Jak vyřešit problémové situace ve vztahu a komunikaci?
I přes to, že teď v sobě moc sil nemám, přeji všem čtenářům co nejvíce sil při řešení různých situací. Chtěl bych se vám svěřit se svým příběhem a tak nějak vám dát nahlédnout do mé hlavy, s tím, že mě pak budou zajímat vaše názory.
Asi půl roku po rozchodu jsem poznal holčinu. Cítil jsem, že ještě nejsem úplně připravený na nový vztah, ale něco mě k ní táhlo. Už na prvním rande byla strašně zajímavá ohledně toho, jak by si představovala vztah. Po dalších randech jsem zjistil, že i když se necítím úplně připravený, byla by velká chyba ji nechat odejít. A tak jsem do toho šel, ale vysvětlil jsem jí svou situaci, že potřebuji pomalejší začátek.
V průběhu vztahu chtěla od začátku hodně pusinek, hodně ujišťování, hodně kontaktu. Zpočátku mi to bylo, nechci říct úplně nepříjemné, ale nenapadá mě mírnější slovo. Po nějaké době mi oponovala, že takhle vztah nechce, že je to pro ni málo, že chce prostě víc, že se nechce omezovat v tom, kdy mi může nebo nemůže dát pusu, že mě chce pusinkovat pořád. Naštěstí to bylo v době, kdy už jsem byl v pohodě, a řekl jsem jí, že už chci vlastně to samé. A vztah nabral na obrátkách.
Chtěla se hned sestěhovat, já taky, ale měl jsem novou práci, kde jsem se potřeboval dobře zaučit, a kdyby to vyšlo, mohl bych tu práci dělat i u ní ve městě, takže jsem stěhování odsunul na léto, abych zároveň stihl všechno doplatit, něco vydělat navíc atd. Měl jsem velice těžký začátek v práci a finančně se to podepsalo. Nicméně to chápala a těšila se na léto. Mezitím se stalo ještě hodně průšvihů – bouračka, rozbitá drahá součástka na autě, dluhy na sociálním a zdravotním, které jsem si vyžádal, abych to doplatil a měl čistý štít, drahá operace pejska, úmrtí dvou štěňátek. A to není vše – prostě to byl náročný rok, ale zvládl jsem to s grácií a u přítelkyně jsem viděl, že drží, že je při mně, že mě podporuje. Řekl jsem si: „Ty vole, tak já si tady celý rok zažívám fakt bídu a ona je furt při mně. Boží ženská.“
Jakmile jsem se zahojil, začal jsem šetřit, a protože jsem byl přesvědčený, že je ta pravá, šetřil jsem nejen na stěhování, ale rovnou i na snubní prstýnek, protože jsem měl jasno. Atraktivní, rozumná, stejné zájmy, stejně vybíravá v jídle, rozumí si s mojí rodinou a já s její, když byl nějaký problém, chtěla to řešit, bála se o mě, starala se hezky, často naznačovala, že o mě nechce přijít a měla obavy, že si to někdy rozmyslím. Při tématu "rozchod" říkala, že dává šance, a i kdyby udělala nějaký průšvih, chtěla by mi to potom aspoň nějak vysvětlit. Prostě za mě splňuje vše, co od ženy do života chci, a tak jsem ten snubák sehnal a na naše první výročí jsem ji chtěl požádat o ruku.
Bohužel, tři dny před výročím přestala být z ničeho nic komunikativní. Intuice mi řekla, že se něco děje, a tak jsem se zeptal. Odpověď byla, že ano, že se něco děje a že mi to říká celý rok. Neváhal jsem a vyrazil za ní, abych nejel s prázdnou, vzal jsem s sebou pro ni dárek – kámen vybroušený do tvaru srdce, který jsem vyráběl už nějakou dobu. Po příjezdu mi řekla, že jí už došla trpělivost, že jsem nezodpovědný, pohodlný, že se bojí, že bych jí doma nepomáhal, že ji to prostě nebaví. Reagoval jsem, že chápu, že ji to takhle nebaví, ale jestli chce, urychlím stěhování a už to bude všechno tak, jak si přála, a že cokoliv ji trápí, to prostě vyřeším, protože mi za to stojí. Nepomohlo to a ukončila to. Celé to oplakala, omlouvala se, bylo i objímání, líbačka. Nepřišlo mi, že by to opravdu chtěla ukončit.
Byl to vztah na dálku a cesta byla dlouhá, 200 km. Nebyl jsem úplně ready zase řídit 200 km domů v tomto stavu, tak jsem poprosil, jestli bych mohl aspoň přespat na gauči, a na to mi řekla, že by teď radši byla sama. To vám byl „bezva“ výlet domů v 11 večer, 200 km. Situaci jsem nechal pár dní bezeslova uležet, ale byl jsem překvapený, že ani nenapsala, jak jsem dorazil.
Za těch pár dní jsem jí napsal, že mám několik věcí na srdci, ale nevím, jestli ji to zajímá. Druhý den napsala, že poslouchá. Tak jsem zavolal. Volali jsme si celkem hodinu, nic moc jsem neřešil, ale na závěr jsem nabídl, jestli by se nechtěla vidět a promluvit si o tom. Nechtěla. Asi za deset dní jsem jí zkusil znovu zavolat a nezvedla to. Napsal jsem jí, že bych si s ní opravdu přál promluvit, protože mi na ní záleží. Odpověď byla, že jí akorát útočím na city a snažím se ji manipulovat. To mě dost zabolelo. Vlastně celou tu situaci psychicky nezvládám.
Začal jsem přemýšlet, co s tím, že ve mně najednou vidí úplně někoho jiného. Vyrobil jsem další srdce, tentokrát ze dřeva, s nápisem „Nezvorám to, lásko“. Vytiskl jsem společné fotky, vyrobil jsem kupony, jako že umyji auto, nádobí, masáž, snídaně do postele a hlavně „potřebuji si promluvit, něco mě trápí“ atd. Kuponů bylo celkem 40, použil jsem hezký papír, pěkně svázané, dal jsem si záležet. Napsal dopis, ze kterého se nakonec stala písnička – ta umělá inteligence je fakt hustá, moc dobrý song. Koupil jsem její oblíbené dobroty, koupil kytici a všechny tyhle věci jsem vzal a dal do trezoru. Napsal jsem nový dopis, kde jsem popsal celý svůj rok, co pro mě znamená ona, co pro mě znamená náš vztah, a jel jsem jí to odvézt domů. Chtěl jsem to tam jen nechat a jet pryč, bohužel mě zahlédla a vznikla z toho scéna. Pak jsem jel domů a byl jsem mnohem klidnější (po cestě tam jsem měl puls 150, hodinky na mě furt křičely), říkal jsem si, že tohle je opravdu velké gesto a že tomu přece nemůže odolat.
Bylo to moje mistrovské dílo, které jsem chtěl nechat působit a čekat, až se ozve sama. Byl jsem tak rozhodnutý. Za dva dny mi napsala její kamarádka, ať se na to vykašlu, že to přeháním. Tak jsem se ptal, co jsem zase provedl, a řekla mi, že Aničce napsala moje babička... o tom jsem já nic nevěděl. Kamarádce jsem se to snažil nějak vysvětlit, ale byla akorát víc a víc naštvaná, debatu ukončila sama docela rázně. Takže další problém na světě. Dobře, nějakou dobu jsem to zase nechal být a pak psal ex-přítelkyni nějaké vysvětlení a omluvil jsem se za babičku taky. Řekl jsem, že respektuji její rozhodnutí a v životě bych si neodpustil, kdybych se nesnažil to dát do pořádku. Na to mi odepsala, že kdybych ji tolik nebombardoval, tak by se třeba i sešla. Řekl jsem jí na to, že existují důvody (prsten), proč se tak snažím, proč nevydržím v klidu a proč si s ní chci opravdu promluvit, ale že tedy doufám, že platí to, co řekla, a nechávám to být.
Za týden dávala na TikTok video, že holky chtějí vidět úsilí. Na základě toho jsem přemýšlel, jak jí beze slov ukázat úsilí, a tak jsem jí přes kosik.cz poslal její oblíbenou zmrzlinu a kytici. Reakce byla, že jestli to udělám ještě jednou, bude to řešit s policií. To mě zasáhlo natolik, že mě mamka vezla na psychiatrickou ambulanci, protože jsem nebyl schopný dýchat, jen jsem bulel jak malá holka a lapal po dechu.
Teď už jsou to dva týdny. Anička má zrovna dovolenou, na kterou jsme se těšili já i ona, a tak jsem jí včera stručně napsal, že ve středu jedu k moři. Jestli mě chceš dál nenávidět, tak tohle ignoruj, jestli ne, tak si zabal a jedeme. Reakce byla blok na sociální síti. Tak já už nevím, co dělat. Jsem velice kreativní, ale cokoliv jsem zkusil, bylo bráno velice negativně. Vidí ve mně nepřítele, soupeře. Proč? Opravdu to tak přeháním? Jak ji může napadnout policie? Já bych jí nikdy neublížil ani nevyhrožoval. Od samého začátku jediné, co chci a co si přeji, je to vysvětlit. Chci tak moc?
Jasně ti dává najevo, že už je konec, nekontaktuj ji.
Tak to mě mrzí. Asi už s tím nic neuděláš.😓
Uz bych ji nechala byt. Je mi to lito.
.
Já chapu ze to pro tebe je těžký, ale čím vic na ni budeš tlačit, tím víc ji od sebe odeženeš. Kdyby tvoje vysvětlení něco mohlo změnit, vyslechla by tě, ale asi v tom má jasno. Mrzí mě to, ale opravdu ti dala dost jasně najevo, že nemá zájem.
Ona o tebe prostě nestojí a tobě opravdu nezbývá nic jiného, než to nechat být. Já na jejím místě bych při takovém bombardování zavolala policii už dávno, protože tvoje chování hraničí se stalkingem. Můj první chlap byl psychicky labilní a depresivní jedinec a opravdu jsem to s ním neměla jednoduché. Ty by ses měl v prvé řadě zaměřit na sebe, když se takhle hroutíš z rozchodu. Tvoje reakce není normální. Už jí nech být a pokud možno si v nejbližších pár letech, než si to dáš opravdu v hlavě do pořádku, nenacházej žádný vztah.
Proč si sem jdeš pro radu, když ji pak nechceš přijmout?
@rickovo z prvního příspěvku mi tě bylo líto, říkala jsem si, že jsi asi zamilovaný emotivní romantik.
z toho druhého dlouhého, ale na mě dýchlo něco varovného...
možná to vzešlo od kamarádek a možná, že to není fér vůči tobě, ale možná že na tom taky něco je a jen jí po tom rozhovoru došlo, co už třeba tušila. nevím. každopádně ona nemá povinnost ti cokoli objasňovat ani když ty máš tisíckrát pocit, že by to tak mělo být, že ti vysvětlení dluží a co s tím a se sebou budeš dělat je bohužel jen a jen tvůj problém.
takže si myslím, že už jsi jí dal vše jasně najevo a ona prostě nechce. jak to přijmout - to bude teď tvůj úkol. a vyrovnat se s tím a zpracovat to. možná se ti to mělo stát, aby jsi pochopil některé věci v životě, o sobě...vím, že je to těžké, ale někdy nejsou věci tak jak sme si je naplánovali. a nebudou tak ani kdyby sme se na hlavu stavěli. a někdy ani nedostaneme odpovědi. tak to prostě je.
@rickovo Hned z tveho prvniho prispevku mam dojem, ze ty budes takovej ten typickej sobec, kterej se zajima jen o to, zda ONA vyhovuje tobe, ale uz se moc nezajimas o to, zda TY vyhovujes ji. Prece neni jinak mozny, ze bys za ten rok nepoznal, ze neni stastna? No nepoznal, protoze byls zaneprazden premyslenim o tom, zda je ona pro tebe dost dobra....vysledkem cehoz jsi zapomnel, ze treba nebudes dost dobry ty pro ni.
A propos; taky jsem zazila vztah na dalku a bylo to peklo. Ja se chtela sestehovavat, kdezto muj ex byl vlazny, jsem rada, ze uz s nim nejsem.
@rickovo ta holka nechce zazivat zadne AHA momenty, vztah neni o tom, ze kdyz si logicky vyjasnime jak se veci maji, tak spolu musime byt. Ze nekdy rekla, ze dava druhe sance - tak ji to zavazuje a nesmi te opustit? U oltare si lide slibuji, ze je to na cely zivot a stejne se pak rozvadeji, takze to zkratka funguje...
Nechce te. Nechce abys ji cokoli vysvetloval a cim vice dopisu ji posles, cim vice budes nalehat a vnucovat se tim vic si bude jista, ze chce mezi vami dvema co nejvetsi vzdalenost.
Jestli ti terapeut radi, ze ji mas kontaktovat pres rodinu apod. tak je asi cas zmenit terapeuta. Tvoje chovani by me desilo, vubec se ji nedivim. Res sebe a te holce dej pokoj
Nejdriv musis dat dohromady sebe a pak hledej dalsi vztah. Konicky? Pivo po praci s kolegy? Neco vymysli, urcite cesta nebude pres snahu donutit ji, aby te mela rada. K tomu nikoho nedonutis
...plus teda, kdyz ctu tvuj posledni prispevek, tak tusim, ze ty budes manipulator non plus ultra (jak srdceryvne zminujes srazenou srnu, umrti dvou stenatek atd). Myslim, ze ona mela pravdu, kdyz rikala, ze se snazis hrat na city - to totiz delas i tady v diskuzi. Asi se ti to v zivote vyplatilo, a ted te sere, ze ti to ona uz nezere. Chtel bys ji to vsechno vysvetlovat, ale sejri te, ze ti ona neda sanci ji zase obalamutit. Tebe bych doma fakt nechtela. Holka asi utekla za minutu dvanact.
@rickovo Tak jinak. Holce se naštěstí rozsvítilo dřív, než si to čekal. Působíš na mě jako těžký manipulátor, co se snaží hrát na city. Pořád píšeš, že chceš vysvětlení. To ti ale ona dávat nemusí. A ano, tvoje rádoby romantická gesta po rozchodu jsou až děsivá. Neznamená, že když něco chceš, tak to taky dostaneš. Prostě se na to vykašli.
Nejsi schopný respektovat její volbu s tebou nebýt 🤷♀️
To prostě je otravné a ne nepřiměje jí to změnit názor...
Respektuj její volbu. Nebuď jako přísavka. Chápu že tě to bolí, ale to je holt život. Každý z nás si tím musí někdy projít. Takhle tě odmítla, to nic nevypovídá o tvé hodnotě. Ale dospělý člověk respektuje a akceptuje rozhodnutí druhého. Možná jednou zabojuje a snaží se rozchod zvrátit, ale to co předvádíš ty už je za hranicí. Tohle je závislost, snad posedlost, prostě nechala bych toho opravdu 💁♀️ jinak si koleduješ. To už hraničí se stalkingem atp.
Rozhodně to nejsou romantická gesta!!
Chápu že tenhle ghoasting z její strany je hnus a je pro tebe těžké nevědět kde přesně byla chyba. Ale je to opravdu tak nutné to vědět? Proč? Vyprdni se na to.
Nekdy v "ne uz s tebou nechci byt" nemusi byt logika. Mozna pro to nema logicke vysvetleni, mozna to ani nedokaze presne popsat ktere konkretni veci ji od tebe odradily. Ale stalo se. Ale z meho uhlu pohledu ji 100% odradilo ze nerespektujes ji samotnou. Rekla ne. Nekolikrat. Tolikrat ze uz ji je ti dokonce neprijemne rikat ne znovu a ze je ochotna aby ti to rekla nejaka jina autorita (kamaradka, policie atd).
To je uplne jedno ze mas prstynek. Prstynek na vztahu nic nemeni. Je to jen šperk. Nemeni to chovani ani jednoho ani druheho. Nechce ho. Nechce tebe. Nechce vás. Je treba to akceptovat
@rickovo Hele, chlape, to, jak pises, ze mas video jako dukaz, na kterem ona rika, ze dava druhe sance....Ona neni povinovana k nicemu. I kdybys ji to video prehral treba stokrat, tak ani tak nema ona povinnost ti nic vysvetlovat. Bohuzel. Chapu, jak se citis, protoze muj ex taky na zacatku vztahu rikal, ze si na nas vztah vzdycky cas najde. A za necely rok uz se se mnou rozchazel s argumentem, ze NEMA CAS NA VZTAH, protoze ma hodne prace a v zamestnani chce povysit a bla bla bla. Proste, kdyz ptacka lapaji, hezky mu zpivaji. Ja, ktera jsem zvykla drzet slovo a plnit sliby, holt spatne nesu, kdyz si nekdo dela z pusy trhaci kalendar. Ale bohuzel svet je takovych lidi plny. Je asi lepsi byt na to pripraven a obrnen.
A ten ghosting - je to hnus dnesni doby, no. Pomahaji tomu socialni site a vubec ten cely virtualni svet, ve kterem zijeme. Proste nekoho ignorovat, popripade ho zablokovat, je strasne jednoduchy. Muj ex (ten, co rikal, ze si vzdycky cas na vztah najde) jednal presne tak: rekl mi, ze nas vztah konci, protoze na nej nemel cas a pak me ignoroval a prehlizel jak sire rodne lany. Nereagoval na moje zpravy, nebral telefon. Prose nic. Byla jsem smutna, nastvana, zklamana, zmatena. Ale bohuzel jsem vubec nic nezmohla. Dnes si vycitam, ze jsem s tim parchantem ztracela tolik casu.
Nech ji žít. Vybrala si cestu bez tebe a musíš to akceptovat. Třeba ji došla trpělivost s tím, ze mas porad důvody, proč se k sobě nestehovat. Zes ji neprojevoval dost citu, ze jste řešili hlavne tvé problémy, ze to byla ona, která chtěla vás vztah posunovat dal a tys byl vlazny. A nebo te přestala milovat, i to se stává. Žádné vysvětlení ti nedluzi a všechna ta tva romantická gesta na me působí děsivé, ani se nedivím, ze se nechce osobně potkat a už te i blokuje.
Proboha, který terapeut doporučí, abys volal její rodine??? Vždyť to jenom zhoršis.
@rickovo no, to je celkem jedno jeslti druhe sance nebo vysvetleni. Z jejiho pohledu ti to mozna navic vysvetlila viz " řekla, že jí už došla trpělivost, že jsem nezodpovědný, pohodlný, že se bojí, že bych jí doma nepomáhal, že ji to prostě nebaví" - to je vysvetleni. A prehravat ji video ze neco rekla, to je proste desivy. Nejsi u soudu, aby platilo, ze kdyz ji "nachytas pri nepravdivem trvzeni" tak se k tomu musi vratit.
Tim, ze bys mel nejdriv dat dobromady sam sebe myslim to, ze musis ty najit smysl jak zit, jak byt spokojeny a jak se probijet zivotem. Ne vymyslet, jak ji jeste kontaktovat a jak ji presvedcit.
Pivo s kolegy byl jen napad- delej cokoli co mas rad, ale na tohle devce zapomen. Vyraz nekam na cesty, jestli rad vyletis, vycisti si hlavu a zkus jineho terapeuta. To co tady ukazujes je opravdu nepekne hrani na city a snaha o manipulaci. Nech toho, nehledej jak se politovat, ale jdi dopredu - s hlavnou vztycenou. Nekdy to neni lehky, nekdy nam zivot naklada vic nez uneseme. Ale to co ty delas je trochu hledani dramatu. Musel jsi jet domu 200km v 11 vecer? Promin, ale to neni drama na politovani, pokud jsi byl vazne hotovy a byl to problem, existuji hotely. Srazena srna? Nestastne, ale to s tebou ma byt, protoze jsi sundal srnku? To se proste stava, rekni si zatracene chudak srna, jestli jsi citlivejsi tak si vecer pobrec, ale dal to nech byt!
Musis najit cestu, jak fungovat sam za sebe, to je cele
Ona má právo změnit názor. A ty ses mohl snažit tak, ze posles srdce s pugetem a proprosis ji, ať ti dá ještě sanci. Ze zná tvuj telefon a ty budeš moc rad, když ti zavolá. Ne ze ji budes bombardovat tak, až ti to bude nepříjemne.
@rickovo Proč jsi zrovna na tomhle webu? Nestalkuješ ji tady náhodou? Mám z toho fakt divný pocit.
@rickovo já to chápu, sama vím že gaslighting při rozchodu je fakt strašný, protože člověk šrotuje a šrotuje co udělal špatně. Osobně si I myslím, že partneři by si měli říct, proč se rozchází, alespoň z nějaké základní slušnosti. Tak by to mělo být.
Ale! V životě prostě některé věci nejdou podle plánu nebo podle našeho přesvědčení. To je prostě život. Někdy je obtížný. To že by podle tebe něco nějak mělo být neznamená že to tak bude. A ne, nevydoluješ to z ní tím, že to po ní budeš chtít!!!
To jestli ti o důvodech řekne nebo ne, má v rukou čistě tvá ex. Ty na to nemáš jakýkoliv vliv a nijak to nemůžeš změnit. Možná proto jsi tak nešťastný a bezradný, protože není ve tvé moci s tím cokoliv udělat!! Nemáš to pod kontrolou a nebudeš. To je prostě fakt.
Takže v první řadě si uvědom tohle. Není to ve tvé noci a můžeš se stavět na hlavu a upozorňovat na sebe či kdovíjak prosit a podlejzat ...a stejně na to nemáš vliv.
Jediná cesta jak dostat věci pod kontrolu ( a psychicky by ti to prospělo) je mít pod kontrolou své REAKCE NA SITUACI. Situaci nezměníš. Shit happened. Ale změň to jak na ten shit budeš REAGOVAT. Dost to vypovídá hlavně o tvé ex proč ti neřekla o důvodech. Trochu i o tobě- třeba věděla že rozchod neustojíš, budeš ji přemlouvat atp..prostě když se nad tím zamyslíš všechnu tuhle energii kterou vkládáš do vymáhání důvodů rozchodu atp kdybys vložil do to aby ses z toho co nejrychleji dostal, psychicky se srovnal a uvědomil si, že ti za to slečna nestojí když ty jí nestojíš ani za dvě věty.
Bohužel o to očividně nestojí, kdyby ano, nemusel by jsi pro to ani dělat tolik, aby jsi viděl nějakou odezvu. Myslím si ze tím přehnaným snažením ses ji spíš zprotivil. Nech ji být. Bohužel se takové věci stávají, bude to zase dobrý, uvidíš.