• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Hysterické scény při příjezdu k prarodičům

31. března 2012 
Ahoj, ještě jedna chutná diskuze ode mě:slight_smile: Syn je momentálně zřejmě v období vzdoru, vše dělá naopak, neposlouchá atd. No a problém, který mě pořád trápí a to už tak 2 - 3 měsíce je, že když jsme se blížili k domu mých rodičů, tak kdysi už začínal brečet. Teď teda aspoň zaparkujeme, ještě v autě se těší a pak uvidí dědu nebo babi a otočí se, je jako uraženej a když na něj někdo promluví, tak zas začne histericky brečet. Musím ho vzít k sobě, nikdo na něj nesmí nějakou chvíli mluvit a tak za 10minut už je fajn. Ale je to celkem na nerv...hlavně teda babinka to moc nedává, je vidět, že ji to mrzí. Naši jsou strašně fajn, ale jednají s ním asi trošku jako s větším klukem. Jsou oba trošku prudší povahy, ale ne, že by na něj řvali, nebo byli na něj zlí. Prostě když vymýšlí ptákoviny, tak na něj zvýší hlas, když nechce baštit, tak mu taky domlouvají, ale žádný obskakování. Prostě budeš jest a hotovo. Nevím, jestli je to tímto přístupem, každopádně jsem ho po nich zdědila a taky odmítám "dělat dětem blbce" (když to tak musím říct). Jsme holt tvrdě realistická rodinka:slight_smile:
Naopak u tchýně je to tak, že kolem něho poskakuje, dělá mu např. u jídla pomyšleníčko, pořád na něho mluví tak jako dětsky hrozně...všetko spapáme, nič nenecháme prasiatkam, ty si šikovný a velký jedák, budeš silný atd....no jako tohle já praktikovat nedokážu a u tchýně mě to vytáčí. No, ale prostě tento přístup k němu má pořád při jakékoli aktivitě.... Takže tam on se cítí asi velice dobře...hlavně je vidí 2 dny v měsíci, nebo tentokrát je viděl až od vánoc teprve před týdnem...takže to strpí a hltá ji přímo, protože prostě si ji jinak neužije:slight_smile:
Takže otázka zní, měli jste podobné hysteráky při příjezdu někam? Změnilo se to? A popř. za jak dlouho? Máme se tím nějak zabývat, něco změnit, nebo prostě počkat, až to odezní samo?
Mimochodem, u našich jsme téměř každý víkend, nebo někdy i přes týden, pokud zrovna nejedeme ten jeden víkend ke tchánům.
Díky za postřehy, toto období je pro mě velice výživné :grinning: :grinning: :grinning:
30. bře 2012 v 15:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kackaj u nas to nedela moje dite, ale delavala jsem to ja sama. U jedne babicky milovame mi bylo dobre, u druhych, taky takovych jako vasi, jsem se citila strasne a brecela od malicka az do 13-ti let, jen jsem videla jejich barak. Nasi me tam furt vozili a davali, protoze to ma byt preci spravedlive a maji na me "narok" obe babicky, tak aby se nikdo neurazil :confounded: A ja z toho mela trauma jeste v puberte. Takze jsem si slibila, ze pokud me dite bude na tom podobne, tak v zadnym pripade nikam nebude muset. Tudiz ja bych tam se synem nejezdila, kdyz se jich boji. Treba je to docasny, mozna by pomohlo, kdyby jezdili oni k vam.
Moje dcera ted nechce byt sama s mym tatou, takze proste neni, driv ji hlidal, ale ted je na nej nejaka nabrousena, tak proste chodi bud s mamou hlidat, nebo jsem doma a je to, nic mu nerikam, at mu to neni lito, ale vzhledem k minulosti ji nenecham s nikym, s kym by ji nebylo 100% hej :wink:
30. bře 2012 v 15:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@amallie Jéžiš, to né, to já si nemyslím, že by z toho byl traumatizovanej. On je má oba strašně rád, pořád mluví o dědovi a pak zas o babičce, oni jsou strašně fajn a s ním dělají super věci a ten pláč je opravdu jen na začátku těch cca 10 minut. Jinak pak odjedeme a je tam úplně v pohodě. Bývá tam i celý víkend a není problém, ani mě nechce vidět, slyšet, nic prostě. Jezdí se dívat na vláčky a do lesa na zvířátka na posed, doma babičce pomáhá vařit a s dědem krmí zvěrstvo, pak je tam taky brácha, tak u toho jezdí s el. vláčkama a učí se šplhat všude možně (mmch výborná věc...doma už nevylezl snad jen na skříňky nad linkou:slight_smile:). Nemyslím, že by trpěl, nebo mu bylo zle, navíc není žádná citlivka, že by brečel, když slyší zvýšený hlas. No, uvidíme, doufám, že do 13ti let to trvat nebude, doufám, že ani do 3 let:wink:
30. bře 2012 v 16:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackaj já si myslím to samé co @amallie ...protože jsem to měla úplně stejně.
30. bře 2012 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kackaj no to si nasi u me mysleli taky, ze jo
Babka s dedou se nam taky venovali, pak jsme tam jezdili s brachou, ale teda ja to tam nesnasela :stuck_out_tongue_closed_eyes: a to s nama taky podnikali buhvi, co
No uvidis, ja bych to ale pres koleno nelamala, nikdo nevi, co to dite proziva a pokud u druhe babky nerve, tak bych v tom neco videla
Rikam, moje mala nase taky miluje, ale v posledni dobe vidim, ze kdyz prijde tata muj, tak ona je zdrzenliva a teda taky si musi zvykat, takze ji samotnou nenechavam
Mozna je to tim, ze obcas nekam jdeme spolecne a ja jak mam bricho a uz sotva funim, tak za ni tata beha a boji se, aby nekde nevbehla pod auto nebo tak a tak ji furt okrikuje, coz deti zrovna nemusi
30. bře 2012 v 16:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@amallie no tak to si popravdě nedokážu představit, že bychom tam nejezdili, nebo že by si ho naši nenechávali. Za prvé od tchýně se hlídání nedočkám...jednou za rok na týden a jinak zájem bokem nejeví. Když prijedeme jednou za ten měsíc, tak se může přetrhnout, ale aby si oni pro něj třeba přijeli, když manža je na služebce a já s Ondrem pořád doma sama, to je ani nenapadne. A to je tchýně doma a s prominutím hovco dělá.
No a mamka mi aspoň občas vypomůže i když chodí do práce a má sama toho doma nad hlavu. Ale i kdyby ne, jsou prostě součástí naší rodiny a já nehodlám nijak zpřetrhávat vztahy mezi nima a Ondrem. On je má fakt rád, mazlí je atd. Tak snad děcko se nepřetvařuje v tomhle věku, co?
30. bře 2012 v 16:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kackaj tak třeba potřebuje jen víc času na rozkoukání... vždyť o nic nejde... náš matěj taky nemá vždy zrovna vítací náladu, tak proč ho nutit... až bude připraven, přijde sám, dá pusu, obejme... píšeš, že babička z toho není šťastná a to je dospělá a má spíš možnost si to nějak racionalizovat... dítě tohle neumí... ale rozumím ti... moje mamča je taky špatná z toho, když se s ní nelíbá a nevítá hned ve dvěřích... :slight_smile:
30. bře 2012 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kackaj no nevím, ty jsi máma, jen přidávám vlastní zkušenost
děti už v tomhle věku vnímají spoustu věcí a já bych to respektovala, vždyť to není navždy
pokud skutečně hystericky řve, něco mu vadí
30. bře 2012 v 16:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@petruskaz taky to vidím spíš tak, že čas to spraví. Možná zkusím naše trošku poučit, ale nedělá se mi to dobře. S náma taky nijak zvlášť nezacházeli, prostě normálka a nepociťovali jsme žádnou citovou újmu (naopak cítili jsme jejich lásku)...nevím jak poučovat svoje rodiče o výchově "dnešních" dětí :sweat_smile:
30. bře 2012 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackaj:nečetla jsem diskusi,ale podle mě je to věkem.Syn to dělal taky.Ne,že by brečel,ale prostě ke tchánovcům nejdřív nechtěl a pak ho zase nemůžeme dostat od nich.Neřešila bych to,pokud jde opravdu jen o těch prvních pár minut.A rodičům to zkus vysvětlit,aby si to nebrali osobně.Podle mojí tchýně jsem za to mohla já,nevím jak,ale znáte tchýně.
30. bře 2012 v 17:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Úplně nachlup stejný případ jako u nás.Odezní samo.
30. bře 2012 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackaj ahoj, rozhodně bych ho tam nepřestala vozit. Přece na tom není tak špatně celou dobu, co je s nima, možná se jen potřebuje dýl rozkoukat. Když ho tam přestaneš vozit, tak si na jejich přístup ani nezvykne, možná tak v pubertě a prarodiče by to strašně mrzelo. Moje máti je taky taková od rány a syn z ní má občas vítr, ona mu něco rázně řekne a on uteče třeba za mnou nebo za mojí ségrou, ale prostě si zvykne. Víš ono to může být cokoli, třeba mu jen kdysi cosi přeletělo přes nos a teď si na to vždycky vzpomene. Ale to se určitě spraví. Já bych to s tou přecitlivělostí prostě nepřeháněla, vždyť už není roční miminko...
30. bře 2012 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Rozhodně bych nepřestala jezdit....nemůžeme dětem zametat cestičku...pokud nemá žádné trauma, tak to samo odezní...ale abych přestala vídat někoho, koho mám ráda....tak to pak přestaneme dávat děti školy, protože tam nechtějí nebo nebudeme chodit k lékaři?
Pokud se mu tam nic nestalo, tak se třeba jen bojí, že na ně není zvyklý, vidí je málo....ale to odezní věkem...
Taky jsem k jedné babičce nerada jezdila a nic mi to neudělalo...my jsme teď zvyklé nad vším bádat, hledat informace na internetu....ale prostě děti se musí přizpůsobit nám, ne my jim... :wink: . Asi samotného na víkend bych ho tam nedala, ale být tam s ním, v tom nevidím problém a rozhodně bych svoje rodiče, i když přísnější neochudila o jejich vnouče.....Spraví se to, neboj :slight_smile: .
30. bře 2012 v 17:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@jop @natalie77 díky, vám i ostatním. Né, že bych @amallie zkušenost nebrala v potaz, nebo ji házela za hlavu, ale opravdu zatím nemám ten dojem, že je to s ním tak tragické. Prostě si to nedokážu představit...my se vídali se všema babičkama, dědama a ostatní rodinou často a rádi a nedokážu si představit, že někdo třeba jako dítě vídal prarodiče jen na velikonoce a vánoce z povinnosti atd. My máme celkem vřelé vztahy v rodině, takže opravdu o toto nikoho ochuzovat nebudu...ani naše, ani Ondru (just když má druhý prarodiče tak daleko).
No a taky naopak...když jsem já s malým u našich, tak je celkem protivnej a občas je na přeražení, zato když prásknu dveřma, tak si ho naši pak nemůžou vynachválit jak miloučkej a hodňoučkej atd. Navíc si nedokážu představit celý víkend u našich...to máme u tchánů a kolikrát je to děsná nuda. Lepší svěřit dítě do péče a jít si po svým, do svýho a "užít si volno" :sunglasses:
No tak budu čekat až to odezní:slight_smile:
30. bře 2012 v 17:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jojo jak píšou holky odezní to samo ..Moje nejstarší když byla malá to měla taky pořád říkala půjdeme k babičce těšila se jakmila jsme k nim došli tak u branky řev, ale šílenej hysterčila no hrůza ...chvíli to trvalo a pak to tak nějak samo vyšumělo...Je to prostě tím obdobím :wink:
31. bře 2012 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackaj Něco podobného znám od synovce. Babičku a dědu má rád, celodenní výlety jen s nimi nebo i vícedenní hlídání nejsou problém, ale asi kolem 2 let po příjezdu k nim buď plakal, nebo byl zaražený a nechtěl se pustit mámy nebo táty. Za pár minut se to srovnalo a byl v pohodě. A časem to vymizelo úplně. Takže myslím že to přejde :wink:
31. bře 2012 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackaj Ahojky, tak já taky přidám svou trošku do mlýna, naše malá to má úplně stejně už od miminka, kdy tedy ještě babička s dědou ještě ani pořádně nestihli žádné projevy, takže to určitě není v nich. Ted jsem začala chodit do práce a naši jí hlídají. V pondělí pokaždé brečí, ale jen cca 5 minu babičku ne a ne a jen odejdu, tak zase po příjezdu nechce mě. Vůbec mě nepozdraví a ignoruje, je to určitý vzdor. Babička se s tím taky nervovala, ale prostě se s tím nic nedá dělat. Necháme tomu čas, já už to neřeším, vím, že potom je tam spokojená,vypráví zážitky a tak, takže jí nic nechybí. Myslím si, že je to jen určitý rozmar. Tot moje zkušenot :wink:
31. bře 2012 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek