Jak překonat rozchod a zachovat vztahy s dětmi?

Ahoj všem, mám tu známé i rodinu, proto se omlouvám za anonym.
Zažívám náročné období, s manželem jsme se dohodli, že půjdeme od sebe. Bohužel jsme si hodně navzájem ublížili a řešili ne zrovna každý dobrým způsobem. Je nám to oběma moc líto, ale teď nemůžeme jinak, je to velmi bolestivé, ale hodně spolu mluvíme, jsme k sobě slušní, chováme se s respektem a chceme si maximálně vyjít vstříc. Děti by zatím zůstaly tam, kde jsme a my se chceme střídat, aby to pro ně nebylo náročnější ještě o stěhování. Ráda bych se zeptala, jak jste zvládli toto těžké bolavé období. Ještě jsme jim to neřekli, čekají nás hory, zvládneme to, pak budeme hledat další bydlení. Nějaká špetka naděje tam do budoucna možná je, třeba nám odluka pomůže, znáte někoho takového? Máte rady, jak toto přečkat a přežít, jak mluvit s dětmi, co čekat následující období? Vím, že je to proces, ani jeden jsme to nevzdali na první dobrou, vždy jsem věřila, že všechny starosti lze překlenout, že to bude na celý život, vzájemně si sebe vážíme, nečekala jsem, že to bude tak moc těžké. Hodně spolu pláčeme, mluvíme, i se stále objímáme. Je to těžké. Věřím, že je to proces, který nás posune dál a vím, že to bude dobré, ať už spolu budeme nebo ne. Jsem za toto vše vděčná. Potřebuju toto jen sdílet a možná i číst osobní zkušenosti v podobné situaci. Děkuji.