Jak se vyrovnat s lhostejností k životu sourozenců?
Nikdy jsem se nikomu nepletla do života, a nebudu to dělat ani teď. Je mi ale strašně smutno když vidím, jak si brácha kazí život, a je to horší a horší 🥺 Máte to taky tak?
Záleží na situaci, proč si ten život podle tebe kazí? Podle mojí švagrové si její bratr taky zkazil život, tím, že si mě vzal a máme spolu dítě. Trvalo jí dlouho než možná pochopila, že jsme šťastní a nic jí do toho vlastně není. V takovém případě bych se mu do života rozhodně nepletla..
Svého bratra miluju, ale to znamená i akceptovat jeho volby. Když se před léty rozešel se skvělou holkou kvůli chiméře, bylo mi to hrozně líto, ale je můj, miluju ho i se špatnýma volbama. A nakonec se ukázalo, že to vlastně jen otevřelo dveře něčemu krásnějšímu
Měla jsem bratra. I když mi na něm velmi záleželo, tak jsem mu pouze řekla svůj názor na určité věci a dál se k tomu nevyjadřovala a nechala ho. Pokud by za mnou přišel sám a chtěl cokoli řešit, tak bych mu pomohla. Sama od sebe bych mu do života nemluvila.
Neni mi lhostejny, ale nema cenu ho nejak resit, beztak si to udela podle sebe.. taky me mrzi, ze nema rodinu, ale kdyz zadnou nechce, co nadelam.
Rozvedl se kvůli milence, se kterou žije už asi šest let. Šlo to u nich z kopce už dřív, ale kde je pořád hezky že jo. Jenže začala před pár lety pít, a akorát se to stupňuje. Na Štědrý večer měli být naši rodiče u nich. Ale ona se dozvěděla, že předtím budou rodiče u nás, a tak jim řekla že ať si jsou u nás, že k nim ať už nechodí. A pak pozdě večer brácha volal mým rodičům, jestli nemají kousek kapra a salát, ona že se už odpoledne totálně ožrala, a vůbec nic nenachystala. Když přišel z práce, našel ji opilou, šla si lehnout po hádce, a celý Štědrý večer zůstal sám. Kolikrát se opije a zapomene jít do práce, a on pak musí shánět někoho kdo to za ní vezme (ona dělá pod ním).
Strašně na něj žárlí, klidně na sebe práskne že mu leze do mobilu, a je nepříčetná když se baví s jinou ženou, dvakrát mu rozbila i mobil. Když už se staví u našich, hned mu zvoní mobil, kde jako je, ať kouká jít domů. Když mu mamka nabídne jídlo, ona štěká že ne, že si to brát nebude.
Před pár dny byl nešťastný, byl v práci a volal jí, aby zavřela fóliák, že se něco žene. Vykašlala se na to, fóliák i úroda zničený. A on už zoufalý ať ho táta odveze do blázince, že už na to nemá nervy. Rodinu s ním taky už nechce. Je na něm vidět jak je zničený, začíná být sám agresivní, ledový. Přitom byl vždycky prima chlap. Je mi ho líto.
A jemu něco brání, aby se s ní rozešel? 🤷♀️ Je to jeho život... Nikdo ho určitě nenutí s ní být.
Nějaké dítě spolu mají nebo ne? Jinak já bych jí zbalila batůžek a ať si jde. Ale to je čistě jenom na bratrovi.
ale tohle je bohuzel na brachovi. On musi pochopit a rozhodnout se za sebe. Zadne promluvy tu asi nepomuzou. K tomu si musi dojit sam. Pochopit co a jak v zivote chce a zbavit se toho, co mu brani v normalnim ziti. Jenze tohle musi vedet a chtit on sam. Je to blbe, ale je to jeho zivot.
Nějaké dítě spolu mají nebo ne? Jinak já bych jí zbalila batůžek a ať si jde. Ale to je čistě jenom na bratrovi.
@marketa1218 Nemají spolu dítě, ona má ve střídavce jen 11 letou dceru z druhého manželství.
To je ten lepší případ. Chápu, že tě to trápí, ale ty s tím nic neuděláš. Možná brácha ještě čeká na nějakou poslední kapku a pak se s ní rozejde. A nebo taky ne.
Bratrovi bych dávala najevo, že tu jsem pro něj, když bude chtít.
Víc nejde. Pokud nechce, nepomuzes mu. Bohužel.
Z našeho pohledu ideální, aby kopl partnerku do zadku a začal žít.
Nevíme, proč s ní je, i když ho ničí.
Snad na to brzy přijde, že je někdy lepší odejít.
Mam sestru.Je ted uz jedina,ktera nas obe spojuje s detstvim.Rodice uz dlouho nemame.Jsme obe uz i babicky..Nekdy jsme mely spolu nesrovnalosti,ale nikdy bych nedopustila,abychom se rozhadaly.Pokud by potrebovala jakoukoliv pomoc,pretrhla bych se,abych pomohla.Vubec si nedovedu predstavit,ze bych o ni prisla.Asi bych se snazila s bratrem promluvit,co me u nej trapi.Abych si pak nevycitala,ze jsem mlcela.