Je v pořádku požadovat častější návštěvy prarodičů?
Ahoj, asi se bude jednat o delší příspěvek, spíš se skoro potřebuju vypovídat a zjistit, jestli jsem/nejsem spis palicata, nez rozumna...
Ráda bych slyšela názory na mou situaci. Máme dítě,,covidové" i když nesnášim tu nálepku, prostě už je to asi oficiální termín... ( po konci mého šestinedělí naprosto přesně druhý den se vše zavřelo) takže to bylo obtížné, někdo se bál víc, někdo míň...ale už je to docela doba že.
Od té doby, co to jde, tchýňe a tchán se fakt snažili, chodili, plnili naše nároky. Malá si postuplně zvykala a teď jsme ve fázi, že malou necháme s tchýní v pohodě víkend, malá se těší a tchánovi ji necháme klidně samotnému hlídat přes den. Žijí v našem městě, ale mají to přes celé město, cca 30 minut každý odjinud. Z práce to mají blíž...
Moje mamka: napřed covid (jasný), pak lidi, pak zvířata, pak co bych ve městě dělala, malý je líp tady, pak víš co všechno musim pozamykat...byli i nás na malý 2. narozeniny a pak ona 2x cca 20 minut, když jel její muž do města pro něco a 1x dopoledne společně s druhou babičkou, když jsem musela odjet a manžel byl pracovně pryč. Nepočítám jí to, ale bylo to podle mého tak málo, že si to prostě pamatuju. Má hospodářství a penzion, to že toho má hodně chápu, penzion má jen sezoně na léto 40 minut od nás autem, ale na velké silnice se jí nechce, ovšem i autobusem...
Takže když nepřijedeme my, malou nevidí. Pouze otázky typu: přijedeš na králíčky? ( ja už jsem na ně alergická...nikdy neřekla babi přijede)
Teď má pocit, že je malá dost velká, že ji tam jako můžeme odvézt a že si ji tam nechá...takže se začínáme dost dohadovat. Já po ní chci alespoň trochu progres...naprosto přesě tedy: co kdybys přijela třeba 1x za měsíc, to přece neni tak šílenej požadavek... její argumentace je výše
No a co si o tom myslim já? Malou vůbec nezná, neví absolutně jak funguje...jenom si myslí, že bude fungovat, jak ona potřebuje (nechápu, jak moc v ní zůstaly dřívější postupy. My moderní matky totiž vsechno moc hrotíme..). Má tam mraky zvířat, elektické ohradníky, nově bazén a omlouvám se, manžela co potřebuje servis 24/7 a kvůli dítěti rozhodně nesleví. Potřebuje vidět své zprávy i když mu člověk říká, že dítě potrebuje jít už spát a televizi má mimochodem i jinde...a třeba uklidit si po sobě talíř?
Omlouvám se, tohle už je citově zabarvené, protože mě to prostě točí.
A moje jednoduchá otázka zní: jsem nebo nejsem normální, když mám tyhle požadavky na seznámení/sehraní se a když jí odmítam malou ,,dát" na hlídání rovnou tam? (Abych to upřesnila, malá je začatek ledna 2020 a můj táta si s malou hraje jen s námi, není si jistý, má zdravotní problémy s pohybovým aparátem, tak to chápu, že nedělá hrdinu)
No, je to obsáhlé. Děkuji za přečtení...
@jajulin kdyby tam nějaké zázemí měla, asi by to nebylo pro mě tak složitý...ale nemá tam nic. Absolutně nic. Kdybych ja sama nepřivezla nějaké plastové nádobí, protože z počátku to malá jinak fakt nedávala, nikdy by nebylo. Hraček tam pár je, protože samozřejme jezdí lidi s dětmi občas, konkrétně pro malou asi jedna knížka a jedna panenka....takže tak no.
@elis101 my to máme tedy obráceně. Radši deti vezmeme k babickam domů, než aby babičky jezdily k nám. U babicek je lepsi vyžití, doma je vše okoukané. Ať si taky ty naše deticky udělají bordel taky někde jinde ze😃 a my si doma s mužem uděláme romantiku. Pak si deticky v neděli vyzvednem a všichni jsou spokojený. Já to trosku chapu, obe babičky mají u sebe doma vše na co jsou zvyklé a chtějí hlidat ve svém prostředí. Není přeci problém tam cokoliv i s detma dovézt. Oblíbené hračky, nádobí, polštářek, cokoliv.. A jestli myslíš, ze to u babičky není bezpečné? Ona ten názor zřejmě nemá a spíš to tipuju, na vztahy mezi vámi dvěma, ze to bude nahnutý. Já třeba mámě moc nediktuju, si říkám, ze když vychovala 3 deti, ze ví co a jak..😃
@elis101 mám dost podobnou situaci. Máme teda syna mladšího (16m) ,rodiče taky rozvedení,takže chápu jak komplikovaný je vyhovět návštěvám. Moje máma sice nemá barák a hospodářství,má "jen" psa a práci kterou žije. Bydlí od nás asi 70 km, nejdřív furt nějaký výmluvy na auto, že má starej křáp a bojí se v něm,tak u nás byla od narození malýho možná 5x? Taky si ty návštěvy všechny pamatuju,takže málo. Pokaždé jí sem přivezla její sestra/moje teta ,když si sem k nám do města (bydlíme ve velkém) jela po obchodech nebo vyřizování,tak se potom na hodinku stavily u nás. Loni si koupila fungl nový auto,aby s ním nemusela řešit problémy a stojí ji před barákem,protože po 30 letech řízení zjistila,že se bojí provozu 🙃 My k nim jedeme cca jednou za tři měsíce, to je pro tak malý dítě dlouhá doba, už se stydí, neni to miminko který se nechalo chovat, chce to trávit s ním čas a najít si k němu cestu. Další věc je výchova a povaha mojí mámy. Přesně jak píšeš, oni neví nic o našem režimu,o tom co jak děláme a i kdybych jí to všechno vysvětlila a naléhala ať to dělá tak a tak,věřím že by na to prostě srala. Ne že by to myslela špatně,ale není moc citlivá, mateřskej cit jí chyběl vždycky... Co s tím no, ráda bych ale,aby měl malej babičku ke který bude moct jezdit a taky by se čas od času hodilo hlídání,zatím jsem ale jenom z tý představy zhroucená 😁
@elis101 Z pohledu babičky - je třeba o tom mluvit. Mám vnučku, půlroční, ale současně jsem máma pubertálního syna a podnikám a mám maminku 82, o kterou se musím starat. Tzv. sendvičová generace. Není to přesně tak, jak si ty představuješ. Základ je podle mé zkušenosti komunikace - nevyhovuje ti to takto? Ok. Dejte řeč, jak to udělat, aby ti to vyhovovalo. Nemá tam svoje věci? Dej je tam. (vnučka má u nás přebalovací podložky, hrací deku, pelíšek, pleny, hračky, dá se pořídit za pár kaček a dělám to ráda, třeba by i tvoje mamka za to byla ráda). U nás to střídáme - jedu k nim, když se to hodí oběma stranám, mládata jedou k nám, když se jim to hodí. Domluva.
@elis101 pokud je skutečným problémem to, že se bojíš, aby vše zvládli, tak si spíš myslím, že bys měla ty jezdit častěji k nim, abys okoukla, jak to tam funguje a kde jsou nástrah a třeba na ně i upozornila. Třeba v té otázce určitě bezpečnost te chápu, já taky nejdriv jezdila se synem k mamce, pozorovala je a třeba mamku pak na pár věcí upozornila (typu var raději na zadní plotýnce, pozor na troubu...).
Jinak mamka k nam taky moc nejezdí a dcera má rok a v podstatě ji nazna, kdežto syna už odmalička vozila v kočárku... proste se i trosku změnily okolností a ano, prp mě jsou některé věci možná banální, ale respektuji je.
@elis101 přijde mi že hledáš posvěcení pro svůj pohled na věc a ostatní nebereš. Hodí se sem rčení " kdo chce, hledá způsoby- kdo nechce, hledá duvody". Podle některých nazoru jsou babičky snad mimoni, co si bez organizace matkou s ničím neporadí. U babiček to přece může být jinak, no tak tam půjde spát o půl hodiny později, nebude si hrát s hračkami, ale s nádobím. Nebo místo hraní půjde s babičkou obstarat dobytek. Jak si s ní má ten vztah vytvořit když malou nedovezes. Do budoucna se to bude hodit až budeš v létě potřebovat vykryt 2 měsíce prázdnin a to nepočítám všechna ostatní volna a pripadne nemoci až budeš v práci. Naše mamka bydlí kousek, je úžasná a hlídací, ale vozím decka k ní. Má tam svoje zázemí a je to pro ni lepší. U nás je to v nouzi nejvyšší u neplánovaných akcí.
