Hlídání nabízejí každou chvíli, ale jak se říká... skutek utek 😅 . Sama vidim, že Hedu se k nim nehrne. Taky si jí občas berou a tchýně se párkrát za rok přijede podívat, ale to je tak vše. Oni hodně pomáhají švagrové s dětma a mají na starosti babičky, takže se jim vůbec nedivim a sama jsem ráda, že se obejdeme bez jejich pomoci 😉 .

fran - no jo, aspoň nezlenivíme 😉 😀

tak vidím, že ani u nás to není jiné než u hodně z vás ☹ Moje mamka pohlídá ráda, ale musím jí říct. Sama se občas nabídne, ale jelikož ještě chodí do práce a s taťkou mají spoustu dalších aktivit, tak ji využívám jen občas. Ale na léto doufám, že si malou vezmou třeba na víkend na chalupu. Čekáme v červenci druhý mimi, tak by se to hodilo. Jim by to určitě nevadilo, Ela je oba miluje a slovo babi je u nás víc než oblíbené 😀
Ale i u nás proběhlo období slibů, že bude jezdit s kočárem a skutek utek. Ale snažím se být nad věcí, vím, že toho má hodně, ale snaží se.
No, a co se týče tchýně... ☹ Bydlí od nás asi hodinku cesty MHD a přijede tak 1x za 2-3 měsíce a to ji musíme pětkrát pozvat ☹ S kočárkem nebyla nikdy. Ani nikdy malou nevzala ven ☹ Takže návštěvy jsou na nás. Bohužel nemáme auto, takže cesta MHD v tého době, kdy čekáme druhý je víc než dobrodružná. Doma jsem ale vyhlásila, že s velkým břichem už se nikam štrachat nemíním a jestli chce Elu vidět, tak musí k nám. Problém je v tom, že ona má asi nějaký blok a bojí se cestovat přes město a tak přijede jen s manžovým mladším bráchou autem. A dovedete si představit, jak je 23 letý kluk nadšený do návštěv ☹☹ Ze začátku mě to fakt hodně hodně žralo a mrzelo. Pořád jsem jí nabízela, ať přijede a poslouchala, jak nemá čas, atd.. (mmch je v důchodě a celý den bývá doma). Pak mi manža řekl, že se prostě bojí cestovat sama do Brna, ale od ní jsem to nikdy neslyšela. Kdyby to řekla, tak bych to vzala, ale takhle?
Jinak Ela ji má moc ráda, mají spolu bezva vztah. I jako tchýně je bezva, když tam jedem, tak nás nacpe k prasknutí a ještě nám nabalí půlku spíže 😀, ale....
Ostatní vnoučata hlídá, ale oni bydlí hned vedle ní, takže tam je to jednodušší.
Ale co už, u nás hlídá manža a to víc než nadšeně. A bez Ely by nám asi bylo samotným smutno 😀
A jak to bude až se narodí druhý mimi se nechám překvapit, ale žádné zázraky nečekám 😅

Tak Vám všem, co jste na tom podobně přeju hodně sil a nedělejte si vrásky na čele 😎 😉

Ahojky, díky za vaše osobní postřehy..., no uvidíme, zatím s kojením nekončím, ale je fakt, že teď, co už je malé přes rok, je to zase o něco lepší než předtím, takže musíme vydržet 🙂 .

PS: kamoška, která nekojí cca měsíc (kojila 14 měsíců) zatím nepostřehla jakoukoli změnu ohledně únavy 😅

