Kdy je čas na rozchod?
Dobré odpoledne, potřebuji radu. Jsem v úzkých a nevím si rady. Nevím, jak se rozhodnout. Žijeme s přítelem spolu již osmý rok. Má dceru z prvního manželstí, přišla o mámu, takže jsem se o ni vždy starala jako o vlastní i když jsme taky měly často mezi sebou spory. Jako všude. Před třemi lety se nám narodil chlapeček. Přítel má byt, takže v tomto směru problémy nemáme.
S přítelem máme stejné přátele, zájmy, máme rádi sport a cestování. On má rád kamarády a hospodu a pánské dovolené. Nic z toho mi nevadí až na tu hospodu, když už je několikátý večer za sebou venku. Během našeho soužití začal podnikat, své stresy z práce přenášel do našeho vztahu, a ačkoliv jsme o tom mnohokrát mluvili, přesto to jinak neumí vyřešit.Ale o to nejde. Již několikrát jsem uvažovala, že se s ním rozejdu, ale vždy mi trvdil, že mě miluje a že jsme si souzení. Tentokrát je to ale jiné. Krize trvá již dlouho, s přestávkami poslední tři roky, vyčítá mi, že jsem chladná, rozmrzelá, nic mě nebaví. Že mám v hlavě jenom našeho syna a jeho již ne. S malým jsem věčně sama, společný čas se dá spočítat na prstech jedné ruky. Se svými dětmi tráví čas jenom když se něco stane a chce to vyžehlit, což už taky nefunguje. Samozřejmě, že na tom nesu svůj podíl. Opravdu jsem se k němu neměla, jak bych měla. O nic jsem si neříkala, protože často jsem i přes žádost byla na vše sama a musela jsem si poradit. Vypadá to, že nic jiného než rozchod nepadá v úvahu, problém je, že ho stejně miluiu, nedokážu si představit, že nebudeme spolu. On mi tvrdí, že už mě nemiluje, ale před dvěmi týdny mě ještě miloval. Jsem zmatená, vím že takové soužití nikam nevede, že jsem sama i když jsem s ním. Chci si udělat jasno a probrat to s ním, ale on nechce, má problémy v práci, s nemocí rodinného příslušníka. Mám čekat, že se něco změní? Mám odejít a za pár měsíců se vracet až zjistí, že nás chce zpět? Opravdu si nevím rady. Nevěřím, že mě nemiluje, když mi z pánských dovolených volá, že se mu stýská a že mu moc chybím. Jsem hloupá, když se v tomto nedokážu rozhodnout sama a čekám až jak rozhodne on? Jinou ženu nemá to vím. Budu ráda za každou radu. Děkuji. MK
petrule.h - díky asi sem to potřebovala slyšet i od někoho koho neznám, je to teda jednostraný vyprávění ale tak nějak tím sbírám sílu na to co bude. Holky se ho dost bojí hlavně ta prostřední. Je taková tvrdohlavější a tak na ní manža víc křičí a protože ji nezvládá a ona ho nechce poslouchat hlavně poslední dobou tak je docela zlej. Chci to doklepat aspoň přes ty vánoce a doufám že mě ta kuráž co teď mám jen tak neopustí
petrulee-já myslím,že bys to možná neměla odkládat.Už prot,aby tě ta kuráž neopustila.Proč potom a ne hned?Stejně podle toho,co píšeš,svátky moc pohodový nebudou...
petrulee: to je jednoznačné, kdybych sem pustila manžela, tak řekne to samé co já a milion mých známích...tohle není normální, taky by tě mohl napadnout...tvým dcerám se nedivím, jsou celkem malé, ale vše chápou...i kdyby byl milejší na mě a na dcery né, tak by šel,mým dětem nikdy nikdo nebude bezdůvodně ubližovat a proč i tobě...
opustit svůj dům??? já nevím, je to asi složitější, ale nikdy bych ho neopustila a nenechala ho tam...co víš co udělá...prostě bych ho vyhodila při prvním jeho výstupu, myslímm, že holky i rodina a známí tě jen podpoří...není normální
jo,aha,já jsem nezachytila,že to je tvůj dům.Tak to je jasný,to musí jít on a ne ty.Moje kamarádka se chtěla rozejít s klukem(bydleli spolu v bytě jejích rodičů),on nechtěl.Nakonec taky odešla ona a pak měla co dělat,aby ho odtamtud dostala.
Petrulee,
ráda bych ti napsala, jaká je tato pozice pro tvoje děti, protože sama jsem si něčím velmi podobným prošla jako dítě, kdy můj otčím napadal moji matku. Vím, že je to trošku jiná pozice táta x otčím, ale výsledek je pro dítě stejný - strach. Moje matka si nechala tohle všechno líbit, až se to nakonec vystupňovalo k brutálnímu domácímu násilí, kdy ji mlátil pěstí v koupelně ve vaně, až byla všude krev (a já jsem ráno nešla do školy, protože jsem to musela uklízet). Jeho psycho se vystupňovalo natolik, že nám vyhrožoval, že nás v noci upálí, že nás všechny povraždí, až budeme v noci spát, do toho alkohol, dluhy a všechno to začalo JENOM nadávkama, že je máma kráva, dě.ka a podobně. Mám ještě mladší sestry, do dneška (je mi okolo 30) se bojím tmy (stejně jako ony), nesnáším, když někdo křičí, protože se mi udělá špatně ze strachu a je toho daleko víc, jen už na to nechci ani vzpomínat.
Proto se chci přimluvit, abys opravdu manžela vyhodila, pokud se ho tvoje holčičky bojí už teď, tak budou jedině rády, až bude klid a čím déle to bude trvat, tím horší následky to pro ně může mít. Vím, že to, co jsem popsala já, je extrém, ale v dětské duší zůstává spousta šrámů, o kterých si dospělý ani neuvědomuje, že je tam udělal. A tvoje holčičky by ti jednou mohly vyčítat, že jsi je nedokázala ochránit před takovým člověkem (byť je to jejich vlastní táta). Vánoce budou určitě mnohem krásnější, když nebudeš vystresovaná z toho, co se bude dít a jestli manžel náhodou nebude mít zase tak hnusnou náladu, že je stejně zkazí. Rozvodu se neboj, nebolí zdaleka tolik, jako to, co přijde, jestliže se nerozvedeš (a věř mi, že to bude jenom horší). Holčičky si nesou do života to, co vidí teď doma a myslím, že nechceš, aby jednou procházely tím samým.
Já sama jsem měla tendence hledat si naprosto stejné typy chlapů jako moje matka, než mi došlo, že takhle normální vztah nefunguje a já nejsem ničí majetek, ani služka.
Skvělé je, že máš kde bydlet, takže požádej manžela, aby odešel co nejdřív, myslím, že se ti uleví (a hlavně tvým dětem). Držím ti palce.
určitě souhlasím...opravdu ho pošli k čertu
ahoj petrulee...tvoj príbeh je dosť podobný tomu môjmu, rozmýšlala som či sa to ozvať ip alebo radšej písať takto...ale možno by nám obom pomohlo sa tu takto vykecať...a možno sa nájde niekto kto poradí, čo a ako dalej...ja som vydatá siedmy rok, tiež máme tri detičky (5,4,2) s mužom som si prežila niečo podobné čo ty píšeš...vieš, všetko to ako si opisovala mužovo správanie nasvedčuje tomu, že má určité psych.problemy, ktoré súvisia s gradujucou agresivitou, neovladaním sa...môj muž je schizofrenik, kto túto chorobu pozná vie aký ťažký život je s takýmto človekom...tiež býva agresívny, na deti vybuchuje často bez príčiny, oni sa vyľakajú...potom sa ukludní a akoby sa ani nechumelilo...toto je totiž jedna z príznakov tejto choroby...najprv uráža, rozbíja, bez pričiny nám nadáva...a potom je až prehnane milý, odprosuje, slubuje, prísahá že už nikdy...a tak to ide stále dookola...a ked sa k tomu pridružil aj alkohol, veľmi vážne uvažujem o rozvode...neviem si predstaviť takto žiť do konca života...nechcem ako 50 ročná ľutovať že som mala takýto zmrhaný život, a že som neurobila nič preto aby deti vyrastali v harmonii...tiež bývame v byte, ktorý patrí mojej rodine, zo začiatku mi bolo hrozne hlupe povedať mužovi aby šiel preč...ale teraz som si na to zvykla, že ked chce piť, nech si pije preč, nech to nevidím ako sa ničí...ja by som bola hlúpa odísť z bytu a tlačiť sa s deťmi u našich, presne ako ty petrulee...nech on odíde, ked sa s ním nedá vydržať...ak bude treba, zapoj do toho aj svoju rodinu
a presne ako ty, ani ja už nemôžem mať s ním sex, nemôžem za to ale ked má za sebou burlivú noc, a ja neviem kde bol, čo robil a s kým, tak ja jednoducho nemôžem...a hnusí sa mi ked mi najprv nadáva do ku...pi.. a potom by som sa mu mala oddať z lásky...tak to nie...radšej žiadny sex ako takýto...
a presne aj na mňa kričí ked nie je navarené, upratané alebo ked je moc prádla...ale to že úplne sama sa starám o tri deti, že večer padám od únavy vyčerpaná do postele, že neraz mi je do zbláznenia z toho všetkého...nič z toho si muž neuvedomuje...má tri deti ale nevie o nich skoro nič...
myslím že nemá cenu zachraňovať niečo na úkor vlastného šťastia, vlastného zdravého rozumu...tak rada by som sa rozviedla ale stále váham...veľmi mi je ľúto toho všetkého, aj detí...ako budú vyrastať bez otca... aké to bude potom...
petrulee ale určite nie je chyba v tebe, to on musí so sebou niečo robiť...aj ja som si vždy dávala vinu za všetko čo sa stalo, všetko čo mi vykričal som mu davala za pravdu, a všetku vinu brala na seba, len aby bol pokoj v rodine, a teraz vidím že zbytočne....
ked vidí že nás stráca, chodí stále za mnou, aby som mu odpustila, aby sme začali odznova, že už nikdy nebude piť, nebude nadavať...ale už mu neverím, len neviem ako dalej...
holky, co vy tu píšete je naž bolavá na mě a co teprve na Vás???
vím, že sama jsem od takového člověka nemohla odejít(neměla jsem děti), ale dnes už bych sbalila kufry buď sobě, nebo jemu... ještě jsem na to před spaním myslela, a tak si říkám, že až se rozhodnete je vyhodit, určitě mějte u sebe nějakou podporu, zvlášť teda petrulee..aby ti neublížil...
holky seberte tu sílu co zbyla...bude to pořád dokola a určitě jste ještě mladé na to, aby jste v pohodě začali nový život..ale děti budou určitě spokojenější...opravdu si myslím, že být starší, tak by tam nevydrželi...teď jsou malé(emyly)...
opravdu koukám, kde berete tu sílu na 3 děti a na to vše.
emyly: opravdu si bnemysllím, že by jsi jim otce brala, protože žít s ním není pro nikoho jednoduché, sama píšeš, že
děti skoro nezná...
aniž si to uvědomujete, tak ten člověk vás ovládá a nepřestane, má vás v hrsti protože si to necháváte líbit...a že pak pláče a omlouvá se??? no tak to je už moc...psycholog, nebo psychiatr by vám určitě vysvětlil o co jde...o jakousi vydírací pózu..(emyly, jasně schyzofrénie je nemoc...můj bývalí přítel nměl tátu schyzofrenika aten nakonec skočil z okna...) asi každá má jiný průběh, ale byl klidný, bral léky...
a s tím nikdy...to je jako když ti někdo řekne po opici, už nikdy nepiju... 🙂
ako čítam vaše príšerné životné príbehy...bože, som taká rada, že som sama, že som v počiatku problémov vyhodila. Emyly, Petrule...držím palce, aby ste fakt našli odvahu odísť od tých chlapov...bože, až mi je do plaču, halvne ak si predstavím tie vystašené deti. A potom len v novinách ukážu reportáť, ako otec v afekte zabil svoju ženu, prípadne aj deti....a susedia, šak to bola taká milá rodinka. A pozadie si vždy predstavujem tak, ako ste to opísali.
Mne sa môj ex vyhrážal, že ak ho opustím a budem chcieť dieťa vychovávať sama, tak mi to nedovolí a zabije ma. Po rozchode som to povedala aj jeho najlepšiemu kamáratovi - policajtovi, a ten mi povedal, že neboj, to povedal v afekte..a ja som si uvedomila, že keby ma zabil, tak by ho asi tiež tak bránil, že to bolo len v afekte..to sa vlastne neráta. Strašne dlho som sa potom bála, po rozchode najprv sľboval hory doly, modré z neba, obvolával moju rodinu, kámošky a každého presviedčal, aby som sa vrátila. A ja som bola vystrašená tehotná baba..a keby som nebola už "stará", tak by ma asi bol tým prinútil ísť na potrat. Teror ale trval len 4 týždne, mala som šťastie, lebo sa cca. 6 týždňov po rozchode oženil a mne dal definitívne pokoj. Má svoju rodinu, mi dvaja ho nezaujímame, ani jeho rodinu. Ale ten strach je ešte stále, čo spraví po pôrode, ako sa zachová, či sa budeme súdiť o malého.
Ale teraz už viem, že som mala strašnéééé šťastie, a preto radím, opustiť takého psychopata. Začiatoko je ťažký, ale ak pomôže rodinka...ide to. Hlavne pre vaše detičky......aby mali zase dôvod na smiech a detskú veselosť.
Nazdárek,
Tak si tu dočítám a uvědomuju si že mé trable jsou prd o proti vašim. 😢 😢 😢
Je mi to strašně líto co musíte vy a vaše děti zažívat.Přiklánám se k názoru co nejdřív se chlapa zbavit žádný čekání po vánocích.Vyměnit zámky a čau!!!!!Věřím že je to těžký,ale jak se tu už několikrát psalo.My máme taky právo žít a né být jak otroci.Ta podpora by byla fajn.Zkuste třeba rodiče ať tam s váma na chvilku bydlejí než se trošku uklidní.
Tak vám všem držíme pěstičky a posíláme hodně sil na to se stím prát a bojovat.Nadělte dětem a sobě ten nejkrásnější dárek a to klidné dětství a vám lepší život.
holky, petrulee, emyly: ja verim, ze vy tu silu najdete, aby ste to dali do poriadku! Ved zit s takym clovekom musi byt peklo na zemi. Podla mna sa tej samoty nemusite bat, nebudete prve ani posledne na zemi, a radsej byt same s detmi v klude, ako v takomto strese. Divim sa, ze vahate kvoli detom - prave kvoli nim by som konala. Ved tie musia neskutocne trpiet. Petrulee ked som to citala, ze niekto Ti je schopny vysypat jogurt na hlavu alebo kybel vody??? Prepanajana, ved to je tyran! Myslim, ze rodina by Vam urcite pomohla, alebo znami. Taky clovek si bude mysliet, ze moze vsetko.
hosina: právě jsem na to myslela, že ve srovníání s tebou prkotina 🙂 ...ale opravdu je to síla některé ty příběhy...každý má své, ale psychické týrání je prostě nejhorší
nečítala som všetko ale neda mi nezareagovať
ked čítam tieto príbehy ako by som videla svojho otca,celé detstvo sme vlastne prežili v strachu
nejdem tu všetko všetko opisovať chcem len povedať že ostať s mužom kvôli deťom je blbosť,nám by bolo určite lepšie bez otca ale mama je silno veriaca a tak celý život len trpí
a vianoce s otcom to boli len dni plné stresu lebo bol aj tak v kuse opitý
ja sa ešte aj teraz strhávam ked niekto zakričí alebo sa celá trasiem ked vidím nejakého opilca,takže ak nechcete aby mali vaše deti nejaké následky tak utekajte preč
prajem vám nech sa rozhodnete správne aj ked je to velmi ťažké
Ahoj holky, zdravím vás po delší době......tak u nás tak nějak vše při starém.......někdy super, jindy už to snad ani horší být nemůže......zatím sem se neodhodlala a nešla pryč.........ani nevím jestli to někdy dokážu 😒 a nevíte některá jak je to se svěřením dítěte do péče? kdybych se rozhodla i s malým, může mi nějak zabránit mít malého u sebe? má ho velmi rád ale myslím, že by jen tak nečině nepřihlížel tomu jak si ho odvážím.....i když názor na handrkování o děti máme stejný - to znamená že ony za to nemůžou tak ať trpí co nejméně....pokud k odloučení rodičů dojde......jen mě to tak něhak zajímalo jak je to s tou péčí.....
jinak jsem tak zběžně pročítala ta vaše trápení a je mi z toho tak smutno......co vše je člověk schopen si vytrpět..........i když odejít je někdy nejlepší možnost, ale i tak je to hodně těžké..... ☹ ☹ ☹
u nás je ten největší problém přítelovo občasné nekontrolovatelné pití.....kdy prostě neví kdy přestat.....a včera na mě tak srašně zakřičel, tak jak nikdy že jsem se ho fakticky moc bála......on hned pochodpil, že přestřelil, tak se omlouval a dolejzal a pořád o tom mluvil, div nebečel......nikdy mě neuhodil......ale taky nikdy na mě tak nezakřičel......tak co může přijít příště že.......stále stojím za tím, že je velice hodný, jen ta jeho hospoda.......pomalu nesnáším dny kdy nejde do práce, to se zas třesu kdy příjde..... ale moc se na něj spolehnout teda nemůžu....
Petrulee, než opustíš dom, poraď sa s právnikom. V Čechách ste mali prípad, kde sa majiteľ nemohol roky dostať legálne do svojej nehnuteľnosti aj keď tam žil niekto, kto nemal na bývanie tam nárok. Nepamätám si presne v čom bol problém, ale poraď sa s právnikom, či nie je rozumnejšie zbaliť kufre manželovi a nechať ich pred domom.
Inak naozaj, baby, ukončite to, kým ste ešte ako tak zdravé, lebo to, čo popisujete, je peklo. 🙄
fuuu...!!! to moje trápenie teda nestojí ani za reč 😖 som sa chcela posťažovať 😅
Dievčence držím palce...!!!
petulee a emyly....v prvom rade dakujem, ze po precitani vasich prispevkov som sa utvrdila, ze ja uz asi lepsieho CHLAPA, ako je nas "tatino" nenajdem. Dnes som sa na neho nastvala, ze malej nevymenil plienku, ked jej daval pyzamo....(ano, aj za taketo blbosti sa viem na neho nastvat 😕 )
A v druhom rade by ste si mali dopriat jeden velky darcek od Jeziska- Prezit tieto Vianoce v pohode, v klude so svojimi detickami a blizkymi bez toho HAJZLA, ktory vam nici zivot. Myslim, ze lepsi darcek vam nikto dat nemoze, dajte si ho same. Budem sa za vas modlit, aby ste to zvladli a ak nie na Vianoce, aspon ako predsavzatie do NOVEHO ROKU 2009!!!! 😉
Ahoj, holky, je smutné číst, kolik nás přemýšlí o rozchodu. Já se stydím, že řeším své "zanedbatelné problémy" a vy...
Díky suki, že na mě myslíš. U nás nového nic. Mluvili jsme celkem otevřeně, manžel se mě ptal, jestli se chci rozvést a já mu nedokázala říct, že ano. Nechci být ten, kdo odejde, kdo rozbije rodinu. Řekla jsem mu, že s ním nemůžu spát, že nesnesu jeho dotek, že k tomu potřebuju lásku, ale ho nemiluju. Schválila jsem jeho návrh, že si najde milenku, aby natlačil na mně. Jenže po nějaké době cítím, že je to tam, kde bylo. Milenku nechce, počká, až se to spraví. Ach jo. Je mi ho líto. Určitě vám připadám nevděčná, jiná po takovém chlapovi touží. ALE JÁ HO PROSTĚ NEMILUJU.
skate
to nie je riešenie...milenka. Tebe to bude ubližovať, bude ťa to ponižovať a pre neho je to veľmi jednoduché riešenie. Prečo rozmýšľaš, že by si rozbila rodinu. Veď ak už teraz to nefunguje, tak je to rozbité a ty sa to len pokúšaš zlepiť 😢 A Šimonkovy to tiež nerobí dobre, ak žije v nefunkčnom vzťahu rodičov. Aj keď malinký, on to cíti, ako sa trápiš. Držím Ti pršteky, aby si predsa len našla lepšie riešenie, ako je milenka.
Skate - suhlasim s Martinkou17 ze to nie je riesenie ale na druhej strane ta chapem... ja tiez zijem v nefungujucom vztahu a aj ked si casto hovorim ze uz toho bolo dost a casto ma trapi ze aj pre maleho to nie je dobre, napriek tomu neviem ako z toho von... tiez si hovorim ze nechcem rozbijat rodinu, ze maly potrebuje oboch rodicov a na druhu stranu ale myslim aj na to by mu bolo lepsie ak by sme sa rozisli lebo nechcem aby neskor pocuval tie nase hadky... Rada by som ti poradila ale neviem poradit ani sebe, je to tazke...
no je pravda, mne sa píše ľahko, dieťatko je len na ceste a tento krok -rochod som absolvovala pred necelým pol rokom. Ale moja situácia bola iná......
babenky tak len vám budem držať palčeky, aby sa našlo riešenie, teda podľa mňa asi skôr odvaha na rozchod.
Ešte ma napadlo.Mne pri rozhodovaní pomáha, ak to prejdem s maminou. Je to moja najlepšia kámoška a tiež, ona vie vždy najviac o celej veci. Aj vtedy som to s ňou riešila a obaja rodičia ma v rozhodnutí podporili, snažia sa mi pomáhať a popravde, ak spravím hlúposť, tak mi pekne vynadajú 😀
Tak sa skúste poradiť s osobou, kto je vám najbližšia, ktorá o tomto celom probléme vie, pozná obidvoch.....najskôr poradí, či je lepšie ostať alebo odísť. Asi 😖
SKATE - urcite rozchod ak sa ti muz prici, to by som nedokazala,takto ked budes nestastna tak sa to odzrkadli i na dietatku, takze je dolezite aby si ty bola v pohode.Ja tiez niekedy unikam sexu lebo som unavena, nemam naladu, ale urcite sa mi moj chlap nehnusi...(neprici) ...porozmyslaj vazne nad odchodom....drzim palce, vidis , kazda skoro co tu pise sa aj tak rozviedla a ma sa lepsie....zivot je kratky na to aby sme zili s nespravnou osobou...
A teraz ze uz vie o tom tak myslim ze odide aj tak sam.....
PETRULEE - napisem to kratko, ak si nechces vycitat ublizenie na zdravi svojich deti muzom tak okamzite muza zbal, vymen zamky a popros niekoho z rodiny nech zostane s tebou v dome.Tvoj muz je chory a musi sa liecit a necakaj ako to robi policia az sa nieco stane.S tym srubovakom to bola sila.Zamysli sa preco sa citi sam, je to brutalny clovek,ratuj seba aj deti pokial je cas.Daj vediet...drzim palce...
Ahoj, me prijde, ze vztah s "cizim" ditetem je vzdycky hrozne slozity, kamaradka resi v podstate stejnou situaci a taky si stezuje, ze uz nema vubec zadnou energii a trpelivost. Pred casem jsem o tom cetla docela dobrej clanek. S dovolenim preposilam, treba ti (nebo nekomu jinemu) pomuze: http://www.forexample.cz/view.php?nazevclanku=d...
Děkuju, že jste se mnou, dává mi to sílu. Včera opět rozhovor - o ničem. On se tváří, že to nechápe. Ptá se mně znovu a znovu, jestli ho miluju. Fňuká, vzdychá, lituje se. Asi jsem krutá, ale těžko to vysvětlit. Připadá mi, jakoby se v tom rochnil, jaký je chudák, užívá si to. ☹ Já teda ani trochu, zklamal mě, neumím si ho vážit, i když jsem se před časem rozhodla, že to slepím stůj co stůj. Usmívala se, byla vstřícnou ženuškou ... Ale nedokážu žít divadlo. Chtěla bych, aby odešel on, nechci být já ta zlá. Jsem zlá?
nie si ani trošinku zlá 😵 😵 😵 😵 .
To že plače sú len scény. Má pohodlný život, má navarené, upratané, staráš sa o neho, o dieťa....a teraz by o to mal prísť? Aj ten môj pred dchodom vyvádzal, plakal, kričal, potom sa mi doslova váľaľ po zemi, vraj je
psychycky hotový a nevie sa pohnúť, potrebuje záchranku....a o 2 mesiace bol ženatý s inou. Komediant 😀
AK sa mu neche, tak sa prestaň hrať na žienku domácu, nepretvaruj sa,...postupne oddíde. Kámošku muž podvádzal a potom sa mu tiež nechcelo odsťahovať..ale nakoniec sa potajme vysťahoval. Pretože sa prestala o neho starať, prestala mu variť, prať.....tak nemusíš tak drasticky, ale prestať sa pretvarovať, buď sa ma sebou...možno potom pochopí.
Souhlasím s martinkou17 jsou to jen scény aby si tě udržel.Chlapy proto aby dosáhly svého udělají vše i se ponižovat 🙄
asi bych ji řekla že je blázen a že má právo být taky šťastná. Ale on mi vždy začne brečet že jsme jediný koho má a že nemá kam jít. On se svýma rodičema nevychází. sem nachystaná že se po vánocích odstěhuju k rodičům asponň na čas než si on najde jiné bydlení protože tenhle dům sem dostala od rodičů. Proto se taky blbě říká ať se odstěhuje. Ale právě sem se rozhodla že teď už se ukecat nenechám a zvládnu to sama. Já to chtěla za každou cenu zkusit ale poslední rok už na to prostě nějak nemám. Pořád jen mlčet a nechat si vše líbit protože když se ozvu je zle. ale taky je tu ten strach z rozvodu a z toho co holky