Byla jsem nevěrná, manžel mi dělá doma peklo
Bohužel jsem byla já, která neudržela vášně pod kontrolou a delší dobu jsem manžela podváděla. Bylo to v době naší krize. Pak jsem ale otěhotněla a musela jsem začít řešit, že se nemůžu jenom tak rozvést. Za záchranu manželství jsem tedy začala bojovat, pokořovala jsem se, bála jsem se manželovi odporovat, ale nebylo to ideální. Při každém konfliktu mi dost ostře připomínal, co jsem provedla a že nemám právo se vztekat, když jsem to já, kdo všechno pokazil. Nebál se mi už dost vážně říct, že mnou pohrdá. Je to už rok, co jsem se mu přiznala a nikam to doteď nevedlo. Často pláču až do záchvatu úzkosti, chci utéct, vzdát to, protože necítím, že to k něčemu vede, ale musím, musím to všechno vydržet, protože mám chlapečka, který potřebuje tátu.
Myslím i na sebevraždu, ale pak uvidím malého a je mi jasné, že by beze mě trpěl. Manžel se o něj téměř nestará. Nezná svého chlapečka. Netuší, co potřebuje. Stará se jenom o sebe.Ublížila bych tedy jenom tomu dítěti.
Mám vůbec ještě právo říkat si ve vztahu, co bych si přála? Mám právo i já být uražená a zhrzená jeho chováním? Nebo prostě já jsem to pokazila, tak musím držet hubu a krok?
Stručné shrnutí
- Po přiznání nevěry může pár získat podporu v manželské poradně nebo u psychologa; v diskuzi se uvádělo, že jedno manželské páru docházelo do poradny skoro rok a jiní využívali pravidelná setkání s přáteli, kteří absolvovali cvičení poradců v manželství jednou za 14 dní.
- Otázky paternitě a právní jistoty lze řešit testem otcovství; v diskuzi manžel nechal po odhalení udělat test otcovství a výsledkem bylo potvrzení biologického otce.
- Finanční závislost a péče o malé dítě jsou častou překážkou pro odchod; v diskuzi příspěvky zmiňovaly, že mateřská je malá, úspory rychle dojdou a že děti obvykle za rok–dva nastupují do jeslí či školky, což účastnice doporučovaly plánovat při zvažování práce a odchodu.
Nejčastější otázky
Q: Jak obnovit důvěru ve vztahu po přiznání nevěry?
A: V diskuzi byly doporučovány manželská poradna a psycholog; jeden případ uváděl docházení do manželské poradny skoro rok, další účastnice doporučovaly psát dopisy, sepsat klady a zápory a nastavit jasná pravidla („čára za minulostí“), přičemž byla zmíněna i možnost navštěvovat párovou terapii u poradců v manželství jednou za 14 dní.
Q: Může test otcovství pomoci vyřešit rodinné napětí?
A: V diskuzi se uvádělo, že test otcovství bývá použit jako způsob ověření biologického otce; příspěvek popisoval, že manžel „zaplatil si test otcovství“ a měl tak „černé na bílém“ potvrzení.
Q: Může návštěva psychologa poškodit šance u soudu o svěření dítěte?
A: V diskuzi panovaly obavy, že zmínky o terapii by mohl protistrana zneužít u soudu; zároveň byla doporučována odborná pomoc (psycholog, manželská poradna) a byla zmíněna alternativa – kineziolog – s tvrzením, že „kineziolog není lékař a nevedou se o té návštěvě záznamy“ (toto tvrzení z diskuze není právně ověřené a vyžaduje konzultaci s právníkem).
Q: Co dělat, když partner vyhrožuje, že si nechá dítě?
A: V diskuzi několik účastnic uvedlo, že výhrůžky typu „s dítětem neodejdeš“ nebývají naplněny, jiným doporučením bylo vyhledat právní konzultaci a ověřit paternitu testem otcovství; také se v diskusi objevilo doporučení nezůstávat v nenaplněném vztahu „jen kvůli dítěti“.
Q: Jak řešit finanční závislost matky na partnerovi po odhalení nevěry?
A: V diskuzi bylo opakovaně zmíněno, že „mateřská je malá“ a „úspory brzy dojdou“, a doporučovalo se plánovat pracovní návrat až po umístění dítěte do jeslí či školky (v diskuzi uváděno „za rok, dva“), případně hledat podporu u rodiny či přátel.
Q: Jakou roli hraje čas v procesu odpuštění po nevěře?
A: V diskuzi opakovaně zaznívalo, že proces smíření zabere měsíce až roky; několik příspěvků varovalo, že „někteří muži si pamatují křivdy i 20 let“ a že obnova důvěry vyžaduje čas, komunikaci a často opakovanou práci v poradně.
Závěry z diskuze
Shoda
- Komunikace a vyhledání odborné pomoci (manželská poradna, psycholog) jsou v diskuzi doporučovány jako primární kroky k vyřešení následků nevěry.
- Sebevražda není řešení; účastnice opakovaně naléhaly, že dítě potřebuje matku a že je nutné vyhledat pomoc.
- Paternita se v diskuzi řešila testem otcovství jako konkrétním nástrojem k právní i psychologické jistotě.
Sporné názory
- Zůstat spolu kvůli dítěti versus odejít a hledat nový začátek; diskuze nabízela obě možnosti jako možné cesty v závislosti na ochotě partnera pracovat na vztahu.
- Přiznání nevěry versus „zatloukat“ (nezveřejňovat); některé příspěvky radily přiznat a hledat řešení, jiné vyjadřovaly názor, že by se mělo mlčet — obě možnosti byly v diskuzi prezentovány.
- Návštěva psychologa/poradny versus obavy ze záznamů; v diskuzi byla doporučení i obavy, včetně návrhu na kineziologa jako alternativu (toto tvrzení nebylo ověřeno).
Otevřené otázky
- Jak dlouho reálně trvá, než partner přestane nevěru připomínat a obnoví důvěru?
- Jaká kombinace terapií (manželská poradna, psycholog, jiné metody) je nejúčinnější pro obnovení partnerského vztahu po dlouhodobé nevěře?
- Jak prakticky zajistit finanční nezávislost matky s malým dítětem v prostředí, kde je momentálně závislá na partnerovi?
Zmíněné značky a firmy
Modrý koník, ICQ
Zmíněné produkty a metody
test otcovství, manželská poradna, psycholog, manželská terapie, kineziolog, kineziologie, cvičení poradců v manželství (setkávání jednou za 14 dní), mateřská, potrat, umělé oplodnění (IVF), ICQ
Místa a osoby
Ondrášek, dr Uzel
ještě jednu poznámku, kterou mám i prověřenou okolím. většinou snáze nevěru odpustí nebo tolerují ti, co si sami sebou nejsou jistí, že by to třeba neudělali taky a připouští, že se to stane v budoucnu i jim a dělají si tak alibi.
@dociska mrzí mě čím musíš procházet. Věřím, že to je hrozná situace a zvlášt, když jsi v ní ještě s Ondráškem.
At tě vedlo k nevěře cokoliv tyhle situace se prostě stávájí a pokud se o tom partner dozví, tak ho to vždy velmi raní.
Ale také jsi to neudělala jen proto, že si by jsi se doma nudila. Měla jsi k tomu své důvody, ikdyž to asi pro tvého manžela nebude omluvou.
Zažila jsem si něco podobného jen jsme v té situaci neměli naši Sarinku, ale jen syna z mého prvního manželství.
Neklapalo nám to delší dobu. Partner mě začal podvádět a já jsem to zjistila. Dlouho jsme si to vyříkavali a hledali řešení. Nechtěla jsem odcházet, ale zapomenout jsem taky nemohla. Dohodli jsme se že za vším uděláme čáru a zkusíme to znova. Co čert chtěl tak mi do cesty nastrčil chlapa, který se taky tvářil, že mě chápe a ja se mu začala svěřovat co se stalo. On byl doma prý taky neštastný. Časem z toho vznikl milenecký vztah a ja to tahla skoro rok. Vnitřně jsem měla pocit, že jsem jen vrátila příteli to co mi udělal on. Nedokazala jsem ukončit ani jeden vztah. Milencova manželka podstoupila uměle oplodnění a zadařilo se jim. Nemohla jsem ve vztahu pokračovat už kvuli ní. Přišla bych si hrozně už jen kvuli ní. Ukončila jsem to. Postupně jsem zjistovala jaký to byl vlastně hajzlík a šlo jen o sex.
Samozřejmě přitel na nevěru přišel z komunikace na ICQ, ikdyž byl vztah už ukončený, hrozně ho to ranilo. Řekli jsme si tolik hnusných věcí. Dohodli jsme se, že jsme si udělali hodně hnusné věci a pokud chceme fungovat tak takhle to dál nejde. začli jsme spolu víc komunikovat a každý řekl co mu kdy vadí. vztah se zlepšil o 100%.
Jsme spolu 10let a ted mame spolu roční holčičku. Vztah funguje jak ma, nebojime se spolu komunikovat.
Myslím, že musíš říct manželovi, že bud za tímto uděláte čáru nebo to dál nejde.Připomen mu, že to co jsi udělalo mělo taky své důvody. I Ondrášek si zaslouží fungující rodinu. Nemůžeš do konce života trpět jen výčitkama. Je to dlouhá cesta, ale pokud mezi váma láska uplně nevyprchala cesta zpět existuje.
Sebevražda není řešení. Nechala by jsi za sebou plno neštastných lidí a hlavně Ondráška, který by nepoznal mámu.
Pokud manžel nepřistoupí na budování nového vztahu, vyčkej a jak to jen bude trochu možné odejdi. Tata je pro Ondráška důležitý, ale ne takový, který není ve fungující rodině.
@kacka.va Koukam, ze zrejme nerozumis tomu, co jsem psala - "treba nejaka krivda v detstvi" - jedna z tisice moznosti. Ted to dociska rozvedla, ze je uz jednou rozvedny a je tedy pravdepodobnost, ze to mohl byt zasah do rany z minuleho vztahu. Treba je to ono, treba neni. Nabizela jsem moznost.
A ano, zazila jsem, ze mi chlap zahybal a lhal, zjistila jsem to ale az po rozchodu, nicmene jsem to tusila, kdyz zacal byt priserne zarlivy. Jak me neustale podeziral a kontroloval, chtela jsem mu dat duvod, takze jsem mu nekolikrat zahnula taky. A pak jsme ten vztah po vzajemne dohode ukoncili. Nikdo z nas to nepriznal samozrejme. Jak jsem se o tech jeho uletech a avantyrach dozvedela, dala jsem si udelat test na HIV a jine pohlavne prenosne choroby. Nastesti vse ok.
@kacka.va máš pravdu. Ale tím se v této situaci taky moc ohánět nesmím. To bych ho asi rozčílila ještě víc. měl by pocit, že své chování tím omlouvám. Má známá, které jsem to řekla a čekala jsem od ní šílené nadávky, protože ona je prostě v tomhle opravdu razantní, že ženy by klidně nechala někam zavřít za trest a mužům ucvakla přirození, aby to víckrát neudělali, mě natolik překvapila svojí reakcí, že jsem tomu nemohla uvěřit. Tenkrát se trochu rozčílila, samozřejmě mi vynadala, ale nakonec řekla, že to se přece může stát každému a nikdy a nikdo bychom neměli tvrdit, že nám, se to rozhodně nestane. Život je na to moc dlouhý a složitý.
ahojky tak me se stalo to same ..a samozrejme ja krava se priznala 😠 dnes je to uz skoro rok a taky pri kazde prilezitosti mi to vycte ,ale zacatky byli hrozny ..nadavky ze jsem ku*va a takove ty nehezke slovicka.ja byt tebou promluvim si snim ze chapes ze ho to boli a ze jeste nakou dobu bude trvat nez ti zacne zase verit ale bud ti odpusti a nebude ti to pri kazde prilezitosti predhazovat a nebo spolu nebudete sama vim ze se takhle zit neda ..u nas uz je celkem klid ale vim ze kdybych drzela pusu tak dneska mame uplne jiny vztah.takhle kdyz sem to rekla si nemuzu jit ani nikam sama zatancovat..cokdyby nahodou zase..nejhorsi je ze manzel si mysli ze kdyz jsem to udelala jednou udelam to znova...ale ze on me take podvedl to uz nevidi...s chlapama je to v tomhle hrozne tezky..drzim ti pesticky zvladnes to a o sebevrazde ani nemluv mas krasneho chlapecka ktery te potrebuje..zijes jen jednou tak havu vzhuru 😉
@dociska
@ mmmk: no ale pokud je to předchozím vztahem, že se spálil, tak to není tak nepochopitelné 🙂. A i já jsem psala, že si lidi nesou něco z předchozích vztahů, čím se nevyrovnali. ale kdyby mu dociska nebyla nevěrná, tak by se mu to nepřipomnělo a nemusel by to znovu řešit. Jeho chování je důsledek chování docisky. Já se v tom, co jsem psala, snažila dostat na začátek problému, ne na konec. 😉
Opäť vymyslený príbeh?!!!
Veď to nedáva logiku... píšeš, že je to už ROK čo si sa manželovi priznala s neverou.... potom si zostala tehotná.
Ale veď v pase máš, že Váš synček ma rok a jeden mesiac.. potom to časovo predsa vôbec nesedí!!! ☹
Ak sa mýlim, prepáč.... ale bolo tu už veľa báb, kt. si poriadne vymýšľali... tak človek je už prezieravý...
ninny: ale přiznání nemusí přece následovat bezprostředně po nevěře, ale několik měsíců po tom 😉
@mystique Komunikace, komunikace. To nám říkalo spoustu lidí. A už i vím, že to je ten správný lék a prevence všeho. Snažím se ale přijít na to, jak to udělat. Manžel má opravdu málo času. Jezdí pozdě z práce, staví dům, začíná si další práci, aby uživil rodinu. V tomhle je úžasně zodpovědný. Ale když už ho máme doma, je u sebe v pracovně, sedí u počítače, nebo když mi řekne, abychom si promluvili, sedne k televizi. Takže opět snížené vnímání. V posteli hned usne. Na dovolené si vždycky najde přátele a na mě v tu ránu zapomene. Pamatuju si, jak kdysi chtěl, abychom byli jen sami spolu. Že nechce kolem nás kupu našich přátel nebo rodinu. Že chce se mnou někam zalézt a schovat se se mnou někam třeba pod peřinu. Teď je to naopak. I po svatbě to začalo. Obklopoval se co nejdřív lidmi, zábava pro něj byla důležitá. Já jsem se dostala většinou do role až večer v posteli, když chtěl svůj bezva den zakončit žhavým sexem. Já byla ale znuděná, znechucená odstrkováním a tím, že jsem byla na naší vlastní dovolené stále sama.
A myslíš, že když jsem mu tohleto řekla, že se to zlepšilo? Jenom trošku. A na chvilku.
@dociska Ahoj, nebudu tu rozepisovat svůj názor na nevěru, to nemá cenu. Nejjednodušší by bylo, kdyby se to manžel nedozvěděl. Ale přece, když ses mu musela přiznat, jistě jste spolu i probírali, jestli s Tebou chce zůstat nadále i on nebo ne. Jestliže se rozhodl zůstat, chápala bych odstup nebo chladnější chování k Tobě, ale určitě ne nějaké shazování, pohrdání, či něco takového. Ty už jistě víš, že cos udělala, nebylo ideální a rozhodně si myslím takové chování nezasloužíš, vždyť jak dlouho by mělo trvat? Taky potom Ondrášek by si jednou takové chování otce vůči Tobě mohl odnést jako naprosto normální model chování k ženám do života. Pokud spolu chcete zůstat, chce to opravdu hodně komunikovat a být si hodně vstřícní, což znamená vstřícnost i z jeho strany. Co takhle manželská poradna? Tam by vám mohli hodně pomoci. Jinak, pokud by se manželovo chování nezměnilo, asi bych radila odejít, bohužel. Pak bys opravdu jednou u té sebevraždy nemusela zůstat jen v myšlenkách. Přeji hodně síly
@mystique Krásně napsáno
Kvuli tomu, že jsi udělala chybu nemůžeš trpět zbytek života. Každý má právo udělat chyby a každý by měl dostat šanci. Manžel Ti ji rozhodně nedal. 😠
Ještě dotaz. Proč jste si do tohoto všeho pořizovali prcka ? fungovalo to alespon někdy ? protože kdyby to vlastně nikdy moc nefungovalo, tak je to možná taky duvod k zamyšlení.
