• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Čekám druhé mimi a přítel od nás odešel

15. září 2011 
Ahoj holky, nevím už jak dál, tak píšu sem. Minimálně se musím z toho všeho vypsat. Jsem v 7.měsíci, čekám druhé miminko a bohužel prožívám nejhorší období svého života. Na mimi se moc těším, moc jsem si ho přála, ale jinak jsem v koncích:frowning2: Otcem dítěte je můj nový přítel (známe se cca rok), mám ještě starší dceru s jiným mužem, se kterým mimochodem velmi dobře vycházím a přestože nejsme spolu, tak jsme velmi dobrými přáteli. S novým přítelem jsem otěhotněla asi 4 měsíce po tom, co jsme spolu chodili a od té doby se všechno sype. Měli jsme problémy už předtím, především kvůli penězům a rozdílnému stylu života, ale pak se vše začalo ještě zhoršovat. Asi ve 2.měsíci se odstěhoval a od té doby lámeme náš vztah přes koleno, ale vůbec to nejde:frowning2: Chová se ke mě čím dál hůř, uráží mne, permanentně mne udržuje v nejistotě, když se ho zeptám, jestli s námi chce být, tak řekně jeden den, že ano, druhý den že ne. Máme se stěhovat – jeden den řekne, že se bude stěhovat s námi, druhý den, že ne. Všechnu vinu hází na mne. Tvrdí mi, že mám, co jsem chtěla, že se k němu chovám tak a tak, neberu ho takového, jaký je ap. K otcovství se hlásí, ale nemám pocit, že by projevoval k miminku jakýkoliv cit … Jsem strašně zoufalá. Mám v sobě hroznou úzkost, strach, jak všechno bude ap. Mám strach, že zůstanu sama s dvěma dětma, z nichž každé má jiného otce, že si už nikoho nenajdu, nikdy nebudu mít úplnou rodinu:frowning2: On se navíc čím dál víc vrací i ke své bývalé, se kterou má také dceru (odešel od ní před třemi lety), ale ona má pro něj stále otevřenou náruč a dveře. Nic po něm nechce (to nechtěla nikdy), je teď v pohodě (já nejsem), takže je mu s ní líp … Mám pocit, že z něj už vyprchala všechna láska a cit. Vím, že bych se měla vzchopit, ale nedokážu to. Nemám už na to síly:frowning2: Dvakrát jsem byla na rizikovým, kvůli předčasným stahům, jednou i na krizovém centru, ale je mi psychicky čím dál hůř … Mám pocit, že už to nevydržím a nezvládnu to. Drží mne jen fakt, že se musím držet kvůli mojí dcerce a že se těším na miminko. Co mám dělat? Mám se pokoušet lepit dál to, co snad už ani nejde? Nebo to mám úplně utnout? Bojím se, že to nezvládnu :frowning2:
11. zář 2011 v 06:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lolale Ahoj, je mi to moc líto co se ti stalo a co prožíváš, současného přítele bych kopla do zadku a rovnou bych mu řekla ať se už nevrací, že už o něj nestojíš, vždyť tě jenom trápí, věř, že bez něj ti bude lépe než-li s ním, sice to bude chvilku bolet, ale bude lepší být bez něho než-li s ním pořád v nějaké nejistotě, máš rodiče? sourozence?, kteří by ti mohli pomoc, když ne finančně tak psychicky. To mi vždycky hodně pomůže obrátit se na ně, třeba i jen tím, že se vypovídám a třeba je taky něco napadne. Držím palce a zase říkám s ním bych nebyla. Přeji ti ať se ti vše vydaří, budeš zase silná spokojená a budeš tady pro své děti na něj se vykašli, bere ti všechnu sílu a ty jí potřebuješ pro sebe a pro děti, jdi dál................
11. zář 2011 v 08:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,určitě bych nic nelepila a myslela hlavně na miminko,musíš být psychicky v pohodě. S chlapama je to těžký,uvidíš,jak se zachová,až se mimčo narodí. Pokud se nezachová jako správný chlap a otec,pak bych mu už nikdy šanci nedala. Držím moc palce.
