Mám dvě malé děti, mladší kojím a přestože mi manžel dost pomáhá, hodně trpím, když jde na pivo, nemůžu spát a nenávidím další den, kdy musím vstát a až do oběda (včetně jeho přípravy) musím být sama s dětmi a manžela nechat spát. Vidím to jako hroznou nespravedlnost, i když vím, že bych si neměla stěžovat a že jsem v tomhle směru velký sobec. Ráda bych se změnila a brala to s nadhledem a v noci klidně spala, ale prostě si to nedokážu nějak nastavit. Máte to některá taky tak? Případně poradíte, jak tuhle věc hodit za hlavu, stát se přejícnou a hodnou manželkou...? Díky moc za jakékoli rady 🙂
Můj partner chodí chodí s kolegama a klukama tak dvakrát týdně. Ostatní večery trávíme spolu, to si myslím, že je fér.
Tak 2x za mesic v prumeru
když je čas a chuť, já chodím s ním 😀
v průměru 1měsíčně a většinou se domluvíme že ten den bude mít každý svou zábavu a já jdu s kámoškou taky posedět...kdyby to bylo každý víkend vadilo by mě to... a opíjení do rána bych nesnesla!a je to vzájemné, manžel je v tomhle ještě více přísný a nechápe jak se někdo může opít tak, že je na druhý den nepoužitelný
můj manžel do hospody moc nechodí, jen občas. Dá si ale doma, občas to přežene. Zatímco jindy mi pomáhá, v době kdy je pod vlivem tak s ním nic není. Všechno je v pořádku, pak si sedne a usne. Takže jsem si řekla, naštěstí to není často, že si všechno zkontroluji, aby bylo vše tak jak má. Jinak je moc hodný a úžasný. Pomáhá mi se vším. Takže chválím, až na ty chvilky kdy to poněkud přežene. Alespoň zatím to bylo jen občas.
Můj manžel tak jednou za dva roky 🙂 🙂 🙂