Jak zvládat toxickou tchyni a chránit své soukromí?
Dobrý den, poprosím Vás o názor na mou tchyni a její možnou diagnózu a také o rady, jak se bránit.
Tchyně je dle mého názoru šíleně, až patologicky šetrná.Žijí v dvougeneračním domě s její tchyní a švagrovou a její rodinou. Každá domácnost má v domě svůj byt, ale mají společnou zahradu a přijde mi, že pratchyně moc nerespektuje jejich soukromí (leze jim do bytu několikrát denně atd.). Tchyni to samosebou štve, už několikrát si v mé přítomnosti posteskla, jak by radši byla ve svém atd. (dokonce začala do manžela přede mnou rýt, že si myslela, že se odstěhují, respektive že si postaví dům, poté co přijeli do našeho nového bytu a viděli, že v něm máme nový nábytek.) Zatímco tchynina švagrová si byt zrekonstruovala a má ho opravdu krásný (navíc rekonstruuje v domě další bytovou jednotku, do níž se chce do budoucna přesunout a tu, kterou nyní obývá, uvolnit jednomu ze svých dětí, až bude mít vlastní rodinu), tchyně s tchánem by, ač podle mě peníze mají, tzv. nepustili chlup. Mají tam nábytek snad ještě z doby tchánova dětství (a to mu bude 60 let, oloupané zdi, 50 let starou vitrínu a v ní oblečení atd..). To vše uvádím z toho důvodu, protože si myslím, že je to nejspíš důležité pro celkový kontext příběhu, ne že bych se chtěla někomu vysmívat nebo je nějak stigmatizovat .Několikrát v mé přítomnosti navíc na svého syna, mého přítele, štěkala, jak už mu nic nedá (myšleno finance) atd. To vše bylo ale ještě v době před mým otěhotněním. Občas mě něco trochu zarazilo, ale ke mně se tchyně chovala vždy slušně, takže jsem tomu nevěnovala větší pozornost.
Vše se vyhrotilo s oznámením mého těhotenství,následným narozením miminka a koupí vlastního bytu. Tchyně se chovala absolutně nemožně, mnohdy netaktně, nevhodně (třeba se nevhodně vyjadřovala na adresu našeho bytu při předávání klíčů od bytu původními majiteli, takže v dost specifický, "life changing" okamžik, cituji "Já jsem si vždycky říkala, hlavně abych neskončila v paneláku", který jsem z 90 procent financovala já, a to penězi z dědictví po zesnulé mamce, hodně nám přispěl i můj taťka, ale partnerova rodina nic (a to ještě říkali, jak by nám rádi finančně pomohli, ale nemají peníze) a jako dárek do nového bytu nám přinesli špinavý (byla v něm hlína a asi? myší hovno) kelímek na zubní kartáčky (navíc nám to tchyně ani nedala do ruky, ale postavila to na takovou poličku, na níž si dávám dekorace, fotky a květiny), Pepco vánoční svíčky s cenovkou (v lednu, 12,50/kus) a podobnou veteš)...Také se jí nelíbilo, že si byt chceme rekonstruovat, tu a tam dokoupit nábytek, zařídit synovi do budoucna hezký pokojíček,...Začali si mezi sebou společně s partnerovou sestrou vysílat pohledy typu "fajnovky, vše musí mít nové/hezké/sladěné... To bylo při jejich druhé návštěvě bytu, cca měsíc po našem nastěhování...Jedná se sice o panelový byt, ale v pěkném stavu, navíc v jednom z krajských měst a stál téměř 5 milionů, takže mi to přišlo dost nevkusné...Navíc to nebylo poprvé, co se na adresu bytu vyjadřovala před našima očima takto pejorativně. Poprvé jsem to zaznamenala, když přijela na seznamovací oběd s mým tátou, stoupla si před dům, kde jsem s tátou do 19 let, než jsem šla na VŠ, žila a kde taťka dodnes bydlí a řekla, že to je lepší než panelák. Jedná se o cihlový dům, já osobně to moc nerozlišuji... V té době už jsme mimochodem ten náš panelový byt měli koupený. Zvláštní také je, že předtím jsme s partnerem bydleli v nájmu v garsonce nacházející se taktéž v paneláku /respektive věžáku/ a tchyně se před námi v tomto duchu nikdy nevyjadřovala...