Nečetla jsem komentáře, píšu za sebe. Naprosto chápu, co tě štve, ALE ber to tak, že je v tvým vlastním zájmu budovat vztah všech prarodičů s dětma, i když za cenu dočasně sníženýho komfortu. Teď jsou mladý dva, je jí všude plno, nemá pud sebezáchovy, statek je nebezpečný místo, babičku vidí jednou za uherák, jasný. Jenže další dva roky utečou jak prd, mladá bude samostatná, chápat kam nemá strkat nos a babička s králíčkama bude top numero uno. Teď ji jezdíš ukazovat jako cvičenou opici, ale není to napořád, je to investice do budoucna.
@pribylovapetra přesně, někdy mi mi matky připadají, že babičky jsou úplní Mimoni, režim, babička ho nezná, nedej bože kdyby náhodou vyjela z našich kolejí....a nějak nám ho narušila. My se tomu vždycky na našima a tchanovcu smejeme, že děti po návštěvě babička ještě měsíc napravujeme. Ale ty zážitky s ním k nezaplacení - jedni ve velkém městě turisti, zahrada. Druzí na vesnici, traktory, zvířátka...
Připadá mi, že tvoje požadavky na babičky jsou vysoký a máš velký štěstí, že aspoň jedna jim plně vyhovuje. U tvojí mámy bych dítě nechala v případě, že bych si byla jistá, že to bude pro malou bezpečný - že zajistí bazén, že malou nepustí samotnou mezi zvířata, že ji nenechá utéct na silnici a podobně. Pokud víš, že toho schopná není, tak bych tam malou samotnou nenechala, ale na návštěvu bych jezdila. Myslím, že máma s penzionem a zviratama se přece jen má víc co otáčet než ty. Dítě je schopný pochopit, že doma zkrátka má jinej režim než u babičky. Od toho taky babicky jsou. A nechci být vůbec zla, ale fakt si vaz toho, co máš, protože za pár let může být všechno jinak. Naše babičky prvního syna taky docela hlídaly, druhou dceru už skoro vůbec - přibyly roky, přibyly nemoci, přibyly další vnoučata a rozhodně se nikdo nedozaduje, aby směl naše malé zlatíčko pohlídat za našich podmínek.
@berenika39 domluva prave moc nefunguje...mamka ma nejakou predstavu a z te neuhne. A pravdou je, ze me uz to vytaci, takze jsme nejspis v zamitanem kruhu ze ktereho tezko zpet.
Kdyz se ji snazim rict, co mala, jenom mi odsekne, ze je to jenom dite abze vi, co ma delat. Kdyz jsem ji rikala, at ji neposazuje, proste mije zakladni naroky na vyvoj pohyboveho aparatu, vylozene se mu smala do oci, stejne jako vsem jinym ,,modernim" matkam. Ja si nedelam iluze, ze u tchyne nedelaji kraviny delaji a je to dobre....ale vypestovali si s malou vztah a verim ji a tam je ten rozdil. K mamce jezdime co to jde, ale na malou tam stejne nema klid. Proste jsem si rikala, ze kdyz by jednou za cas dorazila ona, bude mit konecne 100 cas se na malou podivat a pak se to hezky propoji...
@pribylovapetra heled nehledam posveceni. Ja jsem si svym postojem jista, jen jsem chtela vedet, jak moc jsem ,,cvok"...tak jako tak se to ale v tuhle chvili u me nema sanci zmenit. Nerikam, ze nemame slozity vztah, ale nemyslim si, ze by nekdo nechal sve dite nekde, kde si neni jisty, ze je bezpecno. Mamka malou nezna, co tam jezdime my to diteti proste nestačí. Vsude jsou tam ohradniky, draty nebo diry. Mama tam zije a uz to ani nevnima...pokud se tedy sama o ohradnik neprasti a v kombinaci s jejim muzem je to silena domacnost. Proste se bojim, ze bude muset litat kvuli nemu, ze si zas neco vzpomene a mala nekam zahuci...
Tchanojc chytli prirozeny vyvoj, malou tam necham az bude sama chtit. Pres plac urcite ne. Zviratka jsou tahadlem pro vsechny deti, ale neni to vsechno. A pokud to nepujde, tak to nepujde...proste si sve ,,starosti" vykryjeme sami. Nebyli bysme jedini. Neresim to z duvodu, abysme meli malou kam soupnout na prazniny a meli klid, nebo moznost jit normalne do prace. Resim to z duvodu vztahu...ten se v tuhle chvili myslim uz bude budovat sloziteji a nemuze to byt jen na nas...alespon tak si to myslim.
Mala vylozene zila 3/4 roku mozna dyl ,,v kufru" uz jsem byla neskutecne vycerpana
Za mými rodiči jezdíme mnohem častěji my, mají barák a zahradu, děti to tam milují a jsme tam jak doma, jezdíme tam vždycky na celý víkend. Když ale potřebuji hlídání, mamka přijede k nám. Rozdali by se pro ně, holky je milují a už tam byly i samy na víkend a byly by tam bez nás nejradši furt.
Ke tchánům taky jezdíme spíš my, ale tam vždycky jen na odpoledne. Teď u nás byli skoro po roce.
Nejezdíme jen za prarodiči přece, my s manželem teda jezdíme hlavně navštěvovat svoje rodiče. A přijde mi úplně v pořádku, že jezdíme víc my za nimi (i když nepopírám, že návštěvy u nás jsou mi pohodlnější), protože to vnímám i jako určitou “povinnost” vůči rodičům.
Jaký mají vztah prarodiče s vnoučaty necháváme na prarodičích - a ten přístup se z obou stran sice hodně liší, ale děti bych bez problémů nechala u obou babiček. Nevadí mi, že je tam něco jinak než doma (i pro děti je fajn, když zažijí něco jiného), jsem vděčná, že hlídají. Požadavky nemám, ale to bude asi tím, že babičky samy se ptají, na co jsou děti zvyklé a jestli to mají dělat tak nebo tak.
Tcháni dřív holky taky moc neznaly, byli jsme s manželem docela smutní, že se nevídají tolik a že nebudou mít takový vztah. A ono ne, holky je mají rády a nějak se to postupně všechno zlepšilo.
@elis101 a jaká tvoje mama byla mama? Já si úplně nemyslím, že ze starostlivy maminky, která te vychovala, jsi zdravá a v pořádku, by na “stáří” byla bába, která neví jak se s dětmi pracuje.. Já se moji mámě narodila před skoro 45 lety a jsem si jistá, ze pokud bych ji teď dala na hlídání miminko nebo můj brácha, ze se na tisíc procent postará a prožívá to snad víc než já😇 tu starostlivost. A taky nemá dům podle nejnovějších bezpečnostních norem. O chalupě kam bere moje deti (autem) už ani nemluvím😄
@elis101 Já tě chápu. Sice tvoje máma děti vychovala, ale na vlastních rodičích vidím, jak jim spousta rizik nedochází,když v tom teď nejsou znova v neustálém kontaktu od miminka, nemají doma prostředí vhodné pro malé dítě a prostě jim spousta věci nedocvakne… máma je třeba zvyklá chodit dávat psovi jídlo ven a vždycky nechá otevřené dveře na chodbu. Malá samozřejmě hned na schodech za ní. Můžu to mámě říkat stokrát, ale jak je prostě takhle zvyklá, tak si to není schopná uvědomit, má to automatizovaný. A to je jen jeden příklad z mnoha. Naši zatím hlídali hlavně u nás, kde vím, že je bezpečno, a kde se nemusí věnovat ničemu jinýmu než vnučce. U sebe doma jí měli samotnou zatím vždy je v řádu hodin, kdy prostě jí byli vlastně pořád za zadkem, tak jsem se nebála- ale v běžném provozu domácnosti bych tam prostě tu jistotu neměla, tak tam zatím dcera třeba sama nespala. Tchánovci jsou zlatí, ale je to totéž, navíc dcera je na ně i míň zvyklá, i když se snažíme návštěvy dělit spravedlivé.
A chápu i tu únavu z neustálých návštěv. K nám prarodiče jezdí naprosto výjimečně, manželovo rodiče rozvedení, takže objíždíme cca jednou za dva/tři víkendy tři domácnosti a je to teda vždycky dost náročný. Naštěstí jsou všichni z jednoho města, ale stejně to znamená natřikrát balit, protože spíme vždy u dvou prarodičů, no jsem vždycky vyřízená a práce doma mi stojí, navíc víkend jsou jedinej čas, kdy máme pořádně čas i s manželem. Plus vždycky to provází že strany tchyně “a vy už jedete, my si malou vubec neužijeme”, přičemž sami za námi přijeli jednou… Zatím máme jedno malé dítě, tak to nějak zvládáme, ale při víc dětech a nějakých institucích plus mém návratu do práce to považuju za neudržitelné, jezdit tak často.
Takze chápu a soucítím
@leilinka1234 to jako jo, to je v pořádku, takhle by mi to nevadilo...ale asi Vám mamka nevolá a neláká děti i když vi, že nepřijedete, protože máte něco jiného. A malá pak řekne, že přijedeme a samozřejmě nepřijedeme....