Nečetla jsem všechny příspěvky, ale snad tady nebudu jediná, ale své dítě nedávám hlídat... prostě nemám potřebu, i když zájem babiček by byl a také mi to mamka i tchyně vyčítají... ale já za 1. k nim nemám dlvěru, za 2. nemám potřebu, za 3. Udělali sme si dítě my, tak se o něj postaráme 😀
Říkám si, co kdybych někdy malého dala na hlídání... zvládnou to babičky?? Zkoušela sem nedávno moji mamku a řekla sem ji, at malého přebalí (nikdy se sama k tomu neměla 😀 ) tak ho přebalovala a když ji utekl, tak si oddychla a říká mi, chytni mi ho.. 😀 sem se ji vysmála a říkám - kdybys ho měla hlídat sama, tak ti ho tady nikdo chytat nebude, tak si ho chytni 😀 tak se s ním chvíli "prala" ale stejně ho přebalila tak, že mu ta plína sjela pod kolena 😀 ne prostě, mě tohle stačí, abych jim řekla, že sou neschopné... o tchyni ani nemluvím, ta ani neví, jak v dnešní době plína vypadá, takže s tou to bude jistě podobné... a včera sem se s mamkou byla projít a dala sem ji vest kočárek a ještě ji malý chytl za ruku... sledovala sem nenápadně, co se bude dít... a když malý utekl, tak mamka nebyla schopna ovládat kočár a ještě sledovat malého, kam utíká a natož se k němu ještě rozběhnout... Já zastávám ten názor, že raději budu hnusná, strhaná, unavená, ale budu mít zdravé a živé dítě, než, když bych si chtěla odpočinout, zajít někam pařit... dala dítě hlídat a přišlo mi domů zmrzačené (v horším případě by nedošlo vůbec). Možná to zní hnusně, jako bych čekala, že mu jedna z jeho babiček ublíží, ale jim prostě nevěřím a asi věřit nebudu... starší lidé už nemají tolik elánu,aby stihli rychle zareagovat před nebezpečím, neumějí tolik předvídat jako matka... prostě si myslím, že babičky a dědečci by už si měli užívat důchodu, pohody, klidu a s vnoučaty se radovat v naší blízkosti, a starosti s dětmi přenechat nám, co sme si je udělali 😉 Ale tím také nechci říct, že si někdy někam nezajdu... to ano, zajdu, ale když malého hlídá jeho tatínek, jemu věřím na 100% a vím, že se na něj mohu spolehnout... i když malý je maminkáč a u tatínka ho to nebaví a když jde maminka pá, tak malý pláče a chce jít za mnou... ale to je také tím, že přítel nebývá moc doma, většinu času tráví v práci, domů chodí navečer, takže si malýho moc neužije... dávám jim prostor, aby si na sebe více zvykali, protože když sem doma já, tak malý za tatínkem moc nechce... takže když jdu pryč, sem ráda, že jsou spolu a hrají si, malý je rád.... 🙂

Dcerka má 15m a na hlídání ještě nebyla u nikoho (krom manžela samozřejmě)...
Manžel rodiče už nemá,takže tam hlídat nemá kdo a moji rodiče chodí do práce, taťka dělá na směny a mamka od 8 do 16:30, než přijede domů je půl 6 a to my stejně akorát koupeme,večeříme a jde se spát. Na návštěvy k nim chodím 1x týdně většinou o víkendu, to si s malou uděláme procházku 🙂 Zatím nemám potřebu ji někomu dávat na hlídání,s manželem nikam sami nechodíme (kino,divadlo,atd...),takže vlastně ani hlídání nepotřebujem... Ale až bude Adélka starší tak jí rodičům občas dám na víkend na chatu, to zas nemám strach že by se nedokázali postarat.Ale až tak příští rok,až bude trošku větší a samostatnější.

Revutela - také zatím nemám potřebu nechávat hlídat.... Určitě až bude starší, ale nyní ne. Některé babičky jsou schopné se postarat, což závidím, ale u nás to tak není... Tchýně si nikdy neschová věci, které jsou pro dítko nebezpečné, různé léky, zapalovače, cigarety, spreje atd. se u nich válí po stole, malá k nim hned samozřejmě běží a ona na ní ještě napřahovala, že jí pleskne přes zadeček 😲 Ještě, že jsem tam stála u dveří a viděla to. To bylo malé asi 9 měsíců. A neuklidí si to, ikdyž jsem jí to říkala já i manžel asi 80x, ale ona prý ví nejlíp co dělá. Když měla malá 2 měsíce tak jí chtěla krmit piškotama a šťávou. Jednou jsem s ní byla venku, to ještě malá jezdila v kočárku a strčila kočárek do silně frekventované silnice v zatáčce kde není absolutně nic vidět a hádala se se mnou, že tam viděla, to nevím co... A to jinak chodila ven s kočárkem sama, takže od té doby nic. Samozřejmě se skoro pořád ptávala kdy bude hlídat... má smůlu. Jinak spolu vycházíme dobře, ale co se týká výchovy nic moc. Manžela vychovála do 9. měsíců a pak ho dala babičce a pak mazal od roka do jesliček, protože by prý přišla o místo. Naše mamča je to samé, při poslední návštěvě půjčila malé zapalovač na hraní... Když byl malé 1. měsíc vyrazili v mrazu na vycházkua vrátili mi jí asi za 3 hodiny s prochladlýma ručičkama. Mobil mi nebrali... Doma jsem šílela. Uf. Náš drobeček je neposeda a pořád někde běhá a leze a chytit je někdy náročné i pro mě, moje mamča ani taťka jí prostě nestačí takže se nedá nic dělat.. Někdy bych si ráda odpočinula, ale to se raději přemůžu 😀 Teď už je naše holčička starší, ale stejně to ještě není ono... Ještě vyčkávám až bude malá víc samostatná.

my jsme rádi, když nám pohlídají a taky ji tam dáváme, kdykoliv se nám chce. Prospívá to všem, babička si konečně užije, protože na své děti neměla čas, děda je z malý hotovej a ona je na vesnici úplně happy. Poprvé byla na hlídání na týden v 7 měsících 😉 Já furt říkám, že jedno nám ještě pohlídají, až budeme mít dvě, tak už to bude těžší. A taky mám v Praze chůvu, abchom si mohli občas zajít do kina nebo na večeři.

Tak to my taky neznáme hlídání, babička je v Praze, ledatak malýho jí tam dovézt, no ale to je cesta docela dlouhá a druhá babi je v Brně, takže taky prd a ořech 😉

tak nám nikdo nehlídá, jelikož jsou všichni daleko, ale zase dceru hlídala i moje mamina i tchánovci a super. Ovšem pokud bych jim dopředu řekla a oni mohli přijet tak pohlídají.Nikdy jsem s nimi neměla problém. Mamika si bere vnoučata i na dovolenou.. 😉 Míšu hlídala jednou celý den babička-tchýně a dobré zvládli to bravurně, jen nehlídací Nikolka velká 8roků si sedřela obličej na stavbě- telátko moje.
Letos pojedu prdelínek s našima na týden na dovolenou... se těším jak si od dětiček odpočinu. a nemyslím si, že je to špatné. děti jsme si sice s MM udělali my dva a taky se o ně řádné staráme, ale proč si taky neodpočinout... 😝
Já tedy to vidím jako plus, hlídací babička nejlepší babička...a všem tiše závidím babičky za bukem. 😀

Tak my mame jednu hlidaci babicku, druha je o berlich, takze tam hlidani nehrozi, nicmene starsi ditko tam pravidelne spava od 2 let, bydli asi 5 km od nas a dokaze tam byt klidne cely tyden. Hrozne je tam spokojenej a nasi si to taky patricne uzivaji, mala tam jeste nespala, ale normalne ji tam taky davam, treba klidne na cely den. Rozhodne nemam strach, ze by to moje mamka nezvladla, vidim jak je rada, ze se tam decka tesi a ja si na chvili aspon odpocinu. Myslim, ze i pro dite je lespi, ze je i s nekym jinym a ne porad jen s mamou a tatou.

Ahoj holky. Bohužel u nás babičky a dědeček taky nefungují. Moje mamka bydlí od nás 15minut pěšky a malého nevozila ještě ani jednou ☹ Bere si ho akorát můj taťka a to tak jednou až dvakrát v týdnu. Přítelovi rodiče nemají zájem taky žádnej. Když k nim přijedeme, malého se nikdo ani nedotkne, natož aby ho třeba pochoval ☹ Moc mě mrzí tenhle nezájem, když na to pomyslím, hned to obulím. Ne kvůli sobě, ale kvůli malému, vždyť on jim nic neudělal a zaslouží si mít babičku a dědečka. Navíc je pro všechny prvním vnoučkem, tak jsem čekala asi trošku něco jiného...naivka asi ☹

Permonik7 Nejsi naivka jen se u vás asi naskytla blbá konstalace hvězd. Já jsem na tom s babičkama taky na štíru. Moje máma bydlí 90 km a je vážně nemocná sama je ráda, že je ráda. A tchýně bydlí vedle asi 50 m a s kočárem nebyla nikdy a když už malá chodí tak s ní venku taky nebyla. Nakrámovaná je u nás téměř deně, ale že by si s malou chvilku hrála to jsem si taky nevšimla. Jediný co ji omlouvá, že to hlásila dopředu. Když jsme se brali prohlásila"Já nejsem babička hlídací, se mnou nepočítejte." Blbý, musím si poradit sama a je to taky jeden z důvodů proč budemem mít jen jedno dítě.

aureliaaa: to je taky na pytel, že? My bychom chtěli ještě jedno, ale uvidíme, jaká bude situace. S tím hraním je to u nás stejný. Tchýně furt chce, abych k nim s malým jezdila ( cca 15 km), ale když přijedeme, ani si ho nepochová, tak nevím, proč to tak chce. Jediný po čem touží, je chodit po dědině s kočárkem, aby ji všichni viděli. Když s ním šla minule ( poprvě a zatím naposled), ani jednou se do toho kočáru nepodívala. Kdybych nešla s ní, tak má malej celou cestu čepici až na nose, jednu ruku bez rukavice...no comment. Chjo... ☹ Mrzí mě to kvůli malému, to je všechno. Co už, taky si musím nějak poradit sama. Ale my jsme holky šikovny a nějak to zvládnem, že jo 😎

Ahoj,
u nas funguji pouze rodice manzela a to tak jednou za ctvrt roku, kdyz jim prdolu dovezeme na vikend.
Moje mati hlidakla behem 3 let jednou - 2 dy. No a muj otec se ukazkove venuje vnouceti sve druhe manzelky. Byva u nich kazdy vikend, ma tam svoje hracky a muj mileny taticek se mu plne venuje...Vlastni vnouce vidi jednou za pul roku na hodinu, kdyz prijedeme na rychlou navstevu. Dost se mnou hnulo, kdyz zacal oslovovat naseho Kubu jmenem toho nevlastniho vnoucka - to uz bylo na tehuli trochu moc 😠

ahoj holky, to máte některé teda blbý, když vám babičky a dědečkové dítka nepohlídají nebo jim v tomto ohledu nedůvěřujete. Je to vlastně smutné, takovéhle rodinné vztahy ☹
já si nemůžu stěžovat, jsme velká rodina a dítě na hlídání dám klidně jak prarodičům, tak i mým sourozencům. Teda přes den, tak na 2-3 hodiny. na noc bych ji dala až bude chtít, nejdřív tak ve 2 letech, možná dýl.
jo, a manžovi ji klidně svěřím i na dýl 😀

Kefin. Tak trochu závidím těm co mají alespoň jednu funkční babičku. Dost mi pomáhá švagrová a moje obě sestry s hadříkama, hračkama a tak podobně. Teď to mám takový hustší. Musím na zákrok na 5 dni do nemocnice a malá taky ještě u nikoho přes noc nebyla. Sestra mi nabídla že mi ji dva dny pohlídá, ale víc nemůže. Tak bude 3 dny v nemocnici se mnou. Jak se vzbudím z narkozy tak mi ji přivezou a budu se strarat. Kdyby se i tchýně rozhodla, že by mi hlídání nabídla což nepředpokládám, tak by jsem ji k ní stejně nedala, bylo by to o strach a asi bych hrůzou nespala. Ještě že to v těch špitálech jde takhle zařídit. Celou dobu se mnou být nemůže na ORL nemají dětskou sestru tak by mi ji po dobu operace neměl kdo pohlídat. Ach jo.

Taky si musím povzdechnout, když čtu že některé maminky hlídání nepotřebujou. Když si vzpomenu co musím oběhnout doktorů a tahat dítě s sebou, aby pochytalo všechny bacily se mi nechce. Asi jste všichni tak zdraví, že toto neznáte a buďte za to šťastní. Já taky s manželem nikam nechodím a nikdy jsem na to ani nebyla, my jsme rádi spolu jestli doma nebo někde to je jedno, ale jsme spolu tudíž i s naší malou. To není důvod proč bych potřebovala hlídat. Ale teď mám napsaný 2x týdně rehabilitace a nevím jak se s tím poprat. Už jsem přemýšlela, že to zruším a holt se rehabilitovat nebudu. Nebo zubař co chvíle. Copak maminky nechodí k zubaři nebo gynekologovi nebo jiným lékařům? (já k tomu přdám ještě ortopeda, alergologa, očaře a přidružené sono RTG a podobný)

aureliaaa a to si predstav, ze bys mela 3 male deti.

aureliaaa: A proč ty tři dny nehlídá manžel?

Já teda taky byla v nemocnici kdyz mel malej asi rok a půl a normálně hlídal manžel, já si teda nedovedu představit, že by byl se mnou ve špitále. A věřím, že i kamarádky by se určitě nabídly, že by pohlídaly, když to není tak dlouhá doba, ale každý to máme jinak, a asi to u vás tak nejde.

Z více důvodů. První tři dny paragrafu nejsou placený. Dovolenou nedostane a já bych bez ní tak dlouho sama nevydržela. Je to pro nás nejschůdnější řešení. Taky mi nabídli, že může být na dětským, ale to by zase nezvládla ona.

A tři děti si bez babiček vůbec nedovedu představit. Já jsem ze tří dětí a u babičky jsme bývali docela často a velice rádi. Naše babička a děda byli super a pro vnoučata žili.

Možná je u nás něco blbě a mohla bych to řešit i jinak, ale co tak nějak rozum beru naučila jsem se řešit věci sama a pokud možno se spolíhat jen sama na sebe a nejlíp neobtěžovat nikoho. Prostě nebýt nikomu nijak moc vděčná. Vím, že spousta lidí pomůže naprosto nezištně a rádi, ale je taky dost těch, kteří pak za pomoc vyžadují vděk až za hrob. S tím jsem se nejednou setkala a chci se tomu vyhnout. U nás v rodině si pomáháme rádi a s chutí u nás to funguje, ale u manželovy rodiny už míň, nebo jak u koho.

aureliaaa: Hm, a nebojíš se, že pro tvou dceru bude pobyt v nemocnici traumatický, i když tam bude "jen" na třídenní návštěvě? Jak se o ní budeš starat, když budeš mít po operaci? Tam bude spát s tebou na pokoji? Neber to jako rýpání, ale fakt mě zajímá, jak to chodí v takových případech. Nevíš, zda jde mít dítě v nemocnici ve všech nemocnicích? Jak to funguje? No každopádně je to vaše rozhodnutí a asi pro vás nejlepší.

Kdybych byla já na tvém místě, tak bych poslala manžela na paragraf, i když je neplacený. Neumím si představit, že by bylo dítě tři dny zavřené v jednom pokoji.

Taky bych byla radši aby byla doma s manželem, ale máme strach o práci. Tak radši aby nechyběl. Jak je to v různých nemocnicích nevím, ale mě to nabídli sami, že není problém aby se mnou byla jen si musím zajistit hlídání na tu dobu operace. Už jsem na tom zákroku byla 5x a vím, že chvíli budu jako praštěná pytlem, ale pak se rychle zbrchám a budu dobrá. Myslím, že to ty v podstatě dvy dny (ten třetí jdeme domů) zvládne je sice dost živá, ale jde ji zabavit a v klidu si hrát. Na ORL jsou na děti zvyklí jelikož tam jich bývá hodně na mandle. Tak budeme pobíhat po chodbách a když tak vyběhneme ven nebo na balkon. Aspoň v nemocnici nezlenivím. Vždycky jsem si tam chodila odpočinout, tak si holt tentokrát neodpočinu. Aďa je moje beruška snad zvládneme bez sebe ty dva dny co bude u tety.

aureliaaa: Aha, tak to ti přeju, abyste to zvládly co nejlíp. 😉