• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Deti sú choré a testiná bráni otcovi v ich návšteve

29. listopadu 2010 
autor
Smysl mají střídavka i tabulky
Jana Kolářová
V životě jsem si prošla ledasčím. Rozvodem, samoživitelkou i přítelkyní muže, který má 3 děti se dvěma ženami.
Můj bývalý muž si našel mou kopii o 14 let mladší, se kterou má 2 malé děti. Rozvodem pro něj skončila i naše dcera, která je nyní na vysoké škole. Věřte mi, že ten otcův příjem v rodině opravdu chybí a mnoho mých známých (žen) dostalo soudně přiděleno výživné 1000 - 4000 Kč. To je opravdu žalostně málo - v té době bylo dceři 17 let a byla na gymnáziu, čekalo nás taneční, řidičák, maturák, přijímačky na školu atd.
Já to beru naopak jako diskriminaci ženy, že když otec nemá zájem o dítě, hodí stát děcko s malým výživným na hlavu mámě a starej se... To není jednoduchá situace ani pro dítě, ani pro mámu, psychicky a ani po finanční stránce. Lituju mámy, které zůstanou se 2 malými dětmi samy a mají to vše zvládnout, nikdo je nechce zaměstnat. Otec samozřejmě vycítí, že má převahu, a pokud chytne ještě hloupou další partnerku, pak je zaděláno na problémy.
Z tohoto důvodu mě tabulky paní Kovářové nadchly a jsem pro regulaci výživného. Myslím si, že když muž zakládá další rodinu, už moc nemyslí na to, jestli vůbec finančně zvládne všechny ty děti. Zavedením tabulky výživného, bude každý muž nucen zvážit, že má už někde závazek vůči dětem a rozmyslí si pořizovat si další a další děti. Bohužel, ani my, které zůstaneme s těmi dětmi, si další nemůžeme dovolit.
Pak je ta druhá stránka. Přesně obrácená. Přítel se rozvedl a jeho bývalka mu nechtěla naopak vůbec dávat dceru, v té době 5-letou. Prostě pomsta a primitivní chování. V momentě, kdy jsem s ním začala žít, změnila taktiku a navrhla střídavou péči. Tak jo, z počátku jsem byla nadšená a s dcerou jsme si rozuměly moc, až tak, že chtěla být spíše s námi. Její matka střídala vztah za vztahem, je mladší o 14 let než můj přítel.
Pak neměla zrovna dobré období a najednou jsem si všimla, že se ta malá začala chovat ke mně jinak, odmítavě. Dávala mi prapodivné otázky, které vím, že neměla ze své hlavy, prostě ji její matka začala ovlivňovat - a přítele přes dceru také. Důvodem byly finance, bohužel, a zase jsme u toho výživného. A to přítel na dceři opravdu nešetří. Jenže s jídlem roste chuť a samoživitelka zjistila, jak drahé je mít dítě v péči, pokud ho nenecháte vyrůstat na ulici. Bohužel s tímto jsme si nevěděli rady ani já, ani přítel. I když jsem se snažila sebevíc, vždycky jsem byla označena za špatnou. Tak už se jim do výchovy nepletu a do financí mu nemluvím. Bohužel to přispělo k našemu rozchodu. A když už spolu nejsme, je klid. Jeho bývalá má tak jeho veškeré finance pro dceru. Žije sám a je rád, že má klid.
Každý soudí podle sebe a svých prožitků a ty máme každý jiné, ale nějaký pořádek v tom musí být a musí to být výhodné pro všechny "pořízené" děti. Doporučuji vám podívat se na sdružení "Mámy samy". Jsou tam zajímavé statistické informace, jak na tom samotné mámy existenčně jsou - není to nic moc. Proto ať si ty husy, které nechtějí dávat dítě tátovi, uvědomí, že se tím samy diskriminují. Až táta přestane mít zájem, pak teprve poznají, co to je, starat se sama. Takovým vzkazuji, vítejte střídavou péči a buďte nápomocny, to je nejlepší, co můžete udělat. Střídavce fandím, ale chce to disciplínu rodičů, partnerů i toleranci k partnerům novým.
Ono to celé také není jen o střídavce a tabulkách na alimenty. Je to o stavu celé české společnosti. Problémy nám zde na těchto bolestivých místech jen jaksi vygradovaly. V Čechách se rozvádí každé druhé manželství, jsme na nejvyšší příčce v rozvodovosti. Hlavní problém je "neukázněnost" Čechů, a to ve všech oblastech. Zodpovědnost, to je to klíčové slovo.
Nejlepší by bylo, kdyby byla uzákoněna jak střídavka, tak tabulka pro ty, kteří nemají o své potomky až zas takový zájem, neboť je pohltí nová rodina. Když muži vyhrožují, že bude-li tabulka, nebudou chtít mít děti, ženy na to mohou říct, že nebude-li tabulka, my nechceme děti, nechceme skončit odložené s tisícovkou na dítě a vést nuzný život. Ve světě jsou tabulky již všude. Je potřeba v tom udělat pořádek.
zdroj: http://www.stridavka.cz/smysl-maji-stridavka-i-tabulky.html
13. dub 2010 ve 22:21  • Odpověz  • To se mi líbí
To fakt nemá cenu.Proč nám sem kopíruješ vaše stránky?My se tam fakt můžem podívat sami! :wink: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
13. dub 2010 ve 22:24  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
V minulom tisícročí to bolo takto:
Práva rodičů versus práva dětí MUDr. Petr Pöthe, dětský psychiatr v privátní praxi
S odporem a mnohdy až panickým strachem ze styku s rodičem, jsem se setkával nejen u
pacientů, kteří byly svým rodičem přímo napadáni, ale i u dětí, které byly svědky násilí „pouze“
mezi rodiči. Bez ohledu na to, na kom bylo násilí pácháno, se tyto děti bez výjimky identifikovali s
napadaným rodičem, kterého vnímaly jako oběť. Ve většině případů byla tímto rodičem matka,
která o ně pečovala a s kterou měly silnou citovou vazbu. Identifikace dítěte s matkou, která
probíhala zpravidla na nevědomé úrovni, měla za následek, že se dítě v pozdější době, často i po
několika letech, vnímalo otce jako potencionální ohrožení bez ohledu na to, jestli je napadal přímo,
nebo jeho agresivitu prožívaly prostřednictvím identifikace s matkou. Neochota stýkat se s otcem po
rozvodu byla nejčastější v těch případech, kdy vztah otce a dětí nebyl vřelý ani před rozvodem.
Moment identifikace dítěte, zejména mladšího dítěte, s matkou, byl otci domáhajících se styku s
dítětem, obvykle ignorován a sváděn na záměrnou obstrukci ze strany matky.
Bohužel existují i situace, kdy matky brání styku svého dítěte s otcem určitě existují. Setkal
jsem se s nimi v případech, kdy si matka našla mladšího přítele a odstěhovala děti z domova.
Počítala s tím, že jí děti budou automaticky svěřeny do péče, což se někdy opravdu stalo.
Situací, kdy soudy na základě doporučení sociálních pracovnic a soudních znalců, jindy v
rozporu s jejich závěry, rozhodují v rozporu se zájmem dítěte, je bohužel opravdu mnoho. V
jednom z případů, které jsem řešil, bylo matce dítě přisouzeno navzdory tomu, že lékařské nálezy
potvrzovaly, že svoje dítě fyzicky týrá. Otec své dítě nakonec díky našim zásahům do péče získal. V
jiném případě oddělení péče o dítě doporučilo soudu svěření dítěte do péče otce, který svou
manželku během manželství prokazatelně fyzicky napadal, v důsledku čeho trpěla zdravotními
potížemi, kterým nakonec podlehla. Sociální pracovnice i soud patrně předpokládaly, že člověk,
který před zrakem svého dítěte denně mlátí svou ženu, je plně schopen svému dítěti poskytovat
náležitou rodičovskou péči.
Tyto případy však dokazují, že nelze nikdy a nikomu zaručit, že soudy budou rozhodovat
podle nejlepšího zájmu dítěte. To platí i tehdy, když se nejlepší zájem dítěte zaměňuje za nejlepší
zájem rodiče. Pokud se tak stane, žádný soud nikoho, natožpak dítě, nepřinutí, aby mělo vztah k
rodiči, který se mu před tím nevěnoval nebo mu dokonce ubližoval. Vztah dítěti k rodičům se totiž
buduje dlouho před tím, než se rodiče rozvedou, nebo než se jeden znich, ať už s jakýchkoli
důvodů, odstěhuje. Pokud má jeden rodič pocit, že jeho dítě je po rozvodu „manipulováno“ druhým
rodičem, měl by si uvědomit, že problém není v rduhém rodiči, ale v kvalitě jeho vztahu s dítětem.
Ten se nebuduje ze dne na den, nebo dokonce z měsíc. Je to proces, který začíná narozením dítěte.
Další věcí, kterou by si všichni rodiče měli uvědomit, je fakt, že když jeden rodič ubližuje druhému,
neubližuje jenom svému partnerovi, ale i rodiči svého dítěte. Dítě se ze vzájemného konfliktu
nemůže vydělit ani když není jeho přímým svědkem, natožpak když ke konfliktům dochází v jeho
přítomnosti. Pokud nechce ztratit oba rodiče, snaží se udržet si aspoň jednoho z nich. Rodičem, s
kterým dítě na psychické úrovni „splyne“ je zpravidla ten rodič, u kterého se cítí více v bezpečí.
Pokud je to jeho partner, je malá pravděpodobnost, že by to nějaký soud, nebo dokonce nějaký
psycholog, mohl změnit. Nejhorší, co se v této situaci může stát je vynucování si náklonnosti dítěte
násilím.
Pro ilustraci toho, kam může dovést fanatická snaha opuštěného rodiče mstít ses vému
bývalému partnerovi uvedu případ, jenž bohužel není zcela ojedinělý:
Tříletá Karolínka byla po odloučení rodičů svěřena do péče matky, což otec, povoláním lékař,
velmi těžce nesl. Svou bývalou manželku obvinil, že Karolínku doma tělesně týrá. Karolínka byla
opakovaně vyšetřena dětským lékařem, nic se však nezjistilo. Po několika měsících, kdy se matka
znovu vdala, bývalý manžel přišel s tím, že je Karolínka pohlavně zneužívaná svým nevlastním
otcem. Jako „důkaz“ měl sloužit magnetofonový pásek, který pořídil jednou když byla u něj
Karolínka na návštěvě. Nahrávka obsahovala sugestivní otázky o způsobech údajného zneužívání,
ve smyslu určitého dotýkání, na které měla tříletá Karolínka odpovědět souhlasně. Podrobné
vyšetření odborníkem pohlavní zneužívání holčičky nepotvrdilo. Protože ani výsledky dalších
vyšetření otce neuspokojily, trval na znaleckých posudcích, které Karolínku dál traumatizovaly. V
souladu s vyhlášením, že dá svoji dcerku raději do kojeneckého ústavu, než by ji nechal u matky,
spor o to, kde bude Karolínka žít, pokračuje i dnes.(úryvek z knihy „Dítě v ohrožení“, nakl
GpulsG, 2.vydání, Praha, 1999)
13. dub 2010 ve 22:33  • Odpověz  • To se mi líbí
No,a co jako? :confused:
To je ten článek,na který jsem sem před chvílí dávala odkaz,proč ho kopíruješ? :sweat_smile:
13. dub 2010 ve 23:31  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak toto je něco pro mě, střídavá péče... Jsem jedno z prvních "střídajících se" dětí v ČR (prý všichni nám to tvrdili :confused: ) a do dnes jí nenávidím. Ono je to hezké že dítě "má" oba rodiče, ale taky má pěkný bordel v hlavě! Ten kdo neažil si vůbec nedovede představit co to je, každou neděli si sebrat věci do a na týden se přestěhovat (alespoň jsem nemuseli měnit školu, ale i to je jen malá útěcha). Nakonec dítě to dělá jen ze strachu aby nezklamalo některého z rodičů a zvlášť když jedna rodina tu druhou uráží a schazuje. Že to může fungovat když rodiče nejsou schopní komunikovat, jo může, ale jen z pohledu rodičů :confounded: Když se to u nás začalo rozes... tak jsem byla malá, když se to dosr... tak mi bylo něco přes osm, chtěla jsem být s tátou a jasně jsem to řekla sociální pracovnici pokaždé když se mě ptala a jak to dopadlo (???) ta paní která má údajně hájit potřeby dítěte se zachovala jako matčin advokát a bez jediného začervenání lhala o tom co jsem jí řekli. Ten pitomej přežitek že dítě má být za každou cenu s matkou je na dvě věci. Doma jsem brečela a prosila tátu ať něco udělá, že chci zůstat s ním, tak udělal co mohl (díky mu za to), bylo další stání a další až nakonec odklepli střídavou péči, protože je to prý lepší (ha, ha...). Čím jsem byli starší tím více jsem si ji začali upravovat dle svého. Pak proběhlo další stání, měli jsme v hlavě bordel, do spokojenosti daleko a to jen kvůli přežitkům. Nakonec to dopadlo tak že přišlo předvolání že se máme jít vyjádřit prímo k soudu tak jsem šla, řekla jsem jim že už jsem plnoletá a tudíž už se o mě nejedná, jeden brácha šel k tátovi (bylo mu čtrnáct) a druhej k mámě (šestnáctiletej). Co bych dala za to kdyby nás hned ze začátku někdo poslouchal a hájil naše práva, tak jak má v popisu práce. Nemuseli jsem projít tím co sice "funguje" ale je naprosto příšerný... :pensive:
13. dub 2010 ve 23:36  • Odpověz  • To se mi líbí
Má dětská idea o tom že když spolu dva mají děti tak by se měli umět dohodnout vzala za své už dávno, teď už vím že když jeden nechce tak to prostě nejde. Ale ti co tu opjevují něco o čem vědí jen z příruček a soudních nařízení, by mohli otevřít oči ze své omezenosti a zkusit se na to podívat z pohledu dítěte které není jen kapitola v příručce. V určitém věku je myslím dítě dost staré na to aby si řeklo u kterého z rodičů chce být a ten by mu neměl bránit v kontaktu s tím druhým (a tím nemyslím jen víkend jednou za čtrnáct dní)! To že jeden zakáže dítku i jen mluvit o tom druhém, protože se cítí uražen, zhrzen atd. to není až takovej trest pro toho rodiče, ale je to očistec pro to dítě, jako kdyby už z toho rozvodu nebyl dost paf a pak ještě tohle...! Stačí tak málo jen mluvit s dětma o tom co chtějí a potřebují... Je to o mnoho úspěšnější a levnější než chodit s právníkem po soudech a jednat o někom bez něj. Děti nejsou věci, které si lze mezi dveřma předávat :cry:
Tak a už končím, protože mi začíná bublat krev a nartech mám jen nadávky :sweat_smile:
13. dub 2010 ve 23:44  • Odpověz  • To se mi líbí
No konečně,to jsem zvědavá,co tomu řeknou naši "otcové".
Už jsem tady několikrát psala,že jsem ještě nenarazila na nikoho,kdo by měl se střídavou péčí vlastní zkušenost a ta byla dobrá.Díky za názor!
Ale pány to nezajímá,dítě si nemá co myslet,co je pro něj nejlepší ,oni to přece vědí líp.
Je to hnus. :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Nestačí mi slova.

Ne těmto pánům nejde o dítě,soud by měl nejdřív každýmu takovýmu nařídit,at si to sám zkusí,povinně,a pak at přijde zase říct.
Některým chlapům by mělo být znemožněno mít další děti.
Škoda mluvit.
14. dub 2010 v 00:28  • Odpověz  • To se mi líbí
Nevím jestli brečet, nebo nadávat... Nějak to jitří staré rány :rolling_eyes: a to jsem si říkala že je to pryč. Nesnáším střídavou péči, nesnáším FOD a nenávidím sociální pracovnici která to takhle doj... Je to složité, nedá se to napsat nijak krátce a dlouze taky ne protože bych brečela. Je fakt že kdo má známe vyhrává a je jedno za jakou cenu. Vždy je to dlouhé a bolestivé. Když tam ty děti mluví tak mi to až moc připomíná to na co se snažím zapomenout. Dětství v háji... Táta se snažil a nebejt něj tak nevím. To že stát za souhlasu sociálních pracovnic spíš nahrává matkám je pravda, ale střídavá péče není dobrá. Rodiče by si měli přestat z dětí dělat peněženku a zbraň. Jenže ať tu napíšu cokoliv, nic to nezmění a mě z toho akorát bude blivno. Mělo to však jeden klad, vím že ať se stane cokoliv mé děti tímhle neprojdou...
Jdu si prohlížet svého spokojeného spícího syna, abych přišla na lepší myšlenky. Dobrou
14. dub 2010 v 01:12  • Odpověz  • To se mi líbí
mataharyy...moc,ale fakt moc ti ďakujem za tvoje slová.Potvrdila si to,čo som si myslela a o čom celú dobu hovorí akshara,škoda,že si s nami nebola v starej téme.Je mi ťa veľmi ľúto,sama mám za sebou zlé detstvo a držím ti palčeky,aby si zažila v živote už iba to dobré.
Ešte raz ti moc ďakujem za tvoje slová.
14. dub 2010 v 08:26  • Odpověz  • To se mi líbí
Opravdu není k tomu co dodat. Podtrhuji tuto myšlenku: "To že stát za souhlasu sociálních pracovnic spíš nahrává matkám je pravda, ale střídavá péče není dobrá." To je vlastně jediné, na co se zde mužská ješitnost neustále odvolává a pořád nechápe, že tu ve smyslu střídavé péče nikdo nezastává "matcovství", nýbrž jen zdravý lidský rozum! Že ss a sociální, zkostnatělé nahrávání matkám jsou dvě úplně nezávislé kategorie, které se musí řešit zvlášť!
14. dub 2010 v 08:43  • Odpověz  • To se mi líbí
Pořád se tady někdo odvolává na to,že dítě přece chce být s oběma rodiči a má je oba stejně rádo.To je možné,ale to dítě chce,aby se rodiče k sobě vrátili a byli zase rodina.To,že má dítě rádo oba rodiče,neznamená,že chce střídavou péči!
Kdy už to konečně někdo pochopí!

Pánové tady pořád kopírují nějaké jakože odborné články,ale jsou to snad články někoho,kdo si tím prošel?A když já tady pořád odkazuji na osobní zkušenosti těch lidí,tak tyto "rádobyotce" to nezajímá.To nesvědčí o zdravém rozumu!
Neviděla jsem jeden jediný příspěvek,kde by ten člověk říkal něco jiného než tady Mataharyy.

Já bych něco takového NIKDY nedopustila.
14. dub 2010 v 10:11  • Odpověz  • To se mi líbí
Dítě má rádo oba rodiče (ve většině případů) a i když chce být s oběma, tak ne za tuhle cenu. Proto je třeba se umět dohodnout, být s jedním neznamená že toho druhého má méně rádo a mělo by mít možnost se s druhým rodičem svobodně vídat. Jenže když nejsou rodiče schopní se dohdnout a to ani v zájmu dětí, u kterých tvrdí jak je milují (tak proč jim tak ubližují??), tak nebude fungovat nikdy nic, ani "jednostranná" péče ani střídavá a ani nic jiného. Já můžu jen děkovat za to jakého mám tátu, nebejt něj, tak jsem s velkou pravděpodobností zkončili v děcáku :confounded: Jenže on se PTAL, řekl že se sami musíme rozhodnout, ale ať už se rozhodnem jak chcem, tak to neznamená že nás už nebude mít rád. Kdyby jsem tehdy řekli všichni že chcem být u matky, tak by to respektoval, problém byl že já a jeden bratr jsem řekli že chcem být u otce (druhý řekl že s mámou, ale kdybych já a brácha šli k otci, tak on jde s náma), to byl ten problém. Zakomplexovaná sociální pracovnice z toho udělala boj kdo z koho a protože i táta byl idealista a myslel si že se vždy můžou dohodnout, tak ho na prvním stání zozcupovali. Nakonec z toho byl boj který trval devět let a na jehož konci se nás konečně někdo zeptal, co vlastně chceme... Jak by to bylo fajn kdyby to udělali hned? Kolik času, peněz, nervů by se ušetřilo... Jenže one o děti jde až na posledním místě, to první obsadlili peníze a druhé pomsta... :angry: Už je to za náma a jen s hořkostí teď můžu pozorovat jak se vše bude opakovat u sester, jenže ty nemají tátu jako jsem měla já a podle státu jsou moc malé...
akshara: musím říct že je radost tě číst po téměř dvou letech doma, nad příspěvkama od tebe musím opravdu myslet abych byla schopna pochopit co a jak myslíš, díky ti za to :sunglasses: :grinning:
14. dub 2010 v 10:32  • Odpověz  • To se mi líbí
Někomu tady došly slova,co, střídavko?
Copak nám sem okopíruješ jako odpověd na vlastní zkušenost?
Už jsem narazila i na další osobní zkušenosti,můžu dodat. :wink:
14. dub 2010 v 18:41  • Odpověz  • To se mi líbí
Ono i když mám zkušenost špatnou, tak bych otce kteří se snaží bojovat ZA své děti neodsuzovala (teda ta skupinka těch militantních otců mi zvedá nejen tlak... :angry: ). Při představě že by mi někdo sebral dítě je mi minimálně špatně a jak je těm otcům... Už se to lepší, ale záleží na soc. prac., u nás byla taková ... (by mě udala za urážku) a to bylo neštěstí, protože ta starší generace, produkovaná ještě před rokem 89 neoblomě bude hájit to svoje dítě matce ať je jaká chce a je jedno co dítě chce... Taky proto to u nás dopadlo střídavkou, byl to tátův boj pro mě, chtěla jsem být u něj, tak se odvolával a odvolával a odvolával, až tam byl soudce, který střídavou odklepl, tak jsme žili pár let na střídačku (svůj názor na to jsem psala do jiné diskuse), pak se táta znovu za NÁS pustil do boje, nechal anulovat předchozí rozhodnutí o umístění do péče matky, našel dalšího právníka a boj pokračoval. Ale nenutil bráchu který chtěl být s mámou že musí být s ním, bojoval za to aby jsme si mohli zvolit a to je právě to důležité né boj O děti al ZA děti, jenže to spoustu rodičů ve své uražené ješitnosti nevidí a nerozeznává, je mi z toho špatně a dobreku a je to o to horší že mé tlachy to nijak nezmění a budou další děti který si tím budou muset projít a ne každý má to štěstí že alespoň jeden z rodičů nemyslí na sebe... :pensive:
14. dub 2010 ve 22:04  • Odpověz  • To se mi líbí
Mám stejný názor jako ty.Kdyby dítě chtělo být s otcem,srovnala bych se s tím,když by to chtělo.Ale jsem si jistá,že by žádný dítě by nezvolilo střídavou péči.
Nebojuju za matky,jsem jen proti střídavé péči.I když je to opravdu tak,že i když u vás to tak asi nebylo,tak většinou to dítě má k matce blíž.Takže je asi v pořádku,když je pak v péči matky.
U vás to bylo špatně celý,že nedali na váš názor.

Věřím,že je spousta dobrých otců,jako byl třeba ten váš,i když tady pan střídavka a jemu podobní se mě snaží přesvědčit,že všichni chlapi jsou psychopati,a docela se mu to daří.Ale to už je jiná věc.

Pánové ze střídavky a z K213 bojují jen O děti,jakoby bojovali třeba o dům nebo o auto.Je to ostuda všech slušných chlapů a otců.
14. dub 2010 ve 22:17  • Odpověz  • To se mi líbí
To je právě to, boj má cenu, jen v případě že je za koho bojovat.
Ano je pravda že většinou má dítě k matce blíž, ale v případě že má blíž k otci tak by mělo mít právo volby, základní lidské právo... Uznávám že je to složité, matka je většinou ta co se stará, podepisuje žákajdu atd. ale zas na obranu otců, oni dělají co mohou, pracují aby se rodina měla co nejlépe.
To že to u nás bylo jo divně hozený, je fakt, ale u jinejch je to zas hozený jinak divně. Když už to dojde tak daleko že o svěření do péče rozhoduje soud, tak by si měl najít těch pár minut, pozvat si děti a zeptat se jich, pak by to bylo korektní vůči všem, nebo ne??
O K213 a některých lidech co přispívají do podovných diskusí už jsem si obrázek udělala a teda valnej není a to opravdu nejsem zastánkyní žen.
Jen takovej "vtipnej" příkla ze života. Kamarádka se rozváděla (už jim to neklapalo, on moc pracoval a ona se nudila...) a stěžovala si mě (chudák přestřelila) jakej je to kretén, že na ní kašle a že děti už neuvidí a ještě si nechá napočítat alimentů jak na školku. Má reakce byla, že jsem jí řakla že pokud on je kretén, tak ona je kráva, protože s tím kreténem několik let žila a pořidila si s ním děti, které ač za to nemůžou na to dojedou... Od té doby už to není kamarádka, čas od času se dovím jak mě pomlouvá. A nakonec je velmi nešťastná, protže oba kluci, ač jim bránila v kontaktu s tátou se v určitém věku sebrali a odstěhovali se k němu a mámu za to jak se zachovala "nenávidí"... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
14. dub 2010 ve 22:35  • Odpověz  • To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
15. dub 2010 ve 22:22 • striedavastarostlivo
Četls vůbec něco z této diskuse?četls,co napsala Mataharyy?
Mohl bys třeba jednou taky odpovědět,jestli to zvládneš.
Dáváš sem věci,který vůbec nenavazují na diskusi,neděláš tím moc dobrý dojem.
15. dub 2010 ve 22:31  • Odpověz  • To se mi líbí
Buď pozdraven(a) striedavástarostlivo(sť), těšila jsem se že budeme diskutovat, proto nechápu proč jsi zde převzal článek, který moc možností pro komunikaci nedává. Ráda bych se dověděla proč ta bojuješ o střídavou péči a v čem ty vidíš její klad pro děti (ne v čem ho vidí studie a články). U Vás funguje střídavá péče, nebo nefunguje a proto tak dlouhé (nic neříkající) příspěvky? :pensive:
15. dub 2010 ve 22:32  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj Mataharyy,máš zbytečnou naději,ten pán sem nepřišel diskutovat.
Taky jsem se těšila na diskusi,ale on na naěe otátzky nikdy nereagoval,připadně odpovídal na něco jiného.
Tady je už pár uzavřených diskusí na podobné téma a bez výsledku.Neztrácej s ním čas.
15. dub 2010 ve 22:36  • Odpověz  • To se mi líbí
http://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/striedava-starostlivost-o-deti-po-rozvode/?page=1
Mataharyy,mrkni sem ,pročti si to,když budeš mít na to nervy a zjistíš,že to nemá cenu
15. dub 2010 ve 22:39  • Odpověz  • To se mi líbí
ahoj rio80 :slight_smile:
já nechci být zlá ale fakt by mě to zajímalo, nefandím si ale myslím že toto je téma ke kterému mám co říct, možná i poradit, nebo se mohu i něco dovědět... Pokud nechce/š diskutovat takhle veřejně (pak trochu nechápu založení tématu) tak můžem klidně pokeca přes ip. Totiž mi není jasné naco zakládat téma s prosbou o pomoc, když oni nestojíš a spíše poučuješ o něčem co vlastně ani s tématem nemá nic společného :confused:
15. dub 2010 ve 22:42  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj :slight_smile:
No já to sleduju a jsem celá zvědavá,jestli pan střídavka tady taky bude psát sám za sebe,jestli se s tebou dá do hovoru.To se tady ještě nikomu nepovedlo.
15. dub 2010 ve 22:45  • Odpověz  • To se mi líbí
juknu, jen musím dojít pro dřevo :grinning:
jináč já jsem vytrvalá :slight_smile:
střídavko, jsi do prádlu otec, dospělej člověk, kterej chce být s vlastníma dětma a zřejmě ti to není umožněno v takovém rozsahu v jakém si představuješ, tak založíš téma a pak děláš co. Máš být ten co hájí sebe a ZÁJEM svých dětí a nedokážeš tady ani komunikovat? Co budeš dělat v případě jednání o svěření dětí do péče, kopírovat soudu články? Buď chlap a postav se za svůj názor! Nebo jsi tu přišel jen šířit osvětu? To je v tom přápadě ale špatné téma :wink:
15. dub 2010 ve 22:48  • Odpověz  • To se mi líbí
Ano,to je ono,přišel tady šířit osvětu a spasit svět od těch šílených matek! :grinning:
Třeba doufá ,že tady některou přesvědčí a tím zachrání jedno dítě,který by jinak bylo hrozně poškozený tím,že nezažilo střídavou péči
15. dub 2010 ve 22:52  • Odpověz  • To se mi líbí
bereš to moc estrémě, třeba se opravdu bojí, že by byl davem ukamenován :fearful:
ale i osvěta potřebuje komunikaci!!
Tu diskusi s kamilem jsem začala pročítat už jsem si na ní brala odkaz od frisbee. Jen jsem nazačátku, s ním bych třeba taky ráda hodila řeč, vidím v tom jistou podobnost se sebou... :slight_smile:
toš kurňa striedavastaro, nenech se přemlouvat! A dokaž že jsi tvor komunikativní, to pak bude ria koukat :grinning: (rio ne že se urazíš :wink: )
15. dub 2010 ve 23:21  • Odpověz  • To se mi líbí
Neurazím,naopak!Ale ty ho neznáš,já už ano a taky už o něm mám svoje informace.Jinak bych si nedovolila psát to,co píšu.A to si dávám ještě pozor.
15. dub 2010 ve 23:26  • Odpověz  • To se mi líbí
tam mělo být samozřejmě extrémě... :sweat_smile:
já o něm informace nemám a právě proto bych s ních ráda hodila řeč, nejvíce a nejpřesnější informace jsou vždy u zdroje :slight_smile:
Ale mám dojem že dnes asi nepochodím, protože pán má asi strach z žen nebo klávesnice, proto jen kopíruje... Nebo se pletu? :confused:
Jsem opravdu vytrvalá, já počkám až se rozepíšeš :wink:
15. dub 2010 ve 23:44  • Odpověz  • To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
20. dub 2010 ve 21:36 • striedavastarostlivo
Tvůj příspěvek