• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Budeme žít s mužem odděleně. Jak na to zareaguje dítě?

22. března 2011 
Ahoj, bohužel jsme s manželem došli k závěru, že bude lepší, když zkusíme žít odděleně. Je to vůle nás obou, vztah máme jinak moc dobrý, není problém se domluvit prakticky na všem. Zajímá mě vaše zkušenost. Máme skoro tříleté dítě, které je fixováno na mě. S nikým jiným neusne (sama doufám, že se to časem změní). Manžel sám ví, jak to je a proto nebude trvat na tom, aby dítě u něj spalo. Jinak mají hezký vztah, manžel se dokáže postarat. Chtěla bych se zeptat, jak jste si zařídili domácnosti při stejné situaci, jak na to reagovaly děti (dítě), co fungovalo a co ne, atd... Proste vaše zkušenost po oddělení. Zajímá mě hlavně vše, co týká dítěte (toho se bojím nejvíc...).
21. únor 2011 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak čekám také nějaké reakce a bohužel nic :frowning2: Jsme na tom úplně stejně, manžel se také bude stěhovat, synovi bude v červnu 5 let a z toho mám největší hrůzu. Snažím se s ním o tom mluvit a udělat z toho pozitivum, ale nevím jaká bude skutečnost až opravdu odejde. Do toho čekáme 2. mimčo a za měsíc rodím. Jsem už s nervama v koncích :frowning2:
23. únor 2011 v 09:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, nemůžu poradit, protože to neznám, tuhle situaci, můžu vám jenom říct že vám přeju aby to nejrychleji dopadlo co nejlíp....
23. únor 2011 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak je pryč. Není to jednoduché, snažím se zaměstnat hlavu jinak. Dceři jsme řekli, že bude tatínek bydlet jinde (asi před pěti dny - prý se to nemá říkat moc dlouho dopředu) a zítra ji vezmeme do tatínkova bytu. Poté zajdeme všichni na večeři, aby viděla, že je vše v pořádku. A v neděli, když to půjde, bych chtěla, aby si doma vybrala pár hraček, které si bude nechávat u tatínka.

Olicek, proč jdete od sebe, když čekáte miminko? Jaký máte vztah?
25. únor 2011 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás je asi problém někde jinde. Manžel si našel milenku a prý s ní žít nechce, ale bude lepší, když budeme žít každý sám. Nechci dělat kvůli malému scény, ale jsem z toho úplně mimo.
Jak daleko od vás se odstěhoval?
25. únor 2011 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek ahoj prepac ze sa sem miesam...ale je mi to luto osobne ta obdivujem ja by som takeho chlapa asi zabila...a neda sa s nim nejako dohodnut preboha ved cakas jeho dieta....a nemoze to byt len zo soku ze budete mat druhe babo?nerobil tak blbosti aj pred prvym porodom?
4. bře 2011 v 08:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, pokud se chceš přidat k nám, písni mi do IP máme založenou diskuzi Maminky samoživitelky a jejich dětičky.... a tam všechno okolo toho probíráme...je tam ale hodně osobních věcí a proto je vstup pouze pro členky ve stejné situaci...:slight_smile:. Dozvíš se tam určitě dost (je nás 19 maminek zatím)...Tak hodně síly a pokud budeš chtít, písni :wink:
4. bře 2011 v 08:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
michelleuk: Ahoj, nic se neděje. Jsem ráda za každý názor. Právě, že jsme si přesně tímhle prošli i při prvním synovi. 1. mimi jsme chtěli, vyšlo to hned na 1. pokus a on byl moooc šťastnej, pak jsem ve 13. týdnu potratila. Chvíli byl v pohodě, ale jak jsme se začali snažit znovu, tak už začal být jinej. Já to v tu dobu nějak nespozorovala, ale když jsem to pak brala zpětně, tak to začalo přesně v tu dobu. Já potom opět otěhotněla, ale nijak velkou radost jsem od něj necítila. Při prvním synovi jsme krizi překonali a myslela jsem, že už mě nemůže nic takovýho potkat.
Pak jsme začali přemýšlet o 2. miminku. Dlouho nám to nešlo, pak jsem zapadla a opět potratila :frowning2: , no a teď jsme tam, kde tenkrát. Já už, ale nemůžu.
4. bře 2011 v 17:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek ahoj no po tom co som si precitala to nepochopim,preco sa vlastne tak chova?po tom vsetkom co si zazila?moja jedna kamaratka mala dobre prislovie ,,dieta vas bid spoji alebo rozdeli,,....mne sa stalo nieco podobne s mojim terajsim priatelom ked sme boli spolu asi 6 mes vysli my dva pozityvne testy,bol rad aj ked sme boli spolu kratko :slight_smile: objrdnala som sa k doktorovy ale kym prisiel den prvej navstevy zacala som krvacat tak sme isly na pohotovost tam my robili testy s mocu ze tehotna niesom?ok tak som isla domou to uz bola noc priatel isiel do roboty na 6 a mna zrazu zacalo bolet brucho a zacala som velmi silno krvacat az isly zo mna kusy zrazenej krvy,no ale kedze v nemocnici povedali ze niesom tak som si myslela ze je to tak.....do teraz vlastne neviem ze ci som bola alebo nie :frowning2: no ale k veci nas tato vec spojila rozhodli sme sa ze aj ked sme kratko spolu aj tak chceme babo a o rok na to som sa dozvedela ze som v tom :slight_smile:bola som 15+6 ked som sa o tom dozvedela kedze som mala problem s menzesom hadam od puberty tak mi nebolo cudne ze ho 3 mes nema :rolling_eyes: no a teraz je tomu 7 mes co mame malu,a sme spolu stale,aj ked sa ideme zozrat niekedy zaziva aj ked mi v nervoch nada ze som blba leniva,aj ked spolu malo sexujeme....najradsej by som ho kopla do riti noekedy ale ked ho vidim s malo ako sa s nou hra ako ho ma ona rada,neda mi to uz len preto ze ja som otca nikdy nepoznala :slight_smile: prepac za roman ale podla mna by si mala vsetko pre to spravit aby si udrzala otca pri detoch manzelska poradna psichiater sexulog to je jedno deti potrebuju otca...ja to viem ja som ho nemala...ak ti mooj roman k niecomu pomohol budem rada :slight_smile: pa
15. bře 2011 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, právě proto, že já jsem vlastního otce taky nepoznala. Měla jsem sice tátu, který mě vychovával a měl rád, ale bylo to hodně znát. Naši se pořád hádali a při každé jejich hádce mi to dávali najevo :frowning2: .
Mám v hlavě takový zmatek, mám ho pořád moc ráda, ale přitom ho nanávidím. On se mi už i omluvil, lituje toho co udělal, ale koupil si už byt a na dnešek spal tam. Ráno sice přišel, odvedl malého do školky.
V noci mi ještě volal, brečel, ale sám řekl, že to nemá cenu, protože to prý má v sobě a ví, že ty jeho krasavice potřebuje k životu a za chvíli se to bude opakovat znovu. Já nevím, je snad úchyl? Říkala jsem mu, že to není normální, ať si někam zajde, ale o tom nechce ani slyšet. Kdybych aspoň věděla, že pro to něco dělá, ale nemůžu žít s tím, že se pořád o svého manžela dělím s nějakou třetí :frowning2:
Naše děti miluje a vím, že se o ně bude starat dál, ale nebude s náma doma :frowning2:
16. bře 2011 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek ahoj ale ved to je dobra sprava ze ho to trapi a zalezi mu na tebe,keby ta mal uplne na haku tak by to ani neriesil,povedz mu ze su to jeho deti ze ho nepotrbujes len ty ale hlavne oni,vcera sme sa rospravali s mojim hlavne o tom ze nechce sexovat neni to o tom zeby mal inu ale roby 6 dni v tyzdni zijeme od vyplaty do vyplaty a on nemoze a ja som na prasky :angry: podla mna ma len paniku s druheho dietata,ja by som sa nevzdala uz len ta predstava kvoli detom ved ty tiez ake to je povedz mu ze ty si to zazila,a ze ty nechces aby tvoje deti boli tiez bez otca :angry:
16. bře 2011 v 10:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek co zkusit manželskou poradnu?
17. bře 2011 v 09:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
mkr: Já bych něco takového zkusila, právě jsem mu to navrhovala, ne sice poradnu, ale nevím třeba psychologa nebo sexuologa, nevím kam se s takovýma věcma chodí. Ale o tom nechce ani slyšet, prý co by asi udělali, dali mu prášky? Dostat ho někam není lehké :frowning2:
Na dnešní noc u něj spal i syn, sice v bytě ještě vůbec nic nemá, spí na karimatkách, ale syn se k němu tak těšil, že jsem mu to nemohla zakázat (prý budou spát jako vojáci), ale probrečela jsem celou noc.
17. bře 2011 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek u nás se málem stalo něco podobného, takže vím čím si procházíš a docela tě obdivuju, že to ustojíš, u nás to nakonec dobře dopadlo, hodně věcí jsme si vyříkali a tím se to zlepšilo :slight_smile: když už jsem souhlasila, že půjdem od sebe, tak si sám uvědomil o co vše by přišel a vlastně pro nic za nic, v poradně by vám měli poradit a jsou nestranný, každej tu situaci vidíte po svém a oni by mu mohli otevřít oči :slight_smile: žádné léky by mu nedali
17. bře 2011 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
17. bře 2011 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
To mi říká každý, že mě obdivuje, ale co mi jiného zbývá? Si říkám, že kdybych nebyla těhotná, tak se někde válím pod stolem, protože bych si mohla dát aspoň panáka nebo nějaký prášek na uklidnění. A to já normálně nepiju.
Takhle si nelajznu nic. Už takhle mám výčitky, že tím ubližuju mimískovi :frowning2:
Ta poradna má hezky udělané stránky, škoda, že je to tak daleko. Potřebovala bych něco v okolí Mostecka.
17. bře 2011 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek poblíž něco mít budete, to bylo jen pro představu, mužskej mi to taky ohlásil, když už jsme čekali druhé, je to to nejhorší období, kdy tohle partner může udělat, třeba tvůj manžel potřebuje chvilku čas a pak si to uvědomí a co vše přichází, ono jim někdy v tý hlavě přeskočí, jako to bylo u nás, myslí si, jak jim ten život utíká, jak pro sebe nic nedělají, že se věnují jen rodině a při tom, ta ženská to má mnohem těžší
18. bře 2011 v 09:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jé, tak to bude ta, o které mi říkal tchán. Je z toho taky hodně špatný, ale manžu tam nedostanu :frowning2: . Nechávám to asi zatím být, třeba čas ukáže, jestli bude lepší žít odděleně nebo spolu.
18. bře 2011 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek nezlob se za můj názor, ale je to nedospělej smrad. Víc k tomu nelze dodat, promiň.
19. bře 2011 v 10:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
:frowning2: já vím. Jen by mě zajímalo, jestli tyhle typy někdy dospějou :unamused:
19. bře 2011 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek Dospějou, jenomže tyhle typy bohužel k tomu vývoji potřebují osudovou citovou ránu, aby se jim rozsvítilo, bohužel to probuzení často bývá v době, kdy zjistí, že už jsi na jiné vlně a nedej bože s jiným mužem, pak by vše vraceli zpět, ale už bývá pozdě - pro tebe možná lepší, ale ty utrápené noci a zklamané děti k tomu bohužel patří taky. Buď silná, máš pro koho žít, tak se raduj, že máš to štěstí, že je tvá rodina zdravá a nech tomu volný průběh, ovšem raději se připrav na variantu, kterou ti zde uvádím, zklamání pak bude minimální a v lepším případě budeš mile překvapená.;)
21. bře 2011 ve 23:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
kutcher: :unamused: Díky. Už bych to chtěla mít za sebou, aspoň tohle nejhorší období. Když si vzpomenu, že bych měla během týdne porodit a pak přijít domů a být tu ''sama''. :frowning2:
22. bře 2011 v 17:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olicek nevím, jak se cítíš, ale jako žena a matka tvůj smutek, bezmoc a strach chápu, no doufejme, že u toho tvýho troubelína bude ten citový spouštěč narození miminka, ale nevím, jak říkám, vždy lepší počítat s tím horším, jen teda nutno dodat, že život je i tak krásnej a pokud se to nepovede, určitě najdeš fajn "muže" a ne "chlapce" a ty si s odstupem času řekneš: "proboha, jak jsem mohla být smutná kvůli tomuhle hlupákoj." Buď šťastná, miluj své děti a vše zvládnete - však pozitivní myšlení je půl vítězství. A i když se mi to hrozně dobře radí, věř tomu, že se dají zvládnou i horší situace a už bude jen líp - teď už jen mysli na tvé mimi a přeji, ať vše dobře dopadne!
22. bře 2011 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek