Má cenu pokračovat ve vztahu s pochybnostmi o důvěře?

Ahojte,

mám takové dilema, i když jsem asi rozhodnutá, ale chtěla bych slyšet váš názor celkově na náš vztah a na mého přítele. Mě je 28 a jemu 30. No, začalo to tim, že jsem byla pár měsíců po těžkým rozchodu a on se zjevil tak, že večer přišel se dvořit jedný holce a ještě ten večer jsem se mu zalíbila já a začal mě pak kontaktovat a šíleně mě nabalovat a vlastně celkem brzy mi říkat i že mě miluje a to jsme spolu snad ještě nechodili ani. Já ještě v tý době spávala s jednim a tohodle nebrala moc vážně. No ale kejvla jsem na to že budeme spolu. Chemi fungovala, líbal skvěle a byla jsem s nim sama sebou. Všechno fajn hezký, výlety a fakt se snažil, ale někde uvnitř jsem měla zvláštní pocit, negativní, že něco neni oukej a intuice mi něco říkala. Nicméně mě dělal spokojenou po dlouhý době, vykouzlil mi úsměv na tváři, i mi koupil moje vysněný auto a že ho spolu dáme do kupy (samozřejmě peníze mu ještě do ted splácim), ale pak mi asi začalo docházet, že ho nemiluju a i jsem mu to řekla. Ale pak už to přeteklo a rozešla jsem se s nim. Ale bylo tady to auto a on mi ho chtěl opravit k vánocům a dát jako gesto konečný ale já trvala na to, že ho dáme do kupy spolu a tak jsme se asi po měsíci k sobě vrátili. Bylo to fajn, hezký, tulení s nim, objímání bylo hezčí a hezčí, cítila jsem se s nim v bezpečí apod. Ještě před vánoci jsem dostala nabídnu at jdu dělat k nim do servisu ale něco mi říkalo že ne, protože jsem nevěřila našemu vztahu. Nastoupila tam teda jiná. No a nějak od ledna/února, spolu někdy spíme jen jednou za tejden, ani nemám nějak moc chut, když na to přijde tak si to užívám tojo, i když to neni nějak extra wow a necítim tam nějak moc lásku asi? Jak kdyby si to jen odbil a čau, už se tolik ani nesnaží. No ale i během lonska i ted máme mnohdy neshody, v tom že mě nepodržel v nejhorší chvíli co sem zatim měla, nijak extra se nezajímá a když, tak mi to přijde nucený a navíc jsem zjistila, že si vypisuje s tou kolegynií a navíc, že mu poslala fotku z vany a ještě 2 s výstřihem…Vypíná si net na noc, otáčí si display dolu, prej aby si nepoškrábal foták, má telegram, ale ukazoval mi to i a chat s ní tam neměl, ale bůh ví…s messengeru si ji smazal ale píšou si watssap i zprávy…no nějak mu nevěřim, i když se mi kouká do očí tak mi přijde, že neříká pravdu, důvěra hapruje i u něj a když se napije tak dokáže bejt hnusnej fakt, ne sprostej ale rejpavej a nechpe mě že jsem citlivá a potřebuju empatii a že jsem vzdělanějsí než on, což by měl brát jako přednost mojí naopak. Poslední dobou když jsme měli větší hádku(na mojí oslavě spustil hádku), tak se dost apk snaží, uvaří, vymejšlí program apod. ale už to na mě nějak nezabírá asi…No pochází s naprd rodiny, táta se zabil, máma ho opustila a otčím ho týral…při poslední háde na mě vytáhl i že skončí jak jeho otec a že si nikdy nenajde už holku apod…No nerozumim mu a on nerozumí mojí osobě mi přijde. Ale domácnost nám funguje, ačkoliv chut uklízet uplně nemám narozdíl od předchozího vztahu. On je teda i dost pořádnej na chlapa. Objímání, líbání a pohoda na gauči v objetí, to s nim miluju. Ale neshody a pochybnosti zda mu mám věřit a zada mě někdy v životě podpoří, to nevim…Zatim jsem odjela k rodičům na pár dní…tak přemýšlím zda má cenu to s ním ještě slepovat či ne. Praďte :(