• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Když je pro manžela koníček nad rodinu

28. května 2013 
jezis, se cervenam, se mi dlouho nestalo, ze by nekdo se mnou souhlasil :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
19. kvě 2010 ve 22:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kristi
já odsuzuju její názor,že mladé maminky nejsou duševně vyzrálé,nezlob se na mě ale docela je chápu,že se do ní pustily.Mě by to taky nebylo 2x po chuti.
Je mi jedno jestli má hrad nebo ruinu,jestli jezdí 4x nebo 15x k moři,do ciziny,ale není mi jedno,že někdo tu ty holky urážet může a ještě od některých málem sklidí potlesk a někdo to přehání.
Jen jsem jí dala ochutnat její polívčičku a doufám,že chutnala. :angry:
19. kvě 2010 ve 22:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja souhlasim s clea.. lecit si na nekom sebevedomi kvuli veku to uz je fakt trapny, navic kdyz ani nevi jak bude vlastni ditko zvladat ona - treba vubec a treba skvele.. ale tohle je fakt trapny....

a jeste se honosi zkusenostma a inteligenci :pensive:
19. kvě 2010 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Clea - dávám Líbí se mi :slight_smile:

Může být vyzrálá dvacetiletá maminka a naopak žena ve třiceti může být citový chudák a to spojení mezi ní a dítětem prostě nenastane. A nepomůže jí ani X titulů před i za jménem.
19. kvě 2010 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
já to vidím na sobě je blbý že se přiznám,ale někdy to prostě s dvojčatama nezvládám,mám pocit,že jim nerozumím a že jsem jako matka naprosto selhala.A to je mi přes 30.Měla bych být nad věcí a mít rozhled a mít už na to dle někoho rozum a duševní vyspělost. A jak jsem ráda za pomoc a rady mladších maminek dvojčátek.
Mám se i já co učit.Někdy děkuju že takovýdle diskuse jsou,nebo že existuje někdo kdo je schopnej mi poradit tam kde já končím.
19. kvě 2010 ve 23:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Clea ale tenhle pocit má někdy většina z nás. A učit se budeme pořád, děti nás budou učit něčemu novému.
19. kvě 2010 ve 23:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Clea - moc hezky jsi to napsala a výstižně. :wink: Navíc je něco pravdy na tom, když se říká: Neuč se, život tě naučí :wink:

Jinak plno mých kamarádek je duchem bohatší než nějaká starší žena, která ještě nemá ponětí o tom, co je to být matkou.

No pobavila jsem se, jak se to tu zvrtlo a navíc jak do sebe některý ženský dokážou rejt :angry:
20. kvě 2010 v 00:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj chlap svoje hobby má (jak už jsem psala výše). Je muzikant. Se svojí kapelou tráví poměrně dost času (pro někoho určitě neúměrně moc), ale mně to prostě nevadí. A rozhodně to neznamená, že je špatný táta ani že se Evi nevěnuje ani že na nás kašle. Naopak jeho koníček je přínosný i pro Evi. A ne málo. Hrajou doma s Evi na kytaru, piáno, flétničku, harmoniku, housličky, bicí. Jediný problém, který to má, je místo, kam všechny tyto věci dát...

Já bych chlapa bez koníčku nechtěla (výjimka potvrzuje pravidlo a neříkám, že nikdy bych nechodila s nikým, kdo koníček nemá, ale "koníčkáře" upřednostňuji). Znám to z domu, můj táta nikdy žádnýho koníčka neměl, snad jen čtení knížek, zdá se, ženení to málo, ale není to ani moc a z dnešního pohledu vím, že je to naprosto nedostačující. Jako malé se mě to nedotýkalo ani v nejmenším, hodně jsme cestovali, byla to paráda a mám na to krásný vzpomínky. Když už byli naši starší a já byla z domu, nastal problém, táta se samozřejmě nudil a ani moc nedokázal pochopit koníčky mamky, no... Teď je táta velmi vážně nemocný a doktoři sami říkají, že kdyby měl nějakého koníčka, určitě by mu to pomohlo....