a ma teda cenu vubec byt spolu? odpustit znamena v podstate zapomenout - s manzelem bych si sedla a tohle vyrikala - bud chce opravdu odpustit a zacit znova jako rodina a nebo to nedokaze av tom pripade to nema cenu.. bude te jen deptat a rodina jako tak nebudete - natoz stastna...
porad je lepsi kdyz dite vyrusta v klidnem prostredi s vyrovnanou matkou nez v rodine co je s nervama v pr..li ☹ 😉
@ninny No, to jsem asi skrytý talent nějaké spisovatelky. Ano, nesedí ty údaje. Člověk kolikrát mluví o určité situaci a na přesnou dobu to nepočítá. Manžel se to ale dozvěděl asi 2 měsíce po porodu. Malému je rok a 1 měsíc, tak jsem se felila o pár měsíců. Zkusím si na to příště dát pozor. Psala jsem, myslím, že je to skoro rok, že? Tak to jsem se nespletla zase tak moc ne?
beruska: já myslím, že odpustit je nepřipomínat a nevyčítat a zapomenou by bylo, jako bys chtěla zahojit nějakou jizvu, která zůstala, což nejde.
@mystique To jsem taky zkoušela, ale byla moje chyba, že jsem to nevydržela. Nemohla jsem se dívat na tu horu špinavého prádla a nádobí v dřezu. Navíc mě uzemnil v této snaze tím, že po rozvodu mu taky nevadilo chodit v nevyžehlených košilích a nádobí si oplachoval postupně podle toho, co zrovna potřeboval. Tak jsem naznala, že tím bych ho asi nenaštvala 😒
@mystique My jsme ho plánovali už před svatbou. Jen já jsem to dost brzdila díky práci a dalším věcem. A tím, že jsem ty moje zálety nebrala vážně a rozhodně jsem nezvažovala nějaký odchod z manželství kvůli milenci, tak zrovna v tu nejblbější domu jsem otěhotněla. Možná protože jsem byla najednou v pohodě, problémy doma mě nestresovaly, měla jsem je na háku, byla jsem klidná, vznikla dobrá situace a miminko se podařilo. A já v té době samozřejmě musela hooodně dlouho a pečlivě počítat, zda náhodou není toho milence. Tehdy jsem z těhotenství nebyla vůbec šťastná. Byla jsem vynervovaná, protože přišlo v době, kdy jsem se začala rozhodovat, zda manžela neopustím a nepostavím se na vlastní sama a bez jiných lidí. Bylo to jako blesk do těla a já musela všechno změnit. Musela jsem prostě s manželem zůstat.
chce to čas, čas, čas. U nás je to skoro rok a půl, co se provalila část a ani ne půl roku, co se provalilo všechno a je to moc krátká doba.
beru: a když se o tom nebudeš bavit, tak to už v hlavě nemáš, nikdy by sis na to nevzpomněla, když nastane podobná situace, ve které ti předtím lhal? Jestli to umíš, tak to jsi asi jediná, která tohle dokázala a smekám před Tebou.
A miluješ ho ? a zapomen na to, že jsi na něm finančně závislá. Je to opravdu běh na dlouhou trat. Já můžu říct, že jsme se s tím srovnávali snad 2 roky.

já jsem si zase říkala, že by mi to snad ten můj neudělal, když jsem viděla, jak moc si mě chce vzít za manželku a jak moc se těšil na miminko.