Jak žít s nevlastními dětmi? Máte zkušenost?
Ahoj holky. Myslela jsem si, ze jsem jedina na svete, kterou potkalo "nestesti" v podobe bydleni s nevlastnimi detmi, ale jak to tady vse ctu, vidim ze ne 🙂 Uz i to je pozitivni, videt ze aspon takto virtualne se clovek muze sverit a ziskat nazor osob, ktere zazivaji podobne starosti.
S manzelem jsme se potkali pred 6 lety (v mych 28 a jeho 35 letech), kdy uz byl rozvedeny a mel dve deti. Zamilovala jsem se, ac jsem mela obavy, jak budu vztah s detmi zvladat...ale uverila jsem, ze ano. Vsak jsem o tom byla ujistena, ze jednou za 14 dni o vikendu to prece nemuze byt problem.. A taky nebyl 🙂 Bylo to fajn, zpestreni, zabava...sice bych si jeho pozornost radeji uzivala sama, ale byla jsem ochotna to tolerovat.
Je to asi rok a pul zpatky, kdy deti skoncily v peci otce, protoze matka ma problem s alkoholem. Tudiz dve deti (7 a 10) ted bydli u nas... a ja nevim, jak se s tim zzit. Citim se bokem, odstrcena, pritom verim ze mne manzel miluje, ale ten pocit, ze je v tom vztahu neco navic, neco co jsem nechtela, ten neumim prekousnout.. Zbytecne se hadame, jsem strasne nastvana, vynervovana, zazivam pocity bezmoci, opustenosti, marnosti, zklamani, beznadeje... pocit, ze uz to neni nas vztah, ale vztah jeho byvale rodiny a mne. Ze jsem tam proste tak nejak do poctu. A ze uz to tak bude navzdy, ze muj vysneny zivot, ktery jsem mela, tudiz s manzelem a vlastnim ditetem, je timto definitivne ztracen. Vlastni dite zatim nemame, strasne bych si ho prala, ale v soucasnem rozpolozeni to ani neni mozne. Vim, ze ty deti za to nemuzou, ze bych na ne nemela byt nervozni, ze bych mela vsechno zkousnout a mit nadhled...ale nejde mi to. S manzelem jsme uz i meli obdobi odlouceni, ale nakonec zvitezila ma zodpovednost...pred tremi lety jsem slibila "v dobrem i zlem" a tak se to snazim dodrzet. Takze se vse vratilo do starych koleji a ja ve sve domaci nervozite ziju dal.
Pozn.: kdyz bych odparala ty deti, manzel je velmi fajn muzsky, samozrejme ma chyby jako kazdy z nas, ale ve vsech podstatnych zivotnich vecech si rozumime... dokud neresime "jeho" deti.
Mate nekdo podobnou zkusenost? Jak s tim nalozit? Vsugerovat si, ze je to vsechno v poradku a prijmout to? Nebo utect?
Ahoj holky, je to už skoro rok, jak válčíte?
Ahoj muj manžel má dceru 16let a já s ní moc nevychazim vždy se její návštěva u nás zvrtne a pohadame se. Když se s manželem domluvím na nějakých pravidlech které jeho dcera bude dodržovat tak vždy udělá na tatínka oči a hned ji vše dovolí. I když máme spolu dvě malé holčičky tak se mi zdá že svoji dceru dává na první místo a my se pořád jen hadame. Máme ji u sebe každých 14dni a každé prázdniny. Když chci být s chlapem sama tak nemůžu protože musí poslouchat o čem se bavíme a taky věčně vyzvida kam otec jde a v kolik se vrátí. Nedávno měla přijít z vycházky v jedenáct ale s její mámou ho premluvily aby přišla až o půlnoci a přitom mě tvrdil že ji řekl že bude v jedenáct doma. A to samé s kapesnym dostává u nas vysoké kapesné a stejně přijde a chce další a další peníze i když máme poslední tak se jí musí dát a nekouká na to že máme malé děti které ty peníze potřebuji víc než ona anebo na to že táta potřebuje je mít na jídlo aby se najedl. Už nevím co s tím mám dělat vždy napíše předtím než mají být peníze jak mě má ráda a potom když nejsou a nebo ji nechci dát tak jsem ta spatna já. Pak chlap řekne že si ji kupuju když ji dám co chce a že je rád že se umí bránit ale klidně ji nechá aby mi sproste nadávala. Někdy jsou dny že s ní vycházím v pohodě ale jindy to se nedá. A ke všemu mi chlap řekne nejsi její máma tak ji nemáš právo co vychovávat ale přitom já ji mám ráda jako vlastní ale pořád budu ta špatná já. Řekla jsem mu co bude dělat až ji bude 18let tak jestli ji budeme mít u sebe pořád. Jo a holky zeptam se je normální že se dcera prevleka před otcem a že musí spát ve stejné místnosti jako otec?
@venyska21 tak to je mezi vámi dospělými, děcko využívá toho,co mu dovolíte,vidí hned mezery.
Ohledně převlékání..u nás se třeba nestydime, snažíme se udržet soukromí,ale 100,% to nejde a nikdo se z toho nevěší. Spaní..no jak jste si to udělali,tak to máte. U nás jsou o víkendech čtyři děti a v našem pokoji spí jen nejmladší, roční.
@andelka ale přeci musí sama vědět kde jsou jaký meze a co se může a nemůže. A aby spala s otcem pomalu v jedné posteli a já na zemi přece není normální. Otec ji nic neřekne a když jsem se za ty dva roky snažila mu pomáhat s výchovou tak jsem ta špatná já že jeho dceru nemám ráda a jeho dcera umí otce pěkně vydírat aby udělal co ona chce. A nejvic je horší to že dceři říká vše i to co je mezi námi dvěma soukromé a pomalu i to kolikrát spolu spíme. Dcera se k němu chová jako partnerka a ne jako dcera
@venyska21 sama? To asi těžko. My tu naši taky pořád nějak " regulujeme", usměrňujeme, vysvětlujeme..holt puberta. Dětem dávají hranice dospělí.
Ne,to není normální. My jsme se sestěhovali když jí bylo asi 12, do té doby byl muž sám,takže obvykle spali spolu v obýváku,i když měla pokojíček. Chtěla být s ním,chtěli být spolu. Ale co jsme spolu začali chodit,trávit víkendy ( to ji bylo tak 10-11) a občas jsme se u něj sešli my tři,tak spala v pokojíku a my v obýváku. To je na chlapovi,aby to s dítětem probral, vysvětlil..To se nezlob na ni,ale na chotě. On je ten hlavní,kdo má o dceru dbát, nastavovat, vysvětlovat meze.
My držíme při sobě,všechny děti mají v nás oporu,ale i výchovu, neděláme rozdíly, nikomu nenadrzujeme, se všemi mluvíme, vysvětlujeme, vychováváme. Kdyby to tak nebylo,tak s mužem nejsem a nejdu do společného dítěte. Vztah dospělých je ten hlavní. Musí stát při sobě a být oporou dětem.
Můj muž občas zapomene kolik dceři je, vypadá starší, má tendenci brát ji jako dospělou. Ale často se vrátí na zem, dospělá fakt zdaleka není. Ale o vztazích,sexu spolu mluví taky. Hlavně chceme,aby vnímala náš vztah,aby jsme byli jakýmsi přirozeným vzorem. To je podle mě důležité.
@andelka teď si chlap asi začal uvědomovat že jeho dcera nás hlavně využívá na peníze a nekouká na ostatní. Když ji řeknu že ji nedám navíc ani korunu tak hned útočí na malé že ty toho koc nepotřebuji ale ona jo. Stejně tak ona potrebuje víc tátu než ty dvě malé. A to ani už skoro před ní nemluvím o svých synech že bych za nima ráda jela ale ten víkend co máme naplánovaný že pojedeme za mými dětmi tak ona chce hned přijet. A to je takhle pořád. Sice má přítele ale skoro po dvou dnech přijde od něj a řekne mezi dverma ten sexuální život že ji unavuje. A jen co přijede k nám tak místo pozdravu hned se ptá jestli dostane u nás nějaké kapesné
@venyska21 no jo..u nás taky je teď období uvědomování spousty věcí ( ale není to nic až takového,jen pochopení,že už je velká, a člověk se s tím musí srovnat, upravit přístup..). Vysvětlovat vysvětlovat, vyvracet domněnky ( všechny děti jsou vaše a potřebují pozornost i finance), být důslední..ale i se zajímat, co má ráda,trávit aktivně volný čas,i si povídat..to u nás funguje.
Nechápu..když jedete za dětmi ( máš ještě další asi že? ) Tak co je za problém,aby ne/ přijela?
@michaelafrm to, že jsou ex psycho si myslí všichni muži a jejich nové ženy 😀 já teda souhlasím s vaší ex, že nedolézala a nepodplácela, jsou ale i jiné metody. s tím ale bude muset žít ona jako matka, no. vůbec se ti nedivím, že se to v tobě mlátí. ta svatebka by se mnou taky zacloumala a to hodně a do toho těhotenské hormony a myšlenky na vlastní dítě. přeci jen by bylo fajn vychovávat oba ve stejném duchu, což bývá problém.