• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kdy je čas na rozchod?

30. ledna 2010 
Připraví,ale za ty problémy to nestojí.Pokud budou spolu,tak žádnou změnu nepocítí.A pokud by se rozešli a on se jí chtěl mstít,tak těch pár korun klidně oželí,hlaně když se nebude muset bát o svoje dítě a dávat ho třeba člověku,kterýmu nevěří.
Těch pár korun za to skutečně nestojí,já třeba ted strašně lituju toho,že jsem neměla možnost to takhle udělat.
Ale rozhodnutí je jen na ní.
21. lis 2008 v 00:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslím, že v tu chvíli si to člověk neuvědomí, je pravda, že pokud bych ho v mém životě nechtěla, tak bych ho tam ani zapsat nenechala..to je fakt..
taky si myslím, že pokud jakkoliv a kdykoliv by chtěl dokázat a dokazoval by, že jo dobrý otec...dá se s tím pořád něco udělat...
hosina: no tak to je mi líto, že nemáš ani rodiče co by pomohli... :frowning2:
víš já dobře vím, že peníze nejsou všechno, taky jsem v životě neměla na růžích ustláno a svého manžela jsem potkala ve 23 letech náhodou...no a právě ty náhody jsou nejlepší,,,
vztahy co jsem měla.... :frowning2: , jeden mlátil a urážel, s druhým věčně v sobě, byl o 25let starší, doma táta co jsem se s ním věčně hádala, tak jsem utíkala pořád k někomu...jedenzase pil a chodil po těch hospodách i když pak přestal a našli jsme společně cestu ke společnému životu, tak najednou byl pryč)..někoho v opilosti zbil a šel si sednout...
no a ten můj manžel mě potkal bez sebevědomí, zničenou a dal mě do kupoy, měla jsem dluhy, pač toho co mě mlátil jsem navíc živila...ty za mě zatáhnul...pomohl mi...nikde není psáno, že láska a někdo pravý se někde neobjeví nečekaně...v tvém věku je to jisté :sunglasses:
21. lis 2008 v 08:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
petule.h : taky si to neměla lehký ale hlavně že si tě to štěstíčko našlo. :wink:
Jsem ovlivněná svou fin. situací takže já bych hleděla na každou korunu,ale tohle by mě fakt nenapadlo.Je top pravda za to by to asi nestálo.No to musí každý vědět sám jestli se s tím druhým bude dát aspoň trošku mluvit nebo ne.

Jinak rodiče už neřeším.Bolelo to hodně,protože jsem rodinný typ.Rodina je pro mě nadevše tak jsem to nesla špatně že bráška je víc.No jinak kluk bude mít rok a viděly ho 2x nemají penízky aby dojely no :rolling_eyes: Bydlejí 150km jenže s bráchou to by si tu cestu mohly cvaknout na půl takže takový báchorky jako že není ať vykládají někomu jinýmu.Já když chci tak mě peníze nezajímají v některých případech samozřejmě.Třeba jako je toto první vnouček a vidět dvakrát.Od 17-ti let poslouchám jak se těší na vnoučátko a pak tohle.No to je jedno to je zase z jinýho soudku :sweat_smile:

Jinak co se týče chlapů taky jsem měla zajímavý kousky,kleptoman,narkoman, lhář,děvkař,no a teď tady toho našeho tátu.
Musím teda přiznat,že už mu to asi došlo :confused: Máme dělat o víkendu plastový okna ted ana 80% volala jsem mu ať zavolá tomu chlapovi jestli to teda platí ať vím jestli jim nakoupit jídlo a navařit na víkend nebo ne(jedu totiž na víkend ke švagrové a ať si tu hospodaří samy)NO a on mi říkal že mu ten chlap dá vědět hned jak to půjde a že si nemám lámat hlavu že odpo nebo večer kluka pohlídá a já to můžu v klidu uvařit a nachystat :confused: Tak jsem čuměla protože pátek večer a zůstat doma to i kdybych byla na smrtelný posteli tak ne :grinning: Tak snad mu to vydrží :unamused:
21. lis 2008 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
no to je smutný s těma rodičema, tak snad máš tam kde žiješ nějqké kamarády, aby jsi nebyla tak sama a co se týče přítele tak snad to dopadne dobře, sama uvidíš a ucítíš, když se stane změna...já jsem taky rodinný typ a tak jsem ráda za to, že mám doma 3 chlapi a můžu se o ně starat, své rodiče vidím min 1x týdně a to samé švagrovou a jejich děti...mmám je 20 min ode mě a jsem ráda...pomůžou když potřebuju a to je určitě velká pomoc a někdy podpora v únavě...tak hlavně aby vše bylo v pořádku...
21. lis 2008 v 16:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
no co se dá dělat :unamused: Musí se člověk nad tím povznést.tak kamrádi tady jsou ale né přátelé.
21. lis 2008 v 18:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
a odkud jsi?
21. lis 2008 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
hosina, tak jak jsi dopadla? máte okna, vše v pohodě... :slight_smile:
24. lis 2008 v 18:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
petule.h Tak okna jsou hotový.Papů jsem udělala on hlídal.Nakonec to stihly během soboty a já v neděli ráno dojela bez malýho(hlídala švagrová)vygruntovaly jsme zajely pro maloška a kantáre :frowning2: No hlavně že je to za náma :slight_smile:
Jinak už jsme se zase párkrát dohádaly ale tak normal omluvil se pak a docela se snaží no snad mu to vydrží :unamused:
Co vy?
24. lis 2008 ve 20:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
my se léčíme :slight_smile: , jsem ráda, ale neusni na vavřínech :wink: , stůj si za svým... :slight_smile:
24. lis 2008 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
mám malého na klíně tak nemůžui moc psát...rozepíšu se jak usne, nebo zítra :grinning:
24. lis 2008 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Neboj neusnu.Po té době trápení to jen tak nejde smazat.Naopak jen trošičku mě měnaštve tak už bych se zase nejradši balila :sweat_smile:
Teď zase odjel na týden pryč a docela mě to mrzí :unamused: No asi spíš kvůli malého on ho tak žere.My jsme teda zatím dobří jen soplíme.
25. lis 2008 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
hosina: no a víš určitě, že ttřeba nikoho nemá??? to by mohl být důvod, ale to by jsi asi vycítila...posečkej a udělej to co myslíš, že je dobře
25. lis 2008 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
né to jezdí jako pracovně.Myslím že ne když spolu mluvíme tak slyším toho chlapíka co s ním jezdí.
Jak píšeš to bych vycítila u bývalých jsem to taky .
26. lis 2008 v 08:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak my jsme to teď taky řešili už jsme se málem rozváděli, ale kvůli malý se mi nechce, ten náš taťka je pořád v práci, ale naštěstí jinou nemá, oni ty chlapi nechápou, že když jsme doma celý dny samy, že chceme taky chvilku pro sebe
26. lis 2008 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo no to nechápou :unamused:
26. lis 2008 v 19:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to je dobře...já mám taky chlapa celkem aktivního v práci...ale čas si na nás udělá.
mkr: a jak moc pracuje?? můj manžel vstává v průměru v 6ha vrací se v 18h,pak tedy nakrmí toma, koupe, uspí ho...o víkendu se nám věnuje...ale ve volných chvílích tady zase dělá stránky po večerech...někdy taky supím, ale pořád se milujeme a zase nijak zvláštní mi to nepřijde, ale depky mívám taky neboj...
26. lis 2008 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
petule.h tak to ti zavidim. u nas to je vsetko na mne, moj pracuje sice len od 6.00 do 14.00 ale ked pride domov aj tak si na nas cas nenajde. je doma ale ako keby nebol. mala ma uz 6 mesiacov a este ju ani nekupal. ze vraj sa boji ked je taka mala. no ja si myslim ze sa vyhovara.niekedy ked uz je toho vela zacnem temu akoze treba mi pomoct a pod. no on bol doma vychovany ze on nosi peniaze a zena robi doma vsetko, aj ked na hubu padne.
ani neviem preco to tu pisem, asi mi treba len sa vykecat, a aj pre tie ktore to maju podobne aby vedeli ze nie su sami. nie vsetci chlapi su perfektny :rolling_eyes: len neviem do kedy sa to da takto zniest. Ved ja tiez pojdem do prace (uz skoro lebo mala ma uz 6 mesiacov) a potom ako to bude???Praca, dom, dieta a manzel ktory nepomoze???
Babky ktore mate podobnych manzelov ak mate nejaky recept ako na nich napiste, aj ked uz som skusala vela - rozhovor, kricanie, skusala som rozhovor o rozvode ale nic sa nezmenilo. alebo mu je jedno ze o nas pride alebo si je isty ze o nas nepride
neviem...
26. lis 2008 ve 20:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
carmenuca: neboj, já mám barák 2 patra jako kráva o 4 pokojích, obývák, kuchyň , pracovna, 2 koupelny a záchody, šatna...no ještě nějaké menší místnosti, pořád uklízím jak debil, pač najednou toi s dětma neuklidíš, vařím skoro denně...no všechno, navíc mám dost živé dítě...taky občas padám na hubu...jedno dítě je pohoda, 2 už je přeci jen trochu něco jiného...neumím si představit, jak bych uspávala toma s lukášem...každý spí jindy a je to složité ty uspávací věci, to mi opravdu pomáhá, večer mám lukáše a manžel tomáše :grinning:
chci jen říct, že když tomík se narodil, tak manžel ho taky skoro nevzal do ruky,že se bojí, měl ho rád, ale nijak zvlášť ho neopěvoval, od roku se vše změnilo úplně, jak rostl, byl víc komunikativní...apod , manžel a on nerozlučná dvojka...ono ty chlapi to někteří neumí s malými dětmi.... A teď druhé dítě doma a manžel chová, krmí, stará se...myslím,že se opravdu změní 2 dítětem tím, že ví, co to 1 obnáší...tím, že se už nebojí...
nevím, mám asi štěstí, že teda když je doma, tak se stará a je teda ochoten když řeknu i umýt koupelny, to nemám ráda :slight_smile: , je to patlačka...určitě jak vyroste malá buse to lepší
27. lis 2008 v 07:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
vzdy som chcela aspon dve deti ked nie tri :sweat_smile: . aj manzel to vie, len naposledy ked sme spolu hovorili na tuto temu ze kedy a ci vobec druhe dieta, tak on to videl velmi ruzovo, povedal ze ked tak dobre zvladam jedno tak mozeme mat aj druhe, ale ja neviem ci to zvladnem. bez pomoci urcite nie. prvy raz som pochybovala ci chcem aj druhe s takym manzelom :frowning2: .uvidim ako sa to vyvinie, niekedy uz nemam trpezlivost cakat kedy mu to dojde ze mi treba pomoct
27. lis 2008 ve 14:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
no tak mu to prostě řekni,ono je to neťukne..nebo možná nechce ťuknout...zatlačit... :wink:
27. lis 2008 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
petule. h mužskej vstává v 5 chodí od 6 a je tam tak do 5 někdy i dýl, ale víkendy má volný když nejede na služebku
jinak mužskej se dřív taky moc nestaral, ale co jsme začali vážně mluvit o rozvodu tak přišel na to, že by nás ztratit nechtěl, začal se i víc věnovat mě a být na mě milejší
carmenuca - tak to bych už s tvým mužským nebyla, kdyby byl takhle doma a on a nás nejevil zájem a nepomohl
někdy mi tak chybí práce, ale malou do školy určo dřív nedám malá je jen jednou :slight_smile:
27. lis 2008 v 16:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
vies ani neviem ako by som ti popisala nasu sit. Uz som skusala vsetko, plac, krik, buchanie dverami, ticha domacnost, kludne vysvetlovanie, proste na neho nic nezabera. uz sme niekedy boli tak daleko ze sme zacali o rozvode.a vies co je na tom zaujimave, dost ma potesila predstava ze by som zila sama s malou. Ale viem ze by mi to bolo luto hlavne kvoli malej,echcem aby bola bez otca.
27. lis 2008 v 16:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
carmenuca
ja síce nie som vydatá...ale nemyslím si, že manželstvo je o tom, aby žena bola slúžka, matka, pracovníčka a ešte neviem čo všetko a chlap si váľaľ šunky. A ináč práve kvôli malej by si mala prijať rozhodnutie čo ďalej. Pretože ona to všetko vníma....a každý odborník povie jedno, že to najhoršie je výhovorka, že kvlôli deťom sme spolu. Ak máš vnútornú silu na rozchod, tak sa podriaď svojmu inštinktu.
27. lis 2008 v 16:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
no já kdybych si ve vztahu s někým nerozumněla, tak taky bych asi nezůstala s otcem dítěte jen proto aby ho měla,jak tady píšete, tak stejně doma moc nebývá...tak ty víkendy by si dítě užil...no nevím, neocitla jsem se v té situaci, tak nemůžu mluvit, ale myslím, že nevěru bych odpustila kdybych milovala, ale jak vychladne vztah a není ani kamarádský, ale spíš ve výčitkách, tak to není dobře, to dítě to stejně cítí a určitě se nehádáte za zavřenými dveřmmi, i mě to ujede před dětmi a to je jen málokdy...a pak tom kouká co se děje
27. lis 2008 v 16:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
no ja som tiež volila rozchod skôr preto, že mi strašne ubližoval....ale jeho argument, že spolu čakáme dieťa a preto sa k nemu musím vrátiť-to bol len klinec do rakvy nášho vzťahu. Ak by bol činnmi ukázal, že sa chce zmeniť, že má ozaj záujem o dieťatko a mňa...tak by asi bol dostal druhú šancu. Ale on chcel rodinu a puťku sprostú, čo by ho obskakovala, všetko robila ako si on predstavuje, vzadala sa svojej samostantosti a sebaúcty k sebe samej...a to ja nie som. Aj keď som sa na ňu z lásky k nemu dlho hrala.
A teraz som sama, rodina je pri mne a neľutujem, na krpčeka sa teším. :dizzy_face:
27. lis 2008 v 16:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
no tak to jsi staečná a držím palečky, někdy je to asi těžké rozhodnutí, ale chápu tě...
naštěstí já si můžu jít kdy chci, kam chci a manžel mě nehlídá,věříme si a ani by mě nenapadlo se mu zpovídat...apod, ani to nechce, vše mu vybliju sama, teď máme mimi, takže vyrazím tak za 5 měsíců...ale těším se , jak spolu vyrazíme na pivo spolu, strašně mě to s ním baví a s naší partou
27. lis 2008 v 16:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
opravdu důležitá je ta podpora rodiny, to je velké plus... :slight_smile:
27. lis 2008 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, ráda bych se vám taky svěřila protože už vážně nevím jak dál. Jsem s manželem devět let a máme tři holčičky 7,5 a 1rok. Vše začalo po narození první dcery. Manžel se najednou strašně změnil, o malou neměl zájem a začal se kůli všemu rozčilovat a rozbíjet ze vzteku věci. Občas to odnesl mobil jindy když se naštval v autě tak zastavil uprostřed silnice, vylezl a začal mlátit do auta. Novládal se ani před dcerou. Já to s ním chtěla už tenkrát ukončit ale on se mi dušoval jak nás miluje a že se polepší. Vůbec se nepolepšil. Lže mi, vybírá peníze z našeho účtu a ještě mi lže že je nevybírá. Zjistila sem že kouří i trávu. Vůbec se na něj nemůžu spolehnout. Není schopnej nic zařídit. Máme barák a není schopnej ani jít zatopit když mu to neřeknu. Nic se mu nelíbí, každýho pomlouvá. Dost se i hádá před holkama. Naposled hodil šroubovačkou o zem asi dvacet cenťáků vedle naši nejmladší dcery. Na holky pořád křičí, všechno dělají špatně, vůbec se jim nevěnuje. Naším problémem je i to že spolu nespíme. On chce furt ale já vůbec. Jeho dotyky mi jsou už nepříjemný. Vždycky si vybavím jak mi lže nebo na mě kříčí kůli tomu že nemá uvařeno, nebo třeba uklizené prádlo. Ale se třema dětma a vselkým barákem je to hrůza stíhat. Já už od něj chtěla tolikrát odejít ale on vždy začne brečet že nemá nikoho jiného a že nás nechce ztratit. Mně to pak přijde líto ale jak mu nic není dobrý tak už i naše nejstarší dcera začíná třeba ,,ty knedlíky jsou moc tvrdý, to bylo pěkně trapný" a těch hlášek je víc. On když chce tak se sebere a jede za kámošem. Já nemůžu nikam je pak zle. Naposled co jsem byla s malou odpoledne u kamarádky jsem se vrátila v pět odpoledne a on začal před holkama, že se o ně nestarám a že nemají nachystanou večeři a co jsem to za mámu. To mi přijde hrozně líto aby na mě takhle řval před dětma. Nebo mě uráží že jsem čubka, a kurva a kráva já nevím co ještě. Někdy když je dost vytočenej taktřeba přijde a vylije na mě kbelík vody, dokonce jednou vzal jogurta kterýho právě jedl a vysypal ho na mě. Všichni dělají neco špatně jenom on je dokonalý. Asi to je dost nesouvislý co jsem napsala ale psala jsem co mě napadlo. Potřebuju se o tom s někom podělit a slyšet vaše názory jeslti to manželství zachránit za koždou cenu a přejít jeho chování nebo ne. Třeba je chyba ve mě ja fakt nevim
27. lis 2008 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petrulee-asi jako u každý holky,co sem píše svoje problémy-nikdo ti nemůže říct,co máš dělat.ALe v žádným případě bych ti nedoporučovala s ním zůstávat.Jednou se přestane ovládat úplně a co pak?Jak jsi na tom s rodinou,měla bys kam jít,měla bys od nich podporu?
Od chlapa,co by mě urážel,ponižoval mě a vůbec se choval jako ten tvůj bych utekla rychle.Já vím,že to nikdy není tak jednoduchý,ale jde to,když budeš chtít.Kdyby ti tohle vyprávěa nějaká kamarádka nebo známá,co bys jí řekla?
27. lis 2008 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
petrulee: ježiš to je hrozný, jdi od něho, to je blázen...určitě chyba v tobě není, nebo na tom co píšeš...
to není dle mě normální chování, to je normální týrání a psychický i fyzický...já jsem teda celkem v určitých věcech měkouš, ale tohle teda už překračuje mez, vždyť to nemůže být ani život...a co holky??? ty určitě svého otce taky nenávidí...určitě tě milují a vadí jim, že ti ubližuje...ty se snažíš a on tě nepochválí, na všem něco má...já to zažila a děti jsem neměla, taky mi nešlo odejít a pořád jsem hledala chyby v sobě...pak se mi to podařilo, on mě nadháněl u rodičů u známích...no všude...musela jsem změnit číslo...nakonec to přestalo...měla jsem starch , i mě fackoval, ale to ponižování...pak jsem potkala manžela a on mě za 6 meěsíců teprve naučil to, že jsem na sobě našla něco hezkého, mé sebevědomí bylo na nule, tak se na mě podepsal...
myslím, že všichni kdo ti tu napíší, ti řeknou to samé, jdi pryč!!!!jeho slzy jsou slzy jen sobeckého a vychcaného chlapa, který ti jen ubližuje a je to psycho...to ti za to nestojí
27. lis 2008 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek