Jak překonat chorobnou žárlivost a zachránit vztah?
Dobrý den, ahoj,
prosím, máte někdo zkušenost s chorobnou žárlivostí?
Najde se tu někdo, kdo by poradil, jak ji překonat, než mi zničí vztah?
Vadí mi každý pohled přítele na jinou ženu. Strnu, když mu cinkne telefon, stoprocentně mu nedokážu důvěřovat, napadá mě, že možná někoho má, s někým si píše nebo že sleduje ženy na sociálních sítích ( na fb má fanouakovske stránky různých modelek), nebo že si platí onlyfans,neustále sledují jeho profil, koho sleduje, kdo sleduje jeho, znervózňuje mě, když je aktivní na fb.
Zároveň ho ale miluju a nechci o něj přijít.
Přitom se ke mně a mým dětem chová moc hezky, změnil kvůli mé práci, aby byl každý den doma, nikam sám nechodí, dokonce jsem si vynutila, aby nelajkoval jiné ženy, hlavně ty "štětky"podle mého - modelky.
Prosím poraďte, jak z tohoto ven.
Ty jo nevím, napadá mě, zda nemáš nízké sebevědomí?
Nebo kde se bere ta chorobná nedůvěra?
Taky to lustrování může být už zvyk, bez kterého se neobejdeš a je si třeba i odvyknout. Prostě když máš potřebu mu lézt do soukromí, tak se kousni a vydrž, zabav se něčím jiným.
Zajdi si nekam na terapii,pro pomoc odbornou! Mas očividně problem s vlastnim sebevědomím. Sama si nepomuzes. A chovanim ktere mas, si chlapa pomalicku a jiste posouvas k jine ženě. Driv nebo pozdeji, ale jiste, te jednou opusti,pokud sve chovani okamzite nezmenis. A neni to jen o tom, ze si budes kousat nehty v koute a trpet, je to o celkove zmene tveho pohledu,chovani a vnimani sebe sama.
@kajka2015 já Ti napíšu mou zkušenost... Měla jsem to podobně. Ex si na našich romantických dovolených fotil cizí ženské, za každou se otáčel, porno jasně, ja byla taky na psychiatrii, šílela jsem, co si asi tak píše s ex (mají děti spolu, tzn musí komunikovat), trnula jsem při každém filmu, že tam určitě zas bude nahatá ženská atd ... Moje nízké sebevědomí, ale taky při konfrontaci jsem byla jedine za tu blbou krávu, že nikomu než mi to nikdy nevadilo. Ex je manipulátor, narcis .. no pomohlo mi až odejít. A teď? S partnerem se na porno koukáme spolu, logicky se mu zalíbí i jiná (i já můžu jmenovat chlapy, kteří se mi líbí), ale rozhodně je ten vztah na jiné úrovni, já vzájemném respektu a důvěře.... Což předtím nebylo....
Mám s tím osobní zkušenost. Strašně jsem za mlada žárlila na svého ex, hrozně jsem se bála, že o něho příjdu...až to rozežíralo náš vztah a on mě kvůli tomu opustil. Mohla jsem za to jen a pouze já.
Od té doby, po téhle lekci, když mě to jednou za dva roky s partnerem přepadne, nedávám tomu prostor. Ty myšlenky zaženu, zabojuju s tím a v žádném případě nenarušuju jeho soukromí, v ničem se nešťourám. To je totiž cesta do pekel. Jednou začneš a vezeš se v tom. To už se pak rozjede jako nějaká obscese a bez ověření jeho mailu nebo mobilu už pomalu ani v klidu neusneš.
Vztah bez důvěry není zdravý vztah. Pokud mu nejsi schopná věřit, dát mu plně důvěru i lásku a investovat do toho hezkého ve vztahu, budovat dospělý vztah...pokud tohle nejsi schopná, tak jsi toxická a uvědom si, že od toxických lidí ten druhý vždy dříve či později odejde.
Ty důsledky žárlivosti jsou ti jasné, jednou se na tebe vys***. Takže teď je to už jen na tobě. Buď s tím přestaneš a budeš si vnitřně budovat důvěru v něj, ve váš vztah i v sebe. A nebo počítej s tím, že tě jednou pošle do 🍑.
Já už to mám nastavené vnitřně tak, že je lepší být v klidu, budovat zdravý vztah, důvěřovat a milovat...a nekazit si to denodenně stresy z nevěry. Pokud bych časem zjistila nevěru, ok byla bych zklamaná, bolelo by to, ale zvládla bych ho za to poslat do háje a žít dál.
To že ho máš tendence tak kontrolovat není nic jiného, než tvá existenční závislost na něm a chorobný strach z jeho ztráty. Měla by sis uvědomit, že i když by se váš vztah nedej bože rozpadl, dokážeš být časem znovu šťastná a život jde dál. Psychicky na něm totálně závisle visíš, možná proto ta žárlivost. Zkus posílit svě sebevědomí, žít víc sama za sebe. Takhle jsi jen závislá a slabá ženská. Určitě to umíš i líp, jen si to ještě neuvědomuješ.
Kdysi mě to stalo vztah , a hodně to bolelo .Mám nízké sebevědomí to o sobě vím .Pokud stojíš opravdu o záchranu vztahu najdi si odborníka sama tohle nezvládnes .
Také nemám moc vysoké sebevědomí a zažívala jsem něco podobného a je to strašně frustrující. Máš nějaký důvod k takovému chování?
Ona to občas dělá i ženská intuice.
Já ho tenkrát třeba měla, partner mě podvedl a potom se to vezlo. Je to už víc než 10 let. Chtěli jsme spolu zůstat, snažila jsem se mu odpustit. Nešlo to, měla jsem v sobě obroskou bolest. A jak píšeš, každé cinknuti telefonu, peklo.
Rozešli jsme se.
Po pár měsících jsme spolu začali znovu, bez ohledu na to, co se stalo. Zjistili jsme, že spolu chceme být. Jenom jsem se snažila nebýt na něm tak závislá jako dřív, mít i svůj život. Hlavu jsem nějak přeprogramovala a najednou to potom šlo všechno jinak a lépe. Chlapa si neudržíš, když s tebou nebude chtít být, tak proč se takhle užírat. I ty máš stejnou volbu od něho odejít jako on od tebe. Když si tohle všechno uvědomíš , bude se ti žít opravdu lépe.
Jo a my jsme se vzali a můj muž je milující manžel i otec.
Doporučuji ti zajít klidně i na nějakou psychoterapii, ale zbav se toho, nebo se zblázníš a stejně nekonec zůstaneš sama.
Neporadím, nežárlím, protože když chce chlap odejít, odejde a nikdo mu v tom nezabrání. Ani ta modelka, kterou by měl doma. Až tě bude mít plné zuby, protože mu neustále děláš stíhačku, odejde od tebe. Tak na to mysli a trochu se zatáhni. Pokud to nedokážeš, vyhledej odbornou pomoc.