Takže shrnuto, já jsem za chlapa s hobby moc ráda, je přínosné pro něj, pro Evi a samozřejmě i pro mě, protože se věnuje něčemu, co ho moc baví a naplňuje a nemám doma protivného, frustrovaného, unuděného chlapa (rozhodně nechci říct, že ho rodina a dítě nenaplňuije)...
20. kvě 2010 v 06:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj chlap říká, že není nic horšího než chlap bez hobby... (samozřejmě, že existuje spousta horších věcí...), ale něco do sebe to má...
20. kvě 2010 v 06:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
malovani: a tak to má být :sweat_smile: . Je fajn, že si tak rozumíte. A ten tvůj chlapák do svého koníčku také zapojuje rodinu a ty ani malá nepociťujete, že byste byli koníčkem utlačováni do pozadí. Horší je, a to je i myslím myšlenou zakladetelkou tematku, když je to naopak. Chlap si podle ní někde trajdá a ona musí zůstat doma s dětmi. To by pro mě taky nebylo.
ale já neříkám tak ani tak (protože koníčkáře nemám) ale na mý slova dojde :grinning: . Neříkám, že by ten můj byl pořád u mne a s námi, to by mě pěkně lezl na nervy :sunglasses: , ale kdyby byl pořád pryč, to by mi asi taky dost vadilo.
20. kvě 2010 v 08:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
je fakt, že název tématu je, když je koníček nad rodinu. Tak to v našem případě rozhodně neříkám a nemyslím si to... Nejde to takhle stavět, prostě rodina a koníček jsou vedle sebe, občas se to vzájemně propojí ke spokojenosti všech a je to fajn...
20. kvě 2010 v 08:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
No vidíš, a já jsem zase taková, že kdyby mi taťka pořád někam utíkal, zabalila bych sebe i děti a jeli bychom s ním :sweat_smile: . Buď by se mi to taky líbilo, a nebo bycho doufala, že ho to přestane bavit, když tam bude mít familii :grinning: . Ne to si dělám srandu, ale jsem taková akčnější a nejspíš bych doma neseděla a netrápila se. Vždyť to je koníček a ne nějaká milenka. I když někdy to vyjde časově i finančně nastejno. Ale asi bych si tam našla to svoje a jezdili bychom spolu.
20. kvě 2010 v 08:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jasně, že jezdíme spolu, dřív jsme jezdili na skoro každej fesťák a koncert (skoro, aby neměl pocit, že ho hlídíám, protože to je pocit na nic) a bylo to super, jenže Evi fakt hlasitá rocková muzika vadí, takže teď už ne tak často... Pokud se dá v místě koncertu vyblbnout i jinak, jedeme, pokud se nám třeba zrovna nechce nebo tam jiná možnost vyžití než pogovat pod podiem není, tak prostě nejedem a naplánujem si jinou akci, není problém... Myslím, že nám to vyhovuje všem...
20. kvě 2010 v 08:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, zkušenosti z ženy dobrou matku nedělají, kdyby tomu tak bylo, zařídila by to příroda tak, že by se ženy stávaly matkami v 50 letech. Ale žena je nejlépe připravená otěhotnět někdy do 25. Pak už to jde s plodností z kopce.
Myslím, že Jonáškovi je jedno, kolik mám akademických titulů. Mě měla máma pozdě a jsem jedináček, proto jsem vždycky chtěla mít děti brzy a mít jich hodně.Kdybych měla chlapa, který by to cítil stejně a měla k tomu podmínky, tak bych měla první dítě klidně ve dvaceti.
Jinak mám to štěstí, že mám muže, pro kterého je jeho práce koníčkem, takže už se nemusí odreagovávat někde jinde(je středoškolský profesor a programátor). Dříve zpíval ve sboru, což ho moc bavilo, ale na to už není čas. Volného času moc nemá, když není v práci, tak po něm pořád něco chce stran oprav PC, nebo pomáhá mojí mámě s domkem, nebo dělá resty do práce.
Společné koníčky vlastně ani nemáme, já jsem humanitně založená, on technik. Já miluju chození po lese, houbaření, on je nejraději doma a něco si kutit. :slight_smile:
20. kvě 2010 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
JO jo jak pořád říkám, musí to vyhovovat oběma. Jak mužský tak ženský potřebujou být spolu ale i od sebe, aby se na sebe mohli těšit. My jsme často spolu, ale i já mám někdy pocit, že si potřebuju pokecat i s někým jiným a o jiných věcech než s manžou a on to má taky tak. Je fajn, že máme plno společných známých s rodinkami. Tak většinou něco podnikáme tak že jsme spolu a vlastně od sebe. Já jsem s babama a probíráme mužský, chlapi nejspíš probíraj nás a děti si skvěle vyhrají. Ale i tak občas potřebujeme jeden i druhý vypnout a být úplně sám "bez dohledu rodinky".
20. kvě 2010 v 09:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Úplně jsem zapoměla napsat, že náš společný koníček je náš krásný syn :dizzy_face:
20. kvě 2010 v 09:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Záleží taky na tom, jak moc je muž pracovně vytížený. Pokud hodně, a ještě si mizí za nějakejma bitvama o víkendech, tak to je pak asi o ničem. Můj muž je pryč celý den, chodívá domů okolo 21 hod(má 2 zaměstnání aby nás uživil), takže jsme od sebe pořád a celý den se na sebe těšíme, až si večer popovídáme, rozebereme, jaký měl kdo den a podobně. A celý týden se těšíme, že budeme konečně 2 dny spolu a manžel si taky užije malýho. Proto jsme se ostatně brali, abychom byli spolu :slight_smile:
20. kvě 2010 v 09:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
kocicinka: svatá pravda :wink:
29. kvě 2010 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já mám problém ,že muž veškerý volný čas tráví v dílně,nepomůže nic,celý den ho nevidím až večer když on uzná za vhodné dorazit,máme dvě děti,vše je na mě ,jako kdybych muže neměla ,peníze z toho nemáme ,muž si to nechává,nevečeříme společně na oběd nedorazí nezná meze ,už nevím co dál,domlouvala jsem mu ignoruje to ,stále v tom pokračuje ,vadí mi to i za děti :frowning2: :frowning2:
28. kvě 2013 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek