Budoucnost s partnerem. Přeháním?

Zdravím holky,
potřebovala bych poradit, znát jiné názory. Jsme s partnerem chvíli, rok a půl, je z jiného města, ale tráví většinu času u mě. Jen nějaké dny odjíždí k rodičům, je to asi 100 km kvůli svým tréninkům-sportuje. Je to jeho koníček. Takže tam přespí pár dní a zase přijede. Jsem s tím teď v pohodě. Já mám děti, on ne, tedy tato otázka padla. Plánujeme sestěhování a později jsme mluvili o mimču. Ví, že s předešlým partnerem jsme se rozešli i z důvodu, že jsem byla na všechno sama, tím pádem mám z toho strach. No… včera jsme se bavili do budoucna a on mi naznačil, že by chtěl pořád dojíždět kvůli sportování k těm rodičům, pár dní tam zůstat a přijet, že mu to příjde ok, i když bysme měli rodinu… já to tak nevnímám. Nechci být zase sama s mimčem, navrhla jsem mu tedy, že ten sport může dělat tady v okolí, ale že bych byla ráda kdyby na noc pak byl už doma a on se netvářil, přitom sám říkal dřív, že tam (v bydliště rodičů) to později pustí a zkusí najít něco tady. Co mě dostalo byla věta: nechci být týden zavřenej…To mě mrzelo hodne protože, nikdo tohle panebože neříká, koníčky, prostě čas jen pro sebe je za mě ok.. i například jednou za 14 dni někam teda vyjet, dat si oraz, ale pak třeba i já… taky nechci být zavřená že.. takže to mi přišlo trochu sobecké a myslím hlavně, ze pořad by mel být čas na to trávit čas hlavně společně jako rodina… je to budoucnost a rozhodně se do ničeho nechci bezhlavě hnát, právě proto nad tím přemýšlím. Děkuji za názory i přečtení🙂