Hodně dávala trapné, nevyžádané, poškozující rady (například mi nabídla 21 let starou autosedačku po synovi a stále opakovala, že tomu nic není a nenechala si domluvit), predikovala mi těžký porod a opakovaně (jednou v těhotenství, podruhé při první návštěvě v šestinedělí mi říkala, že pokud to synovi nepůjde ve škole, bude to mít s náma dvěma (jako se mnou a přítelem) těžké, protože jsme byli ambiciozní jedničkáři...a škodolibě se u toho usmívala...Když jsem ji konfrontovala s tím, že se mi to nelíbí, řadu ze svých výroků popřela, některé "pouze" překroutila a řekla, že jsem strašně vztahovačná a že to bylo myšleno tak a tak...Bylo toho ještě mnohem více, ale kdybych to vše vypsala, byl by příspěve tak dlouhý, že by ho nejspíš nikdo nečetl...stručně řečeno, nenechala na mě nit suchou, zatímco ona je čistá jako lilie a její chování je dle jejího mínění zcela v pořádku...
@marky006 tak hlavne resis zbytecne veci, se kteryma nelze nic udelat... Zasiras si auru odpadem, kterej neni tvuj, tu popelnici delas ty ze sebe tim, ze ty jeji s***y absorbujes. Ja se obcas lidem divim, proc to delaj... Na toxicke kreteny odjakziva platilo jediny - nulovej nebo minimalni kontakt, pokud musi byt, drzet striktne hranice. Jestli to nezvladnes, doporucuji bud terapeuta nebo nulovy kontakt. Adventu zdar
@marky006 díky, že odlišný názor umíš vzít..
Ani tento výčet v mých očích nedělá z tchyně psychicky narušenou osobu, ze které by toxicita stříkala do okolí. Dle mého se sešlo to, že jste si vzájemně nesedly s tím, jaké výchovy se jí dostalo. Možná je to šmrcnuté tím, že ti do jisté míry závidí tu volnost, která jí byla vícegeneračním bydlením upřena.
Vzhledem k tomu, jak daleko od sebe bydlíte, tak nehrozí nevyžádané návštěvy xkrát týdně a ty plánované si můžeš korigovat. Nikdo tě přece nenutí, abys k nim jezdila spolu s partnerem a dítětem. Mám tchyni také tak daleko a manžel dnes už pochopil, že mě nemá smysl přemlouvat, abych s ním jela k jeho matce. Jak já říkám, pro klid všech zúčastněných je lepší, aby se tyto návštěvy konaly v mé nepřítomnosti. Vidím tak tchyni jen párkrát do roka, když přijede k nám a jsem s ní tak hodinu a pak jdu spát.
Pokud mám pocit, že zasahuje do mého osobního prostoru nebo do výchovy, rychle jí vysvětlím, kde je její místo...
@tinaprofi Děkuju za radu, zvažuju to. Ano, já to racionálně vím, vím, že ve finále škodím jen sama sobě a věřte mi, že kdyby mi šlo jen tak nad tím mávnout rukou a neřeším ji, byla bych šťastná, ale bohužel mi to zatím nejde...Kontakt se snažím minimalizovat, hranice nastavuji.
@miryp No, hodně zvláštní mi připadá, že to vše začalo až s oznámením těhotenství, koupí bytu, narozením dítěte...předtím se ke mně chovala mile a já jsem dokonce přítelovi zazlívala, že s ní má takový nijaký vztah, že je takový odtažitý atd., protože mi to přišlo divné...ale rýpavá byla tedy k němu vždycky, ke mně předtím ne.
Partner tam chce čas od času jet, malému je rok a čtvrt a je kojený, takže se to bez mé přítomnosti bohužel neobejde. Do budoucna ale zvažuju, že tam jezdit nebudu vůbec, nebo jen třeba jednou do roka na Vánoce. Když k nám jedou oni, snažím se kontakt minimalizovat tak, že jdu třeba v to odpoledne do wellnessu, jdeme jen ve dvou do kavárny apod.
@marky006 jistěže dlouhodobě to toxické je. Máme v rodině pár takových. Oni jsou strašní chudáčci, kterým ostatní ubližují, ale oni sami jsou přece jenom upřímní. Pokud se to nezastaví, bude to gradovat. Lidi to řeší různě. Jeden je úplně odstřihl. Jiný je odstřihnout nemůže, řeší to preventivní agresivitou. No a jiná citlivá osoba se kvůli nim neustále trápí, jestli náhodou nebyli otrávení kvůli něčemu, co udělala. Nebo ji prcají za to, co udělaly její děti, aniž by to řešili přímo s těmi dětmi, a tak. Bohužel lidi se k tobě budou chovat tak, jak jim to dovolíš. Gratuluji většině komentujících, že jsou tak asertivní.
Ona je podle mě zakomplexovaná a nespokojená a závidí hezké bydlení, tak kritizuje. Znám to z rodiny taky.
@jiss Děkuju za podporu. No, já se to snažila řešit po dobrém, konstruktivní kritikou a opravdu jsem si tehdy myslela, že to padne na úrodnou půdu, paní se nad sebou a svým počínáním zamyslí, omluví se, pročistí se vzduch a bude to lepší...ale jako vůbec, ta reakce mi naprosto vyrazila dech, v životě jsem se s podobným typem člověka nesetkala. Lže, dělá ze sebe oběť, ze mě ulhanou hysterku, která nemá úctu ke starší generaci a nevadí jí, že tím narušuje vztah mezi mnou a jejím synem...Nedovolím jí, aby se ke mně takto chovala, už jenom proto, že bych tím učila syna, že to je v pořádku, že může dovolit ostatním lidem, aby se k němu takto chovali a ještě se domáhali úcty.
Zakladatelko , technická poznámka - pro tvé dobro doufám , ze ten byt je jen a pouze tvůj …
Zakladatelko , už jsem ti jednou psala , ale asi se to smazalo . Ten byt je jen a jen tvůj , ze ? Napis , ze ano …🙂
@marky006 jde mi o to , jestli , když jsi hradila více jak 90% ceny bytu , jestli je to také téměř cele tvoje . Tvůj partner , stejně jako všichni , vyrůstal v nějaké rodině . Ta nějaká rodina je diametrálně odlišná od té tvé …má jiný životní styl . Nyní se to projevit nemusí , ale v krizi ano . Ptala jsem se proto , kdybyste se rozešli , jestli bys mohla dal zůstat ve svém bytě … mas dítě a i odpovědnost za nej , a nepřišlo by mi fér například dávat polovinu cenné nemovitosti kamarádovi , který do toho nevlozil ani korunu . Tyto majetkové vztahy bys měla mít dobre právně ošetřené , a to hlavně protože už nejsi sama , ale mas syna .
@sahrazad1 právně ošetřené to je, sama jsem to tak chtěla a byla jsem upozorněna i realitním makléřem, který nám nemovitost zprostředkovával, že by to tak mělo být. To, že se jednalo o peníze po mamince a že nám hodně pomohl můj táta, který sám není žádný boháč, jen umocnilo mou potřebu k tomu přistupovat takto pragmaticky. Hradila jsem přesně 90 procent z ceny bytu plus nějaké úpravy, nábytek atd.
Mimochodem, tchyně se v mojí přítomnosti krátce po koupi bytu ptala, na koho že je byt psaný, což mi opět přišlo dost nevkusné. Chápu, že to chtěla vědět, ale být jí, zeptala bych se syna, až budou o samotě. Poté si tu počínala pomalu jako kdyby to tu patřilo jí, do všeho se montovala, bylo vidět, že jí vadí, že si to tu chceme ještě poupravit k obrazu svému...A když jsem jí řekla, že je mi velmi nepříjemné, že mi de facto cizí osoby lezou do bytu, který je z velké části psaný na mě a takto si tu počínají, vše popřela, že prý proč by to dělala a řekla, že máme, respektive mám hezký byt. Prostě mi přišlo, jako kdyby jí přišlo nepřípustné, že jsem se ozvala a zdůraznila jsem, že je byt de facto můj. Podotýkám, že to beru jenom jako formální věc, o zařizování bytu rozhodujeme stejnou měrou, ale prostě jsem to chtěla mít právně ošetřené.
@marky006 klasická tchýně, omez kontakt, můžu tě ujistit, že ta moje řeší a říká ještě větší p.čoviny, vůbec bych se nad tím nepozastavovala, ono jim to nedochází…
Já nesnáším pověry a takové ty staré ,,pravidla”, jakože kašleš, nemůžeš mlíko, tak ji s tim vždycky malinko provokuji a dělám si z ni prdel.
@marky006 tak to je dobre . Tak se vyhnete se synem v budoucnu možným problémům , a jste zajištění . Tchyně - znáš rčení tchyně a uzeny ? 🙂 moc bych se nedruzila , nikdy té asi nepřijme , jak psaly holky ,asi si mysli , zes ji vzala syna . K tomu bude jednodušší , takže minimální kontakt bude rozumné řešení .
@sahrazad1 Ano, znám, četla jsem knihu od Simony Monyové, která nesla tento název a také jsem viděla film natočený podle této knihy :D tam se to ve finále vše obrátilo proti tchyni..
No, ona měla před tím otěhotněním a pořízením bytu podle přítele snad radši i mně (to je samozřejmě nadsázka, ale říkal to tak)...I mi předtím psala, aby se optala na malého a celkově , jak se máme, on s ní totiž moc nekomunikuje... a říkala, že pokud se chce něco dozvědět, musí napsat mně...ale pak se to vyhrotilo..tak nevím, jestli to může vnímat tak, že jsem jí ho vzala, už předtím tam byl odstup.
Juu, super, co se montovani do života blbými komentáři týká, je moje maminka slabý odvarek! 🤩
Ale to dávání humus věcí a ani ne do ruky ale na různá místa kde to najdu až po nějaké době (třeba triko s dírou po nějakém dítěti najdu u dcery ve skříni buď mezi kalhotami (a to je vlastně ještě dobré) nebo až když si ho vezme dcera na sebe do školky na poslední vteřinu před odchodem potom co celý čas dcera provztekala že nikam nejde a už se to nestíhá prevleknout. Nebo o 3 čísla větší/roztrhane /... Boty, které se ale dceři líbí protože jsou s Elsou, tak si je nutně musí vzít - no a o nás si pak paní učitelky musí myslet, že se o dceru vlastně moc nestaráme. A tak podobně. A máme maminku blízko a ona je jinak fajn a má děti moc ráda a ony jí, tak se s ní stykame často. A proto jak přeplněný a nevybavený být pro děti je ten kde žijí, tak dost často chodí ona k nám a snaží se nám z toho udělat podobné skladiště. A jediné co funguje je se s ní jednou za měsíc pohádat a to já samozřejmě takhle preventivně nedělám, hádám se s ní až když už to tu mez překročí fakt hodně, takže je to věčný boj. Ale přijde mi, že v čase se to maličko precejen zlepšilo 🙏🙂 (ale to do ní hučím 5 let já, asi 3 roky můj táta, a asi rok opatrně i můj manžel)
Ale nejvíc mě dostalo, že když jsem jí řekla ať mi vrátí klíče od bytu které jsem jí půjčila jednorázově, řekla mi na to "co blbneš?" a nevrátila. Na druhou stranu se o věcech co nosí přece trochu začala radit, tak jsem jí je nechala a je praktické, že může přijít za dcerou i když třeba kolem poledne uspavam syna a nenaruší to něčí příchod. Ale ten princip říct na návrat klíčů od našeho bytu "co blbneš" a nevrátit mě fakt dostal. Pak asi naštěstí zaúřadoval tatínek, aspoň mi to tak připadá 😊
Takže přesně chápu tu toxicitu, ono se nedá vyjmenovat vlastně nic moc, ale člověka to zničí když v tom žije.
Me taky manžel ze začátku nechápal a teď už mu to vadí taky 😆
@marky006 Tak tchyně s tchanem bydlí ve svém domě. A vždy , když jsme si koupili něco nového třeba mrazák, sušičku na prádlo, pračku tak si hned museli koupit a ještě dražší než my i když si na to třeba museli půjčit. A to třeba pračku měli 3 roky starou , sušičku 2 roky.