11. zář 2011 v 10:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lolale Ahoj, situaci ti vůbec nezávidím, ale upřímně, jak píšou holky, vůbec bych ho neřešila. Pošli ho pryč, odstěhuj se do nového a začni znovu. Soustřeď se na děti a na sebe. Určitě to zvládneš. Když s tebou takhle cloume tak tu úzkost a všechno přenášíš na obě děti. Znám to od malé, když jsem nervózní z práce, tak je protivka a když jsem v pohodě, tak je zlatá. TAkže se na něj vyprdni, popovídej s rodiči, sourozenci, jak píše tutu1, nebo i s bývalým, když píšeš, že spolu vycházíte velmi dobře, věř tomu, že ikdyž každý teď žijete jinak, tak pochopení určitě pro tebe bude mít a podrží te. Přece jenom vás pojí první dcerka. Přeju hodně síly. Na toho chudáka se vykašli. Ani bych mu nedávala šanci po porodu , ikdyby se na hlavu stavěl. Pamatuj, že záleží tzeď na tom, aby jsi byla v klidu a děti taky. A všechno jinak dopadne tak jak má. Vypni, vyčisti si hlavu, zajeď s dcerkou na výlet, ať se uvolníš.
11. zář 2011 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Máš to těžké,lehko se radí, ale těžko dělá. Když se na to člověk podívá objektivně, tak bych taky doporučovala jako ostatní vykašlat se na něj, žít si s dětmi po svém a vypustit ho ze svého života. Pokud chlap nechává ženskou v nejistotě, když je těhotná, tak je to s prominutím hovado. Nekaž si s ním život, bude vám líp samotným s dětma než s chlapem, který ti nemůže být oporou, to bys opravdu jen ztrácela čas a nervy. Samozřejmě je důležitá i finanční stránka, jestli máte kde bydlet, jestli se můžeš v nouzi obrátit např. na rodiče či sourozence... Moc držím palce,ať se správně rozhodneš.
11. zář 2011 ve 14:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lolale holka, jednoduchy to mit nebudes, ale bohuzel je navarino a ted je cas to snist :confounded:
Jestli jste spolu byli s problemama 4 mesice a otehotnela jsi a hned dalsi mesic odesel a od te doby trva to ponizovani, nejistota atd, tak predpokladam, ze ho nemilujes, ani on tebe a ted jste v kontaktu jen kvuli tomu, ze jsi tehotna. O to to mas lehci, protoze te s nim poji strach ze samoty vic nez laska. Radim, kasli na nej, jo, neni to zadna vyhra mit dve deti kazdy s jinym chlapem, ale co uz, stalo se, ted musis byt v pohode pro svoje deti, ty jsou na prvnim miste! Toho deb.... S prominutim bych poslala do riti a snazila se na nej zapomenout. Jestli mas finance, zapomen na nej uplne, jestli ne, tak casem zadej alimenty, ted to ale hod k ledu a chystej se na prichod novyho clovicka :dizzy_face: :dizzy_face: Vsechno jednou preboli, deti ti to vynahradi a mozna se casem najde i novy partner, jen bud opatrnejsi, nez si poridite treti :wink: drzim palce!
11. zář 2011 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Budeš to mít těžké, ale než toto, tak raději nic :unamused: , odstěhovala bych se sama s dětmi a nejlépe hodně daleko od tvého "přítele". Neboj najde se i plno hodných chlapů, kterým nevadí děti (je bohužel i hodně těch, co už vlastní mít ani nemůžou a budou rádi, že je máš). Soustřeď se na děti a uvědom si, co by s ním bylo za život.. Určo bude lepší rázný řez a potom klid, i když to možná bude bolet, než abys byla pořád v nejistotě a chlap tě nějakým způsobem ovládal celý život. To by ses taky mohla dočkat toho, že jednou neuvaříš a on ti bude vyhrožovat odstěhováním k bývalé. Pokud nejsi 100% přesvědčená, že ti za něj stojí bojovat, utíkej dokud můžeš a věř, že tobě i dětem bude lépe. :pensive:
15. zář 2011 ve 12:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek