Dítě ve 21 letech, je to brzo?
Zajímal by mě Váš názor. Mě je 21, příteli 25 spolu jsme 3 roky. Oba by jsme chtěli mimčo v tom problém není ale z obou stran od rodičů slýcháme že jsme na dítě mladí, že jsme spolu teprve chvíli, co když se rozejdeme? A pořád podobné otázky a odrazování. Já osobně si myslím že jsem na dítě připravená. Tak co myslíte je brzo nebo by jsme se měli řídit svými pocity? Děkuji
Děkuji za podporu 🙂 Koukla jsem na fotku Vaší dcery máte nádhernou princeznu 🙂
Před dvacetipěti lety by vaši stoprocentně 😀 říkali, že je divný, že nejsi vdaná a nemáš dítě. V té době to tak bylo, každá po dvacítce bez rodiny byla skoro jako looser. A ted je to jinak. A za deset let to bude zase jinak. Co z toho vyplývá? Že dát na to, co říkají ostatní, je poplatné době. Podle mě kritetia nějaká taková jsou, ale není to věk - pokud to není vyložený extrem (15 nebo 46). Vědět co chci, mít partnera, kterému věřím, zázemí - střechu nad hlavou a naspořené peníze.
Ne, věk kolem 20 v těch kriteriích není.
První dítě jsem měla taky tak, ještě dříve, a je tu - dospělý slušný člověk 😀
@kolani21 pokud máte zázemí aoba fakt chcete, tak jen proto, že jako dřív napřed by se měl oženit starší syn a potom může mladší, bych rodiče neposlechla. U nás to bylo podobné, první měl mít logicky rodinu můj starší bratr, potom teprve já, a už vůbec ne už 2,5roku po svatbě a do roka od ukončení VŠ. No a dneska? Mám dvě krásné děti, chtěla jsem je mít do 30 let, a brácha má 45let a děti nakonec nemají. Kdybych čekala na něj, nemám je nikdy. Jsi dospělá, je to tvůj život 🙂 A kolikrát ti mladší se rodičovství i líp přizpůsobí, než když jsou spolu 15 let, zvyklí na určitý režim, standard a přijde mimino a totálně všechno je najednou jinak.
@kolani21 Měla jsem dceru ve 21 letech.. a vůbec toho nelituji, nikdy jsem nad tím nezalitovala a nikdy jsem si nepřišla na to nějak mladá či nepřipravená. Pokud se cítíš na dítě a máš to v sobě můžeš ho mít i v 18. proč ne,? Hlavní je, aby to malé bylo chtěné , z lásky opečovávané, mělo rodinné , citové zázemí.. Mojí dceři je dnes 11 a nějaký ten měsíc a jsem za svůj a její věk ráda, rozumíme si, jdu s dobou, říká mi : mamčo máš vkus a jsme si blízké . nejsem na ní unavená a chápu jí asi více než Jí mít starší. Dále teď je mi něco málo po 32. letech , plánujeme s přítelem miminko a už bohužel je asi věk, fyzička znát... dnes je to 3. týdny co jsem musela na přerušení těhotenství ,, prodělala jsem v cca 10. týdnu zamlklý potrat..
Rodila jsem kdyz mi bylo 20 a otehotnela v 19 🙂
@kolani21 když se mi narodil první syn bylo mi 20 a příteli 25, byly jsme spolu 3 roky.
ted máme syny dva, jsme 4roky manželé a máme za sebou skoro 9 let vztahu. Kluci jsou úžasní a rozhodně si nemyslím, že mít dítě v 21-22 je brzo 🙂
Já měla první dceru ve 24 letech. Druhou o rok a čtvrt později. Nezačala jsem tedy tak brzy, jak píšete vy, ale i tak patřím v téhle době spíš mezi mladší maminky, když teď většina žen odkládá mateřství klidně až po 30. roce.
Jak říkám: Proti gustu...každý se rozhoduje podle sebe, každý to cítí jinak a nikdo nemá právo nějak zasahovat do takových osobních rozhodnutí.
Přesto můj názor je ten, že děti mají mít mladí lidé, když jsou plni energie, síly, nápadů a vlastně ještě hravosti 🙂
A jak zde někdo psal, starší dceři jsou 3 roky - za 15 let mi bude 42 let, manželovi 44, budeme mít splacenou hypotéku, ale žádný důchod nám na vrátka ještě ťukat nebude 🙂
Krom toho - jsme spolu už 11. rokem a před dětmi jsme se také hodně nacestovali a užili se dobrodružství ažaž. A prostě jsme v těch 24 letech cítili, že není důvod na něco čekat. Měli jsme po svatbě, rekonstruovali jsme byt a i přesto, že veškeré naše úspory padli právě do koupi a rekonstrukce bytu jsme se nebáli si pořídit dítě.
Nepotřebujete našetřené statisíce, aby jste zvládli mateřství....
Můj bratr (30let) se stejně starou přítelkyní neustále odkládají tyhle otázky. Když se zeptáme, tak řeknou, že chtějí získat pracovní jistotu a našetřit peníze...chápu, ale musí si dát pozor, aby jim kvůli věčnému honění za penězi a kariérou neuteklo něco, čeho by mohli litovat....
Takže vlastně můžu zakončit heslem: Mládí vpřed 🙂
Pro někoho je 21 příliš brzo a pro jiného je to tak akorát. Takže je to čistě na vás, jak a kdy se rozhodnete...
Ve 21 letech jsem měla jiné priority a dítě jsem si neuměla přestavit, protože jsem si chtěla užívat, cestovat, dostudovat VŠ, získat praxi v oboru, přítel, kterého bych si časem vzala, vyřešení vlastního bydlení a ...pak možná 😀 Ale to jsem já a každý člověk to má v životě jinak, pokud se na dítě cítíte, tak s chutí do toho... 🙂 Hodně štěstí 🙂
Je to brzy, mě přijde, že na dítě je to ještě brzy. První okolo 25? klidně i tak je maminka mladá.
Já si v 21 letech dítě ještě nedokázala představit, ale každý to má nastavené jinak. Je taky pravda, že mladší maminky mají víc síly a energie (vidím to v okolí), takže v tomhle to budeš mít zase o trošku lepší, než já 😉 My jsme s manžele takový plánovači. Chtěli jsme svatbu, dovolenou, společné bydlení a až nakonec miminko. Všechno nám vyšlo, jen to miminko k nám nechce přijít. Kdybych to věděla, tak jsme začali dřív. A od rodiny si do toho nenechte mluvit. Ono je to zase brzy přejde 😉 Pokud máte bydlení, nějaké finance navíc, je vám spolu dobře, tak do toho klidně jděte 🙂 Hodně štěstí 🙂
Já budu asi jedna z mála, ale podle mě je fakt brzo. Hlavně mi přijde moc mladý partner. Dítě je fakt zápřah, obrátí vám život vzhůru nohama, tak aby hlavně chlap nelitoval, že kamarádi chodí na pivko, na fotbal a on doma přebaluje prcka 😉 My ženské to přece jen máme trochu jinak (i když zcela upřímně přiznávám, že jsem první půlrok dítěte trpěla jako zvíře. Syn řval klidně 18 hodin denně, nevyspání, sociální izolace... ).
Být vámi, tak teď místo dítěte pořeším svatbu. Pěkně se vrhnout na plánování, příští rok se vzít a po svatbě bych se vrhla na plození 🙂 Jste mladí, dítě vám neuteče.
@andelka Svatba nic neznamena 😉 ja jsem s pritelem po 2,5letech otehotnela, planovane. Snazili jsme se o mimco pul roku a letos oslavime 4 spolecne roky a malemu bude pul roku. Nejsme svoji, svatba v dnesni dobe nic neznamena. Souhlasim jedine v zazemi, to je treba mit kdyz si mladi planuji rodinu. Ale znam taky plno pripadu co ziji v garsonce a nic jim nechybi 😉
Ja tedy otehotnela "az" ve 24 a rodila v 25 letech, ale podle meho je kazdeho vec, kdy si poridi dite, pokud je na to pripraveny, ma k sobe vhodneho partnera a aspon nejakym zpusobem zabezpeceny, tak nevidim duvod, proc do toho nejit. Kazdy clovek je jinak vyspely, nekdo se muze ve 30 chovat jako dite, byt nezodpovedny, bezohledny...a druhy muze byt v 18 dospely, zodpovedny... S manzelem jsme se o miminko zacali snazit po necelych 5 mesicich vztahu (u nas to slo cele tak nejak rychle, v polovine ledna jsme se zacali vic bavit, 28.1.2011 jsme spolu zacali chodit, v polovine unora jsme spolu uz zili) a predtim jsme o tom uz mluvili. A to, ze partner je mlady a nepripraveny? Jak jsem psala, kazdy clovek je jiny. Manzelovi je 24 a cekame druhe vytouzene ditko, dceru jsem porodila, kdyz mu bylo 22 let a je to ten nejzodpovednejsi a nejlepsi chlap, ktereho jsem kdy potkala (nikdy pred nim jsem nemela tak mladeho pritele, vzdy jsem mela minimalne o 7 let starsiho, ake manzel je nejdospelejsi ze vsech mych predeslych partneru). Takze ma rada, rid se podle toho, jak to citite s pritelem a ne podle jinych 🙂
@andelka ale rozhodne v tom nevidim zadny zadrhel aby nemohli mit rodinu. Dnesni doba je jina maloktera rodina je uplna (tim myslim tu svatbu). Ja osobne si taky nejdriv predstavovala svatbu a pak dite ale mimi jsme hrozne chteli a svatba je opravdu nepodstatna ta muze byt treba jednou nekdy. Ale rozhodne jsem netouzila tolik po svatbe jako po tom malem zazraku 😉 at si kazdy jde za svym snem a ne jak se to spravne dela 😀
@88nela88 však on to má každý jinak. Nicméně na tom, že napřed partnera poznám, veřejně i mezi sebou deklaruju závazek žít spolu jako manželé ideálně až do smrti a do tohoto formálně právního zázemí přivést dítě není nic nemoderního nebo zvláštního. Nepřeskakovat etapy má něco do sebe. Kolikrát žena jen tvrdí že svatba není důležitá, protože ve skutečnosti ji nechce chlap a ona se mu jen podvolí aby o něj nepřišla. A to ani nemluvím o tom co tady kolikrát je za story, jak po chlapech jedou holky, budoucí milenky..no proč by ne, když chlap s ženou jen žije, je to partnerka stejně jako by spolu jen chodili. A děti může mít s kdekým. Manželka je jen jedna. Ale to je taky o pocitu a o lidech. Pokud pro oba svatba není důležitá a nic neznamená, tak ok.
Já měla první dítě ve 20 (a o rok předtím, v 19, svatbu - bylo to pro nás důležité), další děti pak ve 24 a 26. Výšku jsem dělala při dětech. Na dnešní dobu totálně blbá 😀
@kolani21 pokud jsi připravená,tak neváhej! Já jsem byla ve 21 taky,ale zhoutil se mi život s minulým partnerem... Pak jsem po našla nynějšího manžela s kterým jsem 4 roky a rok vdaná a máme spolu skoro 2letou dcerku 🙂 a náš vztah předtím byl komplikovaný - chvíli jsem bydlela u něho,pak jsme se rozešli,pak jsem bydlela v jiném bytě,ale ve stejným baráku a vídali jsme se denně no a pak jsme se opět dali dohromady (18.11) a v dubnu jsem byla těhotná 🙂 Měli jsme krizi i teď,já odešla na 4 měsíce s malou k našim, ale zase jsme spolu (a troufám si říct,že nás ta odluka víc spojila k sobě) vím, že i přes tyhle naše rozchody a odchody ho miluju a on konečně pochopil, že má rodinu (měl to tak že kamarádi a pivo a motorka pro něj byli prioritou před námi) teď jsme fakt šťastný, naše dcerka báječná a plánujeme druhé mimčo... Nechci se nikoho dotknout,ale mít mimčo po 30tce bych fakt nechtěla. Vidím to u mé sestry.mimčo měla ve 30ti protože kariéristka,ale teď když bude malému rok a půl jde zpátky do práce 😠 a ráda by ještě jedno po cca 3-4 letech..já tomu nevěřím a až já budu ještě ve 40ti happy ona už ne!
Tím chci říct, dělejte jak vy uznáte za vhodné. když bude krize, dá se přejít a zase můžete být šťastný, a vždycky nějaká ta krize ve vtahu je... A je lepší mít miminko za 3 roky co jste spolu, než za 15 let, kdy je vztah už přechozenej a mimčo ho může jen zkazit!
Tak směle do toho 😎 😉
Bylo mi skoro 17, když jsem začala chodit s prvním přítelem. Po 20 jsem začala myslet na svatbu a dítě. Dokončili jsme bakalářské studium, já i magisterské, on si našel dobře placenou práci, já šla na doktorát (u toho je stipendium, takže bez příjmu jsem nebyla). Uběhlo 10 let, co jsme spolu začali chodit, ale podle něj byl ještě čas. Nakonec jsem se s ním z jiného důvodu rozešla. Začala jsem chodit s jedním blízkým kamarádem. Po půl roce mě požádal o ruku, do roka od toho, co jsme spolu začali, jsme byli svoji a snažili se o miminko. Je mi 29, s manželem se nám narodí dcera dřív, než oslavíme druhé výročí vztahu, a jsme oba neskutečně šťastní. Chci říct, že životní osudy jsou různé. Délka vztahu není záruka jeho trvanlivosti. A přiznám se, že pořád tak trochu závidím mladším maminkám.
@kolani21 řiď se srdcem,to je nejlepší rádce 🙂))) já měla prvního syna ve 20,když měl malý 10 měsíců,tak jsme měli svatbu a pak se nám narodil další syn,který v zimě oslaví druhé narozeniny... já nedávno oslavila 25 a snad ještě děti budou 🙂))) .... až se svými dětmi jsme pořádně začali žít 😵 já vědět,jak budu spokojená,tak jsem kluky měla ještě dřív 😀 😀 ... přeji hodně štěstí 🙂))) (věřím tomu,že až prarodiče uvidí své vnoučátko,tak změknou 🙂)) )
Když jsem měla první, bylo mi necelých 21, když druhé 23. Manžel je o rok starší. Takže byl otec ve 22 🙂. Chodili jsme spolu 4 roky. Brali jsme se, páč jsme "museli", rodičové (moji) nepřenesli přes srdce, že bych měla nemanželské dítě 😀 - ségra má dvě 😀. Není to o věku, ale o vyzrálosti. Někdo není na dítě zralý ani ve třiceti 😉.
@88nela88 láska a manželství není jedno a to samé. Jasně, že pokud někoho miluješ, žádný "papír" opravdu nepotřebuješ. Já beru manželství jako univerzální smlouvu a ochranu dítěte a také matky. Dokud není dítě, ať si lidi žijou, jak chtějí, ale pokud je dítě plánované, na cestě, nebo už na světě je manželství potřeba. Je to staletí ověřená smlouva a očividně nic lepšího nebylo vynalezeno. Navíc svět není jen růžový a třeba i takový vdovský/vdovecký důchod (i když to není nic světoborného) pomůže...
@kolani21 Myslim, ze pokud mate vlastni zazemi, bydlite spolu, chodite (alespon jeden z vas) do prace, tak mate idealni vek. 3 roky partnerstvi uz neni laska na jednu noc, takze ze to mozna nevydrzi je sice pravda, ale mozna taky jo (ono to nemusi vydrzet ani po 20 letech, zejo 🙂 )
Nicmene na druhou stranu, neni to ani zadny desivy vek aby bylo nutne spechat. Pro klid v rodine, ve vasi vlastni hlave i obecnejsi prijeti jako rodinna samostatna jednotka bych se priklanela k tomu se nejprve vzit a pak si poridit mimco. Neni to zadna casova ztrata pul roku do naplanovani svatby navic (nebo i min 🙂 ), vsichni pak budou mit jasno ze to myslite vazne a odpadnou pindy o tom, ze to treba nevydrzi, usetrite si starosti s obihanim uradu ohledne jmena ditete, proste budete mit jasno ze jste 100% rodina 🙂
Navic planovani akce jako svatba patri k dalsimu ze stmelovacich prvku, ktere otestuji jak jste na tom, jak se shodnete, nutnost promysleni jestli to opravdu vsechno myslite vazne, apod....
@evulina77
@andelka To ze se dva vezmou nikdy nemas jistotu ze spolu dva zustanou na veky 🙂 takze je to uplne jedno jestli se dva rozejdou ci rozvedou. Manzelstvi neznamena ze chlap ci zena se nepodiva po jinem/jinou kdyz doma neni spokojeny a neco stale hleda. Kdyz doma bude vse klapat tak vztah vydrzi 🙂 🙂 My mame predstavu ze jednou az nase dite/deti budou vetsi tak nam treba prinesou prstynky k oltari nebo za mnou ponesou zavoj... Je to kazdeho vec jak si nalajnuje budoucnost ale nevidim manzelstvi jako podminku aby si az po nem mohly poridit deti 😉
@88nela88 záleží na vás jak to cítíte. Já jako děcko bych se asi zajímala, proč se berete až teď, po x letech 😅
Nevim, kamarádka má dvě děti s přítelem, ale už teď předpokládá že se jednou rozejdou, protože pro ni nebyl v těhotenství oporou. Když mu řekla ať se pak nediví až vezme děti a odejde, tak jí řekl : Tak si běžte. Jestli tady bude svatba, tak bych se hodně divila. Ale děti mají, to asi takový závazek není. Nevim, přijde mi to zbytečně nějaké zašmodrchané. Co fungovalo věky se najednou staví nahlavu.
Já to napíšu podle své rodiny. Mám starší sourozence. Bratr se "musel" ženit v 18, synovec se narodil v jejich 19. Bratr měl tři týdny na to autonehodu a od pasu dolů ochrnutý. Kdyby neměli miminko, už by žádné neměli. (tehdy to nešlo). Nejen že ten malý uzlík vůbec měli, ale pomáhal jim to vše překonat.. Teď je synovec dospělej a bratr a švagrová si užívají volna a života. 🙂 Sestra nemohla najít pravého partnera. Děti měla až v 33. Byla zvyklá chodit ven, a teď s dětma to nejde tak, jak by si představovala.. Plus si všechno moc bere, je nervózní. Kluci mají 6 let a sestra je na ně hrozně opatrná.. Já měla ještě krátce 24, když se nám narodila dcera. S manželem jsme trošku cestovali i si užívali mladého života, pak spolu bydleli, rok na to měli svatbu a do roka po svatbě jsme čekali miminko. Malá nám dělá radost, manžel je skvělej táta - nemá potřebu lítat s kamarádama (samozřejmě si jednou za nějaký čas vyrazí, ale to mi vynahradí, že mě pošle na cvičení nebo ke kadeřníkovi a hlídá zase on..) Já z ničeho nedělám tragédii a nenervuju se, tak jako sestra 🙂 Opravdu záleží na těch dvou a na konkrétní situaci.. Ale za mě, čím později, tím hůř se přizpůsobuje..
@kolani21 Přesně lepší ted',než pozdě 🙂 Naše malá byla neplánovaná,takže jsme nestihli nic rozebírat,ani jestli jsme připraveni a o nějaké finanční soběstačnosti,či pomoci nemohla být ani řeč a přece jsme to zvládli na jedničku,takže pokud to máte takhle hezky promyšleno,určitě bude vše krásné,držím vám palce 🙂