• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jsem závislá na partnerovi. Jak se naučím důvěřovat?

13. února 2014 
Dobrý den, možná už tu podobné téma je, ale potřebovala bych Vaši radu...
S přítelem jsme spolu skoro rok... jde o to, že od začátku spolu trávíme hodně času...téměř každý den... teď jelikož se nám kříží práce...většinou 2 dny v týdnu spávám u sebe doma, vždy když od něj odcházím přepadne mě pocit úzkosti. Strašně jsem si na něj zvykla... Mám strach, že se mu zalíbí pocit,,volnosti'' tím nemyslím, že bych ho nějak dusila, vždy když něco má má svoji volnost... obávám se, že spolu budeme trávit míň a míň času... Než jsme byli spolu, byla jsem několikrát zklamaná nevěrou... a asi mám strach, že se i teď něco pokazí... přede mnou měl dlouhodobý vztah a důvod jejich rozchodu byl jen odlišný názor na budoucnost..a přepadají mě myšlenky, co když názor změní a bude ji chtít zpátky a já jsem jen,,mezizastávka''..přesto když jsme spolu je vše dokonalý, na nic špatnýho nemyslím a užívám si vše... ale jakmile spolu nejsme vážně se bojím... Jde i to, že můj přítel není zrovna na sms, on spíš radši zavolá... ale chci si číst sms a blbě se usmívat...nechci aby to bral tak jsme si zavolali a mám splněno nebo napsal jsem ji sms ted bude klid... to zas nechci vážím si každe sms co mi napíše, ale i tak bych chtěla víc...co mám dělat jak se naučit důvěřovat a zbavit se pocitu úzkosti? Prosím neodsuzujte, nejsem žádná stíhačka, on netuší že mě tohle trápí... :(
5. únor 2014 ve 22:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky, myslím že to chce trošku času si zwyknout, taky jsme měli období wztahu s manželem ( tehdy jen přítelem) kdy jsme spolu byli denně a pak kwůli pracowním powinnostem jsme se wídali méně často. Musíš mu prostě wěřit, ono to wyzní strašně blbě, ale uwidíš že to bude jednodušší když si prostě řekneš,, konec a nebudu takhle uwažowat a tečka,, Myslím že částečné odloučení we wztahu má i swé welké plus, máte čas i každý na sebe, já si třeba teď po 5,5 letech wztahu už neumím předstawit že bych byla s manželem každý den, jsem ráda že on občas jede na 2-3 dny pracowně pryč, nebo já jedu k taťkowi či ségře na wíkend. Myslím že pokud jsou spolu dwa lidé pořád tak si zewšední ( widím to na našem manželstwí - náš wztah byl lepší když jsme se wídali jen o wíkendech, protože jsme bydleli dost daleko od sebe, než když jsme spolu začli žít). A co se týče obaw že si to ,,rozmyslí a wrátí se k té předešlé, či si najde nowou ,, tohle stejně neowliwníš, a je naprosto zbytečné se tím zaobírat, pokud tě miluje tak bude chtít být s tebou a pokud si to rozmyslí a bude toužit po dé předešlé tak proč by jsi w takowém wztahu chtěla být. Nech tomu wolný průběh, nestresuj se, ono to bude lepší uwidíš. A ještě k těm sms - poznala jsem jen welmi málo chlapů co by swým přítelkyním horliwě psali sms - ten můj mi není schopen napsat za celý den, ne že by mu na mně nezáleželo ale prostě to neřeší, když něco potřebuje zawolá a když nepotřebuje nic tak prostě co , šak se zase wečer nebo zítra zas uwidíme a řekne mi co chce ( omlouwám se za ,w, nefunguje mi jednoduché)
5. únor 2014 ve 22:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
Děkuji moc tohle jsem potřebovala ,,slyšet'':slight_smile: nějak to zní od líp od vás než když si to říkám sama...:slight_smile:
Právě, když spolu třeba ty dva dny nejsme a pak se vidíme je to vše super...a sama si říkám, že tohle můžeme dělat častěji, že pak se na sebe aspoň víc těšíme... ale jakmile od něj odcházím tak ten pocit úzkosti... jsem v tomhle takovej začátečník..většinou jsem měla půlroční vztahy s tím, že jsem přišla, na to, že v tom vztahu nejsme 2 ale 3... už jsem z toho tak frustrovaná... všímám si hloupých maličkostí a pak si to dávám do kupy a moje hlava vysoudí, že je nějak něco špatně... a pořád někde slyším či čtu dej na intuici....ale moje intuice mě neupozornila nikdy včas....k těm sms, právě znám pouze kámošky co jim partneři píši pořád... tak poroto...:slight_smile: jsme ráda, že to chodí i jinak:slight_smile: vždy když jsem s ním všechny tyhle starosti pominou a jak už jsem psala vše si užívám...proto on o ničem netuší... jde o to, že teď prožívám to co nikdy...jsem vážně šťastná, když nemyslím na tyhle blbosti.. proto ten strach.... docela mi změnil život a nerada bych začínala znova bez něj... nepotřebuju zásnuby...svatbu...děti... na to je spousta času.. jen bych uvítala pocit jistoty... i když ten nebude mít asi nikdy 100% viď?:slight_smile:
5. únor 2014 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme spolu s přítelem skoro 7let a jsme na sobě závislý pořád... pro ostatní jsme divní, ale nás to prostě jeden bez druhýho nevadí, naplňuje nás vzájemná přítomnost... Jeden čas dělal přítel na živnost doma a já si zvykla, že je pořád doma... te´d už přes rok pracuje klasicky jako zaměstnanec - sice od Po-Pá jen 8h ... ale mě i tak chybí a od tý doby, co se vzbudim, tak si telefonujem skoro každou hodinu... :grinning:D Chodíme i bez sebe, třeba jdu s malou k rodičům, atd... nebo on jde za kámošem, ale jde max. na hodinu a toho ještě "donutím" ať jde, aby si ode mně odpočinul......:grinning: Prostě jsme na sobě závisláčci... a taky žárlím, má v práci kolegyně - vůbec nevím, jak ta mrcha vypadá a to víc mě to žere.. ale to nesmím řešit, vím, že je to hovadina a že mě moc miluje.. :slight_smile: Žárlivost k lásce patří, ale nesmí se přehánět.. musíš to brát tak, že co se má stát, stane se... ty tomu zabráníš jedině tak, že budeš v pohodě a vůbec si tyhle myšlenky nějak víc nepřipouštět, to, co ze sebe vysíláš je ti vráceno. Vesmír je propojený, je na tobě jakou budeš do něj čířit energii... zní to možná ujetě, ale já tomu věřím.. :wink:
5. únor 2014 ve 23:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Ještě dodám - ber to odloučení tak, že to je možnost uvědomit si navzájem, jak moc se milujete a pokud k sobě patříte, tak odloučení jakýkoli váš vztah jedině posilní a dá mu jiskru a neni se čeho bát. :slight_smile:
5. únor 2014 ve 23:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky, já bych ti každopádně asi poradila se ho třeba zeptat proč častěji nenapíše, ale ne proto, že bys ho chtěla kontrolovat, jen, že když je ti po něm smutno, chceš si aspon číst hezké zprávy od něj. Můj chlap taky patřil mezi ty, co si spíš radši zavolají, nebyl na ty zamilované zprávičky a tak a já mu řekla, že by mi udělaly radost, že je mi po něm strašně smutno, že mi chybí (bývali jsme spolu jen o víkendech). Překvapilo mě, že se začal snažit a ted si přes zprávy píšeme často. Ze začátku jsem se ho smskama snažila povzbudit na takovou tu ,,romantiku", na co se těším až přijde a tak. Řekl mi, že na to není. A dnes? Nedávno mi psal, jak mu chybím a jak se na mě těší a takové další krásné věcičky :grinning: Patřím mezi ty, co potřebují pořád slyšet a ujišťovat, že je chlap opravdu miluje. Nebála bych se s přítelem o tom mluvit, koneckonců komunikace je jedním z pilířů vztahu, druhým je důvěra. Když máš obavy, poděl se s ním, doporučila bych ale postupně, nevychrlit na něj všechno, aby se nelekl a abys nepůsobila jako právě nějaká ,,přecitlivělá stíhačka", což určitě nejsi :slight_smile: Umím si představit, jak je ti smutno, mě bylo taky, před svým přítelem jsem byla s partnerem denně v kontaktu a bála jsem se jít do vztahu, kde jsem věděla že spolu budeme jen o víkendech, právě proto, že jsem věděla, že potřebuju tu jejich přítomnost. Když je přítel třeba někdy celý týden pryč, je mi strašně smutno, moc mi chybí, ale upřímně? Opravdu se na něj těším víc v poměru s tím, když se každý den vrací domů z práce (ne že bych se jinak netěšila) :slight_smile: A ty budeš mít aspon trochu času sama na sebe. myslím, že chlapi i potřebují trochu té své svobody, ale musíš mu věřit a pokud ti nedá důvod, abys mu nevěřila, tak ho nehledej. Všímej si, jak s tebou komunikuje, jestli když máš z něčeho strach, obavy, jestli tě poslouchá nebo to ignoruje. Hledejte společné zájmy a věnujte se jim i společně, ale každý mějte i nějaký oddělený. Vím, jaký je nedůvěra zabiják vztahů, bohužel i já s tím mám někdy problém a sama sem nevěru zažila u bývalého přítele. Netrestej chybami bývalých partnerů svého současného a hlavně se snaž si tyto problémy netahat do nového fungujícího vztahu. Chlap vedle sebe chce pozitivní ženskou, se kterou je zábava a usmívá se, ne která pořád nad něčím přemýšlí a nevěří mu. Přeju ti strašně moc štastíčka :slight_smile: Jak mi říká můj přítel,: ,,Neřešme minulost, řešme přítomnost, co máme teď a co chceme mít v budoucnu spolu." :wink:
6. únor 2014 v 00:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
připadá mi, že jsi ještě ve fázi "zamilovanosti", proto ta nejistota asi :wink: tu jsem "měla" (v sobě) snad pokaždé, když jsem byla ještě poblouzněná. také jsem měla, jak píšeš, smůlu na chlapy. až teď s manželem je to ONO :slight_smile:
neříkám tedy, že nemáme krize, naopak jsme si prošli již mnoha zkouškami (to by bylo na další diskuzi :grinning:, ale byli tam zdravotní i finanční problémy), ale snad k sobě patříme..
tu úzkost znám, jsem asi zase ten typ, že potřebuji chlapa doma (ne že bychom furt seděli za ruku a povídali si, každý děláme svoje, ale jsme spolu). bydleli jsme spolu okamžitě, co jsme se dali do kupy, ale manžel (taky tehdy ještě přítel) začal jezdit na služebky a byl třeba 4 dny pryč. to jsme spolu byli asi rok a půl (teď dělá "normální" práci, ne kvůli mně, ale byl nadbytečný). normálně jsem chodila v práci brečet na záchod a úplně jsem se klepala, měla jsem problém třeba dojít na oběd, zkrátka panické záchvaty. toto naštěstí třetím týdnem přešlo a pak už dobrý. asi to ale bude pro Tebe ještě šok, je Ti smutno, máš pocit ztráty.. to chápu. a když se k tomu přidají předchozí špatné zkušenosti.. víš, nevím, jestli je vesmír propojený (možné je vše), ale když se budeš zbytečně trápit, ublížíš tím sobě. i s tímto mám bohužel zkušenost, chodila jsem rok na psychoterapie a moc mi to pomohlo, změnit náhled doslova na všechno, protože jsem změnila způsob myšlení - neřešit věci, které nemůžu ovlivnit (hlavně minulost a dalekou budoucnost) a naopak dělat to, co dělat chci, s kým chci... ale to u Tebe snad nebude až tolik potřeba, jen si to stačí vždy uvědomit :wink: držím pěstičky, ať jste spolu spokojení!
6. únor 2014 v 00:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jsem s manželem devět let a jsem na něm závislá pořád. Dokážu brečet, když musí být jednou za rok v práci přes noc. Ne, že bych se bála, že mne podvede. Jen mi prostě strašně chybí!!! Já tedy ze začátku byla šíleně nedůvěřivá, řešila jsem pořád jeho minulost, nimrala se v tom, kde s kým co měl přede mnou, přitom to byl nesmysl, v té době mne ani neznal. Postupem času to přešlo. Miluju ho a věřím mu a zároveň vím, že kdyby mne podvedl, tak mu to odpustím. Nechtěla bych ho ztratit. Stejně ho neuhlídám, nikdo nikoho neuhlídá. Když bude chtít, tak si příležitost najde, nestojím mu přece 24 hodin denně za zadkem. Ono to musí přijít samo, ta důvěra a odevzdanost. Ale jinak? Jak říkám, chybí mi pořád, pořád je mi smutno. Jsem v práci a myslím na něj, píšeme si na skypu (sakra, já si zapomněla zapnout skype, tak já běžím.....).....
6. únor 2014 v 08:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
Teda holky ani nevíte jak moc jsem ráda, že v tomhle nejsem sama:slight_smile: akorát jsem byla s ním a vše bylo tak krásný... až jsem si říkala, jak mě můžou přepadat takové myšlenky... teď jsem opět v práci a sem tam mě to napadne:( ale uklidňuji se tím, že jedeme te v sobotu na týden na hory... a vše musí být ok:slight_smile: už si to nechci kazit těmahle mýma chmurama z minulosti... je fakt, že můj strach pochází z předešlých vztahů... on ví jaký názor mám na nevěru, tak snad aspoň už jen kvůli tomu, by se radši prvně rozešel... I když to možná bude znít naivně....ale pro mě je to ON... ten s kterým si dokážu představit budoucnost.... vážně vám mockrát děkuji za podporu ani nevíte jak moc mi to pomohlo!:slight_smile:) budu se snažit nelámat si hlavu minulostí a nepřemýšlet nad tím co vše špatného se může stát:slight_smile:

a co Valentýn už máte vymyšlený dárky?:slight_smile:)
7. únor 2014 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monulli muj manzel byl v predchozim vztahu taky zklaman neverou a je na tom podobne jako ty... a ja jsem ten, kdo nepise tisic sms za den a nema potrebu byt spolu kazdou minutu :wink: - a mozna prave proto, ze on to dela dostatecne za nas oba :grinning:
kazdy clovek ma tu hranici nekde jinde a vyjimecne se sejdou dva, kteri to citi stejne... jinak je to o kompromisech a o tom, aby to, co delas neomezovalo partnera (a obracene)
7. únor 2014 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Holky, tak to já jsem úplně jiná... Mně nevadí, když jede sám na dovolenou na týden - ano, zavoláme si dvakrát denně, ale že bych ždímala polštář od slz, to ne... Patříme k sobě, ale nejsme srostlí za prsní kost.... Neříkám tím, že "váš" přístup je špatně, ale osobně bych se bála, že ho touhle láskou udusím... Vemte to tak, že když se nevidíte, tak si pak máte o čem vyprávět...

Možná je to dané i tím, že já jsem podle čínského horoskopu Kůň a Honza Tygr, a to jsou dvě zvířata, která obě potřebují pocit svobody :slight_smile: Láskyplně kontrolovat se mě snažil bývalý, hleděl na mě jak na svatej obrázek a totálně to zabil, když řekl "já jsem tvůj pejsáček a kamkoliv půjdeš, půjdu za tebou" - z jeho hlediska asi nejromantičtější vyznání, no mě to vyděsilo :D (a jen z hecu jsem si našla, že podle číňanů je bývalý ve znamení Zajíce) :D
13. únor 2014 v 